Pouliční obtěžování a jeho reflexe v českých masmédiích

• Thesis title in Czech: Pouliční obtěžování a jeho reflexe v českých masmédiích
• Thesis title in English: Street Harassment and Its Reflexion in Czech Mass Media
• Key words: obtěžování na ulici|masmédia|diskurzivní analýza|kvalitativní analýza
• English key words: street harassment|mass media|discursive analysis|qualitative analysis
• Academic year of topic announcement: 2021/2022
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (21-KSOC)
• Supervisor: Mgr. Zuzana Podaná, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 29.11.2021
• Date of assignment: 29.11.2021
• Administrator's approval: not processed yet
• Confirmed by Study dept. on: 03.01.2022
• Date and time of defence: 01.09.2022 13:00
• Date of electronic submission: 01.08.2022
• Date of proceeded defence: 01.09.2022
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc.

Guidelines

Výzkumná otázka: Které diskurzivní strategie v článcích o tématu pouliční obtěžování ve vybraných masmédiích převládají?

Východiska
Pouliční obtěžování je formou obtěžování, která probíhá na veřejných místech, nejčastěji v ulicích měst. Jedná se především o sexuální obtěžování, ale ne výhradně (Definitions, b.r.). Patří sem verbální útoky (tzv. „catcalling“, často obtěžujícími vnímané jako lichotky), ale i jiné aktivity jako různé návrhy, urážení, pronásledování, pískání či troubení, ale také i fyzické napadení (Whittaker & Kowalski, 2015). Jako obtěžování je vnímána taková vzájemná interakce dvou či více lidí v případě, že z jedné strany není žádaná a spíše jí ubližuje (“Prevence“, b.r.). V takovém případě jde o sociálně patologický jev, který může způsobit jak fyzické (svalové napětí, nevolnost, závratě) tak i psychické (mírná úzkost až intenzivní strach) projevy u obětí obtěžování. Často tyto projevy ústí ve vyhýbání se určitým prostředím, problémy v navazování vztahů či snížení kvality života obětí (Farmer & Smock Jordan, 2017). V případě obtěžování žen celosvětově statistiky ukazují, že 80 % snáší alespoň časté obtěžování na ulici a 45 % má pocit, že nemohou chodit samy po ulici (Lennox, Jurdi-Hage, 2017). Na sexuální obtěžování významně upozorňuje například mezinárodní hnutí MeToo, které je mediálně nejznámější, a to od roku 2006, prostřednictvím kampaní a sdílením příběhů obětí obtěžování hlavně, ale nejen, na sociálních médiích (Frye, 2018).
V České republice se pouliční obtěžování vnímá relativně značně benevolentně, a to především ze strany konzervativněji smýšlejících občanů. Podle průzkumu Eurobarametru (2016) si 53 % dotázaných Čechů myslí, že by nemělo být pouliční obtěžování protizákonné a 6 % dotázaných se domnívá, že obtěžování na ulici “není špatné“. Na základě těchto dat patří obyvatelé ČR napříč evropskými zeměmi k těm, kteří jsou k pouličnímu obtěžování nejvíce tolerantní. Dle závěrečné tiskové zprávy z dotazování online anketní formou provedeného neziskovou organizací Beat Sexism CZ (17. – 31.10.2020) má zkušenost s pouličním obtěžováním 1626 z 1677 žen, které anketu vyplnily. 43,9 % z nich po této zkušenosti v každodenním životě „začalo cítit úzkost“ (BeatSexism CZ, 2020). Velkou odezvu neměla v české prostředí ani mediální kampaň hnutí MeToo, která se začala šířit na podzim roku 2017 po propuknutí skandálu H. Weinsteina (Chuck, 2017).
Masmédia se se svými sděleními a způsoby předávání sdělení mohou podílet na posilování vlastních vnitřních přesvědčení o pouličním (či jiném) obtěžování (McDonald & Charlesworth, 2013). Na druhou stranu určitá specificky zaměřená média představují možnou komunikační platformu pro aktivistické proudy snažící se o osvětu v kontextu problému pouličního obtěžování, a také díky využívání sociálních médií prostředí, kde můžou být efektivně vyslyšeny samotné oběti obtěžování (Megarry, 2014).

Cíle
Cílem práce je s využitím teoretických poznatků a kvalitativní metody kritické diskurzivní analýzy (CDU) zmapovat, jakým způsobem se o obtěžování na ulicích (ang. street harassment) v posledních letech (konkrétně od roku 2017, kdy se začala i na našem území šířit kampaň hnutí MeToo, do roku 2021) psalo a jak a z jakých pozic bylo téma prezentováno a rámováno ve vybraných českých masmédiích. Práce si rovněž klade za cíl přinést ucelenější poznatky o fenoménu do českého odborného prostředí, a poukázat tak na významný negativní společenský jev, který je v Česku poměrně přehlížený, přestože je značně rozšířený. Důraz bude rovněž kladen na pečlivou interpretaci výsledků diskurzivní analýzy, která může pomoci pochopit, jak česká média přistupují k problematice společensky marginalizovaného sexuálního obtěžování na ulicích.

Metodika
Práce se v teoretické části bude komplexně věnovat problému obtěžování, s pečlivějším zřetelem na obtěžování na ulici (street harassment či catcalling), a to s využitím teoretických rámců a již realizovaných studií ze zahraničního prostředí, poněvadž toto téma není v českém akademickém prostředí dostatečně pokryto. V diplomové práci budou využity především aktuální poznatky, teoretické koncepty a rámce z kriminologie a z mediálních studií.
V empirické části budu pracovat s kvalitativní metodou kritické diskurzivní analýzy (CDU) k zachycení současného diskurzu o pouličním obtěžování ve vybraných co do počtu čtenářů nejvýznamnějších českých médiích, tedy chtěl bych se věnovat platformám Novinky.cz, Aktuálně.cz či Idnes.cz nebo Seznamzpravy.cz. Zaměřím se na aktuální články a příspěvky od začátku mediální kampaně hnutí MeToo z roku 2017 až roku 2021. Ke zkoumání diskurzu vybraných médií budu využívat metodu kritické diskurzivní analýzy (CDA), a to diskurzivně historický přístup Ruth Wodak. Ten si pokládá pět základních otázek, těm odpovídá pět typů diskurzivních strategií:
• Nominace – řeší, jak jsou aktéři pojmenováváni a jak je k nim odkazováno
• Predikace – kvalifikace aktérů; tedy jaké charakteristiky, rysy či kvality jsou jim přisuzovány
• Argumentace – rozlišení argumentů používaných v rámci diskurzu
• Diskurzivní reprezentace – stanovisko autora; tedy z jaké pozice jsou nominace, predikace a argumenty vysloveny
• Zesilování/zmírňování – rozlišení způsobu vyjádření jednotlivých výpovědí

Hypotézy a výzkumné otázky:
Vzhledem k explorativnímu charakteru výzkumu v diplomové práci nepůjde o vyvracení či potvrzení konkrétních hypotéz. Výzkumné otázky, kterými se budu v práci zabývat, budou tyto:
Hlavní výzkumná otázka je „Které diskurzivní strategie v článcích o tématu pouliční obtěžování ve vybraných masmédiích převládají?“
Vedlejší výzkumné otázky:
„Jakým způsobem vybraná masmédia rámují téma pouličního obtěžování?“
„Liší se nějakým způsobem diskurzivní strategie související s tématem pouličního obtěžování mezi konzervativněji a liberálněji orientovanými vybranými masmédii?“

Charakteristika závěrů
Práce je především explorativního charakteru. Na základě diskurzivní analýzy článků věnujících se tématu obtěžování na ulici je očekávaným závěrem analyzovaný popis a odhalení přítomných diskurzů, které v souvislosti s tímto společensky negativním fenoménem v českém mediálním prostředí převládají, a to ve vybraných českých masmédiích. V analýze se budu věnovat malému počtu médií, nesnažím se v práci tedy zobecňovat na celé mediální pokrytí tématu v ČR.

References

BeatSexism. (2020). Obtěžování na ulici a fenomén "cat-calling". Závěrečná tisková zpráva. Získáno 15. listopad 2020, z https://beatsexism.files.wordpress.com/2020/11/tiskova-zprava.pdf?fbclid=IwAR36Dx3xxtKYzXQm1kNXbARBmoP6V1TroesfE30EGIfYno3i-ILcnkkeO_8
Definitions. (b.r.). Stop Street Harassment. Získáno 15. listopad 2020, z http://www.stopstreetharassment.org/resources/definitions/
Chuck, E. (2017). "#MeToo: Alyssa Milano promotes hashtag that becomes anti-harassment rallying cry". NBC News.
Eurobarometer (2016). Special Eurobarometer 449. Report: Gender Based Violance. Získáno 15. listopad 2020, z file:///C:/Users/peter/Downloads/ebs_449_en.pdf
Farmer, O.; Smock Jordan, S. (2017). "Experiences of Women Coping With Catcalling Experiences in New York City: A Pilot Study". Journal of Feminist Family Therapy. 29 (4): 205–225.
Fileborn, B., & Vera-Gray, F. (2017). “I want to be able to walk the street without fear”: Transforming justice for street harassment. Feminist Legal Studies, 25(2), 203-227.
Frye, J. (2018). From Politics to Policy: Turning the Corner on Sexual Harassment. Center for American Progress. Dostupné online na https://www.americanprogress.org/issues/women/news/2018/01/31/445669/politics-policy-turning-corner-sexual-harassment/
McDonald, P., Charlesworth, S. (2013). "Framing Sexual Assault through Media Representations". Women's Studies International Forum. 37 (1): 95–103.
Megarry, J. (2014). "Online Incivility or Sexual Harassment? Conceptualizing Women's Experiences in the Digital Age". Women's Studies International Forum. 47 (1, part A): 46–55.
Prevence-sexualniho-obtezovani-ve-statni-sprave.pdf. (b.r.). Získáno 14. listopad 2020, zhttps://www.vlada.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/Aktuality/Prevence-sexualniho-obtezovani-ve-statni-sprave.pdf
Simões, R. B., & Silveirinha, M. J. (2019). Framing street harassment: Legal developments and popular misogyny in social media. Feminist Media Studies, 1-17.
Walton, K. A., & Pedersen, C. L. (2021). Motivations behind catcalling: exploring men’s engagement in street harassment behaviour. Psychology & Sexuality, 1-15.