The Problem of Consiousnes in the Classical German Philosophy - AFS100640
|
|
Schedule Noticeboard
|
||
|
Problematika vědomí je v německé klasické filosofii jedním z nejzákladnějších témat, která rozvíjí. Budeme zkoumat, jak toto téma vypracovávají Kant, Reinhold a Fichte. Uvedení myslitelů artikulují problém vědomí jako otázku po jeho konstituci a podmínkách této konstituce. Pro Kanta jde o vztah mezi původní jednotou apercepce, kategoriemi a smyslovou rozmanitostí. Kant dospěje k tomu, že nejvyšší podmínkou možnosti vědomí je právě původní syntetická jednota apercepce, jejímž výrazem je věta "Já myslím". Reinhold se pokusil učinit z věty, která artikuluje základní strukturu vědomí, nejvyšší princip veškeré filosofie. Otevřel tím diskusi, která zaměstnávala nastupující generaci myslitelů v první polovině 90. let 18. století. Reinholdův princip vědomí na sebe záhy přitáhl kritickou pozornost, jejímž nejvýraznějším představitelem byl G. E. Schulze. Pod vlivem této kritické reflexe formuluje Fichte svou představu o konstituci vědomí a jejích podmínkách.
V doprovodné četbě budeme číst Transcendentální estetiku Kritiky čistého rozumu. Literatura: I. Kant, Kritik der reinen Vernunft, vyd. v nakl. Meiner (příp. Suhrkam či Reclam), (používat lze i anglický překlad nebo český překlad). Jako úvod do Kantovy filosofie: P. Guyer, Kant, London/New York 2006. Další literatura bude uváděna v průběhu přednášek. Podmínkou pro udělení zápočtu je vypracování protokolu z četby a vypracování seminární práce. Last update: KARASEKJ (15.09.2014)
|