|
|
|
||
|
The course introduces students to the trends, personalities and topics of current sociological theory and leads them to actively participate in the process of creating theoretical knowledge (so-called theorizing). It begins with a brief introduction to the main currents of sociological theory of the last third of the 20th century, from which current theoretical works are based. The following overview starts from concepts that are closer to standard forms of sociological research that students became familiar with earlier during their studies, and gradually moves on to more demanding theoretical constructions reflecting developments in other social sciences and humanities disciplines. The final part of the overview is devoted to approaches from the field of social theory, in which sociological theory is combined with political theory and the descriptive perspective with the prescriptive perspective. Most of the study literature was created in the last 20 years, but there is also a lack of older texts that fit well into the overall concept of the course. In teaching, the lecture format is combined with commented reading, discussions and solving tasks. The lecture and other teaching activities are linked to the reading plan, which is a necessary condition for successful completion of the course.
An integral part of the course are sections and activities that aim to lead participants to their own theoretical work in sociology. Their concept is influenced by the movement in contemporary theoretical sociology focused on the so-called "theorizing" (R. Swedberg), according to which students should not only learn ready-made theories, but should be given the opportunity to create theories themselves (theorize). In accordance with this principle, the course emphasizes developing the ability to a) find interesting phenomena in social life and grasp them with one's own theoretical efforts, b) obtain stimuli and tools for theoretical work in classical and contemporary sociological literature. A page has been set up for the course in the Moodle application: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=18002 Login details (password) will be sent to registered students at the beginning of the course. Required reading is available in Moodle or in academic libraries. [This is a machine-translated text of the annotation in Czech.] Last update: Skovajsa Marek, doc. PhDr., M.A., Ph.D. (14.09.2025)
|
|
||
|
Podmínky zakončení předmětu: Podmínkou pro získání atestací z předmětu (platí pro zápočet i zkoušku) je dostatečná účast na výuce (nejméně 80 % vyučovacích hodin). Atestace se udělují na základě splnění následujících dílčích povinností.
Zápočet Pro získání zápočtu je nutné splnit následující dílčí povinnosti (a + b): a) příprava a přednesení jednoho referátu o zadané četbě (obvykle jednotlivě, u delšího textu ve dvojici), časový rozpis referátů bude vypracován a zveřejněn během prvních tří týdnů výuky; b) aktivní účast na individuálním nebo skupinovém řešení úkolů.
Komentář: a) Referát: výklad a komentář teoretického textu při výuce. Seznam textů k referátům odpovídá seznamu povinně volitelných textů uvedenému v sylabu (bez části teoretizování). V případě vyššího počtu studentů bude seznam na začátku semestru rozšířen. Text k referátu musí být vybrán do konce druhého týdne výuky. Rozpis referátů podle termínů bude zveřejněn do konce třetího týdne. Termín prezentace je závazný. Standardní období pro přednesení referátů zahrnuje výukové týdny 3-13 (tj. včetně ledna dalšího roku). Podrobnosti (délka, obsah atd.) budou objasněny na začátku semestru. b) Úkoly jsou zejména tohoto druhu: teoretizování o konkrétním sociálním jevu, aplikace vybraného pojmu nebo teorie na konkrétní sociální jev nebo situaci, výklad částí odborného textu, aplikace pojmů obsažených v odborných textech na konkrétní problém. Různé podoby úkolů budou objasněny na úvodních hodinách předmětu.
Zkouška Pro získání zkoušky je nutné splnit následující dílčí povinnosti (c + d). c) vypracování a včasné odevzdání úkolu v průběhu výuky; d) vypracování a včasné odevzdání závěrečné písemné práce.
Komentář: c) Úkol: vypracovat metodou teoretizování teorii vybraného jevu. Podrobnosti (uspořádání, části atd.) budou objasněny na začátku semestru. Rozsah: 2–3 NS Termín odevzdání v moodle: 3. 11. 2025 (plnění úkolu po stanoveném termínu není možné) d) Závěrečná písemná práce: zpráva o vlastním teoretizování konkrétních sociálních jevů a jeho zhodnocení Zkouška (Zk) bude udělena na základě vyhodnocení včasně odevzdané písemné práce v rozsahu 6–7 NS, tj. 10 800 – 12 600 znaků včetně mezer od úvodu do závěru. Práce musí obsahovat jméno autorky/autora a stránkování. V případě nejasností ohledně kvality práce může být zkouška rozšířena o ústní pohovor.
Předtermín odevzdání písemné práce je 19. 12. 2025 - bude opraveno nejpozději do 14. 1. 2026. Řádný termín odevzdání práce je 14. 1. 2026 - bude opraveno nejpozději do 10. 2. 2026.
Pokud nebude písemná práce odevzdána v žádném z těchto termínů, je možné odevzdat ji ještě při příštím běhu předmětu v následujícím akademickém roce. V případě, že student/ka obdrží za odevzdanou písemnou práci známku 4 (“neprospěl/a”), může odevzdat práci ještě dvakrát, přičemž termíny budou domluveny individuálně. Nejpozději je však možné kurz splnit do konce akademického roku následujícího po akademickém roce, kdy si student/ka kurz zapsal/a. V práci se hodnotí zejména schopnost jasně, logicky a strukturovaně se vyjadřovat a argumentovat, dodržovat zásady pro správné usuzování a práci s pojmy, rozvíjet teorii na základě pravidel pro teoretizování, vhodně využívat teoretická tvrzení a empirická zjištění z literatury (včetně kritického zhodnocení jejich relevance) a rovněž formální korektnost citování a jazyková správnost. Last update: Skovajsa Marek, doc. PhDr., M.A., Ph.D. (14.09.2025)
|
|
||
|
Doporučená literatura: Abbott, A. D. (2004). Methods of Discovery: Heuristics for the Social Sciences. New York: WW Norton. Alexander, J. C. (2003). Meanings of Social Life: A Cultural Sociology. New York: Oxford University Press. Alexander, J. C. (1987). Twenty Lectures Sociological Theory since World War II. New York: Columbia University Press. Anicker, F. & A. Armbruster (Eds.) (2024). Die Praxis soziologischer Theoriebildung. Wiesbaden: Springer VS. Archer, M. S. (1995). Realist Social Theory: The Morphogenetic Approach. Cambridge: Cambridge University Press. Archer, M. S., & Morgan, J. (2020). Contributions to realist social theory: an interview with Margaret S. Archer. Journal of Critical Realism, 19(2), 179–200. Becker, H. S. (1998). Tricks of the Trade: How to Think about your Research While You're Doing It. Chicago: University of Chicago Press. Benzecry, C. E., M. Krause & I. A. Reed (Eds.) (2017). Social Theory Now. Chicago: University of Chicago Press. Bhambra, G. K. & J. Holmwood (2024). Kolonialismus a moderní sociální teorie. Edice SLON. Praha: Karolinum. Boltanski, L. & L. Thévenot (2006). On Justification: Economies of Worth. Princeton: Princeton University Press. Bourdieu, P. (2023). Pascalovské meditace. Praha: Karolinum. Burawoy, M. (2019). Symbolic Violence: Conversations with Bourdieu. Durham: Duke University Press. Coleman, J. S. (1990). Foundations of Social Theory. Cambridge, Mass.: Harvard University Press. Collins, R. (2005). Interaction Ritual Chains. Princeton: Princeton University Press. Connell, R. W. (2007). Southern Theory: Social Science and the Global Dynamics of Knowledge. Cambridge: Polity. Coole, D. & Frost, S. (Eds.) (2010). New Materialisms: Ontology, Agency, and Politics. Durham: Duke University Press. Delanty, G. & S. P. Turner (Eds.) (2021). Routledge International Handbook of Contemporary Social and Political Theory (2nd Ed.). Abingdon: Routledge. Foucault, M. (2006). Je třeba bránit společnost. Praha: Filosofia. Giddens, A. (1986). The Constitution of Society: Outline of the Theory of Structuration. Berkeley: University of California Press. Harrington, A. (Ed.) (2006). Moderní sociální teorie: základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál. Hedström, P. & R. Swedberg (Eds.) (1998). Social Mechanisms: An Analytical Approach to Social Theory. Cambridge: Cambridge University Press. Joas, H. & W. Knöbl (2020). Sociální teorie: vybrané přednášky. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Kivisto, P. (Ed.) (2020). The Cambridge Handbook of Social Theory. Volume II: Contemporary Theories and Issues. Cambridge: Cambridge University Press. Knorr Cetina, K. (1999). Epistemic Cultures: How the Sciences Make Knowledge. Cambridge, Mass.: Harvard University Press. Latour, B. (2005). Reassembling the Social: An Introduction to Actor-Network-Theory. Oxford: Oxford University Press. Latour, B. (2016). Stopovat a skládat světy s Brunem Latourem. Praha: tranzit.cz. Levine, D. N. (2014). Social Theory as a Vocation: Genres of Theory Work in Sociology. New York: Transaction. Luhmann, N. (2006). Sociální systémy. Brno: CDK. Martin, J. L. (2015). Thinking through Theory. New York: W.W. Norton. Merton, R. K. (1968). Social Theory and Social Structure. Enlarged Ed. New York: Free Press. Merton, R. K. (2007). Studie ze sociologické teorie. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Peirce, Charles S. 1903. Eighth Lecture: Abduction. In 1903 Lowell Lectures, MS 475. Prasad, M. (2021). Problem-Solving Sociology: A Guide for Students. Oxford: Oxford University Press. Reckwitz, A. (2002). Toward a theory of social practices: A development in culturalist theorizing. European Journal of Social Theory, 5(2), 243–263. Reckwitz, A. (2020). Society of Singularities. Cambridge: Polity. Reed, I. A. (2020). Power in Modernity. Chicago: University of Chicago Press. Scott, J. (2011). Conceptualising the Social World: Principles of Sociological Analysis. Cambridge: Cambridge University Press. Schutz, A. (1972). The Phenomenology of the Social World. Evanston: Northwestern University Press. Stinchcombe, A. L. (1968). Constructing Social Theories. New York: Harcourt, Brace & World. Swedberg, R. (2014). The Art of Social Theory. Princeton: Princeton University Press. Swedberg, R. (Ed.). 2014. Theorizing in Social Science: The Context of Discovery. Stanford: Stanford University Press. Weber, M. (1998). Metodologie, sociologie a politika. Praha: Oikoymenh. Last update: Skovajsa Marek, doc. PhDr., M.A., Ph.D. (14.09.2025)
|
|
||
|
Případné změny v realizaci předmětu v souvislosti s pandemií COVID nebo jinými nenadálými událostmi: V případě zhoršení pandemické situace nebo jiných závažných událostí během semestru budou zapsaní studenti o přechodu na distanční výuku a dalších změnách včas informováni emailem. Last update: Skovajsa Marek, doc. PhDr., M.A., Ph.D. (15.09.2025)
|
|
||
|
Tematická struktura a časový plán výuky předmětu, včetně četby: Na každou hodinu je třeba přečíst aspoň jeden z textů uvedených pod příslušným číslem týdne podle vlastní volby. S výjimkou první hodiny se předpokládá, že všichni účastníci si text(y) přečetli před výukou. Součástí každé hodiny je část věnovaná teoretizování. Četba k teoretizování je uvedena samostatně níže v sylabu.
Týden 1 29. 9. 2025 Úvod: teorie a teoretizování v sociologii Joas, H. & W. Knöbl (2020). Co je teorie? In tíž, Sociální teorie: vybrané přednášky (ss. 11– 37). Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Merton, R. K. (1945). Sociological theory. American Journal of Sociology, 50(6), 462–473.
Týden 2 6. 10. 2025 Teorie racionální volby a metodologický individualismus Coleman, J. S. (1990). Systems of Social Exchange. In týž, Foundations of Social Theory (ss. 119–144). Cambridge, Mass.: Harvard University Press.
Týden 3 13. 10. 2025 Výuka se nekoná – čas na samostatné studium.
Týden 4 20. 10. 2025 Kulturní sociologie Alexander, J. C. (2018). The societalization of social problems: Church pedophilia, phone hacking, and the financial crisis. American Sociological Review, 83(6), 1049–1078. Alexander, J. C. (1984). Three models of culture and society relations: Toward an analysis of Watergate. Sociological Theory, 290–314.
Týden 5 27. 10. 2025 Kritický realismus Archer, M. S. (2021). The mess we are in: How the morphogenetic approach helps to explain it. Journal of Critical Realism, 20(4), 330–348.
Týden 6 3. 11. 2025 Sociologická teorie praktik Reckwitz, A. (2020). The society of singularities. In D. Bachmann-Medick, J. Kugele & A. Nünning (Eds.), Futures of the study of culture: Interdisciplinary perspectives, global challenges (ss. 141–154). Berlin: de Gruyter. Reckwitz, A. (2022). The Society of Singularities – 10 Theses. Analyse & Kritik, 44(2), 269–278.
Týden 7 10. 11. 2025 Pragmatická sociologie jednání Boltanski, L., & Chiapello, E. (2005). The new spirit of capitalism. International Journal of Politics, Culture, and Society, 18(3), 161–188.
Týden 8 17. 11. 2025 Výuka se nekoná (státní svátek). Navazuje čtecí týden.
Týden 9 24. 11. 2025 Teorie a teoretizování Abend, G. (2008). The meaning of ‘theory’. Sociological Theory, 26(2), 173–199. Carleheden, M. (2024). Unchain the beast! Pluralizing the method of theorizing. In F. Anicker & A. Armbruster (Eds.), Die Praxis soziologischer Theoriebildung (ss. 17–43). Wiesbaden: Springer VS.
Týden 10 1. 12. 2025 Teorie sítí-aktérů (ANT) B. Latoura Susen, S. (2022). Reflections on the (post-) human condition: Towards new forms of engagement with the world? Social Epistemology, 36(1), 63–94.
Týden 11 8. 12. 2025 Nový materialismus a materiální sémiotika Barad, K. (2003). Posthumanist performativity: Toward an understanding of how matter comes to matter. Signs: Journal of women in culture and society, 28(3), 801–831. Ridgeway, C. L., & Saperstein, A. (2024). Diversifying gender categories and the sex/gender system. Annual Review of Sociology, 50, 385–405.
Týden 12 15. 12. 2025 Kritické teorie moci Soudobé formy kritické teorie Goldberg, Ch. A. (2022). Eros and Trumpism: A Marcusean Interpretation. American Imago, 79(4), 705-730.
22. 12. 2025 – 2.1. 2026 vánoční prázdniny
Týden 13 5. 1. 2026 Postkoloniální a postimperiální teorie Bhambra, G. K. & J. Holmwood (2024). Úvod: kolonialismus, historiografie a moderní sociální teorie. In tíž, Kolonialismus a moderní sociální teorie, edice SLON (ss. 19–46). Praha: Karolinum. Connell, R. (2006). Northern theory: The political geography of general social theory. Theory and Society, 35(2), 237–264.
Segment teoretizování: V průběhu semestru bude pozornost věnována následujícím tématům a jejich praktickému vyzkoušení. proces teoretizování (R. Swedberg a další): pozorování jevu sociologická představivost: nacházení zajímavých jevů, rozvíjení představivosti prostřednictvím volné asociace pojmenování, volba ústředního jevu rozvíjení teorie, využití analogií, metafor, srovnání typy, typologie, klasifikace rozpracovaná teorie, vysvětlení, modely
myšlenkové postupy: práce s pojmy v teoretizování zobecňování a abstrakce indukce, dedukce a abdukce
vizualizace teorie: tabulky 2x2, prostorová schémata teoretická schémata, diagramy, vizuální metafory
využití literatury při teoretizování: využití existující literatury (klasické nebo současné) v teoretizování reformulace teorií
formulace výzkumných problémů: problematizace zavedených pojmů a teorií výzkumné téma vs. problém výzkumný problém, výzkumná hádanka
reflexivita při teoretizování.
Četba k teoretizování: Četba pro týdny 1–7 je povinná, měla by být prostudována do konce příslušného období podle přehledu níže. Z textů pro týdny 8–13 si každý účastník vybere nejméně dva.
Týdny 1–3 Základy teoretizování Swedberg, R. (2012). Theorizing in sociology and social science: Turning to the context of discovery. Theory and Society, 41(1), 1–40.
4–5 Pojmy v teoretizování Swedberg, R. (2017). On the Heuristic Role of Concepts in Theorizing. In P. Sohlberg & H. Leiulfsrud (Eds.), Theory in Action: Theoretical Constructionism (ss. 23–38). Leiden: Brill.
6 Využití klasiků při teoretizování (také neomarxismus, neodurkheimismus, neoweberiánství)
7 Výzkumná hádanka, výzkumný problém Gustafsson, K. & Hagström, L. (2018). What is the point? Teaching graduate students how to construct political science research puzzles. European Political Science, 17(4), 634–648.
8 – 13 Různá témata (přečíst aspoň dva texty podle vlastní volby) Vizualizace v teoretizování Silver, D. (2020). Figure it out! Sociological Methods & Research, 49(4), 868–905.
Využití klasiků při teoretizování Swedberg, R. (2021). Theorizing with the help of the classics. Journal of Classical Sociology, 21(3–4), 296–306.
Jak určit jev, který nás zajímá, a další dovednosti Merton, R. K. (1987). Three fragments from a sociologist’s notebooks: Establishing the phenomenon, specified ignorance, and strategic research materials. Annual Review of Sociology, 13(1), 1–29.
Týmové teoretizování Werron, T., Brankovic, J., & Ringel, L. (2024). Theorizing together. Distinktion: Journal of Social Theory, 25(2), 228–249. Last update: Skovajsa Marek, doc. PhDr., M.A., Ph.D. (14.09.2025)
|
|
||
|
Rozdělení pracovní zátěže v předmětu: celkem 200 hodin (8 ECTS kr.) přímá výuka: 35 hod. příprava úkolů, referátu a závěrečné práce: 40 hod. četba: 125 hod. (cca 375 str.) Last update: Skovajsa Marek, doc. PhDr., M.A., Ph.D. (15.09.2025)
|
|
||
|
Pořadí pro zápis studentů do předmětu: 1. Předmět je přednostně určen pro studenty 2. ročníku NMgr. studia sociologie, kteří studují podle akreditace platné od šk. roku 2024/2025. 2. Studenti 1. ročníku NMgr. studia sociologie, kteří studují podle akreditace platné od šk. roku 2024/2025, za předpokladu, že prokáží znalosti odpovídající požadovaným znalostem uvedeným níže. 3. Ostatní studenti NMgr. studia Sociologie, pokud splňují znalostní podmínku níže. 4. Studenti jiných NMgr. studijních programů, pokud splňují znalostní podmínku níže. Předmět není určen pro studenty Bc. studia. Z hlediska znalostí a kompetencí se pro zápis do předmětu vyžaduje: znalost sociologické teorie v rozsahu Bc. studia sociologie + absolvování, nebo přinejmenším odchození předmětu NMgr. studia Proudy sociologického myšlení. Last update: Skovajsa Marek, doc. PhDr., M.A., Ph.D. (15.09.2025)
|