Kvantitativní změna translátu oproti objemu výchozího textu u překladu mezi němčinou a češtinou

• Thesis title in Czech: Kvantitativní změna translátu oproti objemu výchozího textu u překladu mezi němčinou a češtinou
• Thesis title in English: The quantitative change of target text volume compared with source text volume in German-Czech translations
• Key words: objem cílového textu|překlad odborných textů|fakultativní explicitace|obligatorní explicitace|nástroje CAT|revize
• English key words: target text volume|technical translation|optional explicitation|obligatory explicitation|CAT tools|editing
• Academic year of topic announcement: 2021/2022
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Institute of Translation Studies (21-UTRL)
• Supervisor: doc. PhDr. Bc. Tomáš Svoboda, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 29.06.2022
• Date of assignment: 30.06.2022
• Administrator's approval: not processed yet
• Confirmed by Study dept. on: 07.07.2022
• Date and time of defence: 21.06.2023 08:45
• Date of electronic submission: 22.05.2023
• Date of proceeded defence: 21.06.2023
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: Dr. phil. Astrid Winter

Guidelines

Cílem této teoreticko-empirické diplomové práce bude empirické ověření hypotézy, že při překladu z němčiny do češtiny dochází k redukci objemu textu a při překladu z češtiny do němčiny k nárůstu objemu textu. Toto ověření bude provedeno prostřednictvím kvantitativní analýzy rozsáhlejšího dvojjazyčného korpusu.
V teoretické části práce budou shrnuty dosavadní poznatky v této oblasti a na základě studia odborné literatury bude stanovena vhodná metoda pro provedení výzkumu. Hlavní otázkou, kterou se výzkum bude zabývat, je, zda se prodlouží text při překladu z češtiny do němčiny.
Následně, v empirické části, bude vytvořen korpus textů sestávající z výchozích a cílových textů v českém a německém jazyce. Tento korpus budou představovat texty překládané konkrétní překladatelskou kanceláří za období několika let. Z hlediska dostupnosti materiálů se jako nejvhodnější korpus jeví sestava souborů s jednojazyčnými dokumenty – výchozími a cílovými texty.
V diplomové práci budou charakterizovány zkoumané texty. V obou směrech se bude jednat o odborné texty, především z oblasti ekonomie, práva a techniky, zastoupena bude rovněž obchodní korespondence. Do výzkumu nebudou zahrnuty literární texty. Každý analyzovaný text bude zařazen do jedné z výše uvedených oblastí.
Cílem je pro každý směr překladu zvlášť číselně vyjádřit, jak se cílový text prodlužuje/zkracuje. Výchozím předpokladem je, že na základě morfosyntaktických a lexikálních jevů budou texty v německém jazyce, ať již výchozí či cílové, delší.
Vzhledem k tomu, že texty budou v korpusu odlišeny dle oborů, např. právní texty, ekonomické texty, bude možné z výsledků kvantitativního šetření získat hodnoty s ohledem na jednotlivé obory dokumentů. Z nich vyplyne, zda je zjištěná tendence výraznější u jednoho určitého oboru textů.
Na základě podrobnějších informací o textech bude možné následně zkoumat další vztahy a zjistit, jestli má na délku translátu vliv například skutečnost, zda překladatel překládá z jazyka A do jazyka B, a naopak a také zda hraje roli individuální styl překladatele či explicitace. Za tímto účelem bude u jednotlivých překladů v anonymizované podobě uveden i překladatel; bude se jednat o skupinu zhruba deseti osob. Po vypočítání celkových koeficientů, jak se translát prodlouží/zkrátí, bude možné vyčlenit jednotlivé překladatele a analyzovat jimi přeložené texty samostatně.
O kolik je cílový text delší/kratší oproti výchozímu textu, může být vyjádřeno nejen koeficientem a v počtu znaků (slov), ale může být přepočítáno i na normostrany, protože v překladatelské praxi je počet stran obvykle rozhodující pro stanovení ceny, takto bude možné zjistit, zda jsou předpokládané rozdíly v délce natolik velké, že se projeví i v počtu normostran.
Součástí práce bude i průzkum mezi překladatelskými agenturami. Agentury budou osloveny v rámci dotazníkového šetření, cílem bude zjistit, zda agentury při kalkulaci klienty upozorňují, že se objem textu ve směru z němčiny do češtiny a z češtiny do němčiny může měnit.
Hypotézy, ze kterých se bude při výzkumu vycházet, jsou následující: Odborné texty vzniklé v německém jazyce se při překladu do češtiny zkrátí a texty vzniklé v českém jazyce se při překladu do němčiny prodlouží, roli při tom bude hrát samotná struktura jazyka. Dále bude možné pozorovat rozdíly v přístupu jejich překladatelů. Ty budou pravděpodobně drobné, jelikož při překladu odborných textů je rozhodující především přesnost, jasnost, terminologická správnost.

Pokyny vedoucího práce:
V teoretické části studentka nejprve popíše cíle/hypotézy a zvolené metody práce, jejichž prostřednictvím se pokusí cílů dosáhnout, popřípadě hypotézy verifikovat či vyvrátit. Dále popíše zamýšlené přínosy práce v dané vědní (pod)oblasti. Důkladně prostuduje dostupné a relevantní sekundární zdroje (rozumí se zdroje tištěné i on-line, a to ve všech jazycích, jež ovládá), přičemž bude zároveň čerpat z připojené bibliografie. Jako prvotní východisko pro vyhledávání zdrojů může sloužit např. Routledge Encyclopaedia of Translation Studies a dále bibliografická databáze BITRA. Žádoucí je též rešerše mezi kvalifikačními (např. diplomními) pracemi obhájenými v ÚTRL anebo v podobně zaměřených vysokoškolských pracovištích v ČR, popřípadě i v zahraničí. Na základě takto zmapované situace diplomantka charakterizuje stav zkoumané problematiky.
V empirické části studentka popíše faktický postup získávání informací, tyto informace vyhodnotí (explanace výsledků) a vhodně začlení další okruhy zkoumání, které vyplynou ze zmapování problému v části teoretické, popřípadě již z empirického zpracovávání materiálu (rekurzivní postup výzkumu).
Diplomantka průběžně shrnuje poznatky na konci jednotlivých hlavních oddílů (kapitol). Celková zjištění usoustavní v závěru, přičemž neopomene provést explanaci zjištěných skutečností. Zde budou výsledky studie porovnány s počátečními hypotézami, předloženo shrnutí výsledků, popřípadně zjištěná omezení vlastního výzkumu, a nastíněn výhled zkoumané problematiky do budoucna.
Autorka práci opatří bibliografickým soupisem použitých zdrojů, včetně internetových, zpracovaným podle příslušné normy. Je nutné dodržet formální náležitosti stanovené Pravidly pro organizaci studia FF UK (zejména článek 19).

References

1. BAKER, Mona. Corpus Linguistics and Translation Studies. Implications and Applications. In: Text and technology: in honour of John Sinclair. Amsterdam: Benjamins, 1993, xii. ISBN 1-55619-494-3.
2. BLUM-KULKA, Shoshana. Shifts of cohesion and coherence in translation. In: Interlingual and Intercultural Communication: discourse and cognition in translation and second language acquisition studies. Tübingen: Narr, 1986. ISBN 3-87808-272-X.
3. ČERMÁK, František. Korpus a korpusová lingvistika. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 978-80-246-3710-5.
4. DIMITROVA, Birgitta Englund. Expertise and explicitation in the translation process. Amsterdam: Benjamins, 2005, XV. ISBN 90-272-1670-3.
5. FRANKENBERG-GARCIA, Ana. Are translations longer than source texts? A corpus-based study of explicitation. Benjamins Translation Library [online]. 2009, 82, 47-58. ISBN 9027291063. ISSN 0929-7316. Dostupné z: doi:10.1075/btl.82.05fra
6. FRANKENBERG-GARCIA, Ana. Compiling and using a parallel corpus for research in translation. In: International journal of translation [online]. Bahri Publications, 2009, 21(1-2), 57. ISSN 0970-9819.
7. HENDL, Jan a REMR, Jiří. Metody výzkumu a evaluace. Praha: Portál, 2017. ISBN 978-80-262-1192-1.
8. LAVID-LÓPEZ, Julia; MAÍZ-ARÉVALO, Carmen a ZAMORANO-MANSILLA, Juan Rafael. Corpora in Translation and Contrastive Research in the Digital Age: Recent Advances and Explorations. Amsterdam/Filadelfie: John Benjamins Publishing Company, 2021. ISBN 90-272-5968-2.
9. MAURANEN, Anna a KUJAMÄKI, Pekka. Translation universals: do they exist?. Amsterdam: Benjamins, 2004, vi. ISBN 1-58811-468-6.
10. MIKHAILOV, Mikhail a COOPER, Robert. Corpus linguistics for translation and contrastive studies: a guide for research. Londýn: Routledge, 2016. ISBN 1-317-22939-8. Dostupné z: doi:10.4324/9781315624570
11. POŠTA, Miroslav. Technologie ve službách překladatele: CAT, strojový překlad, korpusy. Praha: Apostrof, 2017. ISBN 978-80-87561-37-9.
12. PUNCH, Keith a Jan HENDL. Základy kvantitativního šetření. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-381-9.
13. SALDANHA, Gabriela a O'BRIEN, Sharon. Research methodologies in translation studies. Manchester: St. Jerome Publishing, 2013. ISBN 978-1-909485-00-6.
14. SNELL-HORNBY, Mary. Handbuch Translation. Tübingen: Stauffenburg, 1998, XII. ISBN 3-86057-991-6.
15. STOLZE, Radegundis. Die Fachübersetzung: eine Einführung. Tübingen: Gunter Narr, 1999. ISBN 3-8233-4970-8.
16. SUTTER, Gert de, Marie-Aude LEFER a Isabelle DELAERE. Empirical translation studies: new methodological and theoretical traditions. Berlin: De Gruyter. 2017. ISBN 978-3-11-045684-4.
17. ŠTÍCHA, František. Česko-německá srovnávací gramatika. Praha: Academia, 2015. ISBN 978-80-200-2378-0.
18. TOGNINI-BONELLI, Elena. Working with corpora: Issues and insights. In: Applying English grammar: functional and corpus approaches. Londýn: Routledge, 2014, 11-24. ISBN 9780340885147.