|
|
|
||
|
Předmět je založen na výkladu základních rysů poetiky literárního textu a s ní souvisejících kontextových entit – autora a recipienta; skrze ně se do výkladu dostávají také elementární poznatky literárněhistorické. Výklad osciluje mezi abstraktnějšími pojmy konceptuální povahy, díky nimž získají posluchači základní povědomí i o premisách jednotlivých metodologických přístupů, a mezi pojmy popisného charakteru. Absolvování předmětu by mělo studentovi poskytnout základní nástroje pro popis, analýzu, výklad a interpretaci literárního textu.
Základní tematické okruhy a k nim se vážící pojmy 1) Úvod: Hledání pojmosloví a způsobů jeho hierarchizace z hlediska vývojového příběhu literárněvědných metodologií 19. – 21. století 2 Autor autor jako psychofyzická bytost a jméno autora jako funkce; autorský záměr; autostylizace, autorský subjekt/osobnost, obraz autora, implikovaný autor, modelový autor; autenticita; záměrnost a nezáměrnost; psaní jako svébytná činnost; 3) a) Literární text znaky textu; roviny/vrstvy textu; artefakt a estetický objekt; text a dílo; sémantické gesto; pojmenování v literatuře jako znak; význam a smysl textu; denotace a konotace; význam a reference; mimésis a literárnost; fiktivnost a fikčnost; explicitní a implicitní textové subjekty v jednotlivých literárních druzích (postava, vypravěč, lyrický subjekt, adresát); textovost a intertextovost; výrazový prostředek, motiv, téma; estetická funkce, norma a hodnota; 3) b) Text vyprávění (epický text) svět příběhu: postavy, prostor, čas, děj; svět diskursu: vypravěč – vypravěčské způsoby; vyprávěcí situace, typy promluv, fokalizace; syžet a fabule; 3) c) Lyrický text básnické pojmenování, obrazné pojmenování: metafora, metonymie, symbol, alegorie; básnické figury elementární versologie: typy verše; větné a veršové členění; metrum a rytmus; rým a jeho typy a funkce; eufonie a kakofonie; prostředky tematického, veršového a grafického uspořádání; 3) d) Drama jako literární text a jako divadelní představení dramatické žánry, komplementární prvky jevištní realizace, typy řeči v dramatu, autorské poznámky a jejich transpozice, dramatická postava a prostor, dialog a monolog; 4) Recipient recepce, percepce, propriocepce; fungování paměti a proces zapomínání; konkretizace, autentifikace; čtenářská kompetence; empirický, implikovaný a modelový vnímatel; Last update: Paštěka Václav, Mgr. (17.08.2023)
|
|
||
|
Cílem předmětu je poskytnout uvedení do problematiky literárního díla z hlediska jeho výstavby a rozumění - student by si měl odnést ucelené povědomí, co se v jednotlivých typech litterárních děl dá hledat a jak tyto dílčí složky či prvky díla fungují z hlediska utváření významu a smyslu, a tedy v procesu četby a rozumění literárnímu textu. Last update: NARATOLOGIE (27.08.2019)
|
|
||
|
Povinná literatura: Ad 1) Úvod: Culler, J.: Krátký úvod do literární teorie. 2., rozš. vyd. Brno 2015 Ad 2) Autor: Mukařovský, J.: Záměrnost a nezáměrnost v umění (1943). In: Studie z estetiky. Praha 1966, s. 89-108 Foucault, M.: Co je autor? In: Diskurs, autor, genealogie. Praha 1994, s. 42-62 Eco, U.: Vcházíme do lesů. In: Šest procházek literárními lesy. Olomouc 1997, s. 7-40 Ad 3) Text: Lotman, J.: Pojem textu. In: Štruktúra umeleckého textu. Bratislava 1990, s. 64-72 Jakobson, R.: Co je poezie? (1934). In: Poetická funkce. Praha 1995, s. 23-33 Ingarden, R.: Základní struktura literárního díla. In: Umělecké dílo literární. Praha 1989, s. 41-45 Červenka, M.: Význam a nositel významu v literárním díle. In: Významová výstavba literárního díla. Praha 1993, s. 37-55 Jakobson, R.: Lingvistika a poetika (1960). In: Poetická funkce. Praha 1995, s. 74-105 Eco, U.: Malé světy. Česká literatura 45, 1997, č. 6, s. Doležel, L.: Mimesis a možné světy. Česká literatura 45, 1997, č. 6, s. 600-624 Doležel, L.: Typy narativních promluv. In: Narativní způsoby v české literatuře. Praha 1993, s. 9-42 Helmstetter, R.: Lyrický postup. Lyrika, báseň a básnická řeč. In: Úvod do literární vědy (ed. M. Pechlivanos et al.). Praha 1999, s. 36-51 Struck, W.: Drama a divadlo. In: Úvod do literární vědy (ed. M. Pechlivanos et al.). Praha 1999, s. 85-88 Ad 4) Recipient: Ingarden, R.: „Život“ literárního díla. In: Umělecké dílo literární (1930). Praha 1989, s. 329-352 Iser, W.: Apelová struktura textů. In: Čtenář jako výzva. Brno 2001, s. 39-61 Doporučená literatura: Ad 1) Úvod: Nünning, A.: Lexikon teorie literatury a kultury. Brno 2006. Müller, R. – Šidák, P., eds.: Slovník novější literární teorie. Praha, 2012. Pechlivanos, M. et al, eds. Úvod do literární vědy. Praha 1999 Ad 2) Autor: Finck, A.: Pojem subjektu a autorství. K teorii a dějinám autobiografie. In: Úvod do literární vědy (ed. M. Pechlivanos et al.). Praha 1999, s. 279-289 Rieger, S.: Funkce autora a knižní trh. In: Úvod do literární vědy (ed. M. Pechlivanos et al.). Praha 1999, s. 151-167 Mukařovský, J.: Básník a dílo (pol. 40. let). In: Studie z poetiky. Praha 1982, s. 246-255 Mathauser, Z.: Teoretičtí dvojníci životopisného autora. In: Estetika racionálního zření. Praha 1999, s. 82-87 Jankovič, M.: Perspektivy sémantického gesta. In: Nesamozřejmost smyslu. Praha 1991, s. 11-40 Ad 3) Text: Macurová, A.: Slovesný text: Rezultát a východisko komunikačních aktivit. In: Text a komunikace: Jazyk v literárním díle a ve filmu. Praha 1992, s. 11-18 Barthes, R.: Označované a označující; Denotace a konotace. Vše in: Nulový stupeň rukopisu. Základy sémiologie. Praha 1967, s. 81-95, 123-126 Mukařovský, J.: Básnické pojmenování a estetická funkce jazyka (1938). In: Studie z estetiky. Praha 1982, s. 55-60 Mukařovský J.: O jazyce básnickém IV. Slovo v básnictví (1940). In: Studie z poetiky. Praha 1982, s. 115-124 Mukařovský, J.: Básnická sémantika. In. Básnická sémantika. Praha 1995, s. 62-74 Jakobson, R.: Dva aspekty jazyka a dva typy afatických poruch.. In. Poetická funkce. Jinočany 1995, s. 55-73 Ricoeur, P.: Metafora a symbol. In: Teória interpretácie: Diskurz a prebytok významu. Bratislava 1997, s. 66-96 Mathauser, Z.: Metafora v systému duchovních útvarů. In: Estetické alternativy. Praha 1995, s. 55-63 Mathauser, Z.: Básnivá doslovnost a metaforičnost v teorii R. Jakobsona. In: Estetika racionálního zření. Praha 1999, s. 112-119. Mukařovský J.: O jazyce básnickém V. Významová dynamika kontextu (1940). In: Studie z poetiky. Praha 1982, s. 124-130 Hausenblas, K.: Sémantické kontexty v básnickém díle. In: Výstavba jazykových projevů a styl. Praha 1971, s. 101-113 Červenka, M.: Významové komplexy I: Obecná typologie. Významové komplexy II: Základní složky tematické výstavby. In: Významová výstavba literárního díla. Praha 1993, s. 77-104 Mareš, P.: Styl, text, smysl: Obecné otázky. In: Styl, text, smysl: O slovesném díle Josefa Čapka. Praha 1987, s. 11-38 Mukařovský, J.: Umění jako semiologický fakt (1934). In: Studie z estetiky. Praha 1966, s. 85-88 Červenka, M.: Literární dílo jako znak. In: Významová výstavba literárního díla. Praha 1993, s. 131-144 Mathauser, Z.: Model umělecké situace. In: Estetika racionálního zření. Praha 1999, s. 25-42 Aristoteles: O básnictví vůbec. In: Poetika (přel. Milan Mráz). 8. vyd. Praha 1996, s. 59-67 Auerbach, E.: Odysseova jizva. In: Mimésis. 2. vyd. Praha 1997, s. 9-26 Goodman, N.: Slova, věty, díla, světy. In: Způsoby světatvorby. Bratislava 1996, s. 13-33 Goodman, N.: Konstruování faktů. In: Způsoby světatvorby. Bratislava 1996, s. 104-119 Homoláč, J.: Transtextovost a její typy. In: Intertextovost a utváření smyslu v textu. Praha 1996, s. 41-57 Schahadat, S.: Intertextovost: Čtení - text - intertext. In: Úvod do literární vědy (ed. M. Pechlivanos et al.). Praha 1999, s. 357-367 Warning, R.: Imitatio a intertextualita. In: Čtenář jako výzva. Brno 2001, s. 63-99 Tyňanov, J.: O literární evoluci (1927). In: Literární fakt. Praha 1988, s. 189-201 Vodička, F.: Literární historie, její problémy a úkoly (1942). In: Struktura vývoje. 2., rozš. vyd. Praha 1998, s. 17-78 Meyer, H.: Literární žánr. In: Úvod do literární vědy (ed. M. Pechlivanos et al.). Praha 1999, s. 74-85 Stanzel, F.: Zprostředkovanost jako druhový znak vyprávění. In: Teorie vyprávění. Praha 1989, s. 12-34 Stanzel, F.: Revidovaná verze typických vyprávěcích situací. In: Teorie vyprávění. Praha 1989, s. 63-100 Todorov, T.: Poetika. In: Poetika prózy. Praha 2000, s. 11-93 Tyňanov, J. N.: Smysl slova ve verši. In: Literární fakt. Praha 1988, s. 467-533 Jakobson, R.: Jazyk v akci. In: Poetická funkce. Jinočany 1995, s. 605-621 Procházka, M.: O povaze dramatického textu. In: Znaky dramatu a divadla. Praha 1988, s. 11-30 Veltruský, J.: Dramatický text jako součást divadla. Drama jako literární dílo a divadelní představení. Praha 1994, s. 77-101 Ad 4) Recipient: Vodička, F.: Problematika ohlasu Nerudova díla (1941). In: Struktura vývoje. 2. vyd. Praha 1998, s. 283-321 Macurová, A.: Subjekty a text. In: Proměny subjektu I (red. Daniela Hodrová). Praha, b. d., s. 31-37 Stierle, K.: Co je recepce u fikcionálních textů. In: Čtenář jako výzva. Brno 2001, s. 199-224 Last update: Andrlová Jarmila, Mgr. (22.08.2023)
|
|
||
|
Přednáškový výklad, který zároveň předpokládá samostatnou četbu a studium dle individuálních potřeb. Základem pro sledování výuky jsou podklady umístěné v prostředí Moodle (https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=6106). Last update: Bílek Petr, prof. PhDr., CSc. (21.08.2024)
|
|
||
|
Přednáška je atestována formou písemného testu, který student skládá v prostředí Moodle (https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=6106). Obsahová náplň testu vychází z přednášky a z dalších výkladových materiálů, jež mají studenti pro kurz v prostředí Moodle k dispozici; předpokládá také individuální četbu doporučených textů. Vzhledem ke zcela odlišné individuální vybavenosti znalostmi z oblasti literární vědy není možné stanovit žádný počet publikací, které studenti musejí přečíst – pokud někdo nedisponuje vůbec žádnými znalostmi z oblasti literární vědy, musí toho logicky přečíst mnohem více než ten, kdo už solidní základ má. Test píše každý student individuálně v době a prostředí, které si sám zvolí, a to v období od 15. ledna do 30. dubna, v rámci on-line přístupu ke kurzu v prostředí Moodle. Na vyplňování testu je nastaven časový limit. Student má na úspěšné složení testové atestace 3 pokusy. Pokud se mu nepovede ani na třetí pokus vyplnit test úspěšně, je atestován hodnocením „neprospěl“. Last update: NARATOLOGIE (27.08.2019)
|
|
||
|
Tematické okruhy: 1. Uvedení do problematiky: Literatura jako komunikace (1 přednáška) Pojmy: Prvky komunikačního řetězce (mluvčí, sdělení, adresát, kontext, kontakt, kód) a funkce (emotivní, referenční, konativní, fatická, metajazyková, estetická (poetická)).
Literatura doporučená specificky k danému tématu: Culler, Jonathan: Co je to teorie? a Co je to literatura (a je vůbec taková otázka relevantní)? In: (Krátký) úvod do literární teorie. Brno: Host, 2002, s. 9-25 a 26-50. Jakobson, Roman: Lingvistika a poetika. In: Poetická funkce (ed. Miroslav Červenka). Jinočany: H & H, 1996, s. 74-105.
2. Autor a autorství: analýza geneze díla a možnosti rekonstrukce autorské osobnosti (1 přednáška) Pojmy: copyright; látka, námět, inspirace; autenticita, autobiografie, autostylizace; záměrnost a nezáměrnost; sémantické gesto empirický autor, obraz autora (autorský mýtus), osobnost, implikovaný autor, modelový autor; funkce jména autora; autorský styl, autorská strategie, estetická norma.
Literatura specificky k danému tématu: Foucault, Michel: Co je autor? In: Diskurs, autor, genealogie. Praha 1994, s. 42-62. Barthes, Roland. Smrt autora. In Aluze 10, 2006, č. 3, s. 75-77. Macurová, A.: Subjekty a text. In: Proměny subjektu I (ed. Daniela Hodrová). Praha: ÚČSL, 1993, s. 31-37 (dostupné online: http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/sborniky/1994/PS1/3.pdf) 3. Literární text obecně I: znaky, rysy a způsoby fungování literárního textu (1 přednášky) Pojmy: znaky textu; základní textové roviny (fonická, lexikální, syntaktická a textová); motiv, téma; verbalizace, oralita a literarita; hypertext; paratexty; textovost a intertextovost (prototext, metatext; citát, aluze; motto; parafráze, parodie, travestie, variace, apokryf, plagiát);
Literatura specificky k danému tématu: Lotman, Jurij: Pojem textu. In: Štruktúra umeleckého textu. Bratislava 1990, s. 64-72. Mukařovský, Jan: O jazyce básnickém (1940). In: Studie II (eds. Miroslav Červenka a Milan Jankovič). Brno: Host, 2001, s. 16-70. Tomaševskij, Boris: Tématika. In: Teorie literatury. Praha: Lidové nakladatelství, 1970, s. 121-153. Ong, Walter J.: Některé psychodynamické vlastnosti orality a Psaní mění strukturu vědomí. In: Technologizace slova: Mluvená a psaná řeč. Praha: Karolinum, 2006, s. 41-91 a 93-134. Homoláč, Jiří: Transtextovost a její typy. In: Intertextovost a utváření smyslu v textu. Praha: Karolinum, 1996, s. 41-57. 4. Literární text obecně II: význam, smysl a reference (1 přednáška) Pojmy: pojmenování, věta i celek textu jako znak; pojmenování v literatuře (básnické pojmenování, obrazné pojmenování); význam a smysl, denotace a konotace; reference a referent; mimésis a literárnost; fiktivnost a fikčnost; artefakt a estetický objekt, text a dílo; kontext;
Literatura specificky k danému tématu: Mukařovský, Jan: Umění jako sémiologický fakt (1934). In: Studie I (eds. Miroslav Červenka a Milan Jankovič). Brno: Host, 2000, s. 208-214. Mathauser, Zdeněk: Model umělecké situace. In: Estetika racionálního zření. Praha: Karolinum, 1999, s. 25-42.
5. Členění velkých sum textů: Literární druhy a žánry jakožto rozmyté množiny (1 přednáška) Pojmy: lyrika, epika, drama a jejich textové subjekty; epos, kronika, legenda, pohádka, bajka, črta, povídka, novela, román a jeho žánrové typy (realistický, psychologický, venkovský, dobrodružný apod.), reportáž, deník, memoáry; sonet, věnec sonetů, rondel, akrostich, pásmo, kaligram, konkrétní báseň, palindrom; tragédie, komedie, veselohra, fraška, groteska.
Literatura specificky k danému tématu: Tyňanov, Jurij: O literární evoluci (1927). In: Literární fakt. Praha: Odeon, 1988, s. 189-201. 6. Poetika vyprávění (2 přednášky) Pojmy: textové subjekty vyprávění (postavy, vypravěč, adresát); svět příběhu: děj, postavy, prostor a čas (chronotop); svět diskursu: vypravěč, adresát, typy promluv (řeči), fokalizace, vypravěčské způsoby; vyprávěcí situace, ich-forma a er-forma; fabule a syžet;
Literatura specificky k danému tématu: Stanzel, Franz: Revidovaná verze typických vyprávěcích situací. In: Teorie vyprávění. Praha: Odeon, 1989, s. 63-100. 7. Poetika básnického textu (2 přednášky) Pojmy: textové subjekty lyrické básně (lyrický subjekt); básnické výrazové prostředky: rytmus a metrum, stopa, iktus, trochej, jamb, daktyl, předrážka), časoměrný a sylabotónický verš; alexandrín, blankvers; verš vázaný a volný; veršové členění a jeho vztah k členění větnému (přesah, césura, dierese), rým a jeho funkce a typy; asonance; aliterace; básnické figury (anafora, epifora, epanastrofa, epizeuxis; inverze; apostrofa); prostředky hláskové instrumentace (eufonie, kakofonie; onomatopoie; paronomázie; refrén); prostředky tematického uspořádávání (motiv, klimax, antiklimax, antiteze, kontrast, paradox, paralelismus, parenteze, digrese, asociace, aposiopese, elipsa, pointa); obrazné pojmenování metaforického typu (metafora, metonymie, personifikace, synekdocha, synestézie, oxymóron) a symbolického typu (alegorie, symbol); další prostředky fungující od roviny konkrétních tropů (epiteton, přirovnání, eufemismus, litotés, pleonasmus, neologismus) až po rovinu textovou (hyperbola, ironie, sarkasmus)
Literatura specificky k danému tématu: Helmstetter, Ralf: Lyrický postup: Lyrika, báseň a básnická řeč. In: Úvod do literární vědy (ed. M. Pechlivanos et al.). Praha: Herrmann & synové, 1999, s. 36-51. 8. Drama jako text a jako divadelní představení (1 přednáška) Pojmy: textové subjekty dramatu (postavy); typy řeči v dramatu (monolog, dialog, scénické poznámky a jejich divadelní transponování), dramatická postava a prostor jako prvky textové a divadelní
Literatura specificky k danému tématu: Struck, Wolfgang: Drama a divadlo. In: Úvod do literární vědy (ed. M. Pechlivanos et al.). Praha: Herrmann & synové, 1999, s. 85-88. Veltruský, Jiří: Dramatický text jako součást divadla a Drama jako literární dílo a divadelní představení. In: Příspěvky k teorii divadla. Praha: Divadelní ústav – Divadelní fakulta AMU, 1994, s. 77-94 a 95-101. 9. Recipient (vnímatel): role vnímatele při vytváření mentálního obrazu textu a výsledného významu a smyslu (1 přednáška) Pojmy: empirický vnímatel, implikovaný vnímatel, modelový čtenář; recepce, percepce, propriocepce, konkretizace (dobová a individuální); literární kompetence; interpretace (a vztah k popisu, analýze a výkladu); estetická hodnota.
Literatura specificky k danému tématu: Ingarden, Roman: „Život“ literárního díla. In: Umělecké dílo literární. Praha: Odeon, 1989, s. 329-352. Iser, Wolfgang: Koncepty čtenáře a koncept implicitního čtenáře. Aluze 8, 2004, č. 2/3, s. 135–143. Iser, Wolfgang: Proces čtení ve fenomenologickém pohledu. Aluze 6, 2002, č. 2, s. 106–117. Stierle, Karlheinz: Co je recepce u fikcionálních textů. In: Čtenář jako výzva (ed. Miroslav Červenka). Brno: Host, 2001, s. 199-24 Last update: NARATOLOGIE (27.08.2019)
|
|
||
|
Materiály dostupné v prostředí Moodle (https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=6106) a doporučená literatura dle individuálních potřeb. Last update: NARATOLOGIE (27.08.2019)
|
|
||
|
Čtenářská zkušenost s literaturou a schopnost reflexe této zkušenosti. Last update: NARATOLOGIE (27.08.2019)
|
|
||
|
Předmět je povoleno zapsat si i opakovaně (při neúspěchu v jednom akademickém roce jej lze znovu absolvovat následující akademický rok). Last update: NARATOLOGIE (05.04.2023)
|