Vnímání spravedlnosti v postmoderních společnostech
| Thesis title in Czech: | Vnímání spravedlnosti v postmoderních společnostech |
|---|---|
| Thesis title in English: | Perceptions of Justice in Postmodern Societies |
| Key words: | Spravedlnost|sociální spravedlnost|solidarita|soudržnost|generalizovaná důvěra|distribuční spravedlnost|procesní spravedlnost|vnímání spravedlnosti |
| English key words: | Justice|social justice|solidarity|cohesion|generalized trust|distributive justice|procedural justice|perception of justice |
| Academic year of topic announcement: | 2021/2022 |
| Thesis type: | Bachelor's thesis |
| Thesis language: | čeština |
| Department: | Department of Sociology (21-KSOC) |
| Supervisor: | Mgr. Jaromír Mazák, Ph.D. |
| Author: | hidden - assigned and confirmed by the Study Dept. |
| Date of registration: | 27.02.2022 |
| Date of assignment: | 02.03.2022 |
| Administrator's approval: | not processed yet |
| Confirmed by Study dept. on: | 08.03.2022 |
| Date and time of defence: | 08.09.2023 09:30 |
| Date of electronic submission: | 01.08.2023 |
| Date of proceeded defence: | 08.09.2023 |
| Submitted/finalized: | committed by student and finalized |
| Opponents: | doc. PhDr. Jiří Šubrt, CSc. |
| Guidelines |
| Východiska:
Otázka spravedlnosti se vztahuje k vzájemnému vztahu jedince a obecného blaha. Konkrétně však pojem „spravedlnost“ není v sociologii jednoznačně vymezen. Podle Emile Durkheima je spravedlnost stavem, který sociální skupiny vyžadují k udržení soudržnosti. Podle Stranda (2021) proto může být spravedlnost vnímána jako ekvivalent k Durkheimově solidaritě vzhledem k tomu, že prostředky pro sjednání spravedlnosti jsou důležité pro udržení solidarity ve společnosti. Moderní sociologie často rozlišuje mezi distributivní a procesní spravedlností (Šanderová, 2017), přičemž ta první si všímá vnímání spravedlnosti výsledného rozdělení odměn a trestů, zatímco ta druhé spravedlnosti procesu, který tomuto rozdělení vede. U distributivní spravedlnosti může být analyticky důležité rozlišit rovinu distribuce statků (kdo a za co obdrží cenné zdroje) a distribuci trestů (jak a kdo bude potrestán, pokud jedná proti obecnému blahu) (Šanderová, 2017). Situace, kdy je jedincova percepce spravedlnosti pozitivní, je žádoucí jev pro udržení sociálního řádu. Negativní percepce spravedlnosti naopak podporuje alternativní jednání a stává se projevem nedůvěry v okolní svět (Tuček, 2006). Sociologické zkoumání vnímání spravedlnosti se týká především dvou hlavních odvětví sociálního života, ve kterých je percepce spravedlnosti uznána jako důležitý faktor pro zakládání jednání, a to oblasti právní a socioekonomické. Obě zkoumání však probíhají především odděleně. Cíle: Cíl této práce je vytvořit přehledovou práci, která bude spojovat empirické a teoretické poznatky o sociálních podmínkách, které ovlivňují vnímání spravedlnosti. Především půjde o syntézu poznatků z dvou hlavních proudů empirického zkoumání vnímání spravedlnosti, a to v oblasti socio-ekonomické a v oblasti sociologie práva. Tato práce se bude primárně soustředit na podmínky, které ovlivňují jedincovo vnímání světa jako spravedlivého. Cílem je tak vytvořit „ideální“ podmínky pro pozitivní vnímání spravedlnosti. Výzkumná otázka, kterou se tedy budu zabývat zní: Jaké jsou faktory interpretace sociálního světa jako spravedlivého? Jakých konkrétních podob tato interpretace nabývá při propojení poznatků ze sociologie práva a ekonomické sociologie zároveň? Metodika: Bude se jednat o přehledovou práci z dostupné relevantní literatury. Teoretické poznatky budou vycházet z literatury dostupné z vyhledávačů (např. Google Scholar, UKAŽ) a knihoven. Vyhledávání literatury je časově omezeno od 1.12.2021 do 1.3.2022 a bude provedeno především na základě klíčových slov uvedených výše. V bakalářské práci budou použity empirické publikace vydané v letech 2007-2022 a závěry Niklase Luhmanna z knihy Právo společnosti (2021). Charakteristika závěrů: Závěry budou mít charakter přehledu dostupné literatury k tématu a budou reflektovat a srozumitelně vysvětlovat podmínky, které vedou k pozitivní interpretaci sociálního světa jako spravedlivého na základě propojení poznatků ze sociologie práva a socioekonomie. |
| References |
| Seznam literatury:
Tuček, Milan. 2006. „Sociální spravedlnost a soudržnost společnosti.“ Pp. 137-148 in Tuček, Milan (ed.), Ivo Bayer, Lumír Gatnar, Pavel Machonin, Markéta Sedláčková, Jiří Šafr, Ondřej Špaček. Soudržnost společnosti z pohledu české veřejnosti. Sociologické studie / Sociological Studies 06:12. Praha: Sociologický ústav AV ČR. 194 s. ISBN 80-7330-110-5. Strand, M. (2021, March 3). Justice. Https://Www.Oxfordbibliographies.Com/. RetrievedNovember 25, 2021, from https://www.oxfordbibliographies.com/view/document/obo-9780199756384/obo-9780199756384-0179.xml Šanderová, J. (2017, December 11). Spravedlnost sociální. Https://Encyklopedie.Soc.Cas.Cz. Retrieved November 20, 2021, fromhttps://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Spravedlnost_soci%C3%A1ln%C3%AD Luhmann, N. (2021) Právo společnosti. Academia. |