|
Předmět Chemie pro biologické obory sjednocuje a rozšiřuje znalosti a dovednosti získané během středoškolského studia chemie. Pozornost je zaměřena na několik oblastí, a to:
- oblast obecných principů a zákonitostí chemických dějů, včetně chemických výpočtů, které platí pro všechny chemické látky bez ohledu na jejich konkrétní složení nebo příslušnost k typu či skupině sloučenin,
- oblast anorganické chemie pak rozšiřuje středoškolské znalosti a dovednosti v oblasti biologicky významných prvků a jejich anorganických sloučenin,
- oblasti organické chemie se zaměřuje na pochopení základní reaktivity organických molekul, rozpoznání základních strukturních motivů v přírodních látkách a v neposlední řadě také vztahu mezi strukturou a fyzikálními vlastnostmi vybraných látek,
- oblast bioorgnické chemie se věnuje znalostem potřebným pro navazující předmět Základy biochemie a genetiky.
Studující na základě získaných znalostí a dovedností:
vysvětlí podstatu chemické vazby a jejích parametrů a slabých vazebných interakcí, definují jednotlivé typy vazeb a slabých vazebných interakcí a na základě jejich vlastností i polarity molekul odvodí fyzikální a fyzikálně-chemické vlastnosti sloučenin;
definují kyseliny a zásady podle různých teorií, vyvodí jejich chování v různých prostředích i navzájem a slovně i matematicky popíšou a porovnají sílu kyselin a zásad (ve smyslu Brønstedovy-Lowry teorie). Vysvětlí podstatu hydrolýzy, její vliv na pH roztoku a možnosti jejího ovlivnění;
vypočítají složení směsi (zejména roztoků, a to i nasycených) ze zadaných údajů, včetně stavu po ředění, směšování či odpařování rozpouštědla, a finální složení matematicky vyjádří;
sestaví a vyčíslí rovnici anorganického děje a aplikují vztah stechiometrických koeficientů reakce a látkového množství sloučenin pro výpočet množství výchozích látek či reagujících směsí, výtěžků, množství produktů a dalších relevantních údajů, které je možné z chemické rovnice vypočítat;
identifikují funkční skupiny, heterocykly a aromatické kruhy v zadané látce;
vysvětlí rozložení elektronové hustoty v molekulách anorganických i organických látek a popíší prostorové uspořádání organických látek v závislosti na struktuře;
odhadnou fyzikální vlastnosti organických látek na základě struktury, s důrazem na acidobazické vlastnosti a rozpustnost ve vodě;
odhadnou reaktivitu zadané organické látky na základě přítomných funkčních skupin a typu skeletu;
definují základní stavební jednotky nukleových kyselin, sacharidů, bílkovin a tuků a popíší a charakterizují základní zástupce těchto skupin s ohledem jejich strukturu, vlastnosti a funkce, ale také jejich využití.
|
