Social Psychology - HP0441

• Title: Sociální psychologie
• Form of teaching: seminar
• Guaranteed by: Department of Politology and Sociology (22-KPS)
• Faculty: Faculty of Law
• Actual: from 2021
• Duration in semesters: 1
• Semester: winter
• Points: 0
• E-Credits: 3
• Examination process: winter s.:combined
• Hours per week, examination: winter s.:0/2, Ex [HT]
• 4EU+: no
• Virtual mobility / capacity: no
• State of the course: taught
• Language: Czech
• Teaching methods: full-time
• Is provided by: HOPV0126
• Note: course can be enrolled in outside the study plan; enabled for web enrollment
• Guarantor: JUDr. Jan Kosek, Ph.D.
• Class: teorie práva
• Classification: Law > Theory of Law
• Incompatibility : HPOP0000
• Is incompatible with: HV0441
• In complex pre-requisite: HM2301

Annotation

Právo pracuje především s jednotlivcem. Přičítá mu jednání, úmysl, rozhodnutí a odpovědnost. Sociální psychologie obrací pozornost také k situaci, v níž člověk jedná, k lidem kolem něj a k institucím, jejichž je součástí. Stejný člověk se může chovat jinak podle toho, zda jedná sám, ve skupině, pod tlakem autority nebo v roli, s níž jsou spojena určitá očekávání.
Předmět představuje hlavní témata sociální psychologie a sleduje jejich význam pro právo. Zabývá se sociální situací, socializací, identitou, sociálními rolemi, malými skupinami, konformitou, poslušností, rozptýlením odpovědnosti, davovým chováním, veřejností a působením médií. Zvláštní pozornost věnuje klasickým experimentům Solomona Asche, Stanleyho Milgrama a Philipa Zimbarda i sporům o jejich interpretaci.
Student se seznámí se základními pojmy a přístupy sociální psychologie a naučí se používat je při rozboru právních a společenských problémů. Po absolvování předmětu by měl umět rozlišit osobnostní a situační vysvětlení jednání, popsat hlavní podoby sociálního a skupinového vlivu, porozumět základním experimentům sociální psychologie a jejich omezením a spojit sociálněpsychologické poznatky s otázkami odpovědnosti, autority a fungování institucí.

Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (18.09.2026)

Teaching methods

Výuka plánovana prezenční formou.

Last update: Kučerová Eva (23.09.2021)

Course assessment methods and requirements for successful completion, grading scheme

1.      Zkouška je kombinovaná, skládá se z písemné a ústní části.

2.      Písemná část spočívá ve zpracování úvahy na téma související s předmětem výuky. Úvahu je třeba odevzdat vyučujícímu nejpozději na poslední přednášce.

3.      U písemné části zkoušky je možné používat veškeré právní předpisy a jiné materiály.

4.            Ústní část zkoušky tvoří jednak debata s vyučujícím nad zvoleným tématem, respektive úvahou, jednak debata nad některým ze shora uvedených témat. Debata může mít i charakter kolokvia, tj. skupinového rozhovoru. Kolokvium není zaměřeno na reprodukci definic, jmen nebo číselných výsledků experimentů. Součástí jsou doplňující otázky, které mohou otevřít souvislosti s jinými částmi předmětu, spory o interpretaci jednotlivých výzkumů nebo jejich význam pro právo. Při hodnocení se přihlíží k porozumění tématu, znalosti literatury, schopnosti formulovat a obhájit argument a propojovat jednotlivé části kurzu.

5.      U ústní části zkoušky není možné používat právní předpisy a jiné materiály.

Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (18.09.2026)

Syllabus

−        1. Sociální psychologie a právo. Člověk v sociální situaci

Vymezení sociální psychologie a její vztah k psychologii, sociologii a právu. Sociálně stimulující situace jako východisko zkoumání lidského chování. Osobnostní a situační vysvětlení jednání. Způsob, jakým přítomnost druhých lidí, sociální očekávání a prostředí vstupují do rozhodování jednotlivce. Význam situačního vysvětlení pro právní přičitatelnost a odpovědnost.

Literatura:
Výrost, J. – Slaměník, I. – Sollárová, E. (eds.), Sociální psychologie. Teorie, metody, aplikace. Grada, 2019, kap. A1–A2.
Van den Bos, K., “Social Psychology and Law: Basic Principles in Legal Contexts”, in Van Lange, P. A. M. – Higgins, E. T. – Kruglanski, A. W. (eds.), Social Psychology: Handbook of Basic Principles. 3rd ed., Guilford Press, 2020.
Ross, L. – Nisbett, R. E., The Person and the Situation: Perspectives of Social Psychology. McGraw-Hill, 1991.
Lewin, K., Field Theory in Social Science. Harper, 1951.

−        2. Psychologické přístupy, sociální role a Zimbardův experiment

Behaviorismus, psychoanalýza, Gestaltpsychologie, teorie životního pole, kognitivní psychologie a symbolický interakcionismus jako různé způsoby vysvětlování lidského jednání. Sociální role a institucionální prostředí. Stanfordský vězeňský experiment, jeho původní výklad a pozdější metodologická kritika. Role, moc a očekávání v prostředí věznic a jiných hierarchických institucí.

Literatura:
Výrost, J. – Slaměník, I. – Sollárová, E. (eds.), Sociální psychologie. Grada, 2019, kap. A2 a A4.
Lewin, K., Field Theory in Social Science. Harper, 1951.
Mead, G. H., Mind, Self, and Society. University of Chicago Press, 1934.
Goffman, E., Asylums: Essays on the Social Situation of Mental Patients and Other Inmates. Anchor Books, 1961.
Le Texier, T., “Debunking the Stanford Prison Experiment”, American Psychologist 74(7), 2019, 823–839.
Reicher, S. – Haslam, S. A., “Rethinking the Psychology of Tyranny: The BBC Prison Study”, British Journal of Social Psychology 45, 2006, 1–40.

−        3. Kultura, socializace, identita. „My“ a „oni“

Kulturní a společenská podmíněnost člověka. Socializace, kolektivní představy a vznik sociální identity. Durkheim a vztah jednotlivce ke kolektivním významům. Symbolický interakcionismus. Sociální kategorizace, rozlišování vlastní a cizí skupiny, stereotypy a předsudky. Tajfelovy experimenty minimálních skupin. Kulturní meze psychologických zobecnění.

Česká učebnice spojuje socializaci nejen s rodinou, školou a vrstevnickými skupinami, ale také s masmédii a etnicko-rasovou socializací.

Literatura:
Výrost, J. – Slaměník, I. – Sollárová, E. (eds.), Sociální psychologie. Grada, 2019, kap. A3, A6 a části věnované předsudkům a meziskupinovým vztahům.
Durkheim, É., Selected Writings, ed. Anthony Giddens. Cambridge University Press, 1972.
Tajfel, H. – Billig, M. G. – Bundy, R. P. – Flament, C., “Social Categorization and Intergroup Behaviour”, European Journal of Social Psychology 1, 1971, 149–178.
Tajfel, H. – Turner, J. C., “An Integrative Theory of Intergroup Conflict”, in Austin, W. G. – Worchel, S. (eds.), The Social Psychology of Intergroup Relations. Brooks/Cole, 1979.
Henrich, J. – Heine, S. J. – Norenzayan, A., “The Weirdest People in the World?”, Behavioral and Brain Sciences 33, 2010, 61–83.

−        4. Malé skupiny, vztahy a skupinové normy

Vznik a vývoj malé sociální skupiny. Formální a neformální skupiny, sociální role, status, koheze a skupinové normy. Základní psychologické typologie a podoby mezilidských vztahů. Skupinový vliv, sociální facilitace a sociální zahálení. Skupinová polarizace a groupthink. Rozhodování v soudních senátech, porotách, správních orgánech a jiných kolektivních tělesech.

Česká učebnice řadí ke skupinovému vlivu sociální facilitaci, sociální zahálení, skupinovou polarizaci i groupthink.

Literatura:
Výrost, J. – Slaměník, I. – Sollárová, E. (eds.), Sociální psychologie. Grada, 2019, kap. A13 a A18.
Kerr, N. L. – Tindale, R. S., “Group Performance and Decision Making”, Annual Review of Psychology 55, 2004, 623–655.
Janis, I. L., Victims of Groupthink. Houghton Mifflin, 1972.
Isenberg, D. J., “Group Polarization: A Critical Review and Meta-Analysis”, Journal of Personality and Social Psychology 50, 1986, 1141–1151.

−        5. Konformita a rozptýlení odpovědnosti

Skupinový a obecný konformismus. Aschovy experimenty a rozdíl mezi informačním a normativním sociálním vlivem. Vyhovění a tlak většiny. Efekt přihlížejících a rozptýlení odpovědnosti. Podmínky, za nichž přítomnost druhých podporuje nebo naopak oslabuje ochotu pomoci. Právní povinnost jednat v situaci, v níž se sociální odpovědnost rozptyluje mezi více osob.

Literatura:
Výrost, J. – Slaměník, I. – Sollárová, E. (eds.), Sociální psychologie. Grada, 2019, kap. A16 a A19.
Asch, S. E., “Studies of Independence and Conformity: I. A Minority of One Against a Unanimous Majority”, Psychological Monographs 70(9), 1956.
Cialdini, R. B. – Goldstein, N. J., “Social Influence: Compliance and Conformity”, Annual Review of Psychology 55, 2004, 591–621.
Darley, J. M. – Latané, B., “Bystander Intervention in Emergencies: Diffusion of Responsibility”, Journal of Personality and Social Psychology 8, 1968, 377–383.
Darley, J. M. – Batson, C. D., “From Jerusalem to Jericho: A Study of Situational and Dispositional Variables in Helping Behavior”, Journal of Personality and Social Psychology 27, 1973, 100–108.
Fischer, P. et al., “The Bystander-Effect: A Meta-Analytic Review”, Psychological Bulletin 137, 2011, 517–537.

−        6. Autorita, poslušnost a odpovědnost

Milgramovy experimenty poslušnosti a jejich různé interpretace. Autorita, hierarchie, identifikace s institucí a přenášení odpovědnosti. Pozdější replikace a nové výklady Milgramových výsledků. Poslušnost a jednání v organizaci. Holocaust a otázka „obyčejných lidí“ v mezních situacích. Vztah sociálněpsychologického vysvětlení k právní odpovědnosti za jednání na příkaz.

Literatura:
Výrost, J. – Slaměník, I. – Sollárová, E. (eds.), Sociální psychologie. Grada, 2019, kap. A19.
Milgram, S., “Behavioral Study of Obedience”, Journal of Abnormal and Social Psychology 67, 1963, 371–378.
Milgram, S., Obedience to Authority: An Experimental View. Harper & Row, 1974.
Burger, J. M., “Replicating Milgram: Would People Still Obey Today?”, American Psychologist 64, 2009, 1–11.
Haslam, S. A. – Loughnan, S. – Perry, G., “Meta-Milgram: An Empirical Synthesis of the Obedience Experiments”, PLOS ONE 9, 2014.
Kelman, H. C. – Hamilton, V. L., Crimes of Obedience: Toward a Social Psychology of Authority and Responsibility. Yale University Press, 1989.
Browning, C. R., Ordinary Men: Reserve Police Battalion 101 and the Final Solution in Poland. HarperCollins, 1992.

−        7. Dav, veřejnost a masová společnost

Dav jako jedno z prvních témat sociální psychologie. Le Bon a představa anonymity, sugesce a oslabení individuální kontroly. Gabriel Tarde a rozdíl mezi davem a veřejností. Dreyfusova aféra, tisk a vznik moderního veřejného mínění. Ortega y Gasset a pojem masové společnosti. Význam klasických teorií davu pro pozdější uvažování o kolektivním jednání a jeho regulaci.

Studium davu a masových jevů patřilo k určujícím tématům rané sociální psychologie.

Literatura:
Výrost, J. – Slaměník, I. – Sollárová, E. (eds.), Sociální psychologie. Grada, 2019, kap. A20.
Le Bon, G., The Crowd: A Study of the Popular Mind.
Tarde, G., On Communication and Social Influence: Selected Papers, ed. Terry N. Clark. University of Chicago Press, 1969, zejména “The Public and the Crowd”.
Ortega y Gasset, J., The Revolt of the Masses.

−        8. Média, sociální vliv a současné kolektivní jednání

Prostředky společenského působení na jednotlivce. Masmédia, veřejné mínění a sociální sítě. Návaznost na konformitu, skupinovou identitu a teorii veřejnosti. Současné pojetí davového chování a jeho rozdíl oproti Le Bonovi. Sdílená sociální identita, společné normy a proměna jednání v kolektivu. Vztah mezi davem a policií, vznik a eskalace konfliktu. Digitální prostředí jako prostor pro sociální vliv.

Literatura:
Výrost, J. – Slaměník, I. – Sollárová, E. (eds.), Sociální psychologie. Grada, 2019, části věnované masmédiím, postojům a makrosociálním jevům.
Drury, J. – Reicher, S., “Crowds and Collective Behavior”, Oxford Research Encyclopedia of Psychology, 2020.
Stott, C. – Radburn, M., “Understanding Crowd Conflict: Social Context, Psychology and Policing”, Current Opinion in Psychology 35, 2020, 76–80.
Reicher, S. D., “The Psychology of Crowd Dynamics”, in Hogg, M. A. – Tindale, R. S. (eds.), Blackwell Handbook of Social Psychology: Group Processes. Blackwell, 2001.
Cialdini, R. B. – Goldstein, N. J., “Social Influence: Compliance and Conformity”, Annual Review of Psychology 55, 2004, 591–621.

Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (18.09.2026)

Learning resources

Viz Sylabus k jednotlivým tématům.

Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (18.09.2026)

Learning outcomes

·

·         Studenti analyzují vztah mezi sociální psychologií a právem, včetně psychologických faktorů ovlivňujících právní procesy a rozhodování.

·         Studenti hodnotí vliv různých psychologických teorií (behaviorismus, psychoanalýza, kognitivní psychologie) na porozumění lidskému chování v sociálním kontextu.

·         Studenti aplikují teoretické koncepty sociální psychologie na analýzu specifických právních situací, jako je obhajoba nebo svědecká výpověď.

·         Studenti kriticky hodnotí různé typy mezilidských vztahů v kontextu sociální psychologie a jejich vliv na sociální normy.

·         Studenti vysvětlují význam kolektivních představ a jejich roli v utváření veřejného mínění a právních rámců ve společnosti.

·         Studenti rozlišují mezi různými psychologickými typologiemi a hodnotí jejich aplikaci v kontextu sociálních interakcí a právního rozhodování.

·         Studenti analyzují roli malých skupin v rámci sociální psychologie, včetně vlivu skupinových norem na individuální chování a rozhodování.

·         Studenti aplikují principy konformity na analýzu chování jednotlivců v právních, historických a kriminálních situacích.

·         Studenti vysvětlují fenomén difúze odpovědnosti a jeho vztah k právním důsledkům, například při neposkytnutí pomoci v krizových situacích.

·         Studenti diskutují o významu psychologie davu v právních a politických kontextech, včetně masových protestů nebo veřejných tribunálů.

·         Studenti aplikují teorie psychologického vlivu na masmédia a hodnotí jejich dopad na veřejné mínění a právní rozhodování.

·         Studenti hodnotí teorii hyperdemokracie J. Ortegy y Gasseta a její vliv na politické a právní systémy v současné společnosti.

·         Studenti vysvětlují vliv kulturní antropologie na pochopení sociální psychologie, včetně konceptu „my“ vs. „oni“ a jeho dopadu na právní a politické vztahy.

·         Studenti rozpoznávají sociálně psychologické faktory ovlivňující rozhodovací procesy v právních institucích, jako jsou soudy a parlamenty.

·         Studenti aplikují psychologické principy, jako je percepce a kognitivní zkreslení, na analýzu právních procesů a rozhodování v trestním právu.

·         Studenti navrhují strategie pro zlepšení spravedlnosti v právních systémech, vycházející z pochopení psychologických principů, jako je sociální vliv a motivace.

·         Studenti formulují vlastní názor na význam psychologie v právních rozhodnutích a obhajují jej v ústní diskuzi na základě teoretických a praktických příkladů

Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (18.09.2026)

Registration requirements

Pro zapsání předmětu není stanovena podmíněnost jeho zápisu absolvováním jiného předmětu.

Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (22.07.2026)