Thesis (Selection of subject)Thesis (Selection of subject)(version: 368)
Thesis details
   Login via CAS
Postoje středoškoláků k tělesné výchově
Thesis title in Czech: Postoje středoškoláků k tělesné výchově
Thesis title in English: Attitudes of secondary school students towards physical education
Key words: sport|tělovýchova|mladiství|střední škola|sociální zázemí
English key words: sport|physical education|juveniles|teenagers|secondary school|social background
Academic year of topic announcement: 2022/2023
Thesis type: diploma thesis
Thesis language: čeština
Department: Department of Sociology (21-KSOC)
Supervisor: doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc.
Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
Date of registration: 18.11.2022
Date of assignment: 18.11.2022
Administrator's approval: approved
Confirmed by Study dept. on: 24.11.2022
Date and time of defence: 11.09.2023 10:15
Date of electronic submission:01.08.2023
Date of proceeded defence: 11.09.2023
Submitted/finalized: committed by student and finalized
Opponents: PhDr. Jiří Šafr, Ph.D.
 
 
 
Guidelines
Východiska:
Tělesná výchova je významově a konceptuálně provázána se základními funkcemi tělesné kultury ve smyslu uspokojování a kultivace přirozených potřeb pohybu, obnovování fyzických a psychických sil a kompenzací jednostrannosti každodenního života (Sekot; 2006). Sportovní aktivita nejen prospívá fyzickému a psychickému zdraví, ale jak uvádí Stryer a kol. (1998), sportovní prostředí podporuje dovednosti jako je spolupráce, sebekázeň, zvládání úspěchu i neúspěchu, soutěživost, sebedůvěru, sportovní chování a vůdcovství.
Dosavadní výzkumy se často soustředí na otázku, zda klesá zájem o sportovní aktivity v rámci školy při přechodu z dětství do adolescence a následně dospělosti (Eime a kol., 2016; Jose a kol., 2011; Taylor a ko., 1999; Telama & Yang, 2000). Další výzkum se soustředil na vztah sportovní aktivity rodičů a následné aktivity jejich potomků (Kwon a kol., 2016). Dále se objevila otázka, zda pošťuchování a pomluvy v rámci vrstevníků mají vliv na participaci obětí této šikany (Slater, & Tiggemann, 2016). V neposlední řadě výzkumníci (Prusak, Treasure, Darst & Pangrazi, 2004; Zalech, 2021) obracejí svou pozornost na osobu vyučujícího a pokládají si otázku, zda má jeho působení vliv na postoje k tělesné výchově. Mladiství se v procesu formování svého charakteru a svého sociálního vnímání ocitají na křižovatce mnoha vlivů, které je mohou vést k omezení či podcenění účasti na sportovních aktivitách.
le:
Cílem diplomové práce je identifikace některých příčin ovlivňujících neparticipování při tělesné výchově a nalezení případných alternativ, které by mohly vést k zvýšené účasti. Práce by tak mohla přispět do diskuse o neúčasti na tělesné výchově a mimoškolních sportovních aktivitách mladistvých, případně by výstup této práce mohl posloužit při sestavování studijního plánu na středních školách.
Metodika:
Výzkum bude proveden jako kombinace kvantitativního dotazníku rozdaného na zkoumaných školách pro zmapování terénu a zběžnou orientaci a následných kvalitativních rozhovorů. Dotazníkové šetření bude provedeno na studentech středních škol, dívkách i chlapcích. Bude se orientovat na postoje k tělesné výchově, k osobě vyučujícího, dále se bude soustředit na postoje rodičů a vrstevníků k tělovýchově a sportu celkově. Na základě dat získaných z dotazníkového šetření bude sestaven scénář rozhovoru. Rozhovor bude s jednotlivými žáky, kteří budou záměrně vybráni vzhledem k jejich minimální aktivitě při hodinách tělesné výchovy. K tomuto výběru pomohou vyučující na daných školách, kteří zkoumaný vzorek znají. Scénář rozhovoru se bude soustředit na participaci při tělesné výchově, sportovních aktivitách mimo školu a jiných volnočasových aktivitách preferovaných žáky. Dále se rozhovor zaměří na vlivy a sociální kontexty, které vedou k případné neparticipaci při školních sportovních aktivitách, jako je osobnost učitele, sociální vazby žáka, sociální tlak rodičů a dalších zainteresovaných vlivných osob na participaci žáka, náležitost k subkultuře a jiné. Poslední část se bude snažit odhalit případné alternativy, které by mohly vést k zvýšené účasti žáků.
Dotazování žáků bude probíhat se souhlasem rodičů poskytnutým v rámci obecnějšího souhlasu rodičů s aktivitami střední školy zahrnujícími dotazování a zpětnou vazbu. Rozhovory budou probíhat s plnoletými studenty.
Hypotézy/výzkumné otázky:
Práce si stanoví hypotézy: H1: Žáci, jejichž rodiče jsou nebo byli sportovně aktivní, se budou spíše účastnit tělesné výchovy; H2: Žáci, kteří se ve svém volném čase věnují sportu, se budou spíše účastnit tělesné výchovy; H3: Žáci, kterým nevyhovuje náplň předmětu, se nebudou spíše účastnit tělesné výchovy; H4: Žáci, kterým nevyhovuje osoba vyučujícího, se nebudou spíše účastnit tělesné výchovy. H5: Žáci s menším počtem blízkých vrstevníků ve třídě se nebudou spíše účastnit tělesné výchovy. Předpokládá, že důvodem k omezování účasti na hodinách tělesné výchovy mohou nejen zdravotní omezení, ale i zcela subjektivní faktory jako stud, snaha vyhnout se neúspěchu nebo nejrůznější ideové důvody.
Hlavní výzkumnou otázkou práce je: „Jaké sociální vlivy působí na participaci žáků SŠ na hodinách tělovýchovy?“ Vedlejšími výzkumnými otázkami jsou „Jaký vliv mají na participaci jednotlivé sociální skupiny?“ „Jaké alternativy by se daly využít k navýšení zájmu o participaci při tělesné výchově?“
Charakteristika závěrů:
Práce přispěje do diskuse o neúčasti na tělesné výchově a mimoškolních sportovních aktivitách mladistvých. Odkryje pohled participantů na problematiku tělesné výchovy z jejich perspektivy a do hloubky probere sociální kontext participace při tělesné výchově. Práce by mimo jiné mohla přispět při vytváření školního curricula a úpravě školního prostředí tak, aby sportovní aktivity byly pro mladistvé přijatelnější, a tudíž tělesná výchova funkčně mohla přispívat k socializaci a formování sociálního prostředí mezi participanty.
References
Eime, R. M., Harvey, J. T., Sawyer, N. A., Craike, M. J., Symons, C. M., & Payne, W. R. (2016). Changes in sport and physical activity participation for adolescent females: a longitudinal study. BMC public health, 16, 533.https://doi.org/10.1186/s12889-016-3203-x
Jose, K. A., Blizzard, L., Dwyer, T., McKercher, C., & Venn, A. J. (2011). Childhood and adolescent predictors of leisure time physical activity during the transition from adolescence to adulthood: a population based cohort study. The international journal of behavioral nutrition and physical activity, 8, 54.https://doi.org/10.1186/1479-5868-8-54
Kwon, S., Janz, K. F., Letuchy, E. M., Burns, T. L., & Levy, S. M. (2016). Parental characteristic patterns associated with maintaining healthy physical activity behavior during childhood and adolescence. The international journal of behavioral nutrition and physical activity, 13, 58.https://doi.org/10.1186/s12966-016-0383-9
Pate, R. R., Dowda, M., O'Neill, J. R., & Ward, D. S. (2007). Change in physical activity participation among adolescent girls from 8th to 12th grade. Journal of physical activity & health, 4(1), 3–16.https://doi.org/10.1123/jpah.4.1.3
Prat, I. A., Viñolas, E. C., Cañas, J., Wasley, D. A., & Puig-Ribera, A. (2020). From secondary school to university: associations between sport participation and total and domain-specific sedentary behaviours in Spanish students. European journal of pediatrics, 179(10), 1635–1645.https://doi.org/10.1007/s00431-020-03655-y
Prusak, Keven & Treasure, Darren & Darst, Paul & Pangrazi, Robert. (2004). The Effects of Choice on the Motivation of Adolescent Girls in Physical Education. Journal of Teaching in Physical Education. 23. 19-29. 10.1123/jtpe.23.1.19.
Sekot, A. (2006); Sociologie sportu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita a Paido, 2006. 412 s. Pedagogická edice. ISBN 80-210-4201-X.
Slater, A., & Tiggemann, M. (2011). Gender differences in adolescent sport participation, teasing, self-objectification and body image concerns. Journal of adolescence, 34(3), 455–463.https://doi.org/10.1016/j.adolescence.2010.06.007
Stryer, B. K., Tofler, I. R. & Lapchick, R. (1998); A developmental overview of child and youth sports in society. Child and Adolescent Psychiatric Clinics of North America, 7 (4), 697-724.
Taylor, W. C., Blair, S. N., Cummings, S. S., Wun, C. C., & Malina, R. M. (1999). Childhood and adolescent physical activity patterns and adult physical activity. Medicine and science in sports and exercise, 31(1), 118–123.https://doi.org/10.1097/00005768-199901000-00019
Telama, R., & Yang, X. (2000). Decline of physical activity from youth to young adulthood in Finland. Medicine and science in sports and exercise, 32(9), 1617–1622. https://doi.org/10.1097/00005768-200009000-00015
Zalech, Mirosław. (2021). Student perception of PE teachers and its effect on their participation in PE classes and sports: a new perspective on teacher competencies. Journal of Physical Education and Sport. 21. 1106-1111. 10.7752/jpes.2021.s2139.
 
Charles University | Information system of Charles University | http://www.cuni.cz/UKEN-329.html