Vnímání a užívání veřejného prostoru během pandemie Covid-19

• Thesis title in Czech: Vnímání a užívání veřejného prostoru během pandemie Covid-19
• Thesis title in English: Perception and usage of public space during the Covid-19 pandemic
• Key words: veřejný prostor|pandemie|Covid-19|kvalitativní výzkum|interpretativní fenomenologická analýza|případová studie|Bohnice
• English key words: public space|pandemic|Covid-19|qualitative research|interpretive phenomenological analysis|case study|Bohnice
• Academic year of topic announcement: 2021/2022
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (21-KSOC)
• Supervisor: Mgr. et Mgr. Pavla Malvotová
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 30.11.2021
• Date of assignment: 01.12.2021
• Administrator's approval: not processed yet
• Confirmed by Study dept. on: 16.12.2021
• Date and time of defence: 17.06.2022 09:00
• Date of electronic submission: 10.05.2022
• Date of proceeded defence: 17.06.2022
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: Mgr. Jan Sládek, Ph.D.

Guidelines

Východiska:
Význam pojmu veřejného prostoru se v historii rozšiřoval: od veřejných prostranství (ulice, parky, náměstí) přes pseudoveřejné prostory jako obchodní centra a náboženské objekty (Doğan, Paköz, & Sözer, 2021) až po virtuální prostředí (Cooper & Jacobs, 2018). Je považován za nutnou podmínku demokracie jakožto prostor pro setkávání různorodých skupin společnosti (vznik komunity, skupinové identity, ale potenciálního konfliktu) i pro vyjádření nesouhlasu a odporu (Doğan, Paköz, & Sözer, 2021).
Během pandemie nemoci SARS-CoV-2 byl veřejný prostor zpočátku vnímán jako nebezpečný a vlády vynucovaly omezení jeho užívání, což vedlo některé autory k úvaze o možném konci veřejného prostoru (Low & Smart, 2020). V pozdější fázi pandemie se však naopak obnovily jeho funkce, stal se jednou z mála možností, kde trávit čas s druhými mimo domov (Gadeyne, Noël, Rodriguez-Ioureiro, & Vanroelen, 2021), relaxovat, aktivně odpočívat, či vyjádřit protest proti omezením.
Někteří autoři (Florida, Rodríguez-pose, & Storper, 2021; Low & Smart, 2020; Young, 2021) mají za to, že pandemie by mohla ovlivnit způsob, jak lidé fungují ve městech a jak využívají veřejný prostor.
Proto se tato práce bude věnovat otázce: Jak byl a je vnímán a využíván veřejný prostor v konkrétní pražské čtvrti - Bohnicích?
Cíle:
Hlavním cílem práce je zmapovat, jak lidé v konkrétní oblasti (v Bohnicích) vnímali/vnímají a užívali/užívají veřejný prostor během pandemie Covid-19. Výstupy tak doplní současné studie příkladem z českého prostředí. Výsledky výzkumu budu analyzovat také v kontextu úvah o současných (příp. budoucích) funkcích veřejného prostoru.
Metodika:
Primární metodou bude kvalitativní výzkum pomocí polostrukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami. Rozhovory budou ve fázi předvýzkumu cvičně doplněny mentálními mapami (jakožto prostředkem k vizualizaci subjektivního vnímání prostoru (Fojtová, R. et al., 2017)) a fotografiemi. O jejich použití pro samotný výzkum bude rozhodnuto podle jejich přínosu tématu.
Teoreticky zaměřený výběr bude prováděn až do dosažené teoretické saturace (se sledování základní sociodemografické struktury v lokalitě a jejím proporčním zastoupením ve vzorku).
Okruhy k rozhovorům se budou týkat sociability, využití k odpočinku, bezpečí, přístupnosti a pohodlí (“What Makes a Successful Place?”, n.d.) v rámci vnímání a užívání veřejného a semiveřejného prostoru.
Jako lokalita výzkumu byla vybrána čtvrť Bohnice, která by tak potenciálně mohla přinést výsledky alespoň z části zobecnitelné pro další (pražská) sídliště.
Hypotézy:
Projeví se změna vnímání a užívání veřejného prostoru z hlediska:
a) sociability
b) odpočinku
c) bezpečí
d) přístupnosti
e) pohodlí
Charakteristika závěrů:
Závěry mají zachytit, jak byl a je veřejný a semiveřejný prostor vnímán a užíván během pandemie. Tím by byly současné teorie a studie o veřejném prostoru - jeho významu a možném budoucím vývoji – doplněny konkrétní zkušeností z prostředí českého sídliště.

References

Cooper, R., & Jacobs, N. (2018). Living in Digital Worlds (1. ed.). London: Routledge.https://doi.org/10.4324/9781315592787
Doğan, A., Paköz, M. Z., & Sözer, C. (2021). Changing perceptions and usage of public and pseudo‑public spaces in the post‑pandemic city: the case of Istanbul. Urban Design International, 1-16.
Florida, R., Rodríguez-pose, A., & Storper, M. (2021). Cities in a post-COVID world [Online]. Urban Studies, (1), 23.https://doi.org/10.1177/00420980211018072
Fojtová, R., Gulbis, J., Jonášová, J., Lejsková, M., Louda, J., Plavcová, V., Priščáková, L., et al. (2017). Ruprechtice: veřejný prostor podle mentálních map. Praha: Karolinum.
Gadeyne, S., Noël, C., Rodriguez-Ioureiro, L., & Vanroelen, C. (2021). Perceived Health Impact and Usage of Public Green Spaces in Brussels' Metropolitan Area During the COVID-19 Epidemic [Online]. Frontiers In Sustainable Cities, 3, 1-15.https://doi.org/10.3389/frsc.2021.668443
Low, S., & Smart, A. (2020). Thoughts about Public Space During Covid‐19 Pandemic [Online]. City & Society, 32(1), 2-6.https://doi.org/10.1111/ciso.12260
What Makes a Successful Place? (n.d.). Project for Public Spaces. Získáno 28. listopadu 2021 z:https://www.pps.org/article/grplacefeat
Young, A. (2021). Locked-down city. Crime Media Culture, 1(17), 21-25. https://doi.org/10.1177/1741659020946179