Vestigia Dei or visible traces of the invisible in medieval philosophy - AFS100782

• Title: Vestigia Dei čili viditelné stopy neviditelného ve středověké filosofii
• Guaranteed by: Institute of Philosophy and Religious Studies (21-UFAR)
• Faculty: Faculty of Arts
• Actual: from 2023
• Semester: winter
• Points: 0
• E-Credits: 5
• Examination process: winter s.:
• Hours per week, examination: winter s.:0/2, C [HT]
• Capacity: unknown / unknown (unknown)
• Min. number of students: unlimited
• 4EU+: no
• Virtual mobility / capacity: no
• State of the course: not taught
• Language: Czech
• Teaching methods: full-time
• Note: course can be enrolled in outside the study plan; enabled for web enrollment
• Guarantor: Mgr. Ing. Martin Žemla, Ph.D.

Annotation

English

The course investigates philosophical conceptions of the relationship between the invisible and the visible as a manifestation of the invisible, as they manifested in the history of Western thought. Specifically, we will be concerned with a twofold relationship: first, between visible nature and its invisible, divine ground, and second, between visible things and their invisible inner forces, both perspectives being intertwined variously. In medieval philosophy, this problem was seen as the relationship between God and the created world, in which its divine Creator has left his "traces" or "vestiges", through the recognition of which it is possible to learn something about the Creator himself. Such a conception has its biblical justification and its philosophical prehistory. At the same time, it is an idea that culminates in the Renaissance doctrine of signatures, according to which external forms reveal internal forces and effects. This doctrine goes hand in hand with the idea of the created world as a "book of God" that can be "read" not only for the sake of knowledge about the world, but also about its Creator. We will try to trace first the origins of this perspective in Plato and in Neo-Platonism, in the so-called physiognomonics in medicine, and in Old and New Testament texts, through its manifestations in Augustine and Dionysius the Areopagite, to its development in Hugo of St. Victor and Bonaventure, as well as later in Nicholas of Cusa, in Renaissance Neo-Platonism, and finally in natural philosophy and medicine (Paracelsianism) of the 16th century. In conclusion, we will also pay attention to the further development of this doctrine in later centuries.

Last update: Žemla Martin, Mgr. Ing., Ph.D. (18.09.2022)

Czech

V popředí zájmu semináře stojí filosofické uchopení vztahu mezi neviditelným a viditelným jako projevem neviditelného, tak jak se toto uchopení manifestovalo v konkrétních podobách v západním myšlení. Konkrétně nám půjde o dvojí vztah: jednak mezi viditelnou přírodou a jejím neviditelným, božským základem, a jednak mezi viditelnými věcmi a jejich neviditelnými vnitřními silami, přičemž obojí perspektiva se v různé míře prolíná. Ve středověké filosofii byl tento problém uchopen jako vztah mezi Bohem a stvořeným světem, v němž jeho božský Tvůrce zanechal své "stopy", jejichž poznáváním je možno se dozvídat něco o Stvořiteli samotném; specifickou a mimořádnou "stopou", ba "obrazem" Boha je pak sám člověk, resp. jeho duše či mysl. Taková koncepce má své biblické odůvodnění i svou filosofickou prehistorii. Zároveň jde o představu, která vyvrcholí v renesanční nauce o signaturách, podle níž vnější formy zjevují vnitřní síly a účinky. Tato nauka se přirozeně také s představou stvořeného světa jako "Boží knihy", kterou je možno se naučit "číst" nejen v zájmu poznání o světě samém, ale opět i o jeho Tvůrci. Na semináři se budeme snažit sledovat mj. nejprve východiska této perspektivy u Platóna a v novoplatonismu, v tzv. fysiognómonice v medicíně i ve starozákonních i novozákonních textech přes její projevy u Augustina a Dionysia Areopagity až po její rozvinutí u Hugona od Sv. Viktora a Bonaventury, v jiném smyslu pak v německé mystice a později u Mikuláše Kusánského, v renesančním novoplatonismu a konečně v přírodní filosofii a medicíně (v paracelsiánství) 16. století. Pozornost bychom v závěru případně věnovali také dalšímu vyznění této nauky v pozdějších staletích.

Last update: Žemla Martin, Mgr. Ing., Ph.D. (18.09.2022)

Aim of the course

Cílem kurzu je seznámení s některými z významných konceptů v období mezi raným středověkem a renesancí, jimiž se autoři snažili uchopit vztah mezi neviditelným a viditelným jako projevem neviditelného. Jádrem výkladů budou filosofické přístupy, zahrnuty však budou nezbytně i jiné oblasti (teologie, lékařství...).      

Last update: Žemla Martin, Mgr. Ing., Ph.D. (18.09.2022)

Course completion requirements

Kurz by měl být interaktivním seminářem, počítá tedy s větší účasti studentů. Ze strany studentů se očekává zpracování vybraného tématu a jeho prezentace ústně na semináři, či písemně. Konkrétní rozsah prací a prezentací bude domluven na semináři, mj. podle počtu účastníků, stejně jako možná témata (autoři, texty). Součástí podmínek k udělení zápočtu je kromě přípravy prezentace také účast na semináři (alespoň dvoutřetinový počet hodin).         

Last update: Žemla Martin, Mgr. Ing., Ph.D. (18.09.2022)

Literature

Platón, Timaios, překl. F. Novotný.

Platón, Symposion, překl. F. Novotný.

Bible (Genesis, Kniha Moudrosti, Přísloví, Jób, List Římanům)

T. Vítek, „Pseudo-Aristotelův Physiognomicus a okolnosti jeho vzniku“, in: Aithér, 4, 7, 2012, str. 13–47.

The Physiognomy attributed to Aristotle, in: S. Swain (ed.), Seeing the Face, Seeing the Soul, Oxford 2007.

Proklos, O hieratickém umění, překl. R. Chlup, http://www.grimoar.cz/forum.php?f=4&Ppg=10&S=237.

Corpus Hermeticum, V a XI, překl. R. Chlup, Praha 2007.

Asklépios, překl. J. Hlaváček, Praha 2018.

A. Augustinus, Vyznání, překl. M. Levý, Praha 1990.

Dionysios Areopagita, Listy. O mystické teologii, překl. M. Koudelka a V. Hladký, Praha 2005.

Dionysios Areopagita, O nebeské hiearchii, překl.M. Koudelka, Praha 2010.

Hugo od Sv. Viktora, De tribus diebus / O třech dnech, překl. a úvod L. Karfíková, Praha 1997.

Bonaventura, Putování mysli do Boha, přel. C. V. Pospíšil, Praha 1997.

Bonaventura, Breviloquium, přel. C. V. Pospíšil, Praha 2004.

M. Ficino, Tři knihy o životě / De vita libri tres, lat.-české vyd., ed. J. Slezáková, přel. J. Hlaváček a Z. Žalud,

Praha 2019.

M. Kusánský, O učené nevědomosti, in: P. Floss, J. Patočka, Mikuláš Kusánský. Život a dílo renesančního filosofa, matematika a politika, Praha 2001.

M. Kusánský, Soukromník o mysli, in: tamtéž.

Paracelsus, O signaturách přírodních věcí, in: J. Hlaváček, M. Žemla, Znamení věcí. Renesanční nauka o signaturách, Praha 2020.

O. Croll, O vnitřních signaturách, in: J. Hlaváček, M. Žemla, Znamení věcí. Renesanční nauka o signaturách, Praha 2020.

 

C. J. Glacken, Traces on the Rhodian Shore, Berkeley 1967.

J. Hlaváček, M. Žemla, Znamení věcí. Renesanční nauka o signaturách, Praha 2020.

L. Karfíková, „Hugo ze Sv. Viktora a jeho spis O třech dnech“, in: Hugo ze Sv. Viktora, De tribus diebus / O třech dnech, Praha 1997, překl. L. Karfíková.

T. Nejeschleba, „,Redukujícíʻ povaha filosofie Bonaventury z Bagnioregia“, in: Bonaventura, Jak přivést umění zpět k theologii, Praha 2003, překl. T. Nejeschleba. 

 

Last update: Žemla Martin, Mgr. Ing., Ph.D. (12.10.2022)