|
|
|
||
|
Předmět je realizován ve spolupráci se státními zastupitelstvími. Na předmětu bude participovat i pověřený státní zástupce na příslušném státním zastupitelství. Předpokládá se zapojení všech okresních (obvodních) státních zastupitelství v obvodu Vrchního státního zastupitelství v Praze, a dále analytického a netrestního odboru Vrchního státního zastupitelství v Praze.
Studenti budou konat tříměsíční stáž (účast v rozsahu cca 60 hodin) na příslušném státním zastupitelství. Studentům tato aktivita poskytne možnost účastnit se během časově omezené doby činnosti státního zastupitelství, pozorovat jeho chod, konzultovat s jeho zaměstnanci. V rámci předmětu mohou studenti sledovat a následně analyzovat, jak jsou obecná právní pravidla naplňována v praxi (zejména ustanovení předpisů trestního práva procesního) a co obnáší fungování státního zastupitelství. Student má vždy přiděleného konkrétního státního zástupce (mentora), který mu skrze konzultace v průběhu stáže přiblíží práci instituce. Díky postupnému zjišťování informací studenty a jejich vhledu do práce státního zastupitelství (je jim např. přidělen spis, který prostudují a navrhnou řešení případu, které posléze diskutují s příslušným státním zástupcem), dochází k rozvoji specifických a přenositelných kompetencí podporujících jejich flexibilitu a adaptabilitu po skončení studia. Získané poznatky a zkušenosti podrobí studenti své reflexi prostřednictvím vedení reflexního portfolia. K účasti na předmětu se studenti přihlašují v rámci standardního zápisu předmětů prostřednictvím SIS, a to v závislosti na své geografické preferenci. Přesný počet míst nabízený konkrétními státními zastupitelstvími je vždy pro příslušný akademický rok uveden v rozvrhovém lístku předmětu (SIS). Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|
|
||
|
1. Kolokvium zahrnuje: – odevzdání potvrzení o absolvování praxe (včetně razítka instituce a podpisu státního zástupce-mentora), – odevzdání vyplněného dotazníku, v němž se studenti vyjadřují k přínosu předmětu, – odevzdání řádně vyplněného reflexního portfolia, – aktivitu studentů v průběhu praxe. 2. Při výkonu právní praxe je možné používat veškeré právní předpisy a jiné materiály. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|
|
||
|
Účast na praxi na okresních (obvodních) státních zastupitelstvích zahrnuje mimo jiné: – praktickou práci s trestními předpisy, – bližší seznámení s Pokyny obecné povahy Nejvyššího státního zástupce, – účast na soudním jednání a jeho následný rozbor se státním zástupcem, – práci s trestním spisem, – navržení vlastního právního řešení státním zástupcem dozorovaného případu, – seznámení se s chodem instituce včetně práce administrativního aparátu. Účast na praxi na Vrchním státním zastupitelství v Praze zahrnuje mimo jiné: – praktickou práci s trestními i mimotrestními právními předpisy, – vhled do fungování analytického a netrestního odboru Vrchního státního zastupitelství v Praze, – konzultace se státními zástupci, právní rozbor případu včetně navržení vlastního řešení studentem, – bližší seznámení s Pokyny obecné povahy Nejvyššího státního zástupce, – seznámení se s chodem instituce včetně práce administrativního aparátu. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|
|
||
|
Základní literatura: 1. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní právo hmotné. 9. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2022. 2. FENYK, J., CÍSAŘOVÁ, D., GŘIVNA, T. a kol. Trestní právo procesní. 8. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2024. Ostatní literatura: 1. SOLNAŘ, V. Systém československého trestního práva. Základy trestní odpovědnosti. Praha: Academia, 1972. 2. SOLNAŘ, V., FENYK, J., CÍSAŘOVÁ, D., VANDUCHOVÁ, M. Systém českého trestního práva. Praha: Novatrix, 2009. 3. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád: komentář. 7., dopl. a přeprac. vydání. Praha: C.H. Beck, 2013. 4. JELÍNEK, J., ŘÍHA. Rozhodnutí ve věcech trestních se vzory rozhodnutí soudů a podání advokátů. 5. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Leges, 2023. Základní právní předpisy: 1. zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 2. zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů 3. zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů 4. zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů 5. zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů 6. zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|
|
||
|
Výsledky učení vymezují, jaké znalosti a dovednosti student po absolvování předmětu získá v oblasti činnosti státního zastupitelství. Cílem odborné praxe je systematicky rozvíjet tyto kompetence od porozumění postavení státního zástupce, jeho pravomoci a právní úpravu státního zastupitelství, přes orientaci v trestním řízení a práci s trestním spisem, až po schopnost analyzovat procesní situace a aplikovat relevantní právní předpisy při řešení konkrétních případů. Důraz je kladen na rozvoj samostatného právního uvažování, schopnost kvalifikovaně zdůvodnit navržené řešení a zpracovat základní procesní podání. 1.) Studující definuje postavení a působnost státního zastupitelství v systému orgánu činných v trestním řízení v ČR. 2.) Studující rozpozná základní kompetence a pravomoci státního zástupce v jednotlivých fázích trestního řízení. 3.) Studující popíše strukturu státního zastupitelství a roli jednotlivých článků soustavy státního zastupitelství. 4.) Studující identifikuje základní právní předpisy upravující činnost státního zastupitelství a jejich praktické využití při výkonu praxe. 5.) Studující vysvětlí význam a povahu použití pokynů obecné povahy Nejvyššího státního zástupce při výkonu dozoru nad trestním řízením. 6.) Studující se orientuje v trestním spisu, rozpozná základní dokumenty v něm obsažené, a zná jejich funkci a účel v trestním řízení. 7.) Studující analyzuje obsah trestního spisu a identifikuje právně relevantní skutečnosti významné pro rozhodování státního zástupce. 8.) Studující aplikuje ustanovení trestního řádu při posuzování procesních postupů orgánů činných v trestním řízení. 9.) Studující navrhne možné právní řešení konkrétního trestního případu projednávaného státním zástupcem. 10.) Studující zdůvodní své navržené řešení případu s využitím relevantních právních předpisů a judikatury. 11.) Studující rozpozná jednotlivé procesní úkony prováděné v trestním řízení a jejich účel. 12.) Studující popíše průběh soudního jednání v trestní věci (zejm. hlavní líčení) a roli státního zástupce při něm. 13.) Studující analyzuje průběh soudního jednání v trestní věci (zejm. hlavní líčení) a posoudí procesní postupy jednotlivých aktérů trestního řízení. 14.) Studující vysvětlí význam spolupráce státního zastupitelství s dalšími orgány činnými v trestním řízení. 15.) Studující popíše základní principy fungování administrativního aparátu státního zastupitelství a jeho význam pro výkon činnosti státního zastupitelství. 16.) Studující napíše obžalobu (příp. návrh na potrestání) v jednoduché trestní věci. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|