Proměny tematizace smrti a umírání v sociologické teorii

• Thesis title in Czech: Proměny tematizace smrti a umírání v sociologické teorii
• Thesis title in English: Changing Perspectives on Death and Dying in Sociological Theory
• Key words: smrt|sociologie smrti a umírání|individualizace společnosti|institucionalizace|revivalismus|sociologická teorie
• English key words: death|sociology of death and dying|individualization of society|institutionalization|revivalism|sociological theory
• Academic year of topic announcement: 2022/2023
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (21-KSOC)
• Supervisor: doc. PhDr. Marek Skovajsa, M.A., Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 23.11.2022
• Date of assignment: 23.11.2022
• Administrator's approval: approved
• Confirmed by Study dept. on: 24.11.2022
• Date and time of defence: 13.06.2023 09:00
• Date of electronic submission: 09.05.2023
• Date of proceeded defence: 13.06.2023
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: doc. PhDr. Jiří Šubrt, CSc.

Guidelines

1. Východiska:
Bakalářská práce se zabývá vývojem sociologických teorií o smrti a umírání v moderních západních společnostech. Sociologie ve svých počátcích téma smrti spíše přehlížela – výjimkou tvořilo téma sebevražd (Nešporová, 2013). Změna nastala s přechodem od „tradiční smrti“ ke „smrti moderní“, kdy smrt již nebyla duchovní cestou – tedy přestala být všudypřítomná a ochočená, a přesunula se z autority Boha do lékařských institucí (Nešporová, 2013; Walter, 1994; Ariés, 1977). Spolu s prodlužováním života a přesunutím smrti do zdravotnických zařízení se smrt odsouvá z veřejného dohledu – smrt se stává neviditelnou, tabuizovanou a umírající osamělými (Ariés, 1977; Walter, 1994; Elias, 1998).
Mnoho autorů se také domnívá, že s institucionalizováním smrti se smrt stává byrokratizovanou (Blauner, 1966). V reakci na osamělost umírajících a byrokratizaci smrti vznikla myšlenka na „dobrou smrt“ a zlepšení podmínek umírajících a vznikají tzv. hospicová hnutí a paliativní péče (Nešporová, 2013). Ke konci 20. století se objevuje myšlenka revivalismu smrti od Waltera (1994), který dává smrt do kulturního, sociálního a tělesného kontextu.
2. Cíle:
Cílem práce je zodpovědět následující výzkumnou otázku: Jak se proměňovaly teoretické přístupy ke smrti a umírání od klasické sociologie až po současnost? Ve své práci chci postihnout vývojovou linii konceptů a pojetí smrti od klasické po současnou sociologii a zasadit je do historických kontextů.
3. Metodika
Dostupnou odbornou literaturu získám pomocí vyhledávačů UKAŽ a Google Scholar, a to zadáním kombinace klíčových slov, pojmů či slovních spojení, která odkazují na dané téma, tedy například – sociology of death, sociology of dying, denial death, modern death, invisible death, good death. Postup rešerše literatury bude tedy systematický a bude vymezen časovým obdobím – polovina 19. století po současnost. Odbornou literaturu budu vyhledávat v českém a anglickém jazyce, avšak převažovat bude literatura anglická, vzhledem k malému zájmu autorů o problematiku v České republice. Pro práci s odbornou literaturou jsem zvolila postupy interpretace textů, rekonstrukce teoretických argumentů a konceptuální analýzy.
4. Charakteristika závěrů:
Závěry budou mít povahu souhrnné charakterizace hlavních linií vývoje teoretických pohledů na smrt a umírání v sociologii, která se bude opírat o přehled odborné literatury vztahující se k tématu. Součástí závěru bude také vytyčení důležitých otázek, kterým se dosud v dané problematice nevěnovala dostatečná pozornost, a identifikace mezer v dosavadním poznání. V závěru práce budou tedy zahrnuta také doporučení pro směřování dalšího sociologického bádání.

References

Ariés, P. (1977). Dějiny smrti. Argo.
Blauner, R. (1966). Death and Social Structure, Psychiatry, 29(4), 378-394, DOI: 10.1080/00332747.1966.11023480
Elias, N. (1998). O osamělosti umírajících v našich dnech. Nakladatelství Franze Kafky.
Gorer, G. (1955). The Pornography of Death. Encounter, 3(10), 49 – 52.
Jackson, O. Ch., (1977). American Attitudes to Death. Journal of American Studies, 11(3), 297 – 312.
Jacobsen, H. M., (2022). Erving Goffman and the sociology of death and dying. In M. H. Jacobsen & G. Smith (Ed.), The Routledge International Handbook of Goffman Studies (p. 307-320). Routledge.
Kellehear, A. (1984). Are we a ‘death-denying’ society? A sociological review. Social Science & Medicine, 18(9), 713-721.
Nešporová, O. (2013). O smrti a pohřbívání. Centrum pro studium demokracie a kultury.
Parsons, T. (1963). Death in American Society – a Brief Working Paper. American Behavioral Scientist, 6(9), 61–65. https://doi.org/10.1177/000276426300600918
Walter, T. (1994). The revival of death. Routledge.
Walter, T. (2020). Death in the Modern World. Sage Publications.