|
|
|
||
|
Smyslem kurzu je poskytnout studentům vhled do základních problémů srovnávacího ústavního práva a představit, jak různé ústavní systémy přistupují k právní regulaci uplatňování politické moci a k její kontrole, jakož i to, jak se tyto ústavní systémy vypořádávají s obecnými otázkami státnosti, uspořádání státu, prosazování veřejného zájmu i ochrany zájmu jednotlivců a dalších subjektů. Současně kurz poukáže i na specifické rysy vybraných ústavních systémů a na témata, která se stávají předmětem jejich zvláštní ústavněprávní regulace. Při tomto vymezení kurz rozvíjí poznatky získané zejména ve Státovědě, ale i v dalších ústavněprávních předmětech, a dále je prohlubuje. Předmět lze absolvovat již od 1. ročníku. Znalosti získané zejména v rámci Ústavního práva I a II (typicky 1. a 2. ročník) jsou však pro kritické zkoumání jiných ústavních systémů výhodou.
Kurz zahrnuje dvě hlavní části. V rámci první části se kurz zaměřuje na vybraná „velká“ a průřezová témata státovědy a ústavního práva, jako je pojem ústavy a její formy, vztah státu, ideologií a náboženství, federalismus nebo ústavní postavení jednotlivce. Zabývá se jimi ale do větší hloubky, než je obvyklé v rámci povinných předmětů, a činí tak z perspektivy různých ústavních systémů náležejících k odlišným civilizačním okruhům. Ve své druhé části pak kurz podrobněji představí vybrané ústavní systémy jak ze západního, tak z nezápadního světa, a to s cílem poukázat na různé ústavní tradice, které v současném světě existují. Pozornost bude věnována zejména genezi vybraných ústavních systémů a jejich stávající podobě, včetně jejich přístupu k ústavní regulaci a k podobě ústavních institucí, a to v širším geopolitickém, historickém a kulturním kontextu a také s přihlédnutím k rozdílům mezi normativním („law in books“) a faktickým („law in action“) fungováním uvedených ústavních systémů. Předmět tedy poskytne větší rozhled každému, kdo se zajímá o současné problémy státnosti a ústavnosti v globálním kontextu. Současně by měl napomoci orientovat se v problémech, které vznikají nebo mohou vznikat v prostředí cizích ústavních systémů, a získat základní východiska k řešení teoretických i praktických otázek, které mohou v kontextu těchto ústavních systémů vyvstávat. Předmět je vyučován dr. Miluší Kindlovou (kindlova@prf.cuni.cz) a dr. Janem Malířem (jan.malir@ilaw.cas.cz). Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (20.07.2026)
|
|
||
|
1. Podmínkou připuštění ke zkoušce je osobní účast na alespoň 6 seminářích. V odůvodněných případech (např. dlouhodobější zdravotní důvody) lze domluvit výjimku a nahrazení potřebné účasti jinou formou. 2. Kontrolou studia je ústní zkouška, která se zaměří na níže uvedené tematické okruhy (zkouškové otázky). Každý student si z 20 předepsaných zkouškových témat vybere předem 12 témat, ze kterých zkoušející u zkoušky vybere 2 – ty budou předmětem zkoušky. Student, který přednese na semináři referát, si takto vybere 9 témat, z nichž opět zkoušející vybere 2. 3. U zkoušky je možné používat heslovité myšlenkové mapy, které si studenti vypracují na základě svých výpisků ze seminářů, referátů či předepsané literatury, a to ve fázi přípravy před samotným ústním zkoušením („na potítku“). 4. Zkouška je klasifikována zkoušejícím, a to známkami „výborně“ (1), „velmi dobře“ (2), „dobře“, (3) nebo „neprospěl/a“ (4). 5. Otázky k ústní zkoušce jsou následující:
1. Ústava a ústavní systémy – pojem, formy a prameny ústavy
Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (20.07.2026)
|
|
||
|
Předmět zahrnuje tato témata: 1. Úvod do studia ústavních systémů; pojem srovnávacího ústavního práva; vzájemné ovlivňování ústavních systémů a mezinárodního prostředí; srovnávací ústavní právo při tvorbě a interpretaci ústav 2. Ústavy a jejich formy a prameny; tvorba ústav; ústavní změny a proměny; nezměnitelná ustanovení 3. Ideologie a náboženství v ústavních systémech – modely vztahů; personální systémy práva 4. Kontrola dodržování ústavy: ústavní soudnictví a jeho alternativy; geneze a rozšíření ústavního soudnictví; judicializace politiky; pravomoci a přístup k ústavnímu soudnictví ve srovnávací perspektivě; alternativy k ústavnímu soudnictví 5. Federalismus a autonomie; regionální a jiné typy autonomie; postavení původních obyvatel v ústavních systémech 6. Ústavní postavení jednotlivce a dalších subjektů ústavních práv; nezápadní přístupy a jejich vyjádření v ústavách; ochrana zájmů životního prostředí
7. Ústavní systémy vybraných států a ústavních tradic (Čína a Indie jako příklad ústavních systémů v uskupení BRICS, frankofonní ústavní tradice – Francie, Belgie, vybrané státy Afriky) 8. Role srovnávacího ústavního práva v současném světě; ústava jako kulturní fenomén Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (20.07.2026)
|
|
||
|
Ke každému semináři bude k dispozici výběr z literatury relevantní pro studium jednotlivých témat a sloužící i jako možné východisko pro případné referáty. V první čtvrtině 21. století vyšlo velké množství výborné srovnávací ústavněprávní literatury, z níž se v kurzu čerpá. Přednostně jde o literaturu v anglickém jazyce, která by měla být studentům rozumně srozumitelná (tím se nevylučuje dobrovolné použití literatury v jiných jazycích). Základem pro absolvování zkoušky bude látka v rozsahu probraném na jednotlivých seminářích, případně s doplněním ve formě pracovních listů k jednotlivým tématům v rámci Moodle. Níže uvedená základní a ostatní literatura je cenným zdrojem pro studium v předmětu, vždy budou ale využívány jen vybrané kapitoly nebo pasáže, které budou zpřístupněné v rámci Moodle. Základní literatura (vybrané pasáže): Versteeg, M., Ginsburg, T., Landau, D. Comparative Constitutional Law and Politics – Analysis, Cases, & Materials. New York: Oxford University Press, 2025 Rosenfeld, M., Sajó, A. (eds.) The Oxford Handbook of Comparative Constitutional Law. Oxford: Oxford University Press, 2012 Ginsburg, T., Dixon, R. (eds.) Comparative Constitutional Law. Cheltenham: Edward Elgar, 2012 Ostatní literatura (vybrané pasáže): Shachar, A., Bauböck, R., Bloemraad, I., Vink, M. (eds.) The Oxford Handbook of Citizenship. New York: Oxford University Press, 2017 Ahmed, F. Personal Law Systems. International Journal of Law, Policy and The Family. 2016, 30, 248–273 Ahmed, F. Enforcing Religious Law. In Ahdar, R. (ed.) Research Handbook on Law and Religion. Cheltanham: Edward Elgar, 2018 Dowdle, M. W., Wilkinson, M. A. (eds.) Constitutionalism beyond Liberalism. Cambridge: Cambridge University Press, 2017 Galligan, B., Brenton, S. (eds.) Constitutional Conventions in Westminster Systems. Cambridge: Cambridge University Press, 2015 Brunclík, M., Kubát, M., Vincze, A., Kindlová, M., Antoš, M., Horák, F., Hájek, L. Power Beyond Constitutions: Presidential Constitutional Conventions in Central Europe. Cham: Palgrave Macmillan, 2023 Hlaváček, P., Jurek, P. a kol. Politické systémy anglosaských zemí. Praha: Dokořán, 2014 Němec, J. (ed.) Politické systémy Latinské Ameriky. Praha: Oeconomica, 2010 Klíma, K. Srovnávací ústavní právo. Praha: Wolters Kluwer, 2025 Kopeček, L., Hloušek, V., Šedo, J. Politické systémy. 2. vydání. Brno: Barrister & Principal, 2017 Marshall, T. V zajetí geografie. Praha: Rybka Publishers, 2018 (případně čerstvější 2. vydání v angličtině – Prisoners of Geography. London: Elliot & Thompson, 2025) Perottino, M. Francouzský politický systém. Brno: Slon, 2005 Boyron, S. The Constitution of France. A Contextual Analysis. Oxford: Hart Publishing, 2013 Popelier, P., Lemmens, K. The Constitution of Belgium. A Contextual Analysis. Oxford: Bloomsbury, 2015 Fombad, Ch. M., Makunya, T. M. The Struggle for Constitutional Identity in Francophone Africa. In Fombad, Ch. M., Steytler, N. (eds) Constitutional Identity and Constitutionalism in Africa. Oxford: Oxford University Press, 2024 Zhang, Q. The Constitution of China. A Contextual Analysis. Oxford: Hart Publishing, 2012 Thiruvengadan, A. The Constitution of India. A Contextual Analysis. Oxford: Bloomsbury, 2017 Saunders, Ch. The Constitution of Australia. A Contextual Analysis. Oxford: Hart Publishing, 2011 Palmer, M. S.R., Knight, D. The Constitution of New Zealand. A Contextual Analysis. Oxford: Bloomsbury, 2022 Webber, J. The Constitution of Canada. A Contextual Analysis. 2. vydání. Oxford: Bloomsbury, 2021 Právní předpisy: Vybrané části ústavních předpisů analyzovaných států v rozsahu probíraném na seminářích. Čerpat lze např. z https://www.constituteproject.org/. Ostatní právní předpisy a judikatura: Judikatura v rozsahu reprodukovaném v rámci základní a ostatní literatury (formou vybraných pasáží). Ostatní právní předpisy a judikatura: Judikatura v rozsahu reprodukovaném v rámci základní a ostatní literatury (formou vybraných pasáží). Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (20.07.2026)
|
|
||
|
Po absolvování předmětu studující: 1. charakterizuje pojem ústavního systému jako komplexního uspořádání formálních i neformálních pravidel, institucí a hodnot, které společně určují, jak je ve státě organizována politická moc 2. rozliší různé metody srovnávání ústavních systémů (např. institucionální, funkcionální, historická, normativní, sociologická) a identifikuje jejich výhody a nevýhody, vysvětlí genezi srovnávacího ústavního práva jako svébytného oboru právní vědy 3. analyzuje různé koncepce ústavy a jejích pramenů (ústavní a běžné zákony, soudní precedenty, obyčejové právo, ústavní konvence, mezinárodní prameny, principy přirozeného práva) a demonstruje jejich uplatnění v kontextu vybraných ústavních systémů 4. rozliší formální a neformální způsoby ústavní změny, vysvětlí význam explicitních a implicitních limitů změny ústavy a demonstruje jejich uplatnění a ústavně-politické důsledky v kontextu vybraných ústavních systémů 5. klasifikuje a analyzuje různé modely vztahu náboženství a ústavního systému (např. ateistický stát, asertivní sekularismus, odluka spojená s multikulturní akomodací, ústavní teokracie) a vysvětlí jejich fungování na příkladech konkrétních ústavních systémů 6. rozliší a analyzuje různé koncepce postavení ideologie v ústavních systémech a vysvětlí jejich působení na příkladech konkrétních ústavních systémů 7. rozliší a komparativně hodnotí modely kontroly ústavnosti, včetně jejich historického vývoje, pravomocí orgánů kontroly ústavnosti, způsobů přístupu ke kontrole ústavnosti a jejich dopadu na roli a legitimitu ústavní justice ve vybraných konkrétních ústavních systémech 8. porovná unitární, regionální a federální uspořádání státu, vymezí různé modely federalismu (např. majoritní a konsociační, dualistický a kooperativní, symetrický a asymetrický), vysvětlí vztah teritoriální formy státu k ochraně rozmanitosti a k efektivitě vládnutí a zhodnotí uplatnění těchto modelů na vybraných příkladech ústavních systémů 9. rozliší a analyzuje různé formy neúzemní autonomie (např. autonomie původních obyvatel, jazykové autonomie, náboženské jurisdikční enklávy) a posoudí jejich význam pro řešení etnických, jazykových, náboženských či kulturních pluralit v rámci vybraných ústavních systémů 10. porovná základní filosofická východiska postavení jednotlivce v ústavních systémech různých civilizačních okruhů (individualistické, komunitní, povinnostní) a zasadí je do širšího kulturního a hodnotového kontextu vybraných ústavních systémů 11. vysvětlí rozdíly v pojetí základních práv, jejich nositelů (včetně kolektivních subjektů či přírody) a adresátů, demonstruje jejich uplatnění v rámci vybraných ústavních systémů a zhodnotí jejich normativní důsledky 12. vymezí možnosti použití srovnávacího ústavního práva při interpretaci základních práv v ústavních systémech, zhodnotí výhody i rizika jeho uplatnění 13. analyzuje ústavní systém Indie z pohledu vztahu ústavních orgánů, indického federalismu a postavení jednotlivce v kontextu ústavní úpravy základních práv a směrnic státní politiky, vymezí doktrínu základní struktury indické ústavy a specifickou podobu indického sekularismu 14. analyzuje ústavní systém Číny z pohledu vztahu ústavních orgánů v rámci systému jednoty moci, teritoriální formy státu, postavení jednotlivce a vztahu státu a náboženství 15. analyzuje frankofonní ústavní tradici z hlediska její historické geneze, charakteristických rysů a geografického rozšíření, včetně přenosu klíčových ústavních idejí, rozvoje racionalizovaného parlamentarismu a poloprezidentského systému francouzské V. republiky, komparace s dalšími frankofonními ústavními systémy a vlivu této tradice na ústavní uspořádání nezápadních jurisdikcí, zejména v Africe 16. v komparativní perspektivě uchopí ústavní systémy jako komplexní a hodnotově podmíněná uspořádání politické moci, vysvětlí, jak se v nich prolínají různé koncepce ústavy, ústavních změn, dělby moci, teritoriální organizace státu, ideologie, vztahu státu a náboženství a pojetí ochrany základních práv a posoudí, jak tyto prvky ovlivňují fungování, legitimitu a stabilitu ústavního řádu v odlišných civilizačních kontextech Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (20.07.2026)
|
|
||
|
Pro zapsání předmětu je vhodné, aby student měl absolvován předmět Státověda. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (20.07.2026)
|