The effects of psilocybin assisted therapy on analytical rumination.

• Thesis title in Czech: Vliv psilocybinem asistované terapie na analytickou ruminaci.
• Thesis title in English: The effects of psilocybin assisted therapy on analytical rumination.
• Key words: psychedelika|psilocybin|terapie|analytická ruminace
• English key words: psychedelics|psilocybin|therapy|analytical rumination
• Academic year of topic announcement: 2022/2023
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: angličtina
• Department: Department of Psychology (21-KPS)
• Supervisor: Mgr. Bc. Marcela Janošková, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 03.11.2022
• Date of assignment: 03.11.2022
• Administrator's approval: approved
• Confirmed by Study dept. on: 27.11.2022
• Date and time of defence: 31.05.2023 00:00
• Date of electronic submission: 11.04.2023
• Date of proceeded defence: 31.05.2023
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: PhDr. Jiří Michalec, Ph.D.
• Advisors: MUDr. Filip Tylš, Ph.D.

Guidelines

Předmětem této práce je rozšířit vědecké poznání týkající se vlivu psychedelika psilocybinu na analytickou ruminaci pomocí ověření toho, jak psilocybin ovlivňuje dvě klíčové komponenty ruminace. Práce tak poskytne čtenáři teoretický vhled do využití psychedelik v terapii a přispěje k poučenému povědomí o těchto látkách v kontextu péče o duševní zdraví.
Co se týče analytické ruminace, často bývá pozorována v excesivním množství u depresivních jedinců. Evoluční přístup argumentuje, že deprese samotná je adaptace, která se vyvinula za účelem řešení náročných kognitivních problémů v podobě zakotvení organismu v ruminaci: ta se skládá z analýzy příčin problému (causal analysis; CA) a evaluaci možných řešení (problém solving analysis; PSA) a je měřena dotazníkem analytických ruminací – ARQ. Literatura indikuje že oproti kontrolním skupinám depresivní pacienti vnímají své problémy jako více komplexní a více se angažují v analýze jejich příčin (CA). Míra vykazované PSA depresivních participantů může být vnímána jako prediktor snížení depresivních symptomů v čase, zejména pokud je (či začne být) problém vnímán jako méně komplexní.
Současný výzkum zabývající se psilocybinem-asistovanou terapií (PAT) indikuje, že tato terapeutická metoda má potenciál vyvolat rychle nastupující transformaci v postojích jedince vůči sobě a okolnímu světu, které se mohou projevit v jeho náladě, kognici a chování (specifika nástupu a trvání této změny se stále zkoumají, současný koncensus je, že tato změna se obvykle začíná projevovat v okamžitých dnech po obdržení PAT a trvá až půl roku).
Co se týče mechanismů této změny, literatura se shoduje že působením na serotogenní receptory mozku psilocybin jednak snižuje modularitu jeho individuálních oblastí, a naopak zvyšuje celkovou mozkovou integritu; jinými slovy se jednotlivé oblasti mozku stávají méně hierarchicky specializované a zároveň se celkové propojení v kontextu mozku zvyšuje, což může být považováno za jeden ze základních stavebních kamenů změn v cerebrální neuroplasticitě po obdržení PAT. Mozek má k dispozici rozšířený repertoár funkčních stavů mimo ty „standartní“ pro specifického jedince, což může stát za pozorovanou změnou v postojích.
Tyto poznatky týkající se PAT jsou důležité, jelikož umožňují vhled do poměrně širokého záběru aplikovatelnosti této formy terapie: výsledky výzkumu v současné době naznačují že PAT má veliký potenciál být efektivní v léčbě deprese, závislostí či existenciálního distresu pacientů v terminálních stádiích rakoviny.
Doposud však nebylo provedeno mnoho výzkumů, které by se zaměřovaly na specifika těchto změn v postojích mimo neurozobrazovací techniky. Objasněním aspektů kognice participantů po obdržení PAT by byla psychedelická literatura rozšířena o další poznatky působení těchto látek a mohla by lépe informovat jak terapeuty, tak potenciální klienty. Bylo by užitečné zjistit, jak zdraví jedinci ruminují nad příčinami svých problémů (CA) a jejich řešeními (PSA) po obdržení PAT. Na základě literatury lze predikovat že práce replikuje antidepresivní účinek PAT ve zdravé populaci podobě a) snížení ruminace nad příčinami problémů (CA) u participantů a b) zvýšení ruminace nad řešeními (PSA).
Předmětem teoretické části je čtenáři poskytnout komprehensivní a objektivní vhled do oblasti využití psychedelik při péči o duševní zdraví. Za tímto účelem bude v práci představena obecná historie využití psychedelických látek člověkem, vymezení moderního terapeuticko-psychedelického výzkumu 60. a 70. let a aktuální vědecké poznatky z 21. století (společně s vymezením pojmu psychedelika).
V rámci tohoto představení bude diskutováno naše současné poznání o změněných stavech vědomí a etické problémy při jejich využití v terapii (společně s vymezením zásad „best practice“ psychedelické terapie a principů jako „set“ a „setting“ apod.) Dále bude představeno psychedelikum psilocybin: jeho neurobiologické a fenomenologické působení společně s rešerší aktuálních výzkumů zabývající se využitím této látky v terapii. V neposlední řadě bude čtenáři vymezena hypotéza analytických ruminací jakožto adaptivní funkce deprese a možná východiska pro terapii psilocybinem.
Pro účely práce budou využita data Národního ústavu duševního zdraví, konkrétně Centra výzkumu psychedelik. Data byla týmem sesbírána v letech 2017-2018, vzorek je 40 zdravých dobrovolníků (24 žen, 16 mužů) rekrutovaných na dobrovolnické bázi. Vzorek byl zaslepeně randomizován do dvou skupin na základě formy terapie, kterou participanti obdrželi (PAT či placebo). Závislou proměnnou pak bylo měření participantů pomocí ARQ a to před, bezprostředně po, 2 dny po a 28 dní po absolvování terapie. Data budou analyzována pomocí standartních statistických metod za účelem zjištění míry variace ve skórech ARQ napříč časem po obdržení terapie. H1: PAT sníží CA skóry u participantů ve všech měřeních v čase oproti placebu. H2: PAT zvýší PSA skóry u participantů pacientů ve všech měřeních v čase oproti placebu.

Výsledky výzkumu přispějí k dalšímu poznání o specifikách psilocybinu a jeho terapeutického využití a poslouží jako další bod poznání v psychedelické renesanci.

References

Andrews, P. W., & Thomson Jr, J. A. (2009). The bright side of being blue: depression as an adaptation for analyzing complex problems. Psychological Review, 116(3), 620.

Carhart-Harris, R. L., Leech, R., Hellyer, P. J., Shanahan, M., Feilding, A., Tagliazucchi, E., Chialvo, D. R., & Nutt, D. (2014). The entropic brain: a theory of conscious states informed by neuroimaging research with psychedelic drugs. Frontiers in Human Neuroscience, 20 (8), 1-22.

Daws, R. E., Timmermann, C., Giribaldi, B., Sexton, J. D., Wall, M. B., Erritzoe, D., Roseman, L., Nutt, D., & Carhart-Harris, R. (2022). Increased global integration in the brain after psilocybin therapy for depression. Nature Medicine, 28(4), 844-851.

Doblin, R. E., Christiansen, M., Jerome, L., & Burge, B. (2019). The past and future of psychedelic science: an introduction to this issue. Journal of Psychoactive Drugs, 51(2), 93-97.

Gałecki, P., & Talarowska, M. (2017). The evolutionary theory of depression. Medical Science Monitor: International Medical Journal of Experimental and Clinical Research, 23, 2267.

Hamilton, J. P., Furman, D. J., Chang, C., Thomason, M. E., Dennis, E., & Gotlib, I. H. (2011). Default-mode and task-positive network activity in major depressive disorder: implications for adaptive and maladaptive rumination. Biological Psychiatry, 70(4), 327-333.

Huxley, A. (1954). The Doors of Perception. Chatto & Windus.

Moncrieff, J., Cooper, R. E., Stockmann, T., Amendola, S., Hengartner, M. P., & Horowitz, M. A. (2022). The serotonin theory of depression: a systematic umbrella review of the evidence. Molecular Psychiatry, 1-14.

Moret, C., & Briley, M. (2011). The importance of norepinephrine in depression. Neuropsychiatric Disease and Treatment, 7(1), 9.

Ratcliffe, M. (2014). Experiences of depression: A Study in Phenomenology. OUP Oxford.

Schultes, R. E., & Hofmann, A. (1979). Plants of the Gods: Origins of Hallucinogenic Use. McGraw-Hill.

Sevcikova, M., Maslej, M. M., Stipl, J., Andrews, P. W., Pastrnak, M., Vechetova, G., Bartoskova, M., & Preiss, M. (2020). Testing the analytical rumination hypothesis: exploring the longitudinal effects of problem solving analysis on depression. Frontiers in Psychology, 11, 1344.

Wang, H., Tian, X., Wang, X., & Wang, Y. (2021). Evolution and emerging trends in depression research from 2004 to 2019: a literature visualization analysis. Frontiers in Psychiatry, 12.

Wise, T., Marwood, L., Perkins, A. M., Herane-Vives, A., Joules, R., Lythgoe, D. E., & Arnone, D. (2017). Instability of default mode network connectivity in major depression: a two-sample confirmation study. Translational Psychiatry, 7(4).