Smysl pro koherenci jako protektivní faktor duševního zdraví v době pandemie
| Thesis title in Czech: | Smysl pro koherenci jako protektivní faktor duševního zdraví v době pandemie |
|---|---|
| Thesis title in English: | Sense of coherence as a protective factor of mental health during the pandemic |
| Key words: | Salutogeneze|smysl pro koherenci|duševní zdraví|well-being|úzkost|pandemie|Česká republika|reprezentativní vzorek |
| English key words: | Salutogenesis|sense of coherence|mental health|well-being|anxiety|pandemic|Czech Republic|representative sample |
| Academic year of topic announcement: | 2020/2021 |
| Thesis type: | Bachelor's thesis |
| Thesis language: | čeština |
| Department: | Department of Psychology (21-KPS) |
| Supervisor: | Mgr. Ivana Šípová, Ph.D. |
| Author: | hidden - assigned and confirmed by the Study Dept. |
| Date of registration: | 05.09.2021 |
| Date of assignment: | 05.09.2021 |
| Administrator's approval: | not processed yet |
| Confirmed by Study dept. on: | 04.05.2022 |
| Date and time of defence: | 17.06.2022 00:00 |
| Date of electronic submission: | 08.05.2022 |
| Date of proceeded defence: | 17.06.2022 |
| Submitted/finalized: | committed by worker on behalf on and finalized |
| Opponents: | Mgr. Katarína Pabištová |
| Advisors: | Mgr. Martin Tušl |
| Guidelines |
| Bakalářská práce se zabývá well-beingem, konkrétně jeho složkou smyslu pro koherenci, ve vztahu k duševnímu zdraví.
Obsahem literárně přehledové části je teorie ke klíčovým konceptům duševního zdraví a well-beingu se zaměřením na salutogenetické pojetí, psychickou zátěž, její zdroje a dopady na kvalitu života. Výzkumná část je zasazená do kontextu pandemie SARS-COV-19, která má prokazatelné dopady na duševní zdraví (nejenom) české populace. V práci bude kvantitativně ověřovaná role smyslu pro koherenci jako protektivního faktoru duševního zdraví. Přínos práce spočívá především v lepším poznání zdrojů duševního zdraví, čímž se může zlepšit nejenom jeho diagnostika, ale také zkvalitnit prevence a intervence. |
| References |
| Antonovsky, A. (1979). Health, stress, and coping. Jossey-Bass.
Antonovsky, A. (1987). Unraveling the mystery of health: How people manage stress and stay well. Jossey-Bass. Mana, A., Super, S., Sardu, C., Juvinya Canal, D., Moran, N., & Sagy, S. (2021). Individual, social and national coping resources and their relationships with mental health and anxiety: A comparative study in Israel, Italy, Spain, and the Netherlands during the Coronavirus pandemic. Global Health Promotion. https://doi.org/10.1177/1757975921992957 Mittelmark, M. B., Sagy, S., Eriksson, M., Bauer, G. F., Pelikan, J. M., Lindström, B., & Espnes, G. A. (Eds.). (2017). The Handbook of Salutogenesis. Springer International Publishing. https://doi.org/10.1007/978-3-319-04600-6 Super, S., Pijpker, R., & Polhuis, K. (2020). The relationship between individual, social and national coping resources and mental health during the COVID-19 pandemic in the Netherlands. Health Psychology Report, 8(1). https://doi.org/10.5114/hpr.2020.99028 Vindegaard, N., & Benros, M. E. (2020). COVID-19 pandemic and mental health consequences: Systematic review of the current evidence. Brain, Behavior, and Immunity, 89, 531-542. https://doi.org/10.1016/j.bbi.2020.05.048 WHO. (2011). Global burden of mental disorders and the need for a comprehensive, coordinated response from health and social sectors at the country level: Report by the Secretariat. WHO. https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/78898/A65_10-en.pdf?sequence=1&isAllowed=y |