|
|
|
||
|
Friedrich Nietzsche píše v Radostné vědě: „My Němci jsme hegeliáni, i kdyby nikdy Hegela nebylo, jelikož (v protikladu ke všem latinským národům) vznikání a vývoj instinktivně přisuzujeme hlubší smysl a vyšší hodnotu, než tomu, co jest – stěží věříme v oprávněnost bytí –; a také proto, že nejsme ochotni přiznat své lidské logice, že je logikou o sobě, jediným druhem logiky (raději bychom chtěli sami sebe přesvědčit, že je jen specifickým případem, a možná jedním z nejpodivnějších a nejhloupějších –)." Patrně neexistoval filosof, který věnoval srovnatelnou pozornost dějinám a dějinnosti, jako Hegel. Krom toho, že se právě díky Hegelovi stala filosofie dějin akademickou disciplínou, on sám spojoval s tímto typem filosofie podstatně větší ambice. V dopise Schellingovi z roku 1800 dokonce poznamenává, že jeho snaha o pochopení dějin je motivována „zájmem zasáhnout do lidského života“. Nejde však o žádný filosofický aktivismus, ale o přesvědčení, že člověk a jeho společnost se hluboce promění, jakmile nahlédne bytostnou dějinnost svého myšlení, ale i svých etických a politických kategorií.
Kurz je určen především pro navazující magisterské studenty a předpokládají se základní znalosti Hegelovy filosofie. Last update: Matějčková Tereza, doc. Mgr., Ph.D. (21.02.2017)
|
|
||
|
V kurzu zrekonstruujeme pojem dějinnosti a vývoje v jednotlivých oblastech Hegelova díla a budeme se tázat, co znamená pro člověka samého, že se vyvíjí a že se spolu s tím mění jeho myšlení, jeho etické kategorie i politický svět, jehož je součástí. Last update: Matějčková Tereza, doc. Mgr., Ph.D. (08.02.2017)
|
|
||
|
Zápočet bude udělen za pravidelnou docházku a aktivní účast na semináři. Student si navíc na jednu hodinu důkladněji připraví primární a sekundární literaturu zadanou k tématu dané hodiny a ostatní účastníky provede primárním textem. Last update: Matějčková Tereza, doc. Mgr., Ph.D. (02.02.2017)
|
|
||
|
Primární literatura G. W. F. Hegel, Fenomenologie ducha, přel. J. Patočka, Praha 1960. G. W. F. Hegel, Filosofie dějin, přel. M. Váňa, Pelhřimov 2004. G. W. F. Hegel, Malá logika, přel. J. Loužil, Praha 1992. G. W. F. Hegel, Vorlesungen über die Philosophie der Weltgeschichte, Bd. I–IV, Hamburg, 2013. G. W. F. Hegel, Wissenschaft der Logik, 2 sv., Frankfurt a. M. 1986. G. W. F. Hegel, Základy filosofie práva, přel. V. Špalek, Praha 1992.
Sekundární literatura E. M. Dale, Hegel, the End of History, and the Future, Cambridge 2014. W. Dudley (ed.), Hegel and History, New York 2009. Francis Fukuyama, Konec dějin a poslední člověk, přel. P. Michal, Praha 2002. P. Gilgen, Lektüren der Erinnerung. Lessing, Kant, Hegel, München 2012. D. Hübner, Die Geschichtsphilosophie des deutschen Idealismus, Stuttgart 2011. J. Hyppolite, Introduction à la philosophie de l’histoire de Hegel, Paris 1983. H. Kelm, Hegel und Foucault. Die Geschichtlichkeit des Wissens als Entwicklung und Transformation, Berlin 2015. A. Kojève, Introduction à la lecture de Hegel, Paris 1971. K. Löwith, Weltgeschichte und Heilsgeschehen, in Der Mensch inmitten der Geschichte, Stuttgart 1990, 115–154. Angelica Nuzzo, Memory, History, Justice in Hegel, London - New York 2012. Jens Petersen, Die Eule der Minerva in Hegels Rechtsphilosophie, Berlin – New York 2010. Jon Stewart, The Hegel Myths and Legends, Evanston 1996. Last update: Matějčková Tereza, doc. Mgr., Ph.D. (14.02.2017)
|
|
||
|
Kurz bude rozdělen do několika tematických bloků. I. Dějinnost ve Fenomenologii ducha: vztah vzpomínky a vědomí, vztah paměti a dějin II. Vývoj myšlenkových kategorií v Logice jako vědě III. Dějinnost a etické kategorie v Základech filosofie práva IV. Dějiny jako světový soud: "Weltgeschichte ist Weltgericht." V. Kontroverze vážící se k Hegelově koncepci dějin (Konec dějin?, Legitimizace zla?, Apologie přítomnosti?) Last update: Matějčková Tereza, doc. Mgr., Ph.D. (13.02.2017)
|