|
|
|
||
|
Last update: doc. PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D. (02.07.2020)
PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D. (Orientální ústav AV ČR, v. v. i.) Anotace: Muslimské hereziografie představují významnou součást středověkého islámského písemnictví. Jejich studium nám umožňuje lépe pochopit proces tříbení teologického dogmatu v islámu, ale také obeznámit se s širokou škálou středověkých „duchovních reálií“ muslimů. Záměrem tohoto přednáškového cyklu je propojit teoretický výklad věnovaný různým směrům, proudům a školám v islámu s četbou význačného arabského pramenného textu, kterým je Kniha náboženských a filozofických sekt a škol perského učence Muhammada aš-Šahrastáního (1086-1153), všeobecně pokládána za nejvýznamnější středověké islámské dílo věnované náboženstvím a filozofickým směrům na tehdejším Blízkém východě a ve Středomoří. V prvním díle této pomyslné „protoreligionistické encyklopedie“ se Šahrastání ve svém psaní o různých proudech, sektách i teologických školách v islámu snažil, na rozdíl od svých předchůdců na poli hereziografie, především vysvětlovat a analyzovat, nikoliv soudit a proklínat. A právě pro tuto svou relativní nestrannost, jakož i přehlednost a úctyhodný rozsah je Šahrastáního kniha stále vydávána, studována i citována jakožto význačný pramen ke studiu středověké islámské duchovnosti. |
|
||
|
Last update: doc. PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D. (02.12.2020)
Tento přednáškový cyklus se bude opírat o komentovaný překlad Šahrastáního díla, který by měl být, na jaře či v létě 2021, vydán nakl. Academia. Pokud jde o posloupnost výkladu, ta se drží (po teoretickém uvedení do problematiky a přiblížení osobnosti autora i klíčových konceptů středověké muslimské teologie atp.) v hrubých rysech Šahrastáního posloupnosti výkladu - viz níže.
Kniha náboženských a filosofických sekt a škol (části věnované islámským směrům a odnožím)
Muhammad aš-Šahrastání
Z arabského originálu Kitáb al-milal wa an-nihal přeložil a úvodní statí i poznámkami opatřil Bronislav Ostřanský
Obsah
O všech náboženstvích světa: Úvodní zamyšlení Znamení doby, aneb duchovní rámec a ideová východiska „Hereziografické mapování“ Muhammada aš-Šahrastáního Poslední před Averroem? Spásná skupina a rozkolníci Základní pojmosloví, aneb „klíč k určování sekt“ Nestranný „akademik“? Jazyk Šahrastáního díla Heretici a hereziografové Hodnocení Šahrastáního díla
Kniha náboženských a filosofických sekt a škol Úvod První předběžná rozprava: Všeobecné vysvětlení o rozděleních lidstva Druhá předběžná rozprava: O specifikaci zákonitostí, na nichž se zakládá výčet islámských skupin Třetí předběžná rozprava: Vysvětlení toho prvotního pochybného kroku, který vyvstal ve Stvoření, i toho, od koho nejprve vzešel a v kom nakonec nalezl svůj projev Čtvrtá předběžná rozprava: Vysvětlení toho prvotního bludu, který se objevil v muslimské komunitě, i způsobu, kterak se rozšířil, kdo byl jeho původcem a u koho se pak naplno projevil Pátá předběžná rozprava: O důvodu, jenž učinil nezbytným uspořádat tuto knihu podle matematických principů, která poukazuje rovněž na procedury aritmetiky Shrnutí předběžných rozprav Víry a přesvědčení lidstva a to jak takové, které náleží k náboženstvím a náboženským komunitám, tak i takové, jež se hlásí k lidským myšlenkám a filosofiím Díl první: Stoupenci náboženství a členové náboženských komunit z řad muslimů, vlastníků Písma i těch, kteří mají něco podobného Písmu Úvod Část první: Muslimové Islám, ímán a ihsán Fundamenty, na které se názory různí Rozdíly hlavních směrů Kapitola první: Muʽtazila Úvod 1.1 Wásilíja 1.2 Hudhajlíja 1.3 Nazzámíja 1.4 Chábitíja a hadathíja 1.5 Bišríja 1.6 Muʽammaríja 1.7 Murdáríja 1.8 Thumámíja 1.9 Hišámíja 1.10 Džáhizíja 1.11 Chajjátíja a kaʽbíja 1.12 Džubbáʼíja a bahšamíja Závěr Kapitola druhá: Džabríja Úvod 2.1 Džahmíja 2.2 Nadždžáríja 2. 3 Diráríja Kapitola třetí: Sifátíja Úvod 3.1 Ašʽaríja 3.2 Mušabbiha 3.3 Karrámíja Závěr Kapitola čtvrtá: Cháridžité Úvod 4.1 Raní muhakkima 4.2 Azáriqa 4.3 Nadždát ʽádhiríja 4.4 Bajhasíja 4.5 ʽAdžárida a) Saltíja b) Majmúníja c) Hamzíja d) Chalafíja e) Atráfíja f) Šuʽajbíja g) Házimíja 4.6 Thaʽáliba a) Achnasíja b) Maʽbadíja c) Rušajdíja d) Šajbáníja e) Mukramíja f) Maʽlúmíja a madžhúlíja g) Bidʽíja 4.7 Ibádíja a) Hafsíja b) Hárithíja c) Jazídíja 4.8 Sufríja zijádíja Závěr Kapitola pátá: Murdžiʼa Úvod 5.1 Júnusíja 5.2 ʽUbajdíja 5.3 Ghassáníja 5.4 Thawbáníja 5.5 Túmáníja 5.6 Sálihíja Závěr Kapitola šestá: Šíité Úvod 6.1 Kajsáníja a) Muchtáríja b) Hášimíja c) Bajáníja d) Rizámíja 6.2 Zajdíja a) Džárúdíja b) Sulajmáníja c) Sálihíja a batríja 6.3 Imámíja (imámovská šía) a) „Pozastavovatelé“ z řad báqiríje a džaʽfaríje b) Náwúsíja c) Aftahíja d) Šumajtíja e) „Pozastavující“ ismáʽílíja f) Músáwíja a mufaddalíja g) Dvanáctníci 6.4 Extremisté a) Sabáʼíja b) Kámilíja c) ʽAlbáʼíja d) Mughíríja e) Mansúríja f) Chattábíja g) Kajjálíja h) Hišámíja ch) Nuʽmáníja i) Júnusíja j) Nusajríja a isháqíja Závěr 6.5 Ismáʽílíja
Přílohy Poznámky k překladu (namísto doslovu) Glosář Výběrová bibliografie Summary Rejstřík
|