Structural brain characteristics in sexual aggressors diagnosed with paraphilic disorder

• Thesis title in Czech: Strukturní charakteristiky mozku u sexuálních agresorů s diagnózou parafilní poruchy
• Thesis title in English: Structural brain characteristics in sexual aggressors diagnosed with paraphilic disorder
• Key words: struktury mozku|excitace|limbický systém|patologická sexuální agrese|parafilie|sexuální vzrušení
• English key words: Brain Structures|Excitation|Limbic System|Paraphilic Coercive Disorder|Paraphilias|Sexual Arousal
• Academic year of topic announcement: 2021/2022
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: angličtina
• Department: Department of Psychology (21-KPS)
• Supervisor: Mgr. Renáta Androvičová, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 03.06.2022
• Date of assignment: 03.06.2022
• Administrator's approval: not processed yet
• Confirmed by Study dept. on: 04.10.2022
• Date and time of defence: 29.05.2023 00:00
• Date of electronic submission: 11.04.2023
• Date of proceeded defence: 29.05.2023
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D., DSc.

Guidelines

Obsahem práce bude shrnutí aktuálních poznatků týkajících se klinických specifik u sexuálních agresorů s diagnózou parafilní poruchy a přehled poznatků ze studií zkoumajících strukturní charakteristiky mozku u sexuálních agresorů a neklinické populace. V práci bude věnován prostor zdůvodnění a popisu východisek pro výběr anatomických struktur mozku a také teoriím a hypotézám vztahujícím se k patologické sexuální agresi (český ekvivalent dg. 6D35 v ICD-11, tedy Jiná parafilní porucha zahrnující nesouhlasící jedince). Studie aktivace a konektivity mozku poukazují na možné rozdíly ve funkci prefrontálních struktur a jejich propojení s limbickými oblastmi u těchto pacientů oproti neklinické populaci. Zatím ale není jasné, zda tyto funkční rozdíly souvisí se strukturními charakteristikami mozkové tkáně pacientů. Cílem práce je adresovat tuto mezeru v poznání prostřednictvím srovnání strukturních parametrů mozku u pacientů a kontrolních subjektů a analyzovat souvislost možných strukturních specifik s behaviorálními a vývojovými ukazateli.

Výzkumná část diplomové práce se bude věnovat prozkoumání výše zmíněných souvislostí mezi možnými strukturními rozdíly u pacientů, kteří preferenčně realizují svoji sexualitu koercivním způsobem oproti zdravé populaci mužů. Toto bližší zkoumání bude provedeno skrze popis a analýzu dat z kvantitativního srovnání volumetrických parametrů mozkové tkáně u 23 pacientů s diagnózou (Dg. 6D35 v ICD-11) a 33 kontrolních mužů. Data z magnetické rezonance jsou již k dispozici na pracovišti školitelky a vedoucí diplomové práce (Národní ústav duševního zdraví). Parametry
mozkové tkáně budou korelovány s behaviorálními a demografickými charakteristikami obou vzorků.

Výsledky výzkumu mohou poskytnout důležité informace pro rozšíření mapování parafilních poruch za využití funkčních zobrazovacích metod (v tomto případě konkrétně funkční magnetické rezonance) v ČR a navázat tím na celosvětové trendy výzkumu parafílií. Zpracováním tématu na poli sexuální psychopatologie daným do souvislosti s neurovědními poznatky lze přispět k dalšímu zkoumání etiopatogeneze a mechanismu působení patologické sexuální agrese či parafilií obecně.

References

American Psychiatric Association, (2013). Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders (5th ed.). https://doi-org.ezproxy.frederick.edu/10.1176/appi.books.9780890425596

Androvičová, R. (2012). Možnosti a limity diagnostického využití Rorschachova testu u patologických sexuálních agresorů. [Diplomová práce]. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra psychologie.

Freund, K. (1990). Courtship Disorder. In: Marshall, W. L., Laws, D. R., Barbaree, H. E. Handbook of Sexual Assault. Applied Clinical Psychology. Springer, Boston, MA. https://doi.org/10.1007/978-1-4899-0915-2_12

Georgiadis, J. R., & Kringelbach, M. L. (2012). The human sexual response cycle: Brain imaging evidence linking sex to other pleasures. Progress in Neurobiology, 98(1), 49–81. https://doi.org/10.1016/j.pneurobio.2012.05.004

Joyal, C. C., Beaulieu-Plante, J., & de Chantérac, A. (2014). The neuropsychology of sex offenders: A meta-analysis. Sexual Abuse: A Journal of Research and Treatment, 26(2), 149–177. https://doi.org/10.1177/1079063213482842

Marshall, W. L., Laws, D. R., & Barbaree, H. E. (1990). Handbook of Sexual Assault. Springer US. https://doi.org/10.1007/978-1-4899-0915-2

Rodriguez, M., & Ellis, A. (2018). The neuropsychological function of older first-time child exploitation material offenders: A pilot study. International Journal of Offender Therapy and Comparative Criminology, 62(8), 2357–2373. https://doi.org/10.1177/0306624X17703406

Saleh, M. F., Grudzinskas, A.J.Jr., Bradford, J.M.W., & Brodsky, D.J. (2009). Sex offenders: Identification, risk assessment, treatment, and legal issues. Oxford University Press, New York.

Træn, B., & Lewin, B. (2019). Sexology in Context: A scientific anthology (red.). Kopinor, Oslo.

World Health Organization. (2019). ICD-11: International Classification of Diseases (11th revision). Retrieved from https://icd.who.int/