|
|
|
||
|
Last update: Mgr. Barbora Šicnerová (02.08.2021)
Jean-Jacques Rousseau (1712-1778) do jisté míry symbolizuje odpor proti osvícenství, pokud toto hnutí omezíme na optimistické přesvědčení o pokroku lidského ducha, víru v lidský rozum a jeho schopnost překonat předsudky. Rousseau se proti optimismu intelektuálů své doby vymezuje již ve své první Rozpravě (Rozprava o umění a řemeslech, 1749), kde záporně odpovídá na otázku dijonské akademie, zda obnovení věd a řemesel přispělo k očistě mravů. Tato Rozprava zajistila Rousseauovi kromě první ceny i slávu a obdiv vzdělaných kruhů. V druhé Rozpravě mu tak již nešlo ani tolik o soutěž samotnou, jako o možnost rozvinout své myšlenky a systematicky popsat vlastní představu ohledně příčin nerovných vztahů lidí ve společnosti. Rousseau sám vehementně hájil jednotu svého díla a druhá Rozprava tvoří se Společenskou smlouvou určitý celek, jak uvidíme během četby těchto spisů. V Rozpravě Rousseau odkrývá nesvobodu a nerovnost společenského uspořádání a hledá jejich příčiny, ve Společenské smlouvě nabízí řešení spravedlivého společenského uspořádání zachovávajícího svobodu svých členů skrze ustavení obecné vůle. Struktura semináře: četba primárních textů. Na začátku každého semináře proběhne shrnutí předchozí hodiny formou protokolu (vždy jeden student). Kredity budou uděleny za aktivní účast na semináři (během semestru budou studenti dodávat kratší práce na vybraná témata – úvahy či shrnutí, celkem 4-5 textů) a za vypracování komentáře z nabídnuté kapitoly z knih probíraného autora (na výběr bude mezi pasáží z první Rozpravy a kapitolou ze Společenské smlouvy). Podmínkou účasti na semináři je pasivní znalost angličtiny. K detailnějšímu vymezení vztahu obsahu předmětu k právu a politologii vizte Sylabus. Vyučující předmětu je PhDr. Hana Fořtová, Ph.D. Pro zapsání předmětu není stanovena podmíněnost jeho zápisu absolvováním jiného předmětu. Absolvovaný předmět není možné opakovaně zapsat. |
|
||
|
Last update: Eva Kučerová (23.09.2021)
Vzhledem k mému pobytu v zahraničí během úvodní části semestru bude předmět „Čtení klasiků politického myšlení: J.-J. Rousseau“ probíhat kombinovaně: první dva semináře (13. 10. a 20. 10.) budou probíhat přes platformu ZOOM (studenti včas dostanou odkaz na připojení), seminář 27. 10. je zrušen, seminář 3. 11. proběhne v náhradní době prezenčně během listopadu. Prezenční výuka bude zahájena 10. 11. a bude pokračovat až do konce semestru. Pokud bych do zahraničí neodjela, bude seminář probíhat od počátku v prezenční formě. Omlouvám se za komplikace. Hana Fořtová |
|
||
|
Last update: Mgr. Barbora Šicnerová (02.08.2021)
1. Předmět je zakončen zkouškou, která je samostatnou formou kontroly studia předmětu. 2. Za úspěšné absolvování předmětu student získá 3 kredity. 3. Zkouška z předmětu je písemná. Předpokladem připuštění ke zkoušce je aktivní účast na seminářích (během semestru budou studenti dodávat kratší práce na vybraná témata – úvahy či shrnutí, celkem 4-5 textů). 4. Zkouška spočívá ve vypracování komentáře z nabídnuté kapitoly z knih probíraného autora (na výběr bude mezi pasáží z první Rozpravy a kapitolou ze Společenské smlouvy). 5. U zkoušky je možné používat veškeré právní předpisy a jiné materiály. |
|
||
|
Last update: Mgr. Barbora Šicnerová (02.08.2021)
V předmětu Čtení klasiků politického myšlení: J.-J. Rousseau budou probírány následující okruhy témat: - Přirozený stav, srovnání se staršími autory (T. Hobbes, J. Locke, H. Grotius, Montesquieu) - Odlišení člověka přírodního/přirozeného a člověka společenského/občanského; charakteristika divocha: soucit, láska k sobě samému (amour de soi), schopnost se zdokonalovat (perfectibilité) - Vznik vlastnictví a občanské společnosti, sebeláska (amour propre); příčiny vyjití z přirozeného stav, (ne)možnost návratu - Politické řešení problému lidské existence: smlouva - Koncept obecné vůle a jeho kritika; pojem zákona - Svoboda skrze svázanost zákony, rovnost jako podmínka svobody, argumenty proti otroctví - Minulé vzory svobodných zřízení (antické obce: Sparta, Řím) a soudobá možnost realizace politického projektu (Korsika, Polsko) Citace „Cítím, že nepřísluší otrokům, aby rozvažovali o svobodě.“ Rozprava o původu a základech nerovnosti mezi lidmi „Divoch žije v sobě samém, zatímco člověk ve společnosti je vždy vně sám sebe, umí žít pouze v mínění druhých a jen z jejich úsudku získává, abychom tak řekli, pocit vlastní existence.“ Rozprava o původu a základech nerovnosti mezi lidmi „Aby tedy společenský pakt nebyl prázdnou formulí, mlčky obsahuje tento závazek, který jako jediný může poskytnout druhým sílu, totiž že kdokoli odmítne být poslušen obecné vůli, ten k tomu bude celým tělesem donucen.“ O smlouvě společenské, I, 7. „K tomu, co předchází, můžeme připojit k zisku v občanském stavu morální svobodu, která jako jediná činí člověka skutečně pánem sebe sama. Neboť pouhý impuls chtíče je otroctvím a poslušnost zákonu, který jsme si předepsali, je svobodou.“ O smlouvě společenské, I, 8. |
|
||
|
Last update: Mgr. Barbora Šicnerová (02.08.2021)
Základní literatura: 1. J.-J. Rousseau, Rozprava o původu a základech nerovnosti mezi lidmi, O smlouvě společenské (v rukopisu, překlad H. Fořtová, vyjde v Karolinu, 2021, text bude dodán). 2. T. Hobbes, Leviathan, přel. K. Berka, Praha 2015. 3. J. Locke, Druhé pojednání o vládě, přel. J. Král, Praha 1992. 4. Montesquieu, O duchu zákonů I, přel. H. Fořtová, Praha 2010. 5. Montesquieu, O duchu zákonů II, přel. H. Fořtová, Praha 2015. Ostatní literatura: Pro zájemce: starší existující překlady (místy nepřesné, až chybné) 1. J.-J. Rousseau, O smlouvě společenské čili o základech politického práva, Otto, Praha, 1911, přeložil F. Šelepa. 2. J.-J. Rousseau, O společenské smlouvě aneb o zásadách státního práva, Linhart, Praha, 1949, přeložila J. Veselá. (přetisk: Dobrá Voda, Aleš Čeněk, 2002). 3. J.-J. Rousseau, O původu nerovnosti mezi lidmi, Svoboda, Praha, 1949, přeložila H. Taillet-Sedláčková. 4. J.-J. Rousseau, Rozpravy, Praha 1979 (druhé, rozšířené vydání 1989). Rozpravu o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi přeložilaE. Blažková. (Tento překlad přejímá téměř slovo od slova překlad H. Taillet-Sedláčkové). Dále budeme používat tyto Rousseauovy spisy (pro zájemce): 5. Jean-Jacques Rousseau, Œuvres complètes III., Ecrits politiques, vyd. B. Gagnebin a M. Raymond, Paris 1978 (obsahuje mimo jiné Discours sur l’origine et les fondements de l’inégalié parmi les hommes, Du contrat social, Discours sur l’économie politique, Considérations sur le gouvernement de Pologne, Projet de constitution pour la Corse). 6. Jean-Jacques Rousseau, Oeuvres politiques, vyd. J. Roussel, Paris, 1989. Jean-Jacques Rousseau, The First and the Second Discourses, translated by R. D. and J. Masters, New York, 1964. 7. Jean-Jacques Rousseau, The First and Second Discourses together with the Replies to Critics and Essay on the origin of Languages, translated by V. Gourevitch, New York, 1986. 8. Jean-Jacques Rousseau, The Social Contract and other later political writings, edited and translated by V. Gourevitch, Cambridge, 1997. Sekundární literatura k Rousseauovi je ohromná, zájemce odkazujeme na bibliografii obsaženou v uvedených spisech. Mezi základní interpretace patří: 9. B. Baczko, Solitude et communauté, Paris, 1974. 10. R. Derathé, J.-J. Rousseau et la science politique de son temps, Paris, 1950. 11. R. D. Masters, The Political Philosophy of Rousseau, Princeton, 1968. 12. R. Polin, La Politique de la solitude, Paris, 1970. 13. P. Riley, The Cambridge Companion to Rousseau, Cambridge, 2001. 14. P. Riley, The General Will. The Transformation of the Divine into Civic, Princeton, 1986. 15. J. Shklar, Men and Citizens. A Study of Rousseau’s Social Theory, Cambridge (Mass), 1989. 16. J. Starobinski, La transparence et l’obstacle, Paris, 1971. Zájemcům o Rousseaua doporučujeme třísvazkovou biografii M. Cranstona: 17. M. Cranston, Jean-Jacques. The Early Life and Work of Jean-Jacques Rousseau, 1712-1754, London, 1983. 18. M. Cranston, The Noble Savage. Jean-Jacques Rousseau 1754-1762, London, 1991. 19. M. Cranston, The Solitary Self. Jean-Jacques Rousseau in Exile and Adversity, London 1997. |