Destigmatizace duševních onemocnění a psychohygieny v české společnosti

• Thesis title in Czech: Destigmatizace duševních onemocnění a psychohygieny v české společnosti
• Thesis title in English: Destigmatization of mental illness and psychohygiene in Czech society
• Key words: Deprese|stigma|psychohygiena|mentální gramotnost|duševní onemocnění
• English key words: Depression|stigma|psychohygiene|mental literacy|mental illness
• Academic year of topic announcement: 2020/2021
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (21-KSOC)
• Supervisor: PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 23.07.2021
• Date of assignment: 28.07.2021
• Administrator's approval: not processed yet
• Confirmed by Study dept. on: 15.10.2021
• Date and time of defence: 17.06.2022 09:00
• Date of electronic submission: 09.05.2022
• Date of proceeded defence: 17.06.2022
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: Mgr. Zuzana Podaná, Ph.D.

Guidelines

V české společnosti dochází v průběhu posledních let k nárůstu užívání antidepresiv a počty lidí s diagnózou deprese či jiné formy duševního onemocnění jsou stabilně vysoké. Ačkoliv se o tématech duševního zdraví začíná více mluvit a více lidí vyhledává odbornou pomoc s léčbou deprese, postoje české společnosti byly v minulosti spíše odmítavé (Winkler et al. 2013). S negativními postoji souvisí problematika stigmatizace, která má vliv na utváření předsudků o lidech s duševními poruchami a zásadně ovlivňuje jejich kvalitu života (Formánek et al. 2019). Současně v posledních letech narostl počet destigmatizačních kampaní, které mají za cíl tento problém mírnit. Zůstává však otázkou, do jaké míry jsou tyto kampaně úspěšné a jaké okolnosti jejich úspěchu případně brání nebo jej naopak podporují.
Diplomová práce se bude věnovat tomu, jaký je postoj české společnosti k duševním onemocněním a různým nástrojům psychohygieny v souvislosti se zvýšeným užíváním antidepresiv v posledních letech. Změnil se postoj české společnosti oproti dřívějším poznatkům a je méně stigmatizující? A jak se mění přístup k péči o psychické zdraví v posledních letech?
Odborné zdroje věnující se problematice stigmatu a duševním onemocněním v minulosti definují zmiňované diskriminační postoje jako závažný společenský problém. A tento problém se může zakládat na neznalosti problematiky duševního zdraví a s tím související reprodukcí stereotypů. Proto se ve svém dotazníkovém šetření zaměřuji na více oblastí – postoje, znalost tématu, životní styl, ve kterých se míra destigmatizace může nejlépe projevit. Dílčími výzkumnými otázkami zde tedy bude, zda různé vlastní životní styly nebo míra péče a povědomí o problematice duševního zdraví mohou vést k odlišným tendencím stigmatizovat duševní onemocnění. To může pomoci osvětlit problém úspěšnosti destigmatizačních kampaní, jejichž počet v posledních letech narostl.
Teoretický rámec stigmatu a toho, jak se projevuje ve společnosti budu vytvářet na základě díla autorů interakcionistické sociologie H. S. Beckera (1966) a E. Goffmana (1968). Hlavní metodou práce bude realizace sběr dat kvantitativním dotazníkovým šetřením a rešerše literatury. Postojové šetření bude vycházet z dotazníku, který použil Winkler et al. (2013), konkrétně jde o škálu RIBS vyjadřující míru stigmatizujícího jednání vůči duševně nemocným lidem. Doplňující otázky týkající se psychohygieny a osvěty ohledně duševního zdraví mohou poskytnou i kvůli několika otevřeným možnostem odpovědi ucelený pohled na možné destigmatizační tendence ve společnosti a s tím související částečnou změnu životního stylu. Změna životního stylu by se měla vztahovat především ke každodenním návykům a volnočasovým aktivitám, které respondenti považují za prospívající duševnímu zdraví. Výsledky dotazníkového šetření budou částečně porovnány s poznatky šetření o stigmatizaci Winklera et al (2013), které v minulosti konstatovaly, že míra stigmatizace a diskriminace vůči duševně nemocným v ČR je alarmující. Postojové šetření bude doplněno o otázky zaměřené na životní styl, péči o duševní zdraví a částečně také úroveň povědomí o duševním zdraví.
Práce pomůže zjistit, jak se oproti minulosti změnil postoj k problematice deprese a užívaní antidepresiv. Přínosem mé práce bude zároveň popis transformace současného životního způsobu v oblasti péče o duševní zdraví, který bude podložen výsledky šetření.

References

Corrigan P. (2004) How stigma interferes with mental health care. Am Psychol. 59:614-625.
Corrigan P., Morris S.B., Michaels P., Rafacz J., Rusch N. (2012). Challenging the public stigma of mental illness: A meta-analysis of outcome studies. Psychiatr Serv. 63:963-973.
Becker H.S. (1966). Outsiders: studies in the sociology of deviance. Free Press.
Dietrich S., Mergl R., Rummel-Kluge C., (2017). From the first symptoms of depression to treatment. When and where are people seeking help? Does stigma play a role? Psychiatr Prax. 44:461-468.
Goffman E. (2003). Stigma: poznámky k problému zvládání narušené identity. Sociologické nakladatelství.
Rogers A., Pilgrim D. (2009). A sociology of mental health and illness (3rd ed). Open University Press.
Stolzenburg S., Freitag S., Evans-Lacko S., Muehlan H., Schmidt S. & Schomerus G. (2017). The Stigma of Mental Illness as a Barrier to Self Labeling as Having a Mental Illness. Journal of Nervous & Mental Disease, 205, 903-909.
Winkler P., Csémy L., Janoušková M., Bankovská Motlová L. (2014). Stigmatizující jednání vůči duševně nemocným v Česku a. Anglii: dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku populace. Psychiatrie 18(2), 54-59.