Medieval Philosophy - AFS100655
|
|
Schedule Noticeboard
|
||
|
Last update: NOVALBFF (16.02.2016)
Lenka Karfíková, Dita Válová, Václav Němec, Lukáš Novák Kurs se skládá ze čtyř částí: 1. Augustin a křesťanská platonská tradice (L. Karfíková), 2. Arabský aristotelismus (D. Válová), 3. Tomáš Akvinský (V. Němec), 4. Duns Scotus, Vilém Ockham (L. Novák). Jednotlivé části kursu mají povahu přednášky, resp. semináře, posluchači se účastní všech čtyř a získávají z celého kursu dva zápočty na základě vypracování dvou seminárních prací ze dvou odlišných částí kursu podle své volby a dohody s vyučujícími. Část 1: Augustin, Eriugena, Petr Abélard (Lenka Karfíková) ZS úterý 17,30 - 19,00 (225 V) V kursu se čte český překlad těchto děl vybraných středověkých autorů: Augustin (354-430), O učiteli; Jan Eriugena (9. stol.), Periphyseon, Homilie a Komentář k Janovu evangeliu; Petr Abélard (zemř. 1142), Petr Abélard, Logica "Ingredientibus", Glosy k Porfyriově Isagoge, prolog. Vydání: • Augustin, O učiteli (Praha 1942), přeložil K. Svoboda, přetištěno in: K. Svoboda, Estetika svatého Augustina a její zdroje, Brno 1996. • Augustin, De magistro liber unus, vyd. K.-D. Dauer, Corpus Christianorum, Series Latina, 29, Turnhout 1970. • Jan Scotus Eriugena, Homilie a Komentář k Janovu evangeliu, přel. I. Zachová, ISBN 80-7021-777-4, Vyšehrad Praha 2005. • Commentarius in Evangelium Iohannis, vyd. E. Jeauneau, Sources Chrétiennes, 180, Paris 1972. • Homilia, vyd. E. Jeauneau, Sources Chrétiennes, 151, Paris 1969. • Petr Abélard, Logica "Ingredientibus", Glosy k Porfyriově Isagoge, prolog, in: Lenka Karfíková, Ideje a slova. Studie k Augustinovi, Plótínovi, Abélardovi, Dionysiu Areopagitovi a Anselmovi, Oikúmené Praha 2010, str. 164-199. Zápočet lze získat na základě navštěvování kursu a sepsání seminární práce v rozsahu 8-10 stran. Práce by měla mít výstižný název, v úvodu je třeba vyložit zvolené téma a metodu, jíž zkoumání postupuje, vlastní stať by měla být rozdělena na podkapitoly s příhodnými názvy, závěr přináší shrnutí výsledků a vlastní stanovisko, nesmí chybět seznam literatury. Tvrzení týkající se zpracovávaných textů je třeba vždy doložit odkazy na prameny či sekundární literaturu, v případě klíčových zjištění také citacemi a termíny v původním jazyce zpracovávaného díla. Středověké texty je třeba citovat podle struktury díla, nikoli podle stran českého vydání (kupř. Augustin, Vyznání, XI,1, str. 111). Téma a zvolenou literaturu je třeba předem konzultovat s vedoucími kursů. ÚFaR: Dva zápočty ze středověké filosofie (obvykle ze dvou částí kursu, tj. u dvou různých vyučujících) jsou předpokladem přistoupení ke zkoušce ze středověké filosofie. ETF: Předpokladem první odborné zkoušky z filosofie je zápočet získaný za podmínek vylíčených výše. Část 2: Arabská středověká filosofie Dita Válová ZS čtvrtek 9:10-10:45 (225 V) V této části kurzu k dějinám středověkého filosofického myšlení budou představena specifika tzv. arabské filosofie (falsafy) a vybraná díla tří význačných osobností, která v mnohém navazují na Platónovy a zejména Aristotelovy koncepce. V centru našeho zájmu tak bude al-Fárábí (Alfarabius, 872-950), Moše ben Majmon (Maimonides, 1138-1204) a ibn Rušd (Averroes, 1126-1198). Vybrané texty: • al-Farábí, O ctnostné obci a Státníkovy aforismy (pracovní překlad, D. Válová) • Maimonides, Průvodce tápajících (pracovní překlad D. Válová) a Osm kapitol o lidské duši a mravním konání (překlad B. Nosek, Praha: SEFER, 2001) • Averroes, Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie (překlad O. Beránek, Praha: Academia, 2013) Zápočet lze získat na základě pravidelného navštěvování kursu a sepsání seminární práce v rozsahu 8-10 stran. Práce by měla mít výstižný název a v úvodu je třeba vyložit zvolené téma a metodu, jíž zkoumání postupuje. Závěr práce pak přináší shrnutí výsledků a vlastní stanovisko. Nesmí chybět seznam literatury. Téma a zvolenou literaturu je třeba předem konzultovat s vedoucím kursu. Znalost arabštiny (judeo-arabštiny) se nepředpokládá. Část 3: Filosofie Tomáše Akvinského Václav Němec LS úterý 17,30 - 19,00 (225 V) Kurs je věnován výkladu filosofie Tomáše Akvinského, zejména ústředních témat jeho metafysiky a etiky. Tomášovy nauky budou předvedeny nejenom v kontextu intelektuálního prostředí vrcholné scholastiky, dobových vlivů a sporů, které jeho myšlení bezprostředně utvářely či podněcovaly, ale též v souvislostech s jejich arabskými i antickými zdroji peripatetické a (novo)platónské provenience. Absolventi kursu se tak mohou nejenom obeznámit s vlastní Tomášovou filosofií, ale měli by získat též základní přehled a povědomí o kontinuitě některých významných témat aristotelské a platónské filosofie od antiky až po vrcholný středověk. Kurs je kombinací přednášky a četby vybraných pasáží z Tomášových textů, včetně textů předepsaných ke zkoušce ze středověké filosofie. Základní literatura ke kursu • J. Pieper, Tomáš Akvinský, Praha 1997. • W. Kluxen, "Tomáš Akvinský: Jsoucno a jeho principy", in: F. Karfík, V. Němec, F. Vilím (vyd.), Křesťanství a filosofie. Postavy latinské tradice, Praha 1994. • S. Sousedík, Jsoucno a bytí, Praha 1992. • J. F. Wippel, The metaphysical thought of Thomas Aquinas: from finite being to uncreated being, Washington, D. C. 2000. • N. Kretzmann, E. Stump (ed.), The Cambridge Companion to Aquinas, Cambridge 1993. • A. Zimmermann, Thomas lesen, Stuttgart/Bad Cannstatt 2000. • R. Heinzmann, Thomas von Aquin, Stuttgart 1994. • M.-D. Chenu, Introduction à l’étude de saint Thomas d’Aquin, Paris 1950. Zápočet lze získat na základě navštěvování kursu a sepsání seminární práce v rozsahu 8-10 stran. Témata seminárních prací jsou stanovena po vzájemné dohodě. V zásadě si lze vybrat jak některé z témat Tomášovy filosofie, která budou probírána v rámci kursu, tak některé jiné, které probíráno nebude či alespoň ne tak detailně, nebo si lze též zvolit jiného představitele vrcholné scholastiky. Je rovněž možné provést srovnání určité Tomášovy nauky s jiným, nejlépe středověkým či antickým myslitelem. Kromě studia příslušné pramenné literatury se předpokládá i použití minimálně 2-3 titulů sekundární literatury, z toho nejméně jednoho cizojazyčného. Část 4: Duns Scotus, Vilém Ockham Lukáš Novák LS čtvrtek 9:10-10:45 (225 V) Kurs je kombinací přednášky a četby vybraných pasáží ze Scotových a Ockhamových textů, zejména textů předepsaných ke zkoušce ze středověké filosofie. V LS 2015/16 bude obsah zaměřen na epistemologická témata: povaha rozumového poznání, realismus vs. nominalismus, věda. Literatura ke kursu Základní: • S. Sousedík, Jan Duns Scotus, doktor subtilis, a jeho čeští žáci (Praha: Vyšehrad, 1989). • M. Chabada, Ján Duns Scotus: vybrané kapitoly z jeho epistemológie a metafyziky (Bratislava: Vydavateľstvo UK, 2007) • T. Saxlová, "Povaha obecného pojmu u Viléma Ockhama. Od teorie představy (fictum) k teorii rozumového aktu (intellectio)", Filosofický časopis 45/2 (1997): 179-203 • The Cambridge Companion to Duns Scotus, ed. T. Williams (CUP, 2002) • The Cambridge Companion to Ockham, ed. Paul Vincent Spade (CUP, 1999) Doporučená: • A. Wolter, The Transcendentals and Their Function in the Metaphysics of Duns Scotus • Robert P. Prentice, The basic quidditative metaphysics of Duns Scotus as seen in his De primo principio. (Roma: Antonianum, 1997) • L. Novák, Scire Deum esse (Praha: Kalich, 2011) • A. Vos, The philosophy of John Duns Scotus. (Edinburgh: Edinburgh University Press, 2006) • Ludger Honnefelder, Ens inquantum ens: der Begriff des Seienden als solchen als Gegenstand der Metaphysik nach der Lehre des Johannes Duns Scotus,(Münster: Aschendorffsche Verlagsbuchhandlung, 1979) Zápočet lze získat na základě navštěvování kursu a sepsání seminární práce v rozsahu 8-10 stran. Téma bude stanoveno po vzájemné dohodě; nemusí se vztahovat přímo k tématům probíraným v kursu, mělo by se však týkat vrcholné či pozdní scholastiky a musí být dostatečně odlišné od tématu druhé seminární práce. Vyžaduje se práce s primárním textem (aspoň v překladu) a použití minimálně 2-3 titulů sekundární literatury, z toho nejméně jednoho cizojazyčného. |