|
|
| Files | Comments | Added by | |
 |
Pravidla Zk KEP.pdf | Podmínky zkoušky v AR 2021/22 | JUDr. Michal Říha |
|
Rozpis přednášek LS 21-22.pdf | Rozpis přednášek v LS AR 2021/22 | JUDr. Michal Říha |
|
||
|
Last update: JUDr. Michal Říha (13.02.2022)
Povinný předmět Evropské právo II se soustřeďuje na hmotněprávní matérii a na unijní soudnictví. Hmotněprávní matérie je rozdělena na dva okruhy: na okruh právních vztahů založených na ekonomickém prvku, což jsou hlavně vnitřní trh, hospodářská soutěž a hospodářská a měnová unie; dále na pojednání o právních vztazích, založených na občanském prvku, které zahrnují nejen pojmy a instituty jako je občanství Evropské unie, ale též oblast základních práv a svobod, nebo dynamicky se rozvíjející agendu prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Studenti jsou po absolvování předmětu Evropské právo II schopni se orientovat v problematice fungování vnitřního trhu EU (včetně základů soutěžního práva), rozumějí fungování unijního soudnictví a rovněž se orientují v problematice hospodářské a měnové unie, prostoru svobody, bezpečnosti a práva, jakož i vnějších vztahů a společné zahraniční a bezpečnostní politice EU. V rámci seminární výuky studenti řeší mimo jiné i praktické příklady aplikace unijního práva. Příklady zpracovávají na základě aplikace práva primárního, jakož i relevantní judikatury Soudního dvora EU. Studenti se tak učí vyhledat, utřídit, analyzovat a interpretovat právní normy a soudní rozhodnutí. Rovněž se také učí analyzovat, formulovat a prezentovat (ústně i písemně) právní argumenty a protiargumenty. Jinými slovy řečeno, studenti jsou v průběhu semestru povinni na základě zadání seminárního vyučujícího studovat nejen příslušné právní předpisy, nýbrž i předepsanou judikaturu k probíraným tématům, kterou blíže rozebírají v seminářích. Zápis předmětu Evropské právo II je podmíněn zápisem předmětu Evropské právo I. Absolvování předmětu Evropské právo II je podmíněno absolvováním předmětu Evropské právo I. Pro zapsání předmětu Evropské právo II je vhodné, aby student měl absolvován předmět Mezinárodní právo veřejné I. Absolvovaný předmět Evropské právo II není možné opakovaně zapsat. Metody výuky: Forma přednášek je uvedena v dokumentu "Rozpis přednášek LS 21-22" v kartě předmětu. |
|
||||||||||
|
Last update: Mgr. Barbora Šicnerová (18.07.2021)
Obecná pravidla 1. Předmět Evropské právo II je zakončen zkouškou, která je samostatnou formou kontroly studia předmětu. 2. Zkouška je kombinovaná skládající se z písemné a ústní části. 3. Za absolvování předmětu Evropské právo II získá student 5 kreditů. 3. Písemnou a ústní část zkoušky je nutné složit ve stejném úseku studia (zpravidla akademickém roce). Písemná část kombinované zkoušky 1. První termín písemné části zkoušky vykoná student v rámci semináře, do něhož se přihlásí na počátku letního semestru. 2. Předmětem písemné části zkoušky je fiktivní soudní případ sestavený podle judikatury Soudního dvora EU předepsané ke studiu, k němuž budou položeny otázky pro účely rozboru. 3. V rámci písemné části je možné získat max. 100 bodů. 4. Student je klasifikován v návaznosti na počet získaných bodů takto:
5. Hodnocení písemné části postupové zkoušky z předmětu „Evropské právo II“ klasifikačním stupněm „výborně“ (1), „velmi dobře“ (2) nebo „dobře“ (3) znamená možnost pokračovat ve zkoušce položením ústní otázky. 6. Klasifikace písemné části zkoušky stupněm „neprospěl/a“ (4) znamená klasifikaci celé zkoušky stupněm „neprospěl/a“ (4). 7. Kromě řádného termínu písemné části zkoušky z předmětu evropské právo v rámci semináře vyhlásí katedra evropského práva I. opravný termín v první polovině června a II. opravný termín v první polovině září. 7. V rámci písemné části zkoušky studenti mohou používat ÚZ č. 1311 - Evropské právo. Ústní část kombinované zkoušky 8. K ústní části zkoušky z předmětu Evropské právo II bude student připuštěn po úspěšném absolvování písemné části zkoušky [tj. je-li z písemné části zkoušky klasifikován známkami "výborně" (1), "velmi dobře" (2), nebo "dobře" (3)]. 9. Ústní část zkoušky proběhne formou odpovědi na jednu otázku, kterou si zkoušený vylosuje ze seznamu otázek. 10. Obecně k vymezení zkouškových otázek: - U každé otázky je za účelem zvýšení objektivity a předvídatelnosti ústní části kombinované zkoušky uveden demonstrativní výčet základních oblastí, institutů apod., které do příslušné otázky spadají. - Cílem vymezení těchto jednotlivých podotázek je vytvoření rámcového vodítka pro zkoušené, aby bylo postaveno najisto, že tyto oblasti, instituty apod. do příslušné otázky spadají. - Zkoušený by však měl být schopen odpovědět i na jiné související podotázky, které se dané otázky týkají nebo s ní souvisí, a prokázat tak základní znalosti a orientaci v tématu příslušné otázky. 11. Při ústní části zkoušce se vyžaduje rovněž znalost judikátů v rozsahu jejich seznamu zveřejněného katedrou evropského práva. 12. Zkouškové otázky: 1. Vývojová stádia evropské integrace a význam jednotlivých smluv a. Období před rokem 1952 b. Komunitární Evropa (1952 – 1992) i. Pařížská smlouva (1951/1952) – Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) ii. Římské smlouvy (1957/1958) – Evropské hospodářské společenství (EHS), Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM) iii. Slučovací smlouva (1965/1967) – Evropská společenství (ES) iv. Jednotný evropský akt (1986/1987) c. Komunitárně-unijní Evropa (1992 – 2009) i. Maastrichtská smlouva (1992/1993) – třípilířová Evropská unie (EU) ii. Amsterodamská smlouva (1997/1999) iii. Zavedení eura (1999) iv. Smlouva z Nice (2001/2003) v. Vstup ČR do EU (2004) vi. projekt Smlouvy o Ústavě pro Evropu (2004) d. Unijní Evropa (od 2009) i. Lisabonská smlouva (2007/2009) – jednopilířová EU 2. Význam Lisabonské smlouvy a. přijata 2007/platná od 2009 b. Smlouva o Evropské unii (SEU), Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) c. zrušení pilířové struktury d. právní subjektivita EU (vnitřní i vnější) e. rozšíření kompetencí EU f. více rozhodování kvalifikovanou většinou v Radě (R), tzv. passarella g. posílení role Evropského parlamentu (EP) a vnitrostátních parlamentů h. Stálý předseda Evropské rady (ER) i. Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (VPZVBP) j. občanská iniciativa k. dobrovolný výstup z EU l. Listina základních práv EU (LZPEU) součástí primárního práva, právní závaznost 3. Vznik členství v EU a. členská základna EU b. materiální podmínky: Kodaňská kritéria (ER, 1993) – politická, ekonomická, právní, schopnost absorpce ze strany EU c. formální podmínky – proces d. přistoupení ČR k EU e. přístupová smlouva (přechodná období, trvalé výjimky) a její ratifikace v ČR 4. Pojem a obsah členství v EU a princip loajality a. pojem členství v EU b. obsah členství v EU: významné obecné povinnosti a práva ČS c. vzájemná práva a povinností ČS a EU, princip loajality 5. Rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy a. zásada svěření pravomocí b. členění pravomocí EU i. výlučné ii. sdílené iii. doplňkové, koordinační, podpůrné c. výkon pravomocí v souladu s principem proporcionality d. doložka flexibility 6. Princip subsidiarity a. výkon pravomocí EU v souladu s principem subsidiarity b. vymezení principu subsidiarity i. Protokol o používání zásad subsidiarity a proporcionality ii. role vnitrostátních parlamentů při ex ante a ex post kontrole dodržování principu subsidiarity 7. Pozastavení a zánik členství v EU a. pozastavení členství v EU – omezení členských práv i. podmínky ii. proces omezení členských práv b. vystoupení i. podmínky ii. proces vystoupení ČS z EU c. další možnosti zániku členství v EU 8. Princip posílené spolupráce a. princip posílené spolupráce – pojem, podstata b. počet ČS c. proces d. příklady 9. Pojem a působnost práva EU a. pojem a povaha práva EU b. předmět práva EU c. působnost práva EU: věcná (unijní prvek), osobní, územní, časová 10. Systematika pramenů práva EU a jejich vzájemné vazby a. primární právo EU b. obecné zásady právní c. judikatura Soudního dvora EU (SDEU) d. vnější (mezinárodní) smlouvy e. sekundární právo EU – nařízení, směrnice, rozhodnutí, stanoviska a doporučení, prameny bývalého třetího pilíře – rozhodnutí, rámcová rozhodnutí f. akty v oblasti SZBP – rozhodnutí g. hierarchie výše uvedených pramenů práva EU 11. Primární právo EU a jeho vnitrostátní účinky a. primární právo EU - pojem b. přehled primárního práva EU i. zakládací smlouvy (dnes ve znění SEU, SFEU), protokoly, přílohy, prohlášení ii. LZPEU iii. smlouvy o přistoupení c. vnitrostátní účinky 12. Nařízení EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od směrnic EU a. nařízení - pojem b. cíl: unifikace - sjednocení právních úprav ČS c. charakteristika i. obecná působnost ii. závaznost v celém rozsahu iii. přímá použitelnost v ČS iv. horizontální i vertikální přímý účinek (s výjimkami) d. příklady nařízení EU e. odlišení od směrnic EU (nevyžadují vnitrostátní transpozici, mohou ale vyžadovat vnitrostátní konkretizaci nebo adaptaci) 13. Směrnice EU. Odlišení od nařízení EU a. směrnice - pojem b. cíl: harmonizace – sblížení právních úprav ČS c. harmonizace minimální versus úplná d. charakteristika i. určeny ČS ii. závaznost výsledku iii. volba formy a prostředků dosažení výsledku iv. až na výjimky pouze nepřímo použitelný akt v ČS e. kritéria náležité transpozice a implementace směrnic f. příklady směrnic EU g. odlišení od nařízení EU (vždy vyžadují vnitrostátní transpozici a implementaci) 14. Následky nenáležité transpozice směrnic EU a. následky nenáležité transpozice směrnic i. omezený vertikální přímý účinek ii. nepřímý účinek (eurokonformní výklad) iii. odpovědnost státu za škodu způsobenou porušením práva EU iv. řízení o žalobě pro porušení Smluv 15. Rozhodnutí (druhy, povaha a odlišnosti) a. rozhodnutí - pojem b. charakteristika i. závaznost pro adresáty v celém rozsahu c. druhy i. obecně závazná (normativní) ii. individuálně závazná d. příklady rozhodnutí EU 16. Judikatura Soudního dvora EU jako pramen práva EU a. monopol SDEU na závazný výklad práva EU b. tvorba práva EU (zaplňování mezer) c. jednotný výklad a aplikace práva EU (řízení o předběžné otázce) d. rozhodování o platnosti sekundárních aktů EU e. dovozování obecných právních zásad f. příklady 17. Obecné právní zásady jako pramen práva EU a. obecné právní zásady - pojem b. nepsaný pramen práva EU c. právní síla (hierarchie) – nadřazené sekundárnímu právu d. zdroje obecných právních zásad EU: primární právo EU, ústavní tradice a principy společné ČS, mezinárodní smlouvy o lidských právech e. příklady obecných zásad 18. Hlavní metody výkladu práva EU a jejich specifika a. monopol SDEU na závazný výklad práva EU b. jednotlivé metody výkladu práva EU a jejich unijní specifika i. jazyková ii. systematická iii. teleologická iv. komparativní (srovnávací jazykový výklad) v. historická vi. logická 19. Postupy pro přijímání změn primárního práva EU a. obecné postupy pro přijímání změn primárního práva EU i. řádný postup (konvent, mezivládní konference, ratifikace všemi ČS) ii. zjednodušený postup 1. přechodové klauzule (tzv. passarelly) 2. klauzule flexibility b. změny primárního práva EU přístupovými smlouvami 20. Legislativní proces v EU a. subjekty mající pravomoc unijní legislativní iniciativy b. role jednotlivých orgánů EU (zejména EK, EP a R) c. druhy legislativního procesu v EU i. řádný legislativní postup ii. zvláštní legislativní postup d. vyhlášení a vstup v platnost – Úřední věstník EU e. role vnitrostátních parlamentů 21. Autonomie práva EU a. pojem a autonomní povaha práva EU b. autonomie práva EU jako důsledek přenosu pravomocí ČS na EU c. autonomie práva EU ve vztahu k vnitrostátnímu právu ČS (právo EU jako specifická součást práva ČS) 22. Zvláštnosti práva EU ve srovnání s mezinárodním právem veřejným a. vztah práva EU a mezinárodního práva veřejného (MPV) b. zvláštnosti práva EU ve srovnání s MPV i. nadstátnost (supranacionalita) práva EU (rozhodování kvalifikovanou většinou) ii. přímá použitelnost práva EU iii. monismus iv. mechanismus prosazování práva EU v. výkladový monopol SDEU 23. Princip přímého účinku práva EU a. přímý účinek práva EU i. pojem ii. podmínky: jasná, přesná, bezpodmínečná norma iii. horizontální X vertikální, vzestupný X sestupný přímý účinek iv. přímý účinek jednotlivých pramenů práva EU v. vztah k ostatním zásadám aplikace práva EU 24. Princip nepřímého účinku práva EU a. výklad vnitrostátního práva ve světle práva EU (eurokonformní výklad) b. podmínky: existence vnitrostátního práva, ne contra legem, ne uložení přímé povinnosti státem jednotlivci, ne trestní odpovědnost c. vztah k ostatním zásadám aplikace práva EU (zejména přímému účinku) 25. Princip aplikační přednosti práva EU a jeho zakotvení a. aplikační přednost práva EU v případě kolize s vnitrostátním právem (nikoliv neplatnost aktu vnitrostátního práva) b. předpoklad: přímý účinek práva EU c. zakotvení v judikatuře SDEU 26. Výhrady ústavních soudů členských států k absolutní přednosti práva EU a. možné důvody výhrad: demokratický deficit EU, doktrína ultra vires, základní práva, ústavní identita b. přístup SDEU c. přístup Ústavního soudu ČR, včetně uvedení klíčových nálezů d. přístup vybraného Ústavního soudu ČS 27. Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou soukromým subjektům porušením práva EU a. vztah k aplikačním zásadám práva EU b. podmínky vzniku odpovědnosti ČS za porušení práva EU (včetně uvedení klíčových rozhodnutí SDEU) i. porušení unijní normy zakládající právo jednotlivci ii. dostatečně závažné porušení práva EU iii. vznik škody iv. příčinná souvislost mezi porušením a škodou c. vymáhání odpovědnosti ČS za škodu v ČR 28. Sankce v právu EU a. sankce za porušení hodnot, na nichž je EU založena b. sankce za porušení práva EU ČS c. sankce za porušení práva EU fyzickými a právnickými osobami d. unijní požadavky na vnitrostátní sankce za porušení práva EU e. sankce v oblasti SZBP a vnějších vztahů 29. Odpovědnost EU za škodu a. smluvní odpovědnost b. mimosmluvní odpovědnost i. zakotvení v právu EU ii. podmínky vzniku odpovědnosti EU za škodu 1. porušení unijní normy zakládající právo jednotlivci 2. dostatečně závažné porušení práva EU 3. vznik škody 4. příčinná souvislost mezi porušením a škodou iii. společná odpovědnost EU a ČS iv. procesní nástroje vymáhání odpovědnosti EU za škodu 30. Pojetí základních práv v právu EU (včetně vztahu k EÚLP) a. pojem a pojetí základních práv v EU b. prameny základních práv v právu EU: LZPEU, obecné právní zásady, Evropská úmluva o ochraně lidských práv (EÚLP) c. ochrana základních práv v EU a v systému Rady Evropy d. vztah SDEU a Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) 31. Geneze a obsah Listiny základních práv EU a. geneze a vznik LZPEU i. Smlouva z Nice – nezávazná politická deklarace ii. Lisabonská smlouva – právní závaznost b. obsah LZPEU c. výklad LZPEU (vysvětlení k LZPEU) 32. Aplikovatelnost Listiny základních práv EU v členských státech a. závaznost pro orgány, instituce a subjekty EU b. závaznost pro ČS, pokud uplatňují právo EU c. osobní a věcná působnost d. podmínky omezení základních práv e. respektování práv, dodržování zásad f. protokol k uplatňování LZPEU ve Spojeném království a v Polsku 33. Přehled institucionální struktury EU a. 7 hlavních orgánů EU podle SEU i. Evropský parlament (EP) ii. Evropská rada (ER) iii. Rada EU (R) iv. Evropská komise (EK) v. Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) vi. Evropská centrální banka (ECB) vii. Evropský účetní dvůr (EÚD) b. poradní orgány: Hospodářský a sociální výbor (HSV), Výbor regionů (VR) c. interinstitucionální orgány d. další orgány (Veřejný ochránce práv, agentury apod.) 34. Evropská rada a Rada EU a. Evropská rada (ER) i. funkce ER ii. složení ER iii. stálý předseda ER iv. pravomoci ER v. rozhodování ER vi. vztah k ostatním orgánům EU b. Rada EU (R) i. funkce R ii. složení R iii. pravomoci R iv. rozhodování R (vymezení kvalifikované většiny) v. formace R vi. pomocné orgány R vii. předsednictví v R viii. vztah k ostatním orgánům EU 35. Evropská komise a. funkce EK b. složení a ustavování EK c. pravomoci EK d. rozhodování EK e. vztah k ostatním orgánům EU f. generální ředitelství EK 36. Evropský parlament a. funkce EP b. složení EP, volby do EP c. orgány EP d. pravomoci EP e. rozhodování EP f. vztah k ostatním orgánům EU 37. Evropská centrální banka, Evropský účetní dvůr, poradní instituce unie a. Evropská centrální banka (ECB) i. Evropský systém centrálních bank ii. funkce ECB iii. složení ECB iv. pravomoci ECB v. nezávislost centrálních bank ČS a ECB b. Evropský účetní dvůr (EÚD) i. funkce EÚD ii. pravomoci EÚD iii. složení EÚD c. HSV d. VR e. Evropská investiční banka 38. Zdroje, výdaje a schvalování rozpočtu EU a. rozpočet EU b. schvalování rozpočtu EU c. zdroje (příjmy) rozpočtu EU d. výdaje rozpočtu EU e. víceletý finanční rámec EU 39. Soudní dvůr EU a. Soudní dvůr (SD) a Tribunál (T) b. úloha SD a T c. složení SD a T d. pravomoci SD a T 40. Přehled druhů řízení před Soudním dvorem EU a. sporná řízení b. nesporná řízení c. řízení o opravných prostředcích d. pouze podstata a funkce výše uvedených druhů řízení 41. Řízení o předběžné otázce a. podstata a funkce řízení b. předmět předběžné otázky a řízení c. právo a povinnost podat předběžnou otázku d. průběh řízení e. vztah k jiným druhům řízení f. důsledky porušení povinnosti položit předběžnou otázku (i z hlediska ústavního práva ČS) 42. Řízení o žalobě neplatnosti a. podstata a funkce řízení b. předmět řízení c. průběh řízení (včetně vymezení aktivní a pasivní procesní legitimace) d. vztah k jiným druhům řízení 43. Řízení o žalobě pro porušení Smluv a. podstata a funkce řízení b. předmět řízení c. průběh řízení (předsoudní fáze, soudní fáze, sankční fáze) d. vztah k jiným druhům řízení 44. Pojem zboží a hlavní zákazy, na nichž je volný pohyb zboží založen a. volný pohyb zboží jako jedna ze čtyř základních svobod vnitřního trhu EU b. pojem zboží c. celní unie, zákaz cel a opatření s rovnocenným účinkem (ORUC) d. zákaz kvantitativních (množstevních) omezení a opatření s rovnocenným účinkem (ORUKO) e. zákaz diskriminačního a ochranářského vnitřního zdanění f. zákaz státních obchodních monopolů g. relevantní soutěžně-právní zákazy 45. Výjimky ze zásady volného pohybu zboží a. výjimky ze zákazu množstevních omezení a ORUKO b. nediskriminační způsob prodeje jako výjimka z ORUKO c. ospravedlnění přímo diskriminačních, nepřímo diskriminačních a nediskriminačních omezení volného pohybu zboží d. ospravedlnění omezení důvody obecného zájmu ve Smlouvách e. ospravedlnění omezení kategorickými požadavky f. vhodnost a přiměřenost omezení 46. Pojem služeb, zásada volného pohybu služeb a výjimky z ní a. volný pohyb služeb jako jedna ze čtyř základních svobod vnitřního trhu EU b. služba - pojem c. odlišení od svobody usazování – krátká doba, nepravidelnost d. výjimka: výkon veřejné moci e. ospravedlnění přímo diskriminačních, nepřímo diskriminačních a nediskriminačních omezení volného pohybu služeb f. ospravedlnění omezení důvody obecného zájmu ve Smlouvách g. ospravedlnění omezení naléhavými důvody obecného zájmu h. vhodnost a přiměřenost omezení 47. Zásada vzájemného uznávání (princip země původu) ve volném pohybu zboží, osob a služeb a. zásada vzájemného uznávání (princip země původu versus princip země určení) b. volný pohyb služeb, svoboda usazování i. vzájemné uznávání živnostenských oprávnění / licencí ii. vzájemné uznávání vzdělání iii. vzájemné uznávání odborných kvalifikací c. volný pohyb zboží i. zásada vzájemného uznávání požadavků na zboží d. výjimky ze zásady vzájemného uznávání 48. Koncepce unijního občanství a. pojem, charakteristika a koncepce občanství EU b. vztah občanství EU a státní příslušnosti ČS c. členění práv plynoucích z občanství EU d. beneficienti práv plynoucích z občanství EU (občané EU, jejich rodinní příslušníci ze třetích zemí) 49. Práva unijních občanů ve vztahu k orgánům EU a. právo volit a být volen do EP b. petiční právo k EP c. právo obracet se na Veřejného ochránce práv d. právo obracet se na orgány EU v jednom z jazyků EU a právo na odpověď ve stejném jazyce e. právo na informace, právo na přístup k dokumentům f. právo na řádnou správu g. občanská iniciativa 50. Volný pohyb unijních občanů a. právo pohybu a pobytu občanů EU a jejich rodinných příslušníků ze třetích zemí i. právo pohybu ii. právo pobytu 1. pobyt do 3 měsíců (platný průkaz totožnosti/pas) 2. pobyt od 3 měsíců do 5 let 3. pobyt nad 5 let – právo trvalého pobytu 51. Omezení volného pohybu unijních občanů a. ospravedlnění omezení důvody veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, ochrany zdraví b. vyhoštění c. vhodnost a přiměřenost omezení 52. Volný pohyb pracovníků a výjimky z této svobody a. volný pohyb pracovníků jako součást volného pohybu osob jako jedné ze čtyř základních svobod vnitřního trhu EU b. pracovník – definice práva EU c. základní principy – rovné zacházení bez ohledu na státní příslušnost d. práva vyplývající z volného pohybu pracovníků e. výjimka: zaměstnání ve veřejné správě f. ospravedlnění přímo diskriminačních, nepřímo diskriminačních a nediskriminačních omezení volného pohybu pracovníků g. ospravedlnění omezení důvody obecného zájmu ve Smlouvách h. ospravedlnění omezení naléhavými důvody obecného zájmu i. vhodnost a přiměřenost omezení 53. Schengenský systém a. součást prostoru svobody, bezpečnosti a práva: prostor svobody b. základní principy: zrušení kontrol na vnitřních hranicích, kontrola vnějších hranic c. právní úprava: SFEU, Schengenská smlouva, Schengenský hraniční kodex, Protokol k Amsterdamské smlouvě d. ČR v Schengenském systému 54. Svoboda usazování v EU a. svoboda usazování jako součást volného pohybu osob jako jedné ze čtyř základních svobod vnitřního trhu EU b. svoboda usazování - pojem c. odlišení od volného pohybu pracovníků – samostatná výdělečná činnost d. odlišení od služeb – dlouhodobost, pravidelnost, opakování e. fyzické osoby: občané EU f. právnické osoby (podmínky): primární, sekundární usazení g. výjimka: výkon veřejné moci h. ospravedlnění přímo diskriminačních, nepřímo diskriminačních a nediskriminačních omezení svobody usazování i. ospravedlnění omezení důvody obecného zájmu ve Smlouvách j. ospravedlnění omezení naléhavými důvody obecného zájmu k. vhodnost a přiměřenost omezení 55. Pojem kapitálu a plateb a omezení jeho volného pohybu a. volný pohyb kapitálu a plateb jako jedna ze čtyř základních svobod vnitřního trhu EU b. volný pohyb kapitálu – pojem, účel, odlišení od volného pohybu plateb (investice) c. volný pohyb plateb – pojem účel, odlišení od volného pohybu kapitálu (splnění závazku) d. zákaz omezení volného pohybu kapitálu a plateb mezi ČS i mezi ČS a třetími zeměmi e. výjimky ze zákazu omezení volného pohybu kapitálu a plateb, ospravedlnění omezení 56. Pojem hospodářské a měnové unie EU a. pojem a význam hospodářské a měnové unie (HMU) b. HMU jako fáze evropské ekonomické integrace c. hospodářská politika (koordinace) d. měnová politika (výlučná pravomoc) e. Euro f. rozpočtová (fiskální) unie g. Maastrichtská konvergenční kritéria h. stádia (fáze) HMU 57. Pakt o stabilitě a růstu a. Pakt o stabilitě a růstu i. účel ii. základní principy (schodek do 3 % HDP, veřejný dluh do 60 % HDP) iii. sankce za porušení b. Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v HMU (fiskální kompakt) jako posílení Paktu o stabilitě a růstu 58. Zneužití dominantního postavení v EU a. účel zákazu zneužití dominantního postavení v EU a jeho vymezení v primárním právu EU b. dominantní postavení c. zneužití dominantního postavení d. příklady zneužití dominantního postavení e. možnosti ospravedlnění jednání dominanta 59. Kartelové dohody v EU a. účel zákazu kartelových dohod v EU a jeho vymezení v primárním právu EU b. kartelová dohoda c. kategorizace kartelových dohod d. výjimky ze zákazu kartelových dohod 60. Kontrola fúzí v EU a. účel kontroly spojování podniků v EU a jeho vymezení v právu EU b. definice spojení podniků a spojení s významem pro EU c. řízení o kontrole spojování podniků d. sankce za porušení předpisů EU o kontrole spojování 61. Veřejné podpory v EU a. účel zákazu nelegálních veřejných podpor v EU a jeho vymezení v primárním právu EU b. definice veřejné podpory a příklady jejích forem c. kategorie výjimek ze zákazu veřejných podpor v EU d. kontrola veřejných podpor na úrovni EU e. sankce za porušení předpisů EU o kontrole veřejné podpory 62. Prosazování soutěžního práva EU a. proces vymáhání soutěžního práva EU a jeho právní základ b. role národních úřadů pro ochranu hospodářské soutěže a vnitrostátních soudů c. řízení o porušení soutěžního práva EU, sankce a jejich přezkum d. imunita a snížení pokut (program shovívavosti) 63. Pojem, zásady a prameny práva vnějších vztahů EU a. právo vnějších vztahů EU – pojem, zásady b. prameny práva vnějších vztahů EU c. vnější smlouva EU i. pravomoc EU uzavírat vnější smlouvy 1. obecná pravomoc 2. výslovně stanovená pravomoc ii. typy vnějších smluv 1. uzavírané EU (výlučná pravomoc) 2. uzavírané ČS a EU (smíšené smlouvy) iii. posudek SDEU k souladu vnějších smluv se Smlouvami 64. Zvláštnosti právního režimu SZBP a. význam společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) v EU b. vývoj SZBP c. pouze nelegislativní akty d. jednomyslnost e. VPZVBZ f. Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) g. specifika posílené spolupráce h. společná bezpečnostní a obranná politika jako součást SZBP 65. Prostor svobody, bezpečnosti a práva a. prostor svobody, bezpečnosti a práva (PSBP) – pojem a účel b. politiky týkající se kontrol na hranicích, azylu a přistěhovalectví (prostor svobody) c. justiční spolupráce v občanských věcech d. policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (pouze pro přehled) 66. Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech a. součást PSBP b. specifika rozhodování v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech c. policejní spolupráce v trestních věcech (Europol) d. justiční spolupráce v trestních věcech (uznávání soudních rozhodnutí, europeizace trestního práva, Eurojust, Evropský veřejný žalobce, evropský zatýkací rozkaz, evropský důkazní příkaz) 67. Charakteristika jedné z následujících politik EU: zemědělská, dopravní, ochrany spotřebitele a životního prostředí a. cíle b. nástroje c. příklady právních aktů Celkové hodnocení kombinované zkoušky 13. Celkově bude kombinovaná zkouška z předmětu Evropské právo II klasifikována zkoušejícím ústní části zkoušky, a to známkami "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře" (3) nebo "neprospěl/a" (4). |
|
||
|
Last update: Mgr. Barbora Šicnerová (18.07.2021)
Předmět Evropské právo II zahrnuje tato témata: - Evropské soudnictví I - Evropské soudnictví II - Volný pohyb zboží - Volný pohyb služeb - Volný pohyb kapitálu a plateb a harmonizace daní - Hospodářská a měnová unie - Volný pohyb osob a unijní občanství - Evropské soutěžní právo I - Evropské soutěžní právo II - Prostor svobody, bezpečnosti a práva - Vnější vztahy a společná zahraniční a bezpečnostní politika EU - Společné politiky EU |
|
||
|
Last update: Mgr. Barbora Šicnerová (18.07.2021)
Základní literatura: 1. TOMÁŠEK, Michal.; TÝČ, Vladimír a kol.. Právo Evropské unie. 3. vyd.. Praha : Leges. 2021. 512 s. 978-80-7502-491-6.. 2. SVOBODA, Pavel. Úvod do evropského práva. 6. vyd. Praha : C. H. Beck. 2019. 3. TOMÁŠEK, Michal a kol. Příklady z evropského práva. 7. vyd. Praha : Ediční středisko PF UK. 2018. 978-80-87975-79-4 Ostatní literatura: Syllová, J.; Pítrová, L. a kol. Lisabonská smlouva. Komentář. 1. vyd. Praha : C. H. Beck. 2010. 1344 s. 978-80-7400-339-4. Základní právní předpisy (vždy ve znění platném a účinném ke dni konání kontroly studia): 1. Smlouva o EU 2. Smlouva o fungování EU 3. Listina základních práv EU Ostatní právní předpisy (vždy ve znění platném a účinném ke dni konání kontroly studia): 1. Směrnice 2004/38/ES 2. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 3. Směrnice 2006/123/ES 4. Nařízení Rady č. 1/2003 5. Nařízení Rady č. 139/2004 6. Nařízení Komise č. 802/2004 |