|
|
|
||
|
Svět i Evropa se nachází v období bezprecedentní přítomnosti série překrývajících se krizí: energetických, ekonomických i společenských. Ruku v ruce s otřesy nejen ve vzdálených regionech, ale i v naší bezprostřední blízkosti přichází i nárůst nespokojenosti a radikalizace, jež se může projevit ve své specifické podobě prostřednictvím různých forem mobilizace podporovatelů radikálních a populistických politických aktérů. V dynamicky se měnícím politickém prostředí je zcela zásadní pochopit to, jak se veřejný prostor snaží krizím čelit a jaké jsou jeho možnosti pro to bojovat s rostoucími hrozbami pro liberálně demokratický řád. Tento kurz nabízí odpovědi na otázky, co stojí za přejímáním vjemů z okolního světa a formováním názorů a jak tyto hodnoty vstupují do světa politické participace a následné potenciální politické mobilizace. Kurz je určen pro studenty bakalářských studijních programů PMV a PVP jako povinně volitelný a seznamuje účastníky s teoretickými, metodologickými a empirickými aspekty takového výzkumu, který se těmito problémy soudobého světa zabývá. Nejprve nabízí základní teoretické ukotvení a v dalších částech kurzu se zaměřuje též na metodologické a empirické aspekty odborné reflexe různých forem politické participace a politické mobilizace. Last update: Michal Aleš, Mgr. (15.09.2024)
|
|
||
|
Od studentů se očekává aktivní participace na přednáškách, jež jsou rozděleny do tří tematických bloků: teoretického, metodologického a empirického. Kurz je nastaven jako praktický, je koncipován jako doplňkový k dalším zejména metodologickým kurzům, ale také kurzům věnujícím se soudobým krizím a problémům, stejně jako doplňuje některé další kurzy věnující se krajní pravici, politickému terorismu, ale také politickým stranám nebo jiným formám artikulace politických zájmů.
Jako první z požadavků je uvedena příprava a prezentace semestrálního projektu, pro jehož zpracování se studenti rozdělí do skupin. V jádru zadání je mapování aktivit vybrané politické iniciativy (demonstrace, akce politické strany či hnutí, konference stranického think-tanku) založené na vybraných tématech. Přesné zadání potenciálních témat projektu bude upřesněno na druhé přednášce, všechny budou vycházet z tematického obsahu kurzu, případně povinné literatury. Projekt tvoří 50 % celkového hodnocení a je nutnou podmínkou pro úspěšné absolvování kurzu.
Zakončení kurzu probíhá formou ústní zkoušky nad tematickým obsahem kurzu (se zvláštním důrazem na obsah přednášek) a uplatnitelností teoretických a metodologických opor během práce na výzkumném projektu. Ústní zkouška tvoří 50 % celkového hodnocení a je nutnou podmínkou pro úspěšné absolvování kurzu. Last update: Michal Aleš, Mgr. (15.09.2024)
|
|
||
|
Přednášky k vybraným tematickým celkům a následné semináře zakončené prezentací výzkumných projektů. Veškerá komunikace v rámci předmětu probíhá v rámci platformy Moodle. Last update: Michal Aleš, Mgr. (15.09.2024)
|
|
||
|
TEORETICKÝ BLOK - představení kurzu, jeho struktury a podmínek - koncept politizace, jeho fáze a předpoklady, vstupy a výstupy, - claim making, psychologické aspekty procesu změny myšlenky v politický názor - politizace krize: jak se političtí aktéři zvládají vypořádat s nastavením souběžných agend?
van der Brug, W., D’Amato, G., Ruedin, D., & Berkhout, J. (2015). A framework for studying the politicisation of immigration. In The Politicisation of Migration (s. 17–34). Routledge. https://doi.org/10.4324/9781315723303-8 Fagerholm, A. (2024). Far left and far right party reactions to Russia’s invasion of Ukraine. West European Politics, 0(0), 1–27. https://doi.org/10.1080/01402382.2024.2335455
Felstiner, W. L., Abel, R. L., & Sarat, A. (1981). The emergence and transformation of disputes: Naming, blaming, claiming. Law & Society Review, 15(3–4), 631–654. Castelli Gattinara, P., & Froio, C. (2022). Politicizing Europe on the far right: Anti-EU mobilization across the party and non-party sector in France. Social Movement Studies, 21(1–2), 199–215. https://doi.org/10.1080/14742837.2021.1944851 Holesch, A., Zagórski, P., & Ramiro, L. (2024). European radical left foreign policy after the invasion of Ukraine: Shifts in assertiveness towards Russia. Political Research Exchange, 6(1), 2350245. https://doi.org/10.1080/2474736X.2024.2350245
2. „Tradiční“ formy politické participace v soudobém světě: politická strana a kritický - rozdělení do skupin, zadání celosemestrálního projektu - politická participace – nabídka a poptávka, předpoklady a limity - koncept politické reprezentace – diskuse o limitech zastupitelské demokracie a její roli v současném světě - politická strana a sociální hnutí – kritická reflexe konceptu movement party - zájmová skupina
Pirro, A. L. P., & Portos, M. (2021). Populism between voting and non-electoral participation. West European Politics, 44(3), 558–584. https://doi.org/10.1080/01402382.2020.1739451 Schmidt, I. (2017). PEGIDA: A Hybrid Form of a Populist Right Movement. German Politics & Society, 35(4), 105–117. https://doi.org/10.3167/gps.2017.350405 3. Jak participovat digitálně? - koncept digitální strany a hnutí, jejich role v tvoření politik - online radikalizace: předpoklady a prevence - nové trendy ve světě online radikalizace: online protest, deplatformizace Povinná literatura Gerbaudo, P. (2021). Are digital parties more democratic than traditional parties? Evaluating Podemos and Movimento 5 Stelle’s online decision-making platforms. Party Politics, 27(4), 730–742. https://doi.org/10.1177/1354068819884878 Doporučená literatura Rauchfleisch, A., & Kaiser, J. (2024). The impact of deplatforming the far right: An analysis of YouTube and BitChute. Information, Communication & Society, 0(0), 1–19. https://doi.org/10.1080/1369118X.2024.2346524 Mercea, D., Saker, M., & Santos, F. G. (2024). Protesting the lockdown: Geo-indexing a movement publicly opposing Covid-19 policies on Facebook. Social Movement Studies, 0(0), 1–24. https://doi.org/10.1080/14742837.2024.2336957
4. Politická mobilizace: předpoklady a důsledky - rámce příležitostí a pobídek k politické mobilizaci: krátkodobé a dlouhodobé podněty - koncept „vnitřní revoluce“ a dlouhodobé nespokojenosti - kontextuální faktory vedoucí k podpoře autokratických a nedemokratických hnutí - volební mobilizace vedoucí k nečekanému úspěchu? kritický rozbor argentinského případu
van Kessel, S., & Fagan, A. (2022). Mobilising around Europe: A conceptual framework and introduction to the special section. Social Movement Studies, 21(1–2), 169–179. https://doi.org/10.1080/14742837.2022.2029392
Arzheimer, K. (2009). Contextual Factors and the Extreme Right Vote in Western Europe, 1980-2002. American Journal of Political Science, 53(2), 259–275. https://doi.org/10.1111/j.1540-5907.2009.00369.x Sendra, M., & Marcos-Marne, H. (2024). Is Milei a populist? People and market in the new radical right in Argentina. Contemporary Politics, 0(0), 1–17. https://doi.org/10.1080/13569775.2024.2311982
- krize jako zásadní faktor politické mobilizace - diskuse nad krizovými situacemi v současné Evropě a jejich možnými řešeními - rozdíl mezi krizí sui generis a dlouhodobými krizovými cykly - krize jako „okno příležitosti“ pro specifické typy politických aktérů - koncept polarizace společnosti, rozdíly aplikace v americkém, izraelském a evropském prostředí
Conti, N., Hutter, S., & Nanou, K. (2018). Party competition and political representation in crisis: An introductory note. Party Politics, 24(1), 3–9. https://doi.org/10.1177/1354068817740758 Wagner, M. (2024). Affective polarization in Europe. European Political Science Review, 1–15. https://doi.org/10.1017/S1755773923000383
Guasti, P. (2020). The Impact of the COVID-19 Pandemic in Central and Eastern Europe: The Rise of Autocracy and Democratic Resilience. Democratic Theory (Brooklyn (New York, N.Y.)), 7(2), 47–60. https://doi.org/10.3167/dt.2020.070207 Ploger, G. (2024). Polarization All the Way Down: How Coverage of Elite and Partisan Polarization Spills Over to Perceptions of the U.S. Mass Public. Political Communication, 41(3), 393–412. https://doi.org/10.1080/10584609.2024.2312867
- pojem etnografie a jeho prolínání s politickou vědou - původ etnografického výzkumu - politická antropologie - soudobá debata Povinná literatura Malý, M., Michal, A. (2024). Politická mobilizace jako příležitost? Sběr materiálu z protivládních protestů a kampaní před parlamentními a prezidentskými volbami v letech 2021–2023 v České republice. Acta Musei Nationalis Pragae – Historia. 77 (1-2), 39-49. https://doi.org/10.37520/amnph.2023.005
- politická událost ve své jedinečnosti – mítink politické strany, kampaň, stranický sjezd, protestní událost - zúčastněné pozorování jako kvalitativní metoda - semafor možností zapojení během zúčastněného pozorování
Volk, S. (2022). Explaining PEGIDA’s ‘strange survival’: An ethnographic approach to far-right protest rituals. Political Research Exchange, 4(1), 2136036. https://doi.org/10.1080/2474736X.2022.2136036 Doporučená literatura 8. Analýza protestních událostí, využití kvantitativních a interpretativních metod - protest event analysis a jeho nástroje užívané v soudobém výzkumu - kvantitativní přístupy k výzkumu politické mobilizace: kognitivní index - interpretativní metody a cesta ke světu přetínajících se diskurzů
EMPIRICKÝ BLOK 9. Populismus, antipopulismus, antisystém: kdo ovládá ulici? Havlík, V., & Kluknavská, A. (2022). The Populist Vs Anti-Populist Divide in the Time of Pandemic: The 2021 Czech National Election and its Consequences for European Politics*. JCMS: Journal of Common Market Studies. https://doi.org/10.1111/jcms.13413
Art, D. (2020). The Myth of Global Populism. Perspectives on Politics, 1–13. https://doi.org/10.1017/S1537592720003552 Canovan, M. (2004). Populism for political theorists? Journal of Political Ideologies, 9(3), 241–252.https://doi.org/10.1080/1356931042000263500 10.-11. Prezentace výzkumných projektů Last update: Michal Aleš, Mgr. (15.09.2024)
|