|
|
|
||
Předmět patří na zdejší fakultě mezi předměty, jejichž účelem je zprostředkovat poznání a pochopení kontextu, v němž právo vzniká, jímž je ovlivňováno a na nějž působí.
Zřetelnější vazba se projevuje vůči výuce ústavního práva, které – spolu s předmětem Státověda – představuje jako entitu založenou sice na tradičních teoriích, pojmech a institutech, současně se ovšem měnící vývojem společnosti, politiky atd. Jde tu krom jiného o ujasnění rozdílu mezi texty a realitou, institucemi "na papíře" a konkrétními aktéry s jejich motivy a zájmy. Na druhém pólu se výuka předmětu Politologie dotýká předmětu Sociologie pro právníky. "Klasické" přednášky jsou doplněny semináři v dvoutýdenním cyklu (pět až šest za semestr), jež jsou věnovány důkladnějšímu zkoumání vybraných témat více interaktivní formou (promluvy vedoucího semináře kombinované s referáty a diskusemi). Při výběru témat se vychází z vnímání úlohy politologie jako předmětu komplementárního, jak je naznačeno výše. Oborům platného práva je z klíčového pojmu "demokratický právní stát" ponecháván zájem o právní stát; v politologii se zabýváme vývojem, předpoklady a typy demokracie a jejich alternativami či antipody. Největší pozornost je nicméně věnována politickým ideologiím, jež zůstávají stranou pozornosti dalších předmětů, přičemž jejich význam pro povahu politického a ústavního systému, resp. státu vůbec, je očividný. Třetím pilířem výuky je vedle demokracie a politických ideologií analýza politických struktur, zejména politických stran, a volebních systémů, jež tuzemské politologii v posledních letech dominují. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
Záznamy přednášek budou dostupné na fakultním kanále YT. Last update: Friedel Tomáš, Mgr., Ph.D. (23.09.2024)
|
|
||
1. Zkouška se koná v pěti až šesti termínech ve zkouškovém období zimního semestru.. V letním semestru (tj. nikoli zkouškovém období) se obvykle nekoná více než jeden termín. 2. Zkouška se skládá ze dvou částí. 3. Za prvé jde o výstižné vymezení pěti pojmů, resp. párových dvojic pojmů, které se na několika řádcích vejde do rámečku. 4. Za každou úplně správnou odpověď je možné získat 1 bod, za částečně správnou odpověď 1/2 bod. Celkem je možné získat za tuto část zkoušky 5 bodů. 5. Na druhé jde o esej, resp. poučenou úvahu v rozsahu 3 a více stran A4 na zadané téma. Na výběr jsou dána čtyři témata a úkolem studenta je podle níže uvedených kritérií sepsat odbornou esej, resp. poučenou úvahu na zvolené téma. (Témata esejů v zásadě kopírují témata přednášek.) 6. Posuzovaná kritéria eseje jsou – vedle rozsahu – následující: - Vlastní obsah práce včetně uvedení příkladů a odkazů na relevantní literaturu. Práce by neměla zůstat pouze v obecné rovině nebo jako ničím nepodložená "pocitová" úvaha, ale měla by obecné úvahy vhodně dokládat na konkrétních příkladech a případně též zasazovat do kontextu odkazem na relevantní odbornou literaturu. V případě, že student aspiruje na hodnocení známkou "výborně", je nutné prokázat znalost přečtené literatury (např. odkazem na autory a nepřímými citacemi). Prostým komentováním současné politické situace, ani osobním politickým krédem se body nezískají. - Logická struktura a konzistentnost práce. Použité argumenty a jednotlivé části práce by si neměly protiřečit, práce by měla mít jednotnou, navazující logickou strukturu, která vyústí ve vlastní závěr. 7. Samozřejmostí je požadavek na stylistickou a jazykovou úroveň. Text by měl být čitelný, bez gramatických chyb (zkoušku je možné psát v českém nebo slovenském jazyce) a přehledně graficky strukturovaný. Za více hrubých chyb či matoucí interpunkce se hodnocení snižuje o jeden bod. 8. Za esej lze získat až 8 bodů. 9. Celková známka bude odpovídat počtu nasbíraných bodů. Současně je třeba, aby práce ani v jedné části (definice pojmů; esej) zcela nepropadla – v takovém případě bude celá práce hodnocena jako nedostatečná (tj. z každé části je nutno získat alespoň 1 bod). 10. Jeden bod je možné získat za nadprůměrnou aktivitu na seminářích, především v podobě referátů. Přesné podmínky udělení tohoto tzv. bonusového bodu stanovují jednotlivý vyučující seminářů. 11. Škála hodnocení: Celkový počet bodů Výsledná známka 13-11 1 10-9 2 8-6 3 5-0 4 12. U zkoušky není možné používat žádné právní předpisy ani jiné zdroje. 13. Časový limit na celou zkoušku je 100 minut. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
Předmět zahrnuje tato témata: - Teorie politiky. Politika a ideologie. Moc a autorita. Politika a právo. Demokracie a právní stát - Občanská společnost a zájmová, profesní a územní samospráva. - Formy vlády I. (parlamentní a prezidentský režim). - Formy vlády II. (poloprezidenstský a direktoriální režim). Politický režim ČR. - Politické strany (pojem, typologie, stranické systémy). - Volby v demokratických a nedemokratických systémech. Voličské chování. Komparace volebních systémů a jejich důsledků. - Politické ideologie I. (konzervatismus, liberalismus a socialismus). - To nám to uteklo aneb vývoj českého politického systému po roce 1989. - Politické ideologie II. (nacionalismus, fašismus, nacismus, anarchismus). Pravice, levice: svoboda a rovnost. - Totalitní a autoritářské režimy. Přechody k demokracii. - Globalizace a antiglobalizace. Evropská integrace. Seznam přednášených témat se vždy aktualizuje na začátku semestru v dokumentech KPS. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
Základní literatura: 1. Petr Pithart: Obrana politiky II. Přednášky z let 1994 – 2019 (Praha, 2018). 2. Miroslav Novák et al.: Úvod do studia politiky (Praha, 2019), kap. 1, 2, 17, 18, 21 až 23, nebo tematicky odpovídající kapitoly in: 3. Andrew Heywood: Politologie (Plzeň: Aleš Čeněk, 2008). Ostatní literatura: 1. Fareed Zakaria: Budoucnost svobody (Praha: Academia, 2012). 2. Giovanni Sartori: Srovnávací ústavní inženýrství (Praha: SLON, 2011). 3. Vít Hloušek, Lubomír Kopeček, Jakub Šedo: Politické systémy (Brno: Barrister & Principal, 2018). 4. Michal Kubát: Současná česká politika. Co s neefektivním režimem? (Brno: Barrister & Principal, 2013). 5. Steven Levitsky, Daniel Ziblatt: Jak umírá demokracie (Praha: Prostor, 2018). 6. Yasha Mounk: Lid versus demokracie (Praha: Prostor, 2019). 7. Jan Kysela a kol.: Populismus v demokratickém právním státě: hrozba, nebo výzva? (Praha: Leges, 2019). 8. Helena Hofmannová: Útěk před demokracií (Praha: Auditorium, 2020). 9. Jan Wintr: Česká parlamentní kultura (Praha: Auditorium, 2010). Zaměření a využití jednotlivých titulů je komentováno v seminářích; tam mohou být doporučeny rovněž další knihy k hlubšímu studiu. Základní právní předpisy: Ke studiu předmětu Politologie nejsou předepsány žádné právní předpisy, byť ryze právní přesahy politologie směřují především k právu ústavnímu, a základní znalost pramenů českého ústavního práva tak bude pro posluchače představovat výhodu. Ostatní právní předpisy: Ostatní právní předpisy nejsou předepsány. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
Schedule by date | |||||||
Day | Date | Description | Teacher | Files | Note | ||
Thursday | 03.10.2024 | 1. Teorie politiky. Politika a ideologie; otevřená společnost. Moc a autorita. Politika a právo. Politická kultura I. (3. 10., J. Kysela) | prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc. | ||||
Thursday | 10.10.2024 | 2. Demokracie: pojem a historický vývoj. Demokracie a právní stát. (10. 10., J. Kysela) | prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc. | ||||
Thursday | 17.10.2024 | 3. Modely, teorie a typy demokracie. „Krize demokracie“, teorie elit a současná populistická vlna. (17. 10., J. Kysela) | prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc. | ||||
Thursday | 24.10.2024 | 4. Volby v demokratických a nedemokratických systémech. Voličské chování. Komparace volebních systémů a jejich důsledků. (24. 10., M. Antoš) | doc. JUDr. PhDr. Marek Antoš, Ph.D., LL.M. | ||||
Thursday | 31.10.2024 | 5. Politické strany (pojem, typologie, stranické systémy). (31. 10., F. Horák) | JUDr. PhDr. Filip Horák, Ph.D. | ||||
Thursday | 07.11.2024 | 6. Formy vlády I. (parlamentní a prezidentský režim). (7. 11., J. Kysela) | prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc. | ||||
Thursday | 14.11.2024 | 7. Formy vlády II. (poloprezidentský a direktoriální režim). Politický režim ČR. (14. 11., J. Kysela) | prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc. | ||||
Thursday | 21.11.2024 | 8. Totalitní a autoritářské režimy. Přechody k demokracii. Hybridní režimy. Politická kultura II. (21. 11., J. Ondřejková) | doc. JUDr. Jana Ondřejková, Ph.D. | ||||
Thursday | 28.11.2024 | 9. Pravice, levice: svoboda a rovnost. Politické ideologie I. (nacionalismus, feminismus, libertarianismus...). (28. 11., P. Agha) | Mgr. Petr Agha, LL.M., Ph.D. | ||||
Thursday | 05.12.2024 | 10. Politické ideologie II. (ideologický trojúhelník: konzervatismus, liberalismus a socialismus). (5. 12., J. Kysela) | prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc. | ||||
Thursday | 12.12.2024 | 11. Nástin vývoje českého politického systému. (12. 12., J. Kysela) | prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc. | ||||
Thursday | 19.12.2024 | 12. Globalizace a antiglobalizace. Občanská společnost. Evropská integrace. (19. 12., J. Ondřejková) | doc. JUDr. Jana Ondřejková, Ph.D. |