Aspekty Plánování budoucí péče u seniorů

• Thesis title in Czech: Aspekty Plánování budoucí péče u seniorů
• Thesis title in English: Aspects of Advance care planning in older adults
• Key words: senioři|plánování budoucí péče|paliativní péče|dříve vyslovená přání
• English key words: seniors|advance care planning|paliative care|advance directives
• Academic year of topic announcement: 2021/2022
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Social Work (21-KSOCP)
• Supervisor: PhDr. Kateřina Šámalová, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 23.03.2022
• Date of assignment: 23.03.2022
• Administrator's approval: not processed yet
• Confirmed by Study dept. on: 24.03.2022
• Date and time of defence: 07.02.2023 12:00
• Date of electronic submission: 06.01.2023
• Date of proceeded defence: 07.02.2023
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: Mgr. Zuzana Truhlářová, Ph.D.

Guidelines

V současné době je smrt tématem, které je výrazně tabuizováno a ztrácí se z veřejné diskuze. Zároveň však dochází k tomu, že množství lidí se nedostává v závěru života k takové péči, jakou by si, v rámci svých hodnot a preferencí, přáli. V České republice existuje pro úpravu přání a preferecí platných v době, kdy už jedinec není schopen komunikovat, právně dostupný dokument, Dříve vyslovená přání. V tom jedinec definuje konrétní lékařské zákroky, které si jedinec přeje či naopak nepřeje a patří k němu určité náležitosti.
Rozšiřujícím konceptem pocházejícím z anglosaských zemí je Advance care planning, neboli Plánování budoucí péče. Obecně lze říci, že jde o proces, v rámci kterého jsou sdíleny, diskutovány a dokumentovány přání a preference týkající se doby, kdy už by s k nim klient či pacient nemohl sám vyslovit. Netýká se jen medicínských zákroků, ale také obecné péče či kulturních, náboženských a spirituálních potřeb. K oboum konceptům se ale váží určitá omezení. Mezi ně patří tabuizace tématu smrti a s tím související nedostatečně rozvinutý systém paliativní péče, ale také ostýchavost, nedostatek času a neznalost. Osoby, které se kolem klientů a pacientů pohybují, v tomto případě lékaři, rodinní příslušníci či samotní pacienti se často bojí téma otevřít, neví, jaké otázky pokládat, jaké možnosti jsou v tomto ohledu dostupné, a podobně.
Cílem mé diplomové bude získat informace o tom, jaké konkrétní aspekty mohou seniorům bránit ve sdílení svých přání ohledně budoucí péče, jaké jsou jejich zkušenosti s takovým sdílením a s konkrétními osobami, tedy s lékaři, či rodinnými příslušníci. Dalším cílem bude zjistit a zaznamenat obecnější přání a hodnoty respondentů a toho, jak oni sami by si budoucí péči představovali

References

Ashton, S. E., Roe, B., Jack, B., & McClelland, B. (2016). End of life care: The experiences of advance care planning amongst family caregivers of people with advanced dementia – A qualitative study. Dementia, 15(5), 958–975.https://doi.org/10.1177/1471301214548521

Bernard, C., Tan, A., Slaven, M., Elston, D., Heyland, D. K., & Howard, M. (2020). Exploring patient-reported barriers to advance care planning in family practice. BMC Family Practice, 21(1), 94.https://doi.org/10.1186/s12875-020-01167-0

Brinkman-Stoppelenburg, A., Rietjens, J. A., & van der Heide, A. (2014a). The effects of advance care planning on end-of-life care: A systematic review. Palliative Medicine, 28(8), 1000–1025.https://doi.org/10.1177/0269216314526272
Brinkman-Stoppelenburg, A., Rietjens, J. A., & van der Heide, A. (2014b). The effects of advance care planning on end-of-life care: A systematic review. Palliative Medicine, 28(8), 1000–1025.https://doi.org/10.1177/0269216314526272
Davison, S. N. (2006). Facilitating Advance Care Planning for Patients with End-Stage Renal Disease: The Patient Perspective: Table 1. Clinical Journal of the American Society of Nephrology, 1(5), 1023–1028.https://doi.org/10.2215/CJN.01050306
De Vleminck, A., Houttekier, D., Pardon, K., Deschepper, R., Van Audenhove, C., Vander Stichele, R., & Deliens, L. (2013a). Barriers and facilitators for general practitioners to engage in advance care planning: A systematic review. Scandinavian Journal of Primary Health Care, 31(4), 215–226.https://doi.org/10.3109/02813432.2013.854590
De Vleminck, A., Houttekier, D., Pardon, K., Deschepper, R., Van Audenhove, C., Vander Stichele, R., & Deliens, L. (2013b). Barriers and facilitators for general practitioners to engage in advance care planning: A systematic review. Scandinavian Journal of Primary Health Care, 31(4), 215–226.https://doi.org/10.3109/02813432.2013.854590
Goff, S. L., Eneanya, N. D., Feinberg, R., Germain, M. J., Marr, L., Berzoff, J., Cohen, L. M., & Unruh, M. (2015). Advance Care Planning: A Qualitative Study of Dialysis Patients and Families. Clinical Journal of the American Society of Nephrology, 10(3), 390–400.https://doi.org/10.2215/CJN.07490714
Houben, C. H. M., Spruit, M. A., Groenen, M. T. J., Wouters, E. F. M., & Janssen, D. J. A. (2014). Efficacy of Advance Care Planning: A Systematic Review and Meta-Analysis. Journal of the American Medical Directors Association, 15(7), 477–489.https://doi.org/10.1016/j.jamda.2014.01.008
Kale, M. S., Ornstein, K. A., Smith, C. B., & Kelley, A. S. (2016). End-of-Life Discussions with Older Adults. Journal of the American Geriatrics Society, 64(10), 1962–1967.https://doi.org/10.1111/jgs.14285
Kastbom, L., Karlsson, M., Falk, M., & Milberg, A. (2020). Elephant in the room—Family members´ perspectives on advance care planning. Scandinavian Journal of Primary Health Care, 38(4), 421–429.https://doi.org/10.1080/02813432.2020.1842966
Keefe, F. J., Ahles, T. A., Porter, L. S., Sutton, L. M., McBride, C. M., Pope, M. S., McKinstry, E. T., Furstenberg, C. P., Dalton, J., & Baucom, D. H. (2003). The self-efficacy of family caregivers for helping cancer patients manage pain at end-of-life. Pain, 103(1), 157–162.https://doi.org/10.1016/S0304-3959(02)00448-7
Mystakidou, K., Parpa, E., Panagiotou, I., Tsilika, E., Galanos, A., & Gouliamos, A. (2013). Caregivers’ anxiety and self-efficacy in palliative care: Caregivers’ anxiety and self-efficacy. European Journal of Cancer Care, 22(2), 188–195.https://doi.org/10.1111/ecc.12012
Porter, L. S., Keefe, F. J., Garst, J., McBride, C. M., & Baucom, D. (2008). Self-efficacy for managing pain, symptoms, and function in patients with lung cancer and their informal caregivers: Associations with symptoms and distress. Pain, 137(2), 306–315.https://doi.org/10.1016/j.pain.2007.09.010
Schickedanz, A. D., Schillinger, D., Landefeld, C. S., Knight, S. J., Williams, B. A., & Sudore, R. L. (2009). A Clinical Framework for Improving the Advance Care Planning Process: Start with Patients’ Self-Identified Barriers: BARRIERS TO THE ADVANCE CARE PLANNING PROCESS. Journal of the American Geriatrics Society, 57(1), 31–39.https://doi.org/10.1111/j.1532-5415.2008.02093.x
Vermorgen, M., Vandenbogaerde, I., Van Audenhove, C., Hudson, P., Deliens, L., Cohen, J., & De Vleminck, A. (2021). Are family carers part of the care team providing end-of-life care? A qualitative interview study on the collaboration between family and professional carers. Palliative Medicine, 35(1), 109–119.https://doi.org/10.1177/0269216320954342