Maladaptivní užívání hudby z hlediska žánru u lidí s vysokou depresivitou

• Thesis title in Czech: Maladaptivní užívání hudby z hlediska žánru u lidí s vysokou depresivitou
• Thesis title in English: Maladaptive music use in the context of music genre in people with high depressivity
• Key words: maladaptivní užívání hudby|hudební emoce|depresivita|deprese
• English key words: maladaptive music use|emotions in music|depression
• Academic year of topic announcement: 2021/2022
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Psychology (21-KPS)
• Supervisor: Barbora Keřková, M.A., Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 23.08.2022
• Date of assignment: 23.08.2022
• Administrator's approval: not processed yet
• Confirmed by Study dept. on: 31.08.2022
• Date and time of defence: 08.09.2023 00:00
• Date of electronic submission: 27.06.2023
• Date of proceeded defence: 08.09.2023
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: Mgr. Petr Vítek

Guidelines

Hlavním cílem práce je popsat mechanismy maladaptivního užívání hudby v souvislosti s depresivními symptomy. Dále se práce zaměří na to, zda existuje vztah mezi maladaptivním užíváním hudby a depresivitou, a zda lidé s vyšší mírou depresivity vnímají oproti lidem s nižší depresivitou odlišně hudební emoce. V práci budou v hodnocení hudebních emocí brány v potaz různé žánry, aby výsledky lépe reflektovaly rozmanitost současné hudby.

Obsahem literárně přehledové části bude objasnit pojem hudební žánr a hudební emoce v kontextu dnešní hudební psychologie, vysvětlit pojem maladaptivní užívání hudby a uvést přehled současného vědeckého poznání v této oblasti. V literárně přehledové části bude poskytnut pohled na hudební žánry a jejich možného maladaptivního užití. Současně je v této části práce cílem nastínit provázanost specifických hudebních emocí a maladaptivního užívání hudby s depresí či jejími symptomy.

Výzkumná část se zaměří na otázku, zda existuje signifikantní rozdíl u maladaptivního užívání hudby mezi nízkou a vysokou mírou depresivity a dále zda lidé s vysokou depresivitou vnímají hudební emoce v kontextu různých žánrů odlišně oproti lidem s nízkou depresivitou. Užší hypotézy pro výzkum budou získány ze souhrnných poznatků literárně přehledové části.

Ačkoli existují výzkumy o maladaptivním užívání hudby v zahraničí, na české populaci zatím výzkum nebyl zrealizován. Přínosem práce bude taktéž užší pohled na maladaptivní užívání hudby, a to hlavně v souvislosti s hudebními žánry. Výzkum by mohl pomoci lépe porozumět rozdílům ve vnímání hudby u lidí s vysokou depresivitou, což by v budoucnu mohlo sloužit jako pomocný nástroj v diagnostice depresivních symptomů. Očekávaným přínosem je také kolekce výňatků pro posuzování hudebních emocí z hlediska vícero žánrů.

References

Chin, T. C., & Rickard, N. S. (2012). The Music USE (MUSE) Questionnaire: An Instrument to Measure Engagement in Music [Online]. Music Perception, 29(4), 429-446. https://doi.org/10.1525/mp.2012.29.4.429

Cook, T., Roy, A. R. K., & Welker, K. M. (2019). Music as an emotion regulation strategy: An examination of genres of music and their roles in emotion regulation [Online]. Psychology Of Music, 47(1), 144-154. https://doi.org/10.1177/0305735617734627

Eerola, T., & Vuoskoski, J. K. (2011). A comparison of the discrete and dimensional models of emotion in music [Online]. Psychology Of Music, 39(1), 18-49. https://doi.org/10.1177/0305735610362821

Kallinen, K., & Ravaja, N. (2006). Emotion perceived and emotion felt: Same and different [Online]. Musicae Scientiae, 10(2), 191-213. https://doi.org/10.1177/102986490601000203

Juslin, P. N., & Västfjäll, D. (2008). Emotional responses to music: The need to consider underlying mechanisms [Online]. Behavioral And Brain Sciences, 31(5), 559-575. https://doi.org/10.1017/S0140525X08005293

Saarikallio, S. (2012). Development and Validation of the Brief Music in Mood Regulation Scale (B-MMR) [Online]. Music Perception, 30(1), 97-105. https://doi.org/10.1525/mp.2012.30.1.97

Saarikallio, S., Gold, C., & McFerran, K. (2015). Development and validation of the H ealthy‐ U nhealthy M usic S cale [Online]. Child And Adolescent Mental Health, 20(4), 210-217. https://doi.org/10.1111/camh.12109

Zentner, M., Grandjean, D., & Scherer, K. R. (2008). Emotions evoked by the sound of music: Characterization, classification, and measurement [Online]. Emotion, 8(4), 494-521. https://doi.org/10.1037/1528-3542.8.4.494

Hallam, S., Cross, I., & Thaut, M. (Eds.). (2018). The Oxford handbook of music psychology (Second edition). Oxford: Oxford University Press.

Sachs, M. E., Damasio, A., & Habibi, A. (2015). The pleasures of sad music: a systematic review [Online]. Frontiers In Human Neuroscience, 9. https://doi.org/10.3389/fnhum.2015.00404

KANAGALA, Sai Charan, Thomas SCHÄFER, David M GREENBERG a Anna GABIŃSKA. Depression Symptoms Relationship With Music Use: Investigating the Role of Trait Affect, Musical Ability, Music Preferences. Music & Science [online]. London, England: SAGE Publications, 2021, 4, 205920432110572 [cit. 2022-03-22]. ISSN 2059-2043. Dostupné z: doi:10.1177/20592043211057217