|
|
|
||
|
Last update: Ing. Renata Šmidtová (12.06.2020)
kovy, kámen, stavební materiály) a antropologického materiálu a na přípravu studentů na interdisciplinární spolupráci s odborníky přírodovědných oborů. Jeho prostřednictvím se seznámí s významem a základními trendy archeometrického výzkumu jako integrální součásti studia materiální kultury. Výuka bude probíhat formou přednášek odborníků vysokých škol a ústavů Akademie věd věnovaných jednotlivým materiálům. Teoretická výuka bude doplněna exkurzemi na pracoviště zajišťující materiálové průzkumy archeologických nálezů. |
|
||
|
Last update: Ing. Renata Šmidtová (12.06.2020)
Povinná literatura Hložek, Martin 2008: Encyklopedie moderních metod v archeologii. Archeometrie. Praha. Kopecká, Ivana – Nejedlý, Vratislav 2005: Průzkum historických materiálů. Analytické metody pro restaurování a památkovou péči. Grada. Pernicka, Ernst 2014: Provenance Determination of Archaeological Metal Objects. In: Roberts, Benjamin W. – Thornton, Christopher (eds.), Archaeometallurgy in Global Perspective: Methods and Syntheses. New York, 239– 268. Pleiner, Radomír 2006: Iron in Archaeology: Early European Blacksmiths. Praha. Doporučená literatura Hanykýř, Vladimír – Kutzendörfer, Jaroslav 2008: Technologie keramiky. Praha. Hradil, David – Hradilová, Janka – Fogaš Igor – Hrdličková Kučková, Štěpánka 2013: Přínos materiálových analýz pro interpretaci techniky malby a umělecko-historická bádání obecně. Praha. Hunt, Alice M. W. 2017: The Oxford Handbook of Archaelogical ceramic analysis. Oxford University press. Janssens, Koen H. A. (ed.) 2013: Modern Methods for Analysing Archaeological and Historical Glass. Wiley. Katzenberg, M. Anne 2008: Stable Isotope Analysis: A Tool for Studying Past Diet, Demography, and Life History. In: Katzenberg M. Anne – Saunders Shelley R. (eds.), Biological Anthropology of the Human Skeleton, Second Edition, Wiley & Sons, 411–441. Kloužková, Alexandra: Keramika – výroba, vlastnosti, degradace, restaurování a konzervace. Elektronický text pro předmět Materiály památkových objektů VŠCHT (interní materiál, který bude studentům poskytnut). Kolářová, Kateřina – Děd, Jiří – Ottenwelter, Estelle 2014: Metallographic examination of silver jewellery from Lumbe´s garden necropolis, In: Frolík, Jan (ed.), Pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražkém hradě, díl II. Castrum Pragense 12. Praha, 289–310. Pleiner, Radomír 2000: Iron in Archeology: The European Bloomery Smelters. Praha. Popelka, M. 1999: K problematice štípané industrie v neolitu Čech, Praehistorica XXIV, 7-122. Popelka, M. – Šmidtová, R. 2014: Neolitizace aneb setkání generací. Praha. Tomková Kateřina – Zlámalová-Cílová, Zuzana – Vaculovič, Tomáš 2014: Sklo z pohřebiště v Lumbeho zahradě z pohledu archeometrie. In: Frolík, Jan (ed.), Pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě, díl II. Castrum Pragense 12. Praha, 129–162. Válek, Jan 2015: Vápenné technologie historických staveb. ÚTAM AV ČR, Praha. Zlámalová Cílová, Zuzana 2015: Chemické složení skel. In: Středověké sklo z Prahy, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze. Praha. |
|
||
|
Last update: Ing. Renata Šmidtová (12.06.2020)
Všechny přednášky budou zahrnovat informace o tom, jak zacházet s artefakty z různých materiálů a antropologickým materiálem, tak aby nebyla zničena či omezena jejich vypovídací hodnota pro archeometrický výzkum; dále budou obsahovat praktické příklady použití uváděných metod na konkrétních nálezech; seznámí studenty s různými formami výstupů a teoretického využití výsledků. Akcent bude kladen na volbu vhodné metody (destruktivní, nedestruktivní, invazivní a mikroinvazivní) ve vztahu k artefaktu a k řešenému odbornému problému. Studenti budou seznámeni se základní odbornou literaturou a dalšími zdroji informací. |
|
||
|
Last update: Ing. Renata Šmidtová (12.06.2020)
1. Úvod do studia archeometrie (PhDr. Kateřina Tomková, Ph. D.) – místo archeometrie v rámci archeologického terénního a teoretického výzkumu a role archeologa v jednotlivých fázích spolupráce s odborníky od výběru vzorků k analýze, jejich předání, komunikace s odbornými pracovišti, až po fázi výstupů analýz. Zmíněny budou též otázky ekonomiky a etiky archeometrického výzkumu. 2. Kovy I (Ing. Marek Fikrle, PhD.). Základy vybraných analytických metod (XRF, NAA, PIXE, ICP-MS) a jejich praktická aplikace při materiálovém průzkumu kovů. Úskalí a nejčastější chyby v materiálovém průzkumu kovových artefaktů. 3. Kovy II (Mgr. E. Ottenwelter). Archeometrie neželezných kovů – analýzy SEM-EDS a metalografie jako integrální součást materiálových průzkumů při konzervaci artefaktů a postavení tČchto metod ve studiu technologií výroby a v archeologickém experimentu. 4. Kovy III (Ing. Jiří Hošek, PhD.). Metody výzkumu železných artefaktů – základní pojmy; využití metalografie, rtg., neutronografie, chemické prvkové analýzy a isotopové analýzy při průzkumu železných výkovků. 5. Sklo (Ing. Zuzana Zlámalová Cílová, Ph.D.) Aplikace různých metod (SEM-EDS, SEM-WDS, XRF, LA ICP-MS, Ramanova spektroskopie) při výzkumu chemického složení skel a dokladů sklářské produkce s důrazem na různé formy přípravy vzorků pro tyto analýzy. Seznámení s dosud definovanými chemickými typy skel, problematikou kaliv a barvení skla. 6. Keramika (Ing. Alexandra Kloužková, CSc.). Základní typy keramických materiálů a archeometrické metody využívané při studiu keramiky a technologie její výroby. Seznámení s problematikou studia glazur, s mechanismy a příčinami degradace keramických nálezů, prezentace základů preventivní péče o archeologické keramické nálezy. 7. Kamenná industrie (doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc). Uvedení základních forem kamenné štípané industrie, přehled hlavních druhů používaných surovin s využitím litotéky Ústavu pro archeologii, způsoby získávání surovin v Evropě, jejich výskyt a distribuce. Ukázka analýzy souborů industrie a její interpretace. Jak zacházet s artefakty od nálezu na výzkumu až po vlastní zpracování. Traseologická analýza jako metoda k určení funkce štípaných artefaktů 8. Stavební materiály (Ing. Jan Válek, Ph.D.). Studium stavebních materiálů a konstrukcí, výrobních a stavebních technologií, datování, původ surovin, degradace a poruch staveb. Analýza materiálů románských podlahových konstrukcí, současné praktické možnosti určování provenience mramorů, replikace technologie výroby a zpracování vápna. 9. Archeometrie malovaných objektů, archeologických předmětů a uměleckých děl (RNDr. Janka Hradilová). Neinvazivní metody a přenosné analytické přístroje pro výzkum in situ (v nálezové oblasti, v místě umístění díla), meze jejich detekce. Detailní výzkum komponent barevné vrstvy dle jejího zachování, degradace, změn, interakcí s okolím. Význam materiálových analýz pro studium pigmentů, jejich provenience a pro interpretaci techniky malby. 10. Archeometrie v antropologii (Mgr. Sylva Kaupová, Ph. D., Mgr. Jana Nováčková, Ph.D.). Izotopová analýza výživy a izotopová analýza migrace, možnosti využití studia archaické DNA (aDNA) při stanovení molekulárního pohlaví, určení příbuznosti/nepříbuznosti jedinců, stejně jako při studiu intrapopulačních a interpopulačních vztahů. Limity biochemických analýz v archeologickém kontextu. 11. Exkurze do laboratoře Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i. Praktická prezentace metod a přístupů realizovaných v oblasti materiálového průzkumu kovů. 12. – 13. Exkurze do vybrané laboratoře dle aktuálních možností (Ústav jaderné fyziky v Řeži, Geologický ústav AV ČR, laboratoře VŠCHT). Praktická prezentace metod a přístupů realizovaných v oblasti materiálového průzkumu kovů, skla, keramiky. |