|
|
|
||
|
Cílem předmětu je, aby student po jasně pochopil podstatu a smysl tzv. národních obrození u některých
jihoslovanských národů v 1. pol. 19. stol. a počátek národně-osvobozeneckého boje u ostatních, vč. Rumunů a Albánců (což se s národním obrozením někdy překrývá). Je nutné velmi dobře objasnit zásadní přelom, který mělo osvícenství, a mezi jeho následky i národní obrození, na konci 18. a poč. 19. stol. Výuka se kromě klasické literatury věnuje i slovníkům, pracím didaktickým (slabikářům apod.) a zvýrazněné reflexi folklorních pramenů nově utvářené literatury. K nastupujícímu romantismu je nutné studentům objasnit, jaké jsou základní rozdíly mezi klasickým evropským romantismem (Francie, německé státy) a jeho projevy u jižních Slovanů, přičemž u některých je nezaznamenáváme vůbec (Makedonci, Albánci), jak se národní obrození s romantismem propojuje a v čem se naopak ideje rozcházejí. Podobně je to i s nastupujícím realismem, který je na Balkáně opět reflektován později a často ve značně posunuté podobě, než v západní a střední Evropě. Pro řadu jihoslovanských literatur je typické míšení prvků romantismu a realismu v podobě, která byla v jiných částech Evropy nemyslitelná. Všechny tyto teorémy si pak student musí podložit vlastní četbou a rozborem některých textů přímo při výuce. Last update: Vlainić Sandra, Mgr. (02.09.2011)
|
|
||
|
Zahraniční výměnní studenti mohou být v tomto předmětu klasifikováni dle stupnice ECTS. International Exchange students may gain an ECTS grade in this course. Last update: Vlainić Sandra, Mgr. (17.01.2014)
|
|
||
|
Základní studijní literatura:
ACADEMIA ROMÂNĂ: Dicţionarul general al literaturii române 1-7, Bucureşti 2004-2009. АRетоV, N.: Balgarsko vazraždanie i Evropa. Sofija 2001. BITI, V.: Pojmovnik suvremene književne i kulturne teorije. Zagreb 2000. DаSкаLоV, R.: Каk sе misli Balgarskoto vazraždane. Sofia 2002. DERETIĆ, J.: Istorija sroske književnosti. Beograd 1996. ELSIE, R.: Albanian literature: A Short History. New York 2005. Frangeš, I.: Povijest hrvatske književnosti. Zagreb-Ljubljana 1987. Hroch, M.: Na prahu národní existence. Touha a skutečnost. Praha 1999. Hroch, M.: V národním zájmu. Praha 1999. JANEV, S. a kol.: Атлас на българската литература. Книгите.Критиците. Авторите. Нови периодично издания. Хроника - събития и факти (1878-1915). Пловдив 2003. Ježić, S.: Hrvatska književnost od početaka do danas. Zagreb 1944-1992. KAVKOVÁ, M. a kol.: Slovník spisovatelů - Rumunsko. Praha 1984. KAVKOVÁ, M.: Výbor textů z rumunské literatury I-II. Praha 1966, 1968. КоNеSкI, B.: Kon makendonskata prerodba (Makedonskite učebnici od 19.vek). Skopje 1959. КоNеSкI, B.: Makedonskiot XIX vek. Jazični i kniževno-istoriski prilozi. Skopje 1986. Leksikon hrvatskih pisaca. Zagreb 2000. Macura, V.: Znamení zrodu. Jinočany 1995. MÁCHAL, J.: Slovanské literatury. Praha 1922-1929. NOVAK, S. P.: Povijest hrvatske književnosti. Od Bašćanske ploće do danas. Zagreb 2003. PеNеV, B.: Istorija na novata bălgarska literatura. Sofija 1977. RESSULI,N.: Albanian Literature. Boston 1987. Slovník spisovatelů Bulharsko. Praha 1978. Slovník spisovatelů Jugoslávie. Praha 1979. SтаLеV, G.: Istorija nа makedonskata kniževnost - makedonskata literatura vо 19. vek. Skopje 2001. ŠIcel, M.: Povijest hrvatske književnosti XIX. stoljeća. Zagreb 2004. VALENTOVÁ, L.: Překlady z rumunské literatury do češtiny (1900-1991). Praha 1992. VALENTOVÁ, L. a kol.: Slovník rumunských spisovatelů. Praha 2001. Další odborná literatura:ALIU, A., QOSJA R.: Antologjia e lirikës shqipe. Prej De Radës e këndej. Prishtinë 1970. Angelov, b. S.: Iz istorijata na starobalgarskata i vazroždenska literatura. Sofija 1977. Barac, A.: Hrvatska književnost I. Književnost ilirizma. Zagreb 1953. Barac, A.: Hrvatska književnost II. Književnost pedesetih i šezdesetih godina. Zagreb 1954, 1960. Barac, A.: Hrvatska novela do Šenoine smrti. Rad JAZU 290. Zagreb 1952. Batušić, N.: Hrvatska drama 19. stoljeća. Split 1986. BEHRING, E.: Rumänische Literaturgeschichte von den Anfängen bis zur Gegenwart. Konstanz 1994. BERISHA, A.: Antologji e poezisë gojore arbëreshe. Prishtinë 1999. CĂLINESCU, G.: Istoria literaturii române, Compendiu. Bucureşti 1963. Davidov, D.: Srpske privilegije carskog doma habsburškog. Novi Sad-Beograd 1994. Dinekov, P.: Balgarska vazroždenska literatura (оt Pajsij Hilendarski dо Dоbri Vojnikov). Sofija 1972. DUMITRESCU BUŞULENGA, Z. (ed.): Istoria literaturii române, Studii. Bucureşti 1979. dŽамbаzоvsкi, К.: Кulturnо-opštestvenite vrzki nа Makedoncite vо Srbija vо tеkоt nа XIX vеk. Skopje 1960. Frangeš, I.: Realizam kod Hrvata. Beograd 1962. Genčev, n.: Balgаrо-ruski kulturni оbštuvаnija prez Vazraždaneto. Sofija 2002. Gеnčеv, n.: Balgarsko vazraždane. Sofija 1988. Genov, К.: Romantizmat v balgarskata literatura. Sofija 1968. Jelčić, D.: Povijest hrvatske književnosti. Tisućljeće od Baščanske ploče do postmoderne. Zagreb 1997. Kvapil, M.: Češko-hrvatske književne veze. Zagreb 1998. Lilova, D.: Vazroždenskite značenija na nacionalnoto ime. Sofija 2003. MANOLESCU, N.: Istoria critică a literaturii române I, Ed. Minerva, Bucureşti 1990 MUNTEANU, B.: Panorama de la littérature roumaine contemporaine. Paris 1938. NEGOIŢESCU, I.: Istoria literaturii române. Bucureşti 1991. Nemec, K.: Povijest hrvatskog romana (od početaka do kraja 19. stoljeća). Zagreb 1994. Pogačnik, Z.: Zgodovina slovenske književnosti. Maribor 1973. SHUTERIQI, Dh.: Historia e letërsisë shqiptare që nga fillimet deri te Lufta Antifashiste Nacionalçlirimtare. Tiranë 1983. SHUTERIQI, Dh.: Antologji e letërsisë shqipe për shkollat e mesme. Tiranë 1958. SHUTERIQI, Dh.: Histori e letërsisë shqipe. Doracak për shkolla të mesme. Prishtinë 1977. Slovanské spisovné jazyky v době obrození (sborník statí). Praha 1974. Slovenska književnost II. Ljubljana 1999. Slovník balkánských spisovatelů. Praha 2001. Šicel, M.: Hrvatska književnost: 19. i 20. stoljeća. Zagreb 1997. Šicel, M.: Povijest hrvatske književnosti XIX. stoljeća. Zagreb 2004. Šicel, M.: Pregled novije hrvatske književnosti. Zagreb 1979. Šicel, M.: Programi i manifesti u hrvatskoj književnosti. Zagreb 1972. TODOROVA, M: Imagining the Balkane. New York 1997. Wollman, F.: Slovanství v jazykově literárním obrození u Slovanů. Brno 1958. Wollman, F.: Slovesnost Slovanů. Praha 1928. Zgodovina slovenskega slovstva, sv. 2 - Romantika in realizem I. Ljubljana 1959. Last update: Vlainić Sandra, Mgr. (02.09.2011)
|
|
||
|
1. Národní obrození a počátky romantismu-obecný úvod, počátky v Evropě (ukázky). 2. Počátky novodobé rumunské literatury v souvislosti s národním obrozením ve Valašsku, Moldavsku a Sedmihradsku. Doznívání klasicismu a nástup romantismu. 3. Národní obrození a počátky romantismu-Slovinsko (Miklošič, Kopitar, Vodnik). 4. Národní obrození a počátky romantismu-Chorvatsko (Drašković, Gaj, Preradović). 5. Národní obrození a počátky romantismu-Srbsko (Obradović, Karadžić, Petrović Njegoš). 6. Počátky boje za národní osvobození-Makedonie, Albánie (arbëreshská literatura). 7. Počátky boje za národní osvobození-Bulharsko (Vračanski), Rumunsko. 8. Romantismus a předpoklady realismu-obecný úvod, počátky v Evropě. 9. Romantismus a předpoklady realismu Slovinsko (Prešeren, Vraz) a Chorvatsko (Demeter, Mažuranić). 10. Romantismus a předpoklady realismu-Srbsko (Jovanović Zmaj, Jakšić, Ilić, Kostić). 11. Recepce myšlenek romantismus a náznaky realismu-Makedonie (Dimitrijević), Albánie (Santori, bratři Frashëri). 12. Recepce myšlenek romantismus a náznaky realismu-Bulharsko (Slavejkov, Karavelov). 13. Vznik nových žánrů, ustavení literární kritiky, prosazování kritérií estetických namísto národně-didaktických. Klasická díla rumunské pozie, prózy a dramatu z 2. poloviny 19. století. Last update: Vlainić Sandra, Mgr. (02.09.2011)
|