|
|
|
||
Last update: Mgr. Šárka Brotánková, D.Phil. (23.09.2022)
navzájem prolínají a jsou vedeny zčásti v angličtině a zčásti v češtině. Cílem je studium vybraných děl britské literatury od renesance po současnost, které reprezentují významné směry, tendence a obraty ve vývoji. Studium těchto děl má za úkol reflektovat styl autora originálu. Diskuse v seminářích mají literárněhistorický i teoretický charakter, zabývají se literární interpretací a přihlížejí k soudobým literárněvědným přístupům. Dále se pojí s translatologickým rozborem vybraných úryvků z originálů a překladů těchto děl. Tam, kde existuje více překladů (např. Shakespeare), zvažují odlišnosti a důvody jejich proměn. Diskuse vedou k posouzení sémantické a estetické ekvivalence českých literárních překladů a k uvažování o dynamice kulturní recepce překladových děl z prostředí britské kultury. |
|
||
Last update: Mgr. Šárka Brotánková, D.Phil. (23.09.2022)
Studijní literatura BASSNETT, S. - LEFEVERE, A. Constructing Cultures. Clevedon, 1998. BÍLEK, Petr A. Hledání jazyka interpretace k modernímu prozaickému textu. Brno: Host, 2003. BAKER, M. - SALDANHA, G. Routledge Encyclopedia of Translation Studies. 2nd ed. London and New York: Routledge, 2008. CASERIO, R. L. (ed.). The Cambridge Companion to the Twentieth-Century English Novel. Cambridge, 2009. CEJP, Ladislav. ‘Jungmannův překlad Ztraceného ráje’. In Překlady I: Ztracený ráj [překlady Josefa Jungmanna], ed. Miroslav Komárek, Praha: SNKLHU, 1958, pp. 360–432. CHANDLER, J., McLANE M. N. (eds.). The Cambridge Companion to British Romantic Poetry. Cambridge, 2008. CORCORAN, N. (ed.). The Cambridge Companion to Twentieth-Century English Poetry. Cambridge, 2007. CORNS, T. N. The Cambridge Companion to English Poetry, Donne to Marvell. Cambridge, 1993. DAVID, D. (ed.). The Cambridge Companion to the Victorian Novel. Cambridge, 2000. DURAN, A. - ISSA, I. - OLSON, J. (eds.). Milton in Translation. Oxford: Oxford University Press, 2017. GADDIS, Rose M. Translation and Literary Criticism: Translation as Analysis. Binghampton: SUNY, 1997. GRAZIA, M. De - WELLS, S. (ed.). The New Cambridge Companion to Shakespeare. Cambridge, 2010. HILSKÝ, Martin. Modernisté. Torst, 1995. HILSKÝ, Martin. Shakespeare a jeviště Svět. Academia, 2010. HILSKÝ, Martin. Shakespearova Anglie: Portrét doby, Praha: Academia, 2020. HOENSELAAR, T. Shakespeare and the Language of Translation. London: Bloomsbury, 2004, rev. ed. 2012. HRALA, M. (ed.). Kapitoly z dějin českého překladu. Praha: Karolinum, 2002. HRALA, M. (ed.). Český překlad 1945 – 2003. Praha: FF UK, 2005. JAKOBSON, Roman. On Linguistic Aspects of Translation (online) https://web.stanford.edu/~eckert/PDF/jakobson.pdf JOSEK, Jiří. JOSKOVÁ, Zuzana (ed.). Na cestě k Shakespearovi: překladatelské reflexe. AMU, Kant: 2019. KALIVODOVÁ, Eva. Browningová nebo Klášterský? Krásnohorská nebo Byron? O rodu v životě literatury. Praha: Karolinum, 2011. KINNEY, A. F. (ed.). The Oxford Handbook of Shakespeare. Oxford: OUP, 2011. KUBÍČEK, T. Vypravěč. Kategorie narativní analýzy. Brno: Host, 2007. KUFNEROVÁ, Z. Překládání a čeština. Jinočany: H&H, 1994. LEGGATT, A. (ed.). The Cambridge Companion to Shakespearean Comedy. Cambridge, 2002. LEHÁR, Jan, STICH, Alexander, JANÁČKOVÁ, Jaroslava a HOLÝ, Jiří. Česká literatura od počátků k dnešku. Nakladatelství Lidové noviny, 2008. LEVENSON, M. (ed.). The Cambridge Companion to Modernism. Cambridge: 1999. Levý, Jiří. České teorie překladu. Praha, SNKLHU, 1957. Levý, Jiří. Umění překladu. 4.vyd. Apostrof, 2013. McEACHERN, C. (ed.). The Cambridge Companion to Shakespearean Tragedy. Cambridge, 2003. MALKMJAER, K., WINDLE, K. The Oxford Hanbook of Translation Studies. Oxford: OUP, 2011. MUŠEK, Karel. K českým překladům a vydáním Shakespeara. Zlatá Praha, roč. XXIII. (1915-16), čís. 29, s. 345-6 a čís. 30, s. 354-356. Dostupné online: https://cs.wikisource.org/wiki/K_%C4%8Desk%C3%BDm_p%C5%99eklad%C5%AFm_a_vyd%C3%A1n%C3%ADm_Shakespeara POOLE, A. (ed.). The Cambridge Companion to English Novelists. Cambridge, 2009. POST, J. (ed.). The Oxford Handbook of Shakespeare´s Poetry. Oxford: OUP, 2013. RAMBOUSEK, Jiří. Od Elišky k Alence – Čtyři české překlady Alenky v říši divů Lewise Carrolla. Books & Pipes“ REISS, K. Translation Criticism: Potentials and Limitations. Manchester, 2000. RICHETTI, J. (ed.). The Cambridge Companion to the Eighteenth-Century Novel. Cambridge, 1996. SANDERS, Julie. Adaptation and Appropriation. Routledge, 2015. STŘÍBRNÝ, Zdeněk. Shakespeare and Eastern Europe. Oxford: Oxford University Press, 2000. ŠŤASTNÁ, ZUZANA. České tváře Johna Donna: Česká překladová recepce poezie Johna Donna a poetika jeho hlavních překladatelů. Praha: Karolinum, 2020. |
|
||
Last update: Mgr. Šárka Brotánková, D.Phil. (23.09.2022)
Povinné:
Nepovinné:
|
|
||
Last update: Mgr. Šárka Brotánková, D.Phil. (23.09.2022)
1) P: Překlad a jeho role v anglickém humanismu a renesanci. Renesanční poezie (alžbětinský sonet): Sidney, Spenser, Shakespeare, Donne. S: Překlady alžbětinského a shakespearovského sonetu. 2) P: Shakespearův jazyk; shakespearovská textová kritika – poezie a drama. Role editora a překladatele. S: Rozbor Shakesperových sonetů v různých překladech od počátku převodu Shakespeara po současnost. 3) P: Shakespearovská komedie a tragédie – specifika. Historie vydávání Shakespeara a recepce jeho díla. S: Analýza ukázek dvou až tří nejuváděnějších Shakespearových her, A Midsummer Night’s Dream, Romeo and Juliet a Hamlet, v českých překladech. 4) P: John Milton, nejvýznamnější epický básník v anglickém jazyce, forma a styl jeho eposu. Jungmannův překlad Ztraceného ráje u zrodu moderního českého jazyka a literatury (lexikum, verš, vývoj českého blankversu). S: Analýza ukázek z Jungmannova Ztraceného ráje. 5) P: Román 18. století a jeho recepce v českém prostředí – fenomén Daniel Defoe a Jane Austenová. Robinson Crusoe, Gulliverʼs Travels – mezinárodní a česká recepce, adaptace. Vývoj literatury pro děti jako samostatného žánru (zrod moderní dětské literatury v 2. pol. 19. stol. – Lear, Carroll) a české překlady. S: Analýza ukázky Robinsona Crusoea a rozbor stylu Jane Austenové. 6) P: Jane Austenová – angloamerická, světová a česká recepce, filmové adaptace. Problematika anglickosti, stylu a překladu. S: Analýza ukázek překladů románů Jane Austenové (od nejstarších po současnost). 7) P: Britská romantická poezie a její recepce u nás: fenomén Byron a Childe Haroldova pouť Elišky Krásnohorské. Mezinárodní a česká recepce Byrona, vliv na český romantismus. Jezerní básníci, P. B. Shelley a John Keats v překladech (od Sládka a Vrchlického po současnost). S: Analýza ukázek Childe Haroldovy pouti, popřípadě jednotlivých básní dalších romantiků v různých překladech. 8) P: Viktoriánský román. Fenomén Dickens – angloamerická a česká recepce, nejpřekládanější autor u nás oproti opomíjené George Eliotové, srovnání s moderní recepcí. Dickensův styl a problémy jeho překladu (ironie, humor, idiolekt, sociolekt apod.). Překlady Thackereyho, sester Brontëových a Hardyho. Současná praxe úprav děl klasiků, originálů i převodů (dickensovských překladů), etické otázky. 9) P: Britský modernismus a jeho recepce u nás; meziválečná nakladateství a edice překladové literatury. Rozdílné rysy a styly britských modernistů a problematika jejich překladu. Alternativy modernismu - překlady Orwella. S: T. S Eliot, D. H. Lawrence, Virginia Woolf a James Joyce (rozbor ukázek překladů). 10) P: Základní tendence britské poválečné poezie (Larkin, Hughes, Heaney – specifika jejich stylu). Další vybraní básníci 2. pol. 20. stol. a současnosti. S: Překlady jednotlivých básní Larkina, Hughese a Heaneyho. 11) P: Základní tendence britské poválečné prózy a dramatu. Nejvýznamnější autoři: Graham Greene, William Golding, Kingsley Amis (Angry Young Men). Univerzitní román. S: Goldingův Pán Much, Kingsley Amis a David Lodge v překladech – rozbor ukázek 12) P: Britští a postkoloniální autoři a autorky 2. pol. 20. století a současnosti, držitelé literárních cen (především Nobelova cena, Man-Bookerova cena). Vliv kvality překladatele, redakčního rozhodování a redakční práce na recepci autora. S: Analýza ukázek překladů románů Kazua Ishigura, Hilary Mantelové a Margaret Atwoodové. |