|
|
|
||
Kurz seznamuje s moderními teoriemi znaku a tím poskytuje nezbytný základ pro úvahy z oblasti teorie literatury. Je tedy jakýmsi úvodem do sémiotiky. Za východisko si bere okamžik, kdy se úvahy o podstatě (jazykové) komunikace začaly vydělovat od ostatních disciplín a začal být formulován požadavek na samostatnou vědu o znacích a znakovém chování. Pomocí vhledů do teorií na obou stranách Atlantiku se pokouší zmapovat moment, kdy se otázka jazyka stala jedním z ústředních témat 20. století. Nezbytnou součástí této cesty je i vhled do zrození strukturalismu a obeznámení s jeho různými podobami. Kurz je jednosemestrální a je koncipován jako orientace po základech, věnuje se tudíž především myšlenkovým systémům první poloviny 20. století. Last update: Kafka Ivan, Mgr. (31.08.2017)
|
|
||
1. Kurz obecné lingvistiky a Ferdinand de Saussure
a. Pojem jazykového znaku, princip arbitrárnosti,
b. Jazyková hodnota, pojmy synchronie a diachronie
c. Projekt obecné vědy o znacích a místo lingvistiky mezi ostatními vědami
d. De Saussurovo myšlení v souvislostech – Antoine Meillet, Émile Durkheim
2. Počátky strukturalismu
a. Pražský lingvistický kroužek a jeho Teze
b. „Pražští Rusové“ Roman Jakobson a N. S. Trubeckoj a specifika jejich pojetí strukturalismu
c. Některé zdroje pražského strukturalismu – ruský formalismus, Karl Buhler, Edmund Husserl
d. Vhled do myšlení kodaňské školy – Louis Hjelmslev jako myšlenkový následovník F. de Saussura, kritika Kurzu obecné lingvistiky, srovnání s pražským pojetím
3. Americký pragmatismus
a. Sémiotika Ch. S. Peirce a její filosofické základy, specifika analýzy znaku a významu, celkový dopad Peircova myšlení na evropskou sémiotiku
b. Ch. Morris – systematizace projektu vědy o znaku, proměny jejího dělení na syntaktiku, sémantiku a pragmatiku, úskalí a vliv
c. Americká lingvistika a její nenápadný vliv na teorii znaku – E. Sapir, L. Bloomfield
4. Dvě britské teorie
a. Analýza symbolu a otázka po významu - I. A. Richards, C. K. Ogden: The Meaning of Meaning
b. Pojetí významu z hlediska přirozeného jazyka – J. L. Austin: Jak udělat něco slovy
PODMÍNKY PRO UDĚLENÍ ZÁPOČTU: Aktivní účast v kurzu a závěrečná esej formou klauzurní práce. Last update: STASE2AF (03.09.2017)
|
|
||
Povinná literatura AUSTIN, J. L. Jak udělat něco slovy. Praha: Filosofia, 2000. HJELMSLEV, Louis. O základech teorie jazyka. Druhé, upravené a doplněné vydání (v Academii vydání první). Praha: Academia, 2016. PEIRCE, Charles Sanders, C. K. OGDEN, Haskell Brooks CURRY, Charles W. MORRIS, I. A. RICHARDS a Bohumil PALEK. Sémiotika. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997. SAUSSURE, Ferdinand de, Charles BALLY a Albert SECHEHAYE. Kurs obecné lingvistiky.Komentář Tullio de Mauro. Přel., komentář a poznámky František Čermák. Praha: Academia, 2007. VACHEK, Josef a Vilém MATHESIUS. U základů pražské jazykovědné školy. Praha: Academia, 1970.
Doporučená literatura Durkheim, É. (1926): Pravidla sociologické metody, přeložil F. Kratina, Praha, Orbis. Meillet, Antoine (1965 [1906]): „L’état actuel des études de linguistioque générale“, in: Meillet, A. (1965 [1921] : Linguistique historique et linguistique générale, Paris, Librarie Honoré Champion, s. 1–18. HUSSERL, Edmund: „První kapitola“ (I. Význam a výraz) in: HUSSERL, Edmund. Logická zkoumání. II/1, Zkoumání k fenomenologii a teorii poznání. Praha: OIKOYMENH, 2010. Knihovna novověké tradice a současnosti, s. 41–70. OGDEN, C. K. a I. A. RICHARDS. The meaning of meaning: a study of the influence of language upon thought and of the science of symbolism. London: ARK Paperbacks, 1985 [1923]. SÉRIOT, Patrick. Struktura a celek. Intelektuální počátky strukturalismu ve střední a východní Evropě. Z franc. orig. přel. A. Krausová a K. Plotzová. 1. vyd. Praha, 2002. STEINER, P. Ruský formalismus: metapoetika. Brno: Host, 2011. Teoretická knihovna. ISBN 978-80-7294-405-7. Dostupné také z: http://toc.nkp.cz/NKC/201103/contents/nkc20112165985_1.pdf.
Last update: Kafka Ivan, Mgr. (31.08.2017)
|