Typy plýtvání potravinami v českých domácnostech

• Thesis title in Czech: Typy plýtvání potravinami v českých domácnostech
• Thesis title in English: Types of food wasting in Czech households
• Key words: Plýtvání potravinami|Spotřebitelské chování|Segmentace|potraviny|plýtvání|česká populace
• English key words: food waste|consumer behaviour|segmentation|food|waste|czech population
• Academic year of topic announcement: 2022/2023
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (21-KSOC)
• Supervisor: Mgr. Eva Richter, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 19.11.2022
• Date of assignment: 19.11.2022
• Administrator's approval: approved
• Confirmed by Study dept. on: 24.11.2022
• Date and time of defence: 13.06.2023 13:00
• Date of electronic submission: 05.05.2023
• Date of proceeded defence: 13.06.2023
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: Mgr. Aleš Vomáčka

Guidelines

Východiska:
V 21. století je plýtvání potravinami stále rostoucí problém. Podle výroční zprávy Mezinárodní organizace pro výživu a zemědělství (FAO, 2022) končí přibližně jedna třetina všech potravin vyrobených na celém světě na skládkách. Z toho domácnosti tvoří dle průzkumu Evropské komise 53 % celkového množství potravinového odpadu a potravinových ztrát (European Commission, Directorate General for Health and Food Safety, 2018; Hebáková et al., 2020). V ČR dle výzkumu brněnských domácností vyhodí průměrný Brňan do směsného odpadu 37,4 kg potravin ročně (Kubíčková, 2021; Kubíčková et al., 2022). Je to problematické, protože to má dopady nejen ekologické, ale i ekonomické a sociální (Närvänen et al., 2020).
Proto je potřeba se zaměřit na redukci plýtvání potravinami v domácnostech (Tkáč et al., 2022). K tomu, aby byla opatření dobře zacílená, je potřeba znát postoje a chování lidí a segmentaci lidí dle tohoto chování či postojů (Pearson & Amarakoon, 2019). V zahraničí již takové výzkumy byly učiněny. Například v Irsku na základě otázek o demografických údajích, životním stylu v souvislosti s jídlem a behaviorálních faktorech dle faktové a clusterové analýzy vyšly dva segmenty – (ne)zajímající se (Flanagan & Priyadarshini, 2021). Stejnými metodami bylo zkoumáno obyvatelstvo 5 evropských zemí (Dánska, Německa, Norska, Švédska a Nizozemska), které má zastupovat chování Západní Evropy vůči plýtvání potravinami (Aschemann-Witzel et al., 2021). Ve všech zemích se pak vyskytovaly tyto segmenty: "Neangažovaný mladý plýtvač mužského pohlaví"; "Pohodlný a cenově orientovaný s nízkým příjmem"; "Dobře plánující kuchař vyhýbající se polotovarům"; "Mladý gurmán"; "Etablovaný". Autoři zmiňují, že ve střední Evropě budou výsledky odlišné vzhledem k rozdílům v životním stylu, stravovacích návycích a kulturních otázkách (Aschemann-Witzel et al., 2021).
Cíle:
Cílem práce je zjistit, jaké segmenty vzhledem k oblasti plýtvání potravinami jsou v české populaci, přesněji jaké typy lidí můžeme identifikovat dle jejich spotřebitelského chování, nakládání s potravinami, produkce potravinového odpadu a postojů s tím spojených a jaké jsou jejich sociodemografické charakteristiky v reprezentativním vzorku české populace.
Metodika:
V práci budou použita reprezentativní data o Češích sebraná CVVM pomocí techniky CAPI kvótním výběrem (vzorek o 884 respondentech) v roce 2021, nazvaná Potraviny 2021, která se zabývají problematikou plýtvání potravinami a oblastí zkoumající spotřebitelské chování (CVVM, 2022a). Data rozdělím do několika sekcí dle doporučení z četby – jedna sekce se věnuje subjektivnímu vnímání problematičnosti plýtvání potravinami (otázky: PL.7, PL_10, PL_11, PL_27, PL.12, PL.13), další sekce se soustředí na spotřební chování, resp. oblasti nakupování potravin (PL_14, PL_41, PL_40, PL.51, PL.56, PL.43, PL_46), třetí sekce se zaměřuje na práci s potravinovým odpadem a tématem předcházení mu (PL.55, PL.107, PL.108, PL.109). Z klíčových proměnných v jednotlivých sekcích, ty budou zjištěny dle faktorové analýzy, se pomocí shlukové analýzy vytvoří segmenty. K popisu segmentů budou sloužit demografické informace.
Platnost vzniklé typologie ověřím na nových datech v cyklu – Potraviny 2022, která byla sebraná během léta 2022 a opět se jedná o reprezentativní data (kvótní výběr o vzorku 821 respondentů) o dospělých obyvatelích ČR od CVVM (CVVM, 2022b).
Hypotézy:
Segmentace je určená těmito klíčovými proměnnými: PL.7, PL_10 (sekce 1), PL.51, PL.43 (sekce 2), PL.55 (sekce 3).
Charakteristika závěrů:
Výstupem práce bude typologie obyvatel českých domácností, jež bude zahrnovat charakteristiky jednotlivých segmentů z hlediska plýtvání potravinami, spotřebitelského chování a sociodemografických údajů.

References

Aschemann-Witzel, J., de Hooge, I. E., & Almli, V. L. (2021). My style, my food, my waste! Consumer food waste-related lifestyle segments. Journal of Retailing and Consumer Services, 59, 102353. https://doi.org/10.1016/j.jretconser.2020.102353
European Commission, Directorate General for Health and Food Safety. (2018). Market study on date marking and other information provided on food labels and food waste prevention: Final report. [Závěrečná zpráva]. Publications Office. https://data.europa.eu/doi/10.2875/808514
Flanagan, A., & Priyadarshini, A. (2021). A study of consumer behaviour towards food-waste in Ireland: Attitudes, quantities and global warming potentials. Journal of Environmental Management, 284, 112046. https://doi.org/10.1016/j.jenvman.2021.112046
Hebáková, L., Ratinger, T., & Vančurová, I. (2020). Jak šetřit jídlem? Příručka redukce plýtvání potravinami ve veřejném stravování.
Kubíčková, L. (2021). Plýtvání potravinami v českých domácnostech. Měsíčník českého statistického úřadu, 11(4), 28–29.
Kubíčková, L., Veselá, L., & Morávková, M. (2022). Souhrnná výzkumná zpráva projektu TAČR č. TL02000092 – Podpora pro-environmentálních vzorců chování a incentivy pro behaviorální změnu v produkci potravinových odpadů a plýtvání [Výzkumná zpráva].
Närvänen, E., Mesiranta, N., Mattila, M., & Heikkinen, A. (Ed.). (2020). Food waste management: Solving the wicked problem. Springer International Publishing. https://doi.org/10.1007/978-3-030-20561-4
Pearson, D., & Amarakoon, U. (2019). Environmentally friendly social changes: Profiling individuals for household food waste reductions. Australasian Journal of Environmental Management, 26(4), 311–327. https://doi.org/10.1080/14486563.2019.1675189
Sociologický ústav (Akademie věd ČR). Centrum pro výzkum veřejného mínění. (2022a). Potraviny 2021 (Verze 1) [Data set]. Praha: Český sociálněvědní datový archiv. https://doi.org/10.14473/CSDA00294
Sociologický ústav (Akademie věd ČR). Centrum pro výzkum veřejného mínění. (2022b). Potraviny 2022 (Verze 1) [Data set]. Praha: Český sociálněvědní datový archiv. https://doi.org/10.14473/CSDA00303
Tkáč, F., Košičiarová, I., Horská, E., & Mušinská, K. (2022). Socioeconomic Relations of Food Waste in Selected European Countries. Economies, 10(6), 144. https://doi.org/10.3390/economies10060144
Tracking progress on food and agriculture-related SDG indicators 2022. (2022). FAO. https://doi.org/10.4060/cc1403en