|
|
|
||
|
Cílem předmětu je poskytnout studentům vhled do právních aspektů migrace vyvolané změnami životního prostředí, přičemž se zaměřuje především na migraci vyvolanou změnou klimatu jako v současné době nejvýznamnější subkategorii migrace z environmentálních důvodů. Svým zaměřením propojuje právo životního prostředí a migrační a uprchlické právo; v rámci prvního zkoumá povinnosti států předcházet změnám životního prostředí, které vyvolávají či mohou vyvolávat přesuny osob, v rámci druhého pak právní postavení migrujících osob a povinnosti států poskytovat jim ochranu. Dosud nejednotně přijímaný koncept environmentální, resp. klimatické, migrace zasazuje do existujícího právního rámce a analyzuje možnosti jeho dalšího vývoje.
Po absolvování předmětu budou studenti rozumět konceptu environmentální, resp. klimatické, migrace a jeho sporným aspektům, budou schopni identifikovat povinnosti států zaměřené na zachování dobrého stavu životního prostředí a aplikovat pojmy a nástroje migračního a uprchlického práva na situaci osob přesídlených z environmentálních důvodů. V neposlední řadě budou v souvislosti s environmentální migrací schopni analyzovat možnosti uplatnění mezinárodní odpovědnosti států. Ke každému semináři si student dopředu načítá podklady či se jinak připravuje, obvykle v rozsahu jedné, max. dvou hodin týdně. Předmět je veden formou kombinace přednášek, řízených diskuzí a samostatné práce studentů, jak individuální, tak ve skupinách. Studium předmětu rozvíjí řadu i právních dovedností, mezi jinými: - schopnost orientace v mezinárodním právu životního prostředí a mezinárodním migračním a uprchlickém právu, - schopnost vyhledání a analýzy relevantní judikatury, resp. rozhodnutí jiných mezinárodních orgánů, - schopnost analýzy konkrétních právních problémů, - schopnost argumentace, - schopnost věcně diskutovat o problematice environmentální migrace v širším kontextu. Dovednosti budou získávány zejména v průběhu práce na seminářích. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (20.07.2026)
|
|
||
|
V případě nemožnosti konání kontaktní výuky bude výuka probíhat formou online webinářů v čase přednášek, a to prostřednictvím Zoom. Studentům budou předem zpřístupněny podkladové materiály v Moodle. Tím, že používám techniku převrácené třídy (flipped clasroom), je příprava na seminář nutná, v semináři už látku jen procvičujeme. Kolokvium bude v případě nemožnosti kontaktního provedení probíhat prostřednitvím Zoom. Last update: Honusková Věra, JUDr., Ph.D. (06.02.2022)
|
|
||
|
1. Kolokvium probíhá formou představení a obhajoby závěrečné práce na téma související s obsahem předmětu dohodnuté s garantem předmětu. 2. Hodnocení celkového výkonu studenta je následující: za předmět lze získat maximálně 100 bodů, z toho 40 bodů aktivitou v hodinách, 50 bodů závěrečnou prací a její obhajobou a 10 bodů v rámci diskuse k závěrečným pracím ostatních studentů. 3. Ke splnění kolokvia je nutno mít alespoň 70 bodů. 4. Docházka je nutná v rozsahu alespoň 70 %. 5. Při zpracovávání závěrečné práce je možné používat veškeré právní předpisy a jiné materiály. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (20.07.2026)
|
|
||
|
Předmět zahrnuje tato dílčí témata: 1. Environmental migration: concept, causes, variants; climate migration as a subcategory of environmental migration 2. Climate mitigation as a primary prevention of climate migration 3. Climate adaptation as a secondary prevention of climate migration 4. Impossible adaptation to changing environment: the example of "sinking islands" and its legal implications 5. Internal climate migration: the most common and easiest to solve? 6. Cross-border climate migration I: difficult applicability of refugee law 7. Cross-border climate migration II: temporary protection 8. Cross-border climate migration III: regional and bilateral perspectives 9. Cross-border climate migration IV: national perspectives and right of asylum 10. Climate migration and State responsibility: a bridge too far? Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (20.07.2026)
|
|
||
|
Základní literatura: NICHOLSON, Calum a Benoit MAYER (eds.). Climate Migration: Critical Perspectives for Law, Policy, and Research. Hart Publishing, 2023. 280 s. ISBN 978-1509961740 MANOU, Dimitra, BALDWIN, Andrew, CUBIE, Dug, MIHR, Anja a Teresa THORP. Climate Change, Migration and Human Rights Law and Policy Perspectives. Routledge, 2017. 268 s. ISBN 9780367136161 McADAM, Jane. Climate Change, Forced Migration, and International Law, Oxford University Press, 2012. ISBN 978-0-19-958708-7 HONUSKOVÁ, Věra, FLÍDROVÁ, Eliška a Linda JANKŮ (eds.). Dnes migranti – zítra uprchlíci? Postavení migrantů, kteří potřebují ochranu, v mezinárodním právu. Univerzita Karlova – Právnická fakulta, 2015. ISBN 978-80-8797-523-7
Základní právní předpisy Úmluva o právním postavení uprchlíků a Protokol týkající se právního postavení uprchlíků (1951), publ. pod č. 208/1993 Sb.m.s. Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (1992), publ. pod č. 80/2005 Sb.m.s. Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (1997), publ. pod č. 81/2005 Sb.m.s. Pařížská dohoda (2015), publ. pod č. 64/2017 Sb.m.s. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, publ. pod č. 120/1976 Sb. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, publ. pod č. 209/1992 Sb. Úmluva o ochraně a pomoci vnitřně přesídleným osobám v Africe (Convention for the Protection and Assistance of Internally Displaced Persons in Africa, tzv. Kampalská úmluva, 2009) Řídící principy pro vnitřní přesídlování (Guiding Principles on Internal Displacement, 1998) Návrh článků o odpovědnosti států za mezinárodně protiprávní chování (Draft Articles on Responsibility of States for Internationally Wrongful Acts, 2001) Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (20.07.2026)
|