|
|
|
||
Na začátku studia medicíny má tento předmět pomoci studentům zorientovat se v problematice odborných medicínských názvů z pohledu jejich jazykové struktury. Umožní jim pochopit systém názvosloví v anatomii i v klinické a patologické praxi. Při výuce jsou hojně využívány autentické lékařské texty, anatomické učebnice, latinsky psané pitevní zprávy, popisy diagnóz apod. Snahou vyučujících je maximální propojení jazykové výuky s každodenní praxí studentů v teoretických a preklinických oborech. Last update: Králová Eliška, PhDr., Ph.D. (13.09.2023)
|
|
||
Cílem předmětu je:
Last update: Králová Eliška, PhDr., Ph.D. (13.09.2023)
|
|
||
POVINNÁ: Nečas, P., Čebišová, K., Schánělová, E.: Latinská lékařská terminologie, 2017
DOPORUČENÁ: Vejražka, M.: Terminologiae medicae ianua, 2011 Kábrt, J., Kábrt , J., jr.: Lexicon medicum, 2017 Bujalková, M., Šimon, F.: Terminologia medica Latina, 2019 Kábrt, J.: Lékařská terminologie, 1972 + další vyd. Kábrt, J.: Úvod do lékařské terminologie, 2004 Marečková, E.: Úvod do lékařské terminologie, 2006 Vokurka, M., Hugo, J., Velký lékařský slovník, 2015 Vokurka, M., Hugo, J., Fidlerová, M., Slovník lékařských zkratek, 2019 Páč, L., Slovník anatomických eponym, 2010 Dauber, W.: Feneisův obrazový slovník anatomie, 2007
DOPLŇKOVÉ MATERIÁLY NA MOODLE: https://dl3.cuni.cz/course/view.php?id=22 Last update: Králová Eliška, PhDr., Ph.D. (13.09.2023)
|
|
||
1. Přehled starověké a středověké medicíny a vývoje její terminologie. Úvod do lékařské terminologie. Pravopis a výslovnost latinských grafémů, délka slabik, přízvuk.
2. Základní gramatika latiny. Rozdíly mezi latinou a češtinou. Morfologie a syntax uplatňovaná v rámci lékařské terminologie (slovní druhy, gramatické kategorie, skloňování, přívlastky, předložkové vazby), lexikologie (memorabilia, pravidla překladu, zkratky atd.)
3. I. deklinace latinská. Skloňování substantiv I. deklinace latinských i řeckých. Spojení substantiva I. deklinace s adjektivem. Předložkové vazby. Memorabilia.
4. II. deklinace Skloňování substantiv II. deklinace (maskulina a neutra latinského původu, neutra řeckého původu). Spojení substantiva II. deklinace s adjektivem. Předložkové vazby. Memorabilia.
5. IV. a V. deklinace Skloňování substantiv obou deklinací. Spojení substantiva IV. a V. deklinace s adjektivem. Předložkové vazby. Memorabilia.
6. I. a II. deklinace řecká Řecké termíny v lékařské terminologii, historie jejich pronikání do latiny. Příklady nejběžnějších řeckých slovních základů. Skloňování I. a II. tzv. řecké deklinace.
7. Opakování latinských a řeckých deklinací TEST I, čtení lékařských zpráv.
8. III. deklinace latinská – Konsonantické kmeny Charakteristika substantiv III. deklinace. Různoslabičná substantiva III. dekl., spojení s adjektivem. Předložkové vazby. Skloňování tvarů neúplného a nepravidelného stupňování adjektiv. Memorabilia
9. III. deklinace latinská – I-kmeny I-kmenová substantiva III. dekl., spojení s adjektivem. Nepravidelně skloňovaná substantiva. Memorabilia
10. III. deklinace řecká. I-kmeny i konsonantické kmeny. Srovnání s latinou. Charakteristické sufixy. Spojení s adjektivy. Příklady nejběžnějších řeckých slovních základů.
11. Adjektiva III. deklinace. Klasifikace a charakteristika adjektiv III. deklinace. Řecká adjektiva typu „-genes“. Názvy nejběžnějších remedií, jejich tvary a skloňování.
12. Opakování latinských a řeckých deklinací Souhrnné opakování probrané látky.
13. TEST II, čtení lékařských zpráv.
14. Zápočtový test Last update: Králová Eliška, PhDr., Ph.D. (13.09.2023)
|