Reading Texts to Study Media - JKM114

• Title: Čtení textů ke studiu médií
• Guaranteed by: Department of Media Studies (23-KMS)
• Faculty: Faculty of Social Sciences
• Actual: from 2025
• Semester: both
• E-Credits: 3
• Hours per week, examination: 0/2, C [HT]
• Capacity: winter:unknown / 73 (68); summer:unknown / unknown (68)
• Min. number of students: 10
• 4EU+: no
• Virtual mobility / capacity: no
• State of the course: taught
• Language: Czech
• Teaching methods: full-time
• Note: course can be enrolled in outside the study plan; enabled for web enrollment; priority enrollment if the course is part of the study plan; you can enroll for the course in winter and in summer semester
• Guarantor: PhDr. Petr Bednařík, Ph.D.
• Teacher(s): PhDr. Petr Bednařík, Ph.D.; PhDr. Martin Groman, Ph.D.; PhDr. Mgr. Bc. Jan Jirků, Ph.D.; PhDr. Jakub Končelík, Ph.D.; PhDr. Vlastimil Nečas, Ph.D.; doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D.; PhDr. Štefan Švec, Ph.D.
• Class: Courses for incoming students
• Incompatibility : JJM214, JJM216, JJM217, JJM218, JJM378, JKM198

Annotation

English

---

Last update: Bednařík Petr, PhDr., Ph.D. (15.09.2023)

Czech

Seminář Čtení ke studiu médií patří mezi povinné předměty v rámci studijního plánu pro studijní program Mediální studia v prezenční formě. V každém semestru je otevíráno vždy několik skupin, které se liší svým obsahem. Skupiny zajišťují různí vyučující, kteří se při výběru textů zaměřují na různé oblasti mediálních studií.
Každý student v průběhu svého studia musí absolvovat předmět JKM114 jednou a je zcela na rozhodnutí studenta, kterou skupinu absolvuje.
Při zápisu se student zapisuje do konkrétní skupiny - paralelky.

Seminář nabízí studentům podrobné seznámení z odbornými texty zabývajícími se mediální problematikou, výzkumnými metodami a nebo tvoří jejich kontext. V rámci předmětu bude vždy nabízeno několik skupin, které povedou různí vyučující. Obsah seminářů bude zaměřen jak na teoretické koncepce tak na historii médií. Při práci v hodině budou studenti pod vedením vyučujícího analyzovat daný text, hledat jeho kontextové souvislosti, budou zkoumat způsob argumentace i jeho výstavby. Texty budou číst a interpretovat s ohledem na kontext různých myšlenkových a sociálněvědných škol.

V ZS 2025/2026 budou realizovány tyto skupiny - studenti se zapisují do konkrétní paralelní skupiny (kódy na začátku řádku)

24aJKM114x01 Média a paměť doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D. úterý 12.00-13.20 místnost č. 13

24aJKM114x02 Česká média po roce 1945 PhDr. Petr Bednařík, Ph.D., PhDr. Jakub Končelík, Ph.D. středa 15.30-16.50 místnost č. 13

24aJKM114x03 Nová média PhDr. Jan Jirků, Ph.D. pondělí 11.00-12.20 místnost č. 108

24aJKM114x04 Polemika v českém tisku PhDr. Martin Groman, Ph.D., Mgr. Štefan Švec, Ph.D. pondělí 15.30-16.50 místnost č. 11



V LS 2025/2026 budou otevřeny dvě skupiny - studenti se zapisují do jedné paralelní skupiny podle svého výběru


25bJKM111x02 Irena Reifová Media and Culture Reading - Popular Culture (výuka v angličtině) úterý 12.30-13.50 místnost č. 108

25bJKM111x03 Vlastimil Nečas Zpravodajství a politická komunikace úterý 9.30-10.50 místnost č. 20





----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ZIMNÍ SEMESTR

1) Anotace - skupina Média a paměť

Tato skupina je zaměřena na téma MÉDIA A PAMĚŤ. Téma představuje jednu tematických inovací v oblasti kulturálních studií a získalo mimořádnou pozornost také v post-socialistických společnostech vzhledem k diskursivním střetům provázejícím sedimentaci vztahu k minulosti před rokem 1989. Kurz je zahájen úvodní přednáškou, která mapuje základní sociologická, antropologická a kulturální východiska studia paměti a definuje pojmy jako jsou kolektivní paměť, kontinuita/diskontinuita paměti, nostalgie, kulturní trauma, atd. K tématům představeným v úvodní přednášce jsou dále vybrány specializované texty a kurz pokračuje jejich rozborem. Vybrané texty prezentují výzkumy toho, jak je paměť spoluutvářena produkty populární kultury - v televizi, filmu, fotografii či za pomoci internetových médií.
Hlavním cílem předmětu je prohloubit u studentů porozumění kanonickým i aktuálním textům kulturálních studií na téma média a paměť.
Druhým hlavním cílem je předvést v praxi četbu odborných textů, její metody a nástrahy a umožnit členům semináře zažít moment zachycení souvislostí a vzniku smyslu
odborného textu.

2) Anotace - skupina Česká média po roce 1945
Seminář je věnován studiu textů z období let 1948-1989. Studenti se na základě analýzy textů a rozpravy o nich budou seznamovat s klíčovými politickými, společenskými a kulturní problémy dějin Československa ve vymezeném období. V rámci semináře budou studenti číst texty, které jsou zásadní pro určité období i z pohledu dnešní historiografie. Seznámí se prostřednictvím textů seznámí s dobovými deníky a časopisu. Pozornost bude věnována úloze kulturních časopisů v 50. a 60. letech 20. století. V rámci semináře bude u všech diskutováno, jak se v textech promítla tehdejší ideologie vládnoucího režimu. Studenti se budou zabývat rozborem možného propagandistického působení těchto textů. Současně budou ovšem analyzovány i texty autorů, kteří byli nějakým způsobem v opozici proti režimu. Rozbor textů má studentům umožnit seznámit se také s argumentačními postupy, které byly v dobových médiích využívány. Podmínky absolvování předmětu: pravidelná účast na semináři, přečtení stanovených textů na příslušný seminář, aktivní zapojení do diskuse k textům, prezentace referátu k vybraným textům z pozice zpravodaje.

3) Anotace - Nová média
Semináře nazvané Čtení textů ke studiu médií jsou tematicky různorodé. Tento seminář se zaměřuje na problematiku nových médií. K problematice nových médií aktuálně vzniká řada odborných textů, zejména časopiseckých. Cílem je umožnit posluchačům, kteří se o nová média zajímají, načerpat různorodé poznatky z těchto textů, a rozšířit si tak dosavadní znalosti. Důraz bude kladen na samostatnou práci frekventantů založenou na pečlivé četbě vybraných textů. Během jednotlivých setkání by měli prokazovat schopnost pracovat s adekvátními prameny a uplatňovat získané teoretické poznatky. K dílčím cílům kurzu patří také procvičení využívání databází elektronických zdrojů, které patří k pramenům odborných textů vhodných například při tvorbě kvalifikační práce, zvládnutí technik vědecké rozpravy a argumentace, jež se uplatňuje také kupříkladu při obhajobě kvalifikační práce nebo při účasti na konferenci, a osvojení prezentačních dovedností, a to včetně přichystání adekvátních podkladů.

4) Anotace - Polemika v českém tisku
Každý semestr probereme jednu až tři významné polemiky jako je spor o Posledního Čecha, o smysl českých dějin, o rukopisy, spory Havlíčka a rusofilů, spor o mariánský sloup na Staroměstském náměstí, spory s katolickou modernou, spor román vs. reportáž, polemiky Ferdinanda Peroutky, Julia Fučíka, Gustava Bareše, Karla Horkého a dalších, polemiky uvnitř exilu, spory Šaldy a Masaryka, Havla a Kundery, polemiky Ludvíka Vaculíka, spor o Dva tisíce slov, o Pražské jaro 1968, o restituce, o 17. listopad, o veřejnoprávní média atd. atp.

Nepůjde nám ale jen o převyprávění konkrétní polemiky. Na každé z nich si představíme významné osobnosti české žurnalistiky. O každém polemikovi se dozvíte, kdo to byl a proč je pro nás dodnes podstatný. Jednak zjistíte, co bylo za tou konkrétní polemikou, proč je pro moderní české myšlení a poznávání sebe sama tak podstatná, že má smysl se k ní vracet.

Dále si na těchto textech, tím, že je vsadíme do dobového kontextu, ukážeme leccos z českých i středoevropských moderních politických dějin. A v neposlední řadě probereme jazykovou, stylistickou, ale především argumentační rovinu textu. Takže nejen že poznáte historické, dobové kontexty významných polemik, které nás formovaly a dost možná formují dodnes. Ale ještě nastudujete argumentační figury, finesy, i prohřešky a lapsy, které se povedly těm nejlepším z nejlepších za celá dvě staletí.



-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LETNÍ SEMESTR

1) Media and Popular Culture Reading Seminar (Doc. Irena Reifová, Ph.D.) - sylabus naleznete u předmětu JKM198 (předmět je vyučován v angličtině, budou si jej zapisovat i zahraniční studenti), čeští studenti si zapíší předmět s kódem JKM114, ale platí pro ně sylabus předmětu JKM198. :) Předmět probíhá v úterý 12.30-13.50, místnost č. 108


2) Zpravodajství a politická komunikace (PhDr. Vlastimil Nečas, Ph.D.) - 25bJKM111x03; úterý 9.30-10.50; místnost č. 20
Seminář bude zaměřen na četbu textů spojených s konceptem rámování (Framing Theory, Frame Analysis). Pozornost bude věnována sociálně-vědnímu ukotvení konceptu a významným textům a studiím. Důraz bude kladen na samostatnou práci studujících a aktivní účast a skupinovou diskuzi v rámci seminářů.

Last update: Bednařík Petr, PhDr., Ph.D. (03.02.2026)

Course completion requirements

Skupina Média a paměť

1) aktivní participace v rámci skupinových diskuzí.

2) Závěrečná prezentace na základě postupů uvedených níže.

Postup přípravy závěrečné prezentace: 1) Vyberte si jedno z témat, které byly probrány v průběhu kurzu. 2) Najděte (v knihovně nebo internetových databázích) nový text na dané téma - tj. text, který nebyl předmětem četby v rámci semináře. Nově nalezeným textem musí být buď odborný článek nebo kapitola z odborné knihy a musí se jednat o text z prestižního zdroje (časopisu nebo nakladatelství). 3) Vyberte z práce jeden konkrétní citát, který považujete za inspirativní. 4) Za pomoci prezentace stručně představte vybranou práci (1 minuta). Přečtěte vybraný citát a pohovořte o něm formou ústního připraveného odborného projevu: A) zasaďte jej do celku práce a B) najděte alespoň jednu souvislost s existujícím poznáním v mediálních studiích (propojte citát s alespoň jednou další prací, autorem, teorií mediálních studií atd.) (4 minuty). 4) Délka prezentace  je 5 minut.

Skupina - Česká média po roce 1945 

Podrobněji srov. stránku věnovanou předmětu - na webové stránce www.koncelik.eu (http://www.koncelik.eu/ucebnice-a-studijni-materialy/seminar-cteni-textu/)  zde je přehled textů, které budou studenti v semináři číst. Na prvním semináři bude stanoven přesný harmonogram semináře pro celý semestr - rozdělení textů mezi studenty jako zpravodaje.

Prezentace referátu z pozice zpravodaje, přečtení stanovených textů na příslušný seminář, aktivní zapojení do diskuse k textům. 

 

Zpravodajství a politická komunikace

1) Prezentace jednoho z předepsaných textů, vedení skupinové diskuze.

2) Aktivní účast na seminářích.

 

Last update: Nečas Vlastimil, PhDr., Ph.D. (03.02.2025)

Literature

Kultura, kolektivní paměť a média 

Halbwachs, Maurice (1980). The Collective Memory. Chapter 2: Historical Memory and Collective Memory (p. 50-87). (Translated from La mémoire collective, Paris, 1950.) New York. Harper & Row.

Hodges Persell, Caroline (1987). (2^nd edition). Understanding Society. An Introduction to Sociology, p. 83-101. New York University.

Hofstede, Geert, Hofstede, Gerd J., Minkov, Michael (2010). Cultures and Organizations: software of the mind: intercultural cooperation and its importance for survival. New York. Mc Graw-Hill.

Marcel, Jean-Christophe, Muccielli, Laurent (2010). Maurice Halbwachs´s mémoire collective. In Astrid Erll, Ansgar Nünning (ed.) A Companion to Cultural Studies, 141-149. Berlin/New York. De Gruyter.

Notarp, Ulrike (2019). Russian National Identity and History Today: Research on the Presentation of National Identity in Russian Children´s Books on History. Intercultural Communication Studies, 2019, Volume XXVIII:2, 27-44. ISSN 1057 7769.

Olick, Jeffrey K. (2010). From Collective Memory to the Sociology of Mnemonic Practises and Products. In Astrid Erll, Ansgar Nünning (ed.) A Companion to Cultural Studies, 151-161. Berlin/New York. De Gruyter.

Šubrt, Jiří, Maslowski, Nicolas, Lehmann, Štěpánka (2014). Maurice Halbwachs, koncept rámců paměti a kolektivní paměti. In Nicolas Maslowski & Jiří Šubrt (ed.). Kolektivní paměť: K teoretickým otázkám, 15–30. Praha: Karolinum.

Šubrt, Jiří, Maslowski, Nicolas, Lehmann, Štěpánka (2014). Soudobé teorie sociální paměti. In Nicolas Maslowski & Jiří Šubrt (ed.). Kolektivní paměť: K teoretickým otázkám, 31–45. Praha: Karolinum.

Zelizer, Barbie (2010). Journalism´s Memory Work. In Astrid Erll, Ansgar Nünning (ed.) A Companion to Cultural Studies, 379-387. Berlin/New York. De Gruyter.

 

Historické texty

BLAŽEK, P. (ed.) Tentokrát to bouchne: edice dokumentů k organizaci a ohlasům kampaně proti Signatářům Charty 77. Praha: FF UK a Odbor archiv bezpečnostních složek MV ČR, 2007

HOPPE, J. (ed.) Pražské jaro v médiích: výběr z dobové publicistiky. Praha: Ústav pro soudobé dějiny, 2004

JANOUŠEK, P. (hlavní redaktor) Dějiny české literatury 1945-1989. Praha: Academia, 2007-2008 - Sv. 1, 2007, Sv. 2, 2007, Sv. 3, 2008, Sv. 4, 2008

KAPLAN, K. "Všechno jste prohráli" (co prozrazují archivy o IV. Sjezdu Svazu československých spisovatelů 1967). Praha: Ivo Železný, 1997

KNAPÍK, J. V zajetí moci: kulturní politika, její systém a aktéři 1948-1956. Praha: Libri, 2006

PREČAN, V. (ed.). Charta 77: 1977-1989 od morální k demokratické revoluci - dokumentace. 1. vyd. Praha: Ústav pro soudobé dějiny, 1990

PŘIBÁŇ, M. (ed.) Z dějin českého myšlení o literatuře. 1. vyd. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR. - Sv. 1, 2001, Sv. 2, 2002, Sv. 3, 2003, Sv. 4, 2005

ŘEZÁČ, T. Co říkali a co chtěli: Svědectví nejen o r. 1968. 1. vyd. Praha: Rudé právo, 1988

SUK, J. - CUHRA, J. - KOUDELKA, F. Chronologie zániku komunistického režimu v Československu 1985-1990. 1. vyd. Praha: Ústav pro soudobé dějiny, 1999

 

Český tisk a polemika

ČAPEK, K. Místo pro Jonathana!, symposium, Praha 1970.

ČAPEK, K. Na břehu dnů, Praha: Čs. spisovatel, 1966.

FILÍPEK, Š. Karel Horký - rytíř ulice. Praha: Academia, 2015.

Jaroslav Durych Publicista, Praha: Academia, 2001.

Polemiky Ferdinanda Peroutky. Praha: Český spisovatel, 1995.

Rozšiřující literatura:

BOURDIEU, P. Teorie jednání, Praha 1998.

FILÍPEK, Š. Karel Horký a Ferdinand Peroutka: Fronta proti Přítomnosti. In: Sborník Národního muzea v Praze. Řada C, Literární historie, roč. 53, 2008, č. 1-4, s. 39-48.

FISCHER, O. Slovo o kritice, Praha 1947.

FOUCAULT, M. Diskurs, autor, genealogie, Praha 1994.

FOUCAULT, M. Polemika, politika a problematizace, Myšlení vnějšku, Praha 1996.

HERBEN, J. Kniha vzpomínek, Praha 1936.

HOMOLÁČ, J. Polemika jako žánr (Na materiálu šaldovském), In: Česká literatura 46, 1998.

JEŘÁBEK, D. (ed.). O národní literaturu. Z úvah a polemik doby májovců a lumírovců, Praha 1990.
Rukopisy královédvorský a zelenohorský. Dnešní stav poznání. (Sborník Národního muzea, řada C - Literární historie XIII-XIV, 1968-69), Praha 1969 (red. M. Otruba).

KRÁLÍK, O. O metodu Šaldových polemik, Vyšehrad 2, 1947, s. 38-45.

MÁCHAL, J. Boje o nové směry v české literatuře (1880-1900), Praha 1926.

MASARYK, T. G. Z bojů o Rukopisy (Spisy 19), Praha 2004 + Česká otázka, Naše nynější krize, Jan Hus (Spisy 6), Praha 2000.

MERHAUT, L. Polemika - spojení a odloučení: K charakteristice literární generace devadesátých let, In: Komunikace a izolace v české kultuře 19. století, Praha 2002, s. 307-325 + Vlasť, Neruda a prostor veřejný (rozlehlá polemika ve zkratce), In: Vzdělání a osvěta v české kultuře 19. století, Praha 2004, s. 250-274 + Periodika a polemika: aktualita a paměť (nad spory o Hálka), In Slovo a smysl 1, 2004, č. 2.

MERHAUT, L. Polemika: dialog a nerozumění, In: Česká literatura 47, 1999.

NOVÁK, A. Kritika literární, Praha 1916 + Ruchovci a lumírovci v bojích proti křivdě a za právo, Praha 1938.

PEROUTKA, F. Ano a Ne, Praha 1932.

SCHOPENHAUER, A. Eristická dialektika čili Umění dostat v každé debatě za pravdu, Brno 1993.

STREJČEK, F. Lumírovci a jejich boje kolem roku 1880, Praha 1915.

TAXOVÁ, E. Integrační funkce polemiky a dialogu v Šaldově eseji, In: Česká literatura 35, 1987, s. 405-411.

URBAN, O. Česká společnost 1848-1918, Praha 1982 + Kapitalismus a česká společnost. K otázkám formování české společnosti v 19. století, Praha 2003 (1978).

 

Média a paměť

Literatura:

Alexander, Jeffrey C. (2004) Toward a Theory of cultural trauma. Pp. 1-31 in Jeffrey C. Alexander at al. (eds.) Cultural Trauma and Collective Identity. Berkley: University of California Press.

Assmann, Jan (2008) Communicative and Cultural Memory. Pp. 109 - 125 in Erll, Astrid - Nünning, Ansgar (eds.) Cultural Memory Studies: An International and Interdisciplinary Handbook. Berlin, New York: Walter de Gruyter.

Bondebjerg, Ib (2020) Screening Twentieth Century Europe. Palgrave Macmillan.

Boudana, S.- Frosh, P. - Cohen, A. A. (2017) Reviving Icons To Death: When Historic Photographs Become Digital Memes. Media, Culture & Society, 39(8) 1210– 1230.

Garde-Hannsen, Joan (2011) Media and Memory. Edinburgh: Edinburgh University Press. Chapter "Memory studies and media studies", pp. 13-30.

Hoskins, Andrew (2009) The Mediatisation of Memory. Pp. 27-43 in Joanne Garde-Hansen, Andrew Hoskins, Anna Reading (eds.), Save As...Digital Memories. London: Palgrave Macmillan.

Pickering, Michael – Keightley, Emily (2006) The modalities of nostalgia. Current Sociology, 54(6): 919–41.

Tenenboim-Weinblatt , Keren; Neiger, Motti (2020) Journalism and Memory. Pp. 420-434 in Tenenboim-Weinblatt, K; Hanitzsch, T. (eds), The Handbook of Journalism Studies. Routledge.

Zpravodajství a politická komunikace

AALBERG, T., STRÖMBÄCK, J., & DE VREESE, C. H. (2011). The framing of politics as strategy and game: A review of concepts, operationalizations and key findings. Journalism, 13(2), 162-178.

ENTMAN, R. (1993) Framing: Toward Clarification of a Fractured Paradigm. Journal of Communication, (43) 4

FALKHEIMER, J., OLSSON, E.-K. (2015). Depoliticizing terror: The news framing of the terrorist attacks in Norway, 22 July 2011. Media, War & Conflict, 8(1), 70-85.

GOFFMAN, E. (1974). Frame analysis: An essay on the organization of experience. Harvard University Press. pp. 21-39.

KAHNEMAN, D., TVERSKY, A. (1984) Choices, Values, and Frames. American Psychologist, (39), pp. 341-350.

SEMETKO, H., VALKENBURG, P. (2000) Framing European Politics: A Content Analysis of Press and Television News. Journal of Communication, (50), 93-109.

SCHEUFELE, D. A. (1999). Framing as a theory of media effects. Journal of Communication, 49(1), 103–122.

TANKARD, J. et al. (1991) Media frames: Approaches to conceptualization and measurement. Paper presented at the annual convention of the Association for Education in Journalism and Mass Communication, Boston, MA.

VREESE, Claes H., LECHELER, S. (2012) News framing research: An overview and new developments." The SAGE handbook of political communication. Pp. 292-306

 

Analýza diskurzu

DIJK, Teun A. van. News as Discourse. Hove and London: Lawrence Erlbaum Associates, 1988. ISBN 0-8058-0828-0. s. 26–39

FAIRCLOUGH, Norman. Discourse and Social Change. Polity Press, 1993. ISBN 0-7456-1218-0. s. 72–78

FOUCAULT, Michel Paul. Rád diskurzu. Přeložil Miroslav MARCELLI. Bratislava: Agora, 2006. Myslenie nášho času. ISBN 80-969394-3-2.

GEE, James Paul. An Introduction to Discourse Analysis: Theory and method. 2nd ed. New York: Routledge, 2005. ISBN 0-203-38332-x. Vybrané pasáže z kapitol 4–7 (upřesním).

LEEUWEN, Theo van. Discourse and Practice: New Tools for Critical Discourse Analysis. Oxford University Press, 2008. s. 3–22

SCHNEIDEROVÁ, Soňa. Analýza diskurzu a mediální text. Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-2971-1. s. 11–25

Mediálněvědní studie používající analýzu diskurzu:

MAZAWI, André Elias. 2009. ““Qui a peur du lycée musulman?” Media representations of a Muslim school in France”. Social Semiotics 19 (3): 235–256. https://doi.org/10.1080/10350330903072623.

SCOLLON, Suzanne. 2010. “Body Idiom in Platform Events: Media Representation and the Hegemony of the Vicarious Conversation”. Social Semiotics 13 (1): 89–102. https://doi.org/10.1080/1035033032000133526.

VENTSEL, Andreas. 2007. “The construction of the ‘we’-category: Political rhetoric in Soviet Estonia from June 1940 to July 1941”. Sign Systems Studies 35 (1(2): 249–267.

 

Last update: Reifová Irena, doc. PhDr., Ph.D. (10.02.2026)

Teaching methods

Skupina Nová média:

Výuka bude vedena seminární formou u kulatého stolu pro maximálně 15 studentů. Na každém semináři (s výjimkou prvního a druhého) zazní jedno vystoupení, každé bude trvat maximálně 60 minut, optimálně 50 minut (představení každého z textů zabere cca 5 až 10 minut, obecný kontext zhruba 10 až 15 minut, mutimediální ukázky a interakce s posluchači rovněž 10 až 15 minut, závěrečná sumarizace poznatků přibližně 5 minut). Po každém vystoupení bude následovat diskuse, při níž by prezentující měli/měly zvládat kvalifikovaně zodpovídat dotazy z pléna.

Kurz je sestaven tak, že není pro jeho plnění a jeho splnění zapotřebí jakkoliv používat nástroje AI, a to s výjimkou řešení témat, která souvisejí přímo s problematikou AI samotné. V případech, kdy je samotná AI tématem, mohou obsahy generované AI posloužit, a to pouze jako příklady, což musí být studujícími prokazatelně deklarováno. Žádné jiné použití nástrojů AI není v rámci kurzu umožněno. 

Skupina Média a paměť (Irena Reifová): Podmínky využití nástrojů AI

Využití generativní AI je v tomto kurzu v omezené míře povoleno ke získávání doplňujících informací o autorech/autorkách předepsaných textů, kontextech jejich vzniku a k vysvětlení nesrozumitelných pojmů užitých v textech. Za žádných okolností není dovoleno k vytváření souhrnů a zkrácených verzí samotných textů ani k překladům textů do jazyka odlišného od originálu. Smyslem kurzu je naučit se pracovat s odborným textem v jeho původní, plné a jazykově nezměněné podobě. Využívání generativní AI k těmto účelům je zcela neslučitelné s cíli kurzu a za těchto okolností by byl kurz zbytečnou ztrátou času pro všechny.

Využívat tyto nástroje je naopak vítané pro poskytování individualizované zpětné vazby a

vlastního vzdělávání (např. testování sebe sama).

Nikdy do AI nástrojů nevkládejte texty obsahující osobní údaje spolužáků, zaměstnanců školy nebo jakékoliv citlivé informace, které by mohly být zneužity.

Využití AI je nutné deklarovat u všech písemných úkolů.

Pravidla mého kurzu jsou v souladu s pravidly fakulty: https://fsv.cuni.cz/pro-zamestnance/prace-na-fakulte/metodika-vyuzivani-ai

Podporuji aktivní a etické využívání AI nástrojů za podmínek uvedených výše. Pokud máte jakékoliv otázky, obraťte se na mě nebo na někoho z učitelského týmu.

Last update: Reifová Irena, doc. PhDr., Ph.D. (28.09.2025)

Syllabus

 

Česká média po roce 1945 (P. Bednařík, J. Končelík):

Příklady tematických oblastí analyzovaných textů:
1. Ivan Skála a jeho recenze Seifertovy sbírky Píseň o Viktorce v časopisu Tvorba .
2. Vystoupení Jaroslava Seiferta a Františka Hrubína na sjezdu československých spisovatelů v roce 1956 a dobová reflexe
3. Recenze na Škvoreckého Zbabělce při jejich prvním vydání v roce 1958
4. Kafkovská konference v Liblicích 1963 a její vliv na kulturní časopisy
5. Literární noviny a sjezd spisovatelů v roce 1967
6. Manifest 2 000 slov v létě 1968 a jeho dobová reflexe
7. Text "Slovo do vlastních řad" v květnu 1969 jako počátek normalizace v médiích
8. Uplatňování marxisticko-leninského pojetí žurnalistiky v tisku v období normalizace
8. Charta 77 a kampaň proti ní v médiích
10. Útoky na signatáře Charty 77 v médiích v 80. letech
11. Palachův týden a petice Několik vět: reflexe v oficiálních médiích a v samizdatu

 

Český tisk a polemika (M. Groman, Š. Švec)

Obecný program seminářů
1. Představení jednotlivých polemik, které v daném semestru probereme
2. Představení dobového kontextu a novinářů do polemiky zapojených
3. Argumentační postupy v polemice obvyklé a užívané
4.  Jazyková a stylistická rovina textů
5.  Čtení jednotlivých polemických textů a jejich rozbor

  

Nová média (J. Jirků)

29. 9. 2025 - úvodní setkání, organizační informace ke kurzu

6. 10. 2025 - výběr textů

13. 10. 2025 - studentské vystoupení (prezentace vypracování seminárního úkolu)

20. 10. 2025 - studentské vystoupení (prezentace vypracování seminárního úkolu)

3. 11. 2025 - studentské vystoupení (prezentace vypracování seminárního úkolu)

10. 11. 2025 - studentské vystoupení (prezentace vypracování seminárního úkolu)

24. 11. 2025 - studentské vystoupení (prezentace vypracování seminárního úkolu)

1. 12. 2025 - studentské vystoupení (prezentace vypracování seminárního úkolu)

8. 12. 2025 - studentské vystoupení (prezentace vypracování seminárního úkolu)

15. 12. 2025 - studentské vystoupení (prezentace vypracování seminárního úkolu)

 

Last update: Reifová Irena, doc. PhDr., Ph.D. (28.09.2025)