|
|
|
||
|
Cyklus přednášek a odborných seminářů, na nichž vystupují lingvisté z různých odborných pracovišť (včetně zahraničních). Přednášky se zaměřují na různá aktuální jazykovědná témata. Last update: Mareš Petr, prof. PhDr., CSc. (01.09.2026)
|
|
||
|
Účastníci se seznámí s vybranými aktuálními výzkumnými tématy v oblasti lingvistiky a s různými metodologickými přístupy. Last update: Mareš Petr, prof. PhDr., CSc. (01.09.2026)
|
|
||
|
Účast na akcích Jazykovědného sdružení České republiky konaných v daném semestru (alespoň dvě třetiny akcí). Písemné shrnutí obsahu a zhodnocení dvou přednášek, resp. jedné přednášky a odborného semináře (včetně diskuse) – přibližně jedna normostrana o každé vybrané přednášce (dvě strany o semináři). Last update: Mareš Petr, prof. PhDr., CSc. (01.09.2026)
|
|
||
|
Jazykovědné sdružení ČR Program podzimního běhu 2026 (Praha) Přednášky se konají v níže uvedených termínech (čtvrtky) v místnosti č. 18 na FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, od 17.30 hod. Další informace jsou uvedeny na webových stránkách Jazykovědného sdružení ČR: https://www.jazykovednesdruzeni.cz/ 8. 10. Mgr. Magdaléna Lapúniková, Ph.D. Zdvořilost v češtině kontrastivně Zdvořilost představuje jeden ze základních pragmatických aspektů jazykové komunikace. Její specifika v češtině nejlépe vynikají v kontrastu s jinými jazyky a kulturními komunikačními normami. Přednáška nabídne sondu do základních zdvořilostních projevů, jako jsou pozdravy, oslovení, rozloučení, poděkování, prosby či omluvy. Pozornost bude věnována především češtině v kontrastu s francouzštinou. Budou prezentována data z paralelního korpusu InterCorp a také výsledky dotazníkových šetření (2022, 2024) k percepci české jazykové zdvořilosti jinojazyčnými mluvčími. 22. 10. prof. PhDr. Oldřich Uličný, DrSc. Česká lingvobohemistika a holistický popis jazyka Přednáška nabízí osobní syntetizující reflexi vývoje české lingvobohemistiky se zaměřením na metodologické otázky popisu jazyka. Připomene tradici Pražského lingvistického kroužku, vědecké i pedagogické působení několika posledních generací českých lingvistů i osmdesát let Jazykovědného sdružení ČR. 29. 10. Jazyk, písmo a liturgie v Čechách v 9.–12. století: otevřené otázky a nové perspektivy Přednáška se zabývá dobou a podmínkami vzniku církevněslovanské písemnosti v Čechách z hlediska církevní historie. Představí nejprve soubor českocírkevněslovanských památek 10.–11. století se zohledněním jazykové politiky římské církve. V další části se přednášející zaměří na otázku bohoslužby římského a byzantského ritu v Čechách a užívání slovanského jazyka v obou ritech. Stranou pozornosti nezůstanou ani rané doklady staročeského písemnictví využívajícího latinské abecedy a jejich vztah k německým předlohám, jakož i sféra užívání latinského jazyka v Čechách v 11.–12. století. Přednáška bude proslovena anglicky, doprovozena bude powerpointovou prezentací v češtině. 5. 11. Spontánní dyadická interakce jako souhra gramatických, zvukových a dialogických rysů Na základě autentického materiálu získaného z korpusu Ortofon a s využitím konstrukčně-gramatického přístupu se přednášející pokusí ukázat, že deskriptivně a kognitivně adekvátní hypotézy o jazykové kompetenci mluvčích musí integrovat několik vrstev interpretačních vodítek – gramatických, zvukových a diskurzně-pragmatických –, jejichž vzájemná souhra zakládá naši schopnost produkce i percepce v přirozeně plynoucí dialogické interakci. Pro ilustraci bude vycházet z užívání dvojího typu samostatně stojících vět (když S; jestli S) v porovnání se stejnou syntaktickou strukturou ve funkci plnohodnotných vět vedlejších. 12. 11. doc. RNDr. Markéta Lopatková , Ph.D. Co vypovídá valenční slovník o reflexivitě v češtině Reflexiva jsou v češtině polysémní, podobně jako v jiných slovanských jazycích se používají k vyjádření celé řady významů. Status dlouhých tvarů reflexiva (sebe, sobě, sebou) není problematický, jejich funkcí je vyjadřovat koreferenci participantů. V přednášce se proto zaměříme na tvary krátké (se a si). Představíme si 13 typů konstrukcí sloves s krátkým reflexivem a pro jednotlivé typy budeme zkoumat, zda k nim existují výchozí konstrukce nereflexivní. Pokud ano, budeme v duchu stratifikačního přístupu k popisu jazyka sledovat změny, které s sebou reflexivizace na jednotlivých rovinách přináší: soustředíme se jednak na situační participanty, jednak na hloubkovou a povrchovou syntaktickou strukturu (s přihlédnutím k referenčním vztahům). Dále si ukážeme, že některá slovesa umožňují tvořit více reflexivních konstrukcí. Tento kvalitativní pohled doplníme pohledem kvantitativním: budeme sledovat, kolik sloves popsaných ve slovníku VALLEX má potenciál tvořit jednotlivé typy reflexivních konstrukcí a co z toho lze vyvozovat pro ekonomický popis jednotlivých typů těchto konstrukcí.
26. 11. Odborný seminář Dvacet let Vokabuláře webového (Seminář se koná v budově AV ČR, Národní 3, Praha 1, č. 206, od 13.00.)
14. listopadu 2006 byl poprvé spuštěn Vokabulář webový, webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny (http://vokabular.ujc.cas.cz/). Jeho dvacetiletou existenci připomene devět kratších přednášek rozdělených do dvou bloků. Zejména tvůrci Vokabuláře webového, pracovníci oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český, představí v prvním bloku Vokabulář od prvních idejí a skromných začátků až k současnému stavu, kdy jsou tyto stránky nepostradatelnou pomůckou bádání nejen o historické češtině, ale i o dějinách české kultury vůbec. Přednášející připomenou hlavní informační části Vokabuláře, tj. moderní i dobové slovníky, edice, mluvnice a korpusy, a zazní i hlas zástupce uživatelů. Druhý blok bude věnován novému Vokabuláři webovému – moderní platformě, která zájemcům poskytne obdobný obsah, avšak v sofistikovanějším a uživatelsky přátelštějším prostředí nových technických možností.
I. MINULOST A SOUČASNOST VOKABULÁŘE WEBOVÉHO 13.00–13.25 Alena M. Černá (oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český): Vokabulář webový – počáteční ideje a krůčky 13.25–14.05 Miloslava Vajdlová a Štěpán Šimek (oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český): Slovníky historické češtiny a historické slovníky češtiny ve Vokabuláři webovém 14.05–14.25 Tereza Hejdová (oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český): Elektronické edice ve Vokabuláři webovém
14.25–14.45 přestávka
14.45–15.05 Ondřej Koupil (oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český): Gramatiky a podobné knihy ve Vokabuláři webovém (2012– 2026) 15.05–15.25 Jiří Pergler (oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český): Jazykové korpusy na Vokabuláři webovém, jejich značkování a lemmatizace 15.25–15.45 Martina Spěváčková (Fakulta pedagogická Západočeské univerzity): Vokabulář webový ve výuce diachronních disciplín 15.45–16.05 diskuse
16.05–16.25 přestávka
II. BUDOUCNOST VOKABULÁŘE WEBOVÉHO A DALŠÍ PLÁNY 16.25–16.45 Markéta Pytlíková a Ondřej Svoboda (oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český): Nový Vokabulář webový: představení a výhledy 16.45–17.05 Ondřej Svoboda (oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český): Co umí nový Vokabulář webový 1 – edice historických textů a nové softwarové nástroje 17.05–17.25 Boris Lehečka (oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český): Co umí nový Vokabulář webový 2 – historické slovníky a nové softwarové nástroje 17.25–17.45 diskuse
10. 12. Česká frazeologie a změny v jejím užití v časových a žánrových kontextech Přednáška představí projekt Česká frazeologie a změny v jejím užití v časových a žánrových kontextech (2024-2026), který zkoumá užívání frazémů ve třech korpusech ze tří časových období patřících do tří různých typů textů: 1. Totalitní texty z období let 1945-1989. 2. Standardní současné texty vybrané z publicistických textů obsažených v korpusu SYNv13 (období 1989-2023). 3. Současné webové texty z webů, které jsou klasifikovány jako antisystémové nebo politický bulvár (období 2017-2024). V našem výzkumu se věnujeme rozdílům v používání jednotlivých frazémů v uvedených třech typech textů, ale také počítáme statistiky pro jednotlivé korpusy a porovnáváme je mezi sebou. Statistiky se týkají typu užití frazému (např. přísloví, přirovnání, slovesný frazém atd.) a syntaktické struktury (jmenná fráze, slovesná fráze, větný frazém atd.). Srovnáváme to, jaké frazémy se ocitají ve frekvenční špičce, ale i to, kolik procent všech výskytů frekvenční špička zahrnuje. Tento údaj ukazuje, nakolik se opakují některé často užívané frazémy. Další dimenzí výzkumu je variabilita frazémů ve zkoumaných textech. Jde jednak o variabilitu formální, tj. různé transformace a derivace (např. pasivizace, nominalizace apod.) a jednak o variabilitu lexikální, včetně různých aktualizací a žertovných obměn zavedených frazémů. Nakonec vyhodnotíme, v kterých kritériích se jednotlivé typy textů podobají a v kterých se naopak liší.
Last update: Mareš Petr, prof. PhDr., CSc. (30.09.2026)
|