Structure of motivational factors for vaccination against COVID-19

• Thesis title in Czech: Struktura motivačních faktorů k očkování proti onemocnění covid-19
• Thesis title in English: Structure of motivational factors for vaccination against COVID-19
• Key words: očkování|covid|covid-19|motivace|motivační faktory
• English key words: vaccination|covid|covid-19|motivation|motivational factors
• Academic year of topic announcement: 2021/2022
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: angličtina
• Department: Department of Sociology (21-KSOC)
• Supervisor: Mgr. Tomáš Diviák, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 30.11.2021
• Date of assignment: 01.12.2021
• Administrator's approval: not processed yet
• Confirmed by Study dept. on: 07.12.2021
• Date and time of defence: 17.06.2022 09:00
• Date of electronic submission: 09.05.2022
• Date of proceeded defence: 17.06.2022
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: Mgr. Jaromír Mazák, Ph.D.

Guidelines

Východiska
Očkování proti infekčním nemocem se stalo již společenským standardem. V posledních letech klesá ochota nechat se očkovat v západních společnostech. Vaccine hesitancy je objektem zájmu mnoha výzkumníků a jedním z ústředních témat sociologie zdraví (Dubé et al., 2013; MacDonald, 2015). Z dat o vaccine hesitancy se však dá zjistit pouze, proč se někdo očkovat nechce. Rozhodnutí nechat se očkovat se považuje za výchozí možnost a jeho pozitivnímu zdůvodnění se věnuje menší pozornost než vyvracení argumentů proti očkování. Přesto však vznikají výzkumy zkoumající motivaci nechat se očkovat, například proti chřipce nebo HPV (Brewer et al., 2017; Freimuth et al., 2017; Dorribo et al. 2015; Vulpe, 2020). Vzhledem k potížím proočkovat populaci v roce 2021 proti onemocnění covid-19 se tento přístup zdá být nedostatečný, a proto je vhodné jej problematizovat a zohlednit také pozitivní motivační faktory přispívající k ochotě nechat se naočkovat. Dílčí výzkumy již vznikají, ať už řešící motivaci jednotlivých skupin k očkování (Štěpánek et al., 2021) nebo postoj obecné populace k očkování proti onecmonění covid-19 (Čadová, 2021). Práce se zaměří na českou populaci a její důvody k očkování, přinese navíc i pohled do struktury těchto motivačních faktorů, tj. jak spolu jednotlivé faktory navzájem souvisí.
Cíle práce
Práce si klade za cíl poskytnout bližší vhled nejen do samotných motivací k očkování, ale zároveň rozkrýt strukturu jejich vzájemných souvislostí.
Výzkumná otázka
Jak jsou vůči sobě strukturovány jednotlivé motivační faktory týkající se rozhodnutí nechat se očkovat proti nemoci covid-19?
Hypotézy
Práce vychází z předpokladu, že jednotlivé motivační faktory na sobě nejsou nezávislé a zároveň, že vztahy mezi motivátory složitější než jednoduché korelace a latentní faktory.
Metodologie
Data o relevanci jednotlivých faktorů pro respondentovo rozhodnutí očkovat se budou získána pomocí dotazníkového šetření na reprezentativním vzorku české populace. Míra relevance bude měřena pomocí likertovské škály. Výroky budou čerpány z odborné literatury a empirického výzkumu CVVM (Čadová, 2021). Vybrány budou tak výroky, které se již ukázaly jako relevantní důvody pro rozhodnutí nechat se očkovat v jiných pracech. Data budou následně analyzována pomocí metody belief network analysis, a to jak pro celkovou populaci, tak pro segmenty rozdělené podle socio-demografických měřítek.
Charakteristika závěrů
Analýza metodou belief networks nabízí možnost poskytnout komplexní zobrazení toho, jaké důvody k sobě mají blíže a tvoří potenciální shluky. Sestavením průměrných map populací budeme moci také porovnat jednotlivé skupiny (věk, socioekonomický status, …) mezi sebou. Tyto závěry budou příspěvkem v debatě o vhodnosti argumentace ve prospěch očkování a používání argumentů, které zapadají do struktury motivací, které populace k očkování má. Práce se sice zaměří na očkování proti onemocnění covid-19, závěry však mohou být užitečné i pro jiné očkovací kampaně.

References

Boutyline, A., & Vaisey, S. (2017). Belief network analysis: A relational approach to understanding the structure of attitudes. American Journal of Sociology, 122(5), 1371–1447.https://doi.org/10.1086/691274
Brewer, N. T., Chapman, G. B., Rothman, A. J., Leask, J., & Kempe, A. (2017). Increasing vaccination: putting psychological science into action. Psychological Science in the Public Interest, 18(3), 149-207.
Chambon, M., Dalege, J., Elberse, J., & van Harreveld, F. (2020). A psychological network approach to attitudes and preventive behaviors during pandemics: A COVID-19 study in the United Kingdom and the Netherlands, 4994, 1–28.https://doi.org/10.31234/osf.io/es45v
Čadová, N. (2021). Veřejnost o testování a očkování proti onemocnění COVID-19 – červen 2021, 1–7. Retrieved from https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/ostatni/zdravi-volny-cas/5415-verejnost-o-testovani-a-ockovani-proti-onemocneni-covid-19-cerven-2021
Dalege, J., Borsboom, D., Van Harreveld, F., Van den Berg, H., Conner, M., & Van der Maas, H. L. J. (2016). Toward a formalized account of attitudes: The Causal Attitude Network (CAN) Model. Psychological Review, 123(1), 2–22.https://doi.org/10.1037/a0039802
Dorribo, V., Lazor-Blanchet, C., Hugli, O., & Zanetti, G. (2015). Health care workers’ influenza vaccination: Motivations and mandatory mask policy. Occupational Medicine, 65(9), 739–745.https://doi.org/10.1093/occmed/kqv116
Dubé, E., Laberge, C., Guay, M., Bramadat, P., Roy, R., & Bettinger, J. A. (2013). Vaccine hesitancy: an overview. Human vaccines & immunotherapeutics, 9(8), 1763-1773.
Freimuth, V. S., Jamison, A. M., An, J., Hancock, G. R., & Quinn, S. C. (2017). Determinants of trust in the flu vaccine for African Americans and Whites. Social science & medicine, 193, 70-79.
Hunzaker, M. B. F., & Valentino, L. (2019). Mapping Cultural Schemas: From Theory to Method. American Sociological Review, 84(5), 950–981.https://doi.org/10.1177/0003122419875638
Luke, D. A., & Stamatakis, K. A. (2012). Systems science methods in public health: Dynamics, networks, and agents. Annual Review of Public Health, 33, 357–376.https://doi.org/10.1146/annurev-publhealth-031210-101222
MacDonald, N. E. (2015). Vaccine hesitancy: Definition, scope and determinants. Vaccine, 33(34), 4161-4164.
Štěpánek, L., Janošíková, M., Nakládalová, M., Štěpánek, L., Boriková, A., & Vildová, H. (2021). Motivation to covid-19 vaccination and reasons for hesitancy in employees of a czech tertiary care hospital: A cross-sectional survey. Vaccines, 9(8). https://doi.org/10.3390/vaccines9080863
Tabery, P., & Pilnacek, M. (2021). The network structure of trust in the COVID-19 pandemic. European Societies, 23(S1), S689–S703. https://doi.org/10.1080/14616696.2020.1834597
Tyagi, A., & Carley, K. M. (2020). Divide in Vaccine Belief in COVID-19 Conversations: Implications for Immunization Plans. medRxiv.
Vulpe, S. N. (2020). To Vaccinate or Not to Vaccinate against HPV? A Content Analysis of Vocabularies of Motives. Revista Română de Comunicare şi Relaţii Publice, 22(3), 105-123.