Ivan Bureš jako překladatel římské poezie

• Thesis title in Czech: Ivan Bureš jako překladatel římské poezie
• Thesis title in English: Ivan Bureš as a translator of Roman poetry
• Key words: Ivan Bureš|překládání latinské poezie|římská poezie|dějiny překladu|metoda překladu|analýza překladu
• English key words: Ivan Bureš|translation of Latin poetry|Roman poetry|history of translating|method of translation|analysis of translation
• Academic year of topic announcement: 2021/2022
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Institute for Greek and Latin Studies (21-URLS)
• Supervisor: Mgr. Martin Bažil, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 14.03.2022
• Date of assignment: 18.03.2022
• Administrator's approval: not processed yet
• Confirmed by Study dept. on: 21.03.2022
• Date and time of defence: 01.09.2022 13:00
• Date of electronic submission: 08.08.2022
• Date of proceeded defence: 01.09.2022
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: doc. PhDr. Eva Kuťáková, CSc.

Guidelines

Cílem práce je zmapovat a v základních rysech zhodnotit překladatelské dílo Ivana Bureše (1886-1947) z římské poezie. Hlavní důraz přitom bude kladen:
a) na jeho překlad Ovidiových "Proměn", hlavně proto, že
- vyšly jako určitá protiváha konzervativního překladu Stiebitzova,
- existuje k nim Burešova vlastní překladatelská reflexe, která vysvětluje jeho metodu a záměr,
- opakovaně se objevují informace (např. v LČL) o tom, že v pozdějších vydáních Bureš svou metodu přehodnotil a revidoval, což bude nutno potvrdit srovnáním jednotlivých verzí;
b) na jeho překlad Ovidiových "Heroid", které zejména experimentální volbou verše (alexandrinu) vymykají z celku Burešových překladů.
Součástí práce bude také co nejkompletnější soupis Burešových básnických překladů.
Hlavní zdroje práce: samy překlady a jejich rozbor; Burešova reflexe k nim (v paratextech, v monografi "Ovidiovy Proměny", případně i další); dobové recenze a kritiky, především systematické vymezující se recenzování Burešových překladů Ferdinandem Stiebitzem.

References

Primární prameny - Burešovy překlady a další dílo (nutno doplnit)
BUREŠ, Ivan. Ovidiovy Proměny: [rozbor]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1946.
CLAUDIANUS. O ptáku Fénixovi, přeložil I. Bureš, Krematorium 23, 1932, str. 33-38.
(pseudo-)LACTANTIUS. O ptáku Fénixovi, přel. I. Bureš, Krematorium 23, 1932, str. 108-111.
OVIDIUS. Umění milovati = (De arte amatoria libri tres). Překlad Ivan Bureš. Na Král. Vinohradech [Praha]: Ludvík Bradáč, 1921.
OVIDIUS. Jak léčiti lásku = Remedia amoris. Praha: Václav Petr, 1924.
OVIDIUS. Lásky = Amorum libri tres. Praha: Václav Petr, 1925.
OVIDIUS. Proměny = Metamorfósy. Překlad Ivan Bureš. V Praze: nákladem vlastním, 1935.
OVIDIUS. Kalendář. Fasti. 1. vyd. Praha: J. Otto, 1942.
OVIDIUS. Dopisy lásky: (Heroides). Praha: Antonín Kovanda, 1946.
OVIDIUS. Proměny. Překlad Ivan Bureš. 2., přeprac. vyd., 1. vyd. ve Svobodě. Praha: Svoboda, 1974.


Doporučené příručky a sekundární literatura k teorii uměleckého překladu, zejména básnického:
LEVÝ, Jiří. 1963. Umění překladu. Praha: Čs. spisovatel; Ivo Železný ³1998.
PELÁN, Jiří. 1998. Překlad konformní a adaptační (na okraj překladu Písně o Rolandovi). Souvislosti, 36, 2, s. 158–168. Přetisk in idem, Kapitoly z francouzské, italské a české literatury. Praha: UK – Karolinum, 2007, s. 506–516.
POPOVIČ, Anton. 1971. Poetika umeleckého prekladu. Proces a text. Bratislava: Tatran.
Antologie teorie uměleckého překladu. Ed. Milan Hrdlička, Edita Gromová. Ostrava: FF OU 2004.
IBRAHIM, Robert – Plecháč, Petr – Říha, Jakub. 2013. Úvod do teorie verše. Praha: Akropolis.


Doporučená literatura k dějinám básnického překladu z latiny do češtiny:
BAŽIL, Martin. 2010. Funkční náhrady řeckého a latinského hexametru v raném překladatelském díle Julie Novákové. Časopis pro moderní filologii, 92, 1–2, s. 64–80.
BAŽIL, Martin. 2011. České překlady z latinského básnictví (Půdorys kapitoly z historické poetiky překladu). In: Poetický Cikháj v Brně 2010. Sborník textů o poetice. Ed. Adam Veřmiřovský. Brno: Tribun EU, s. 67-79.
EISNER, Pavel. 1947. O zásady básnických překladů z antiky. Kritický měsíčník, VIII, 1–2, s. 28–30.
IBRAHIM, Robert. 2009. Český alexandrin jako náhrada řeckého a latinského hexametru a pentametru, Česká literatura 57, 372–387.
KRÁL, Josef. 1938. O prosodii české. Část druhá: O přízvučném napodobení starověkých rozměrů časoměrných. Praha: Česká akademie věd a umění.
KUŤÁKOVÁ, Eva. 2005. Latinský hexametr a jeho české ekvivalenty (Příspěvek k vývoji přízvučného hexametru po roce 1945). In Český překlad II (1945–2004). Vyd. Milan Hrala – Jovanka Šotolová. Praha: FF UK, s. 9–25.