Vybrané perinatální rizikové faktory poporodní deprese

• Thesis title in Czech: Vybrané perinatální rizikové faktory poporodní deprese
• Thesis title in English: Selected Perinatal Risk Factors for Postpartum Depression
• Key words: poporodní deprese (PPD)|rizikové faktory|perinatální období|psychosociální klima porodnice|Edinburská škála postnatální deprese (EPDS)
• English key words: postpartum depression (PPD)|risk factors|perinatal period|psychosocial climate of a maternity hospital|Edinburgh Postnatal Depression Scale (EPDS)
• Academic year of topic announcement: 2020/2021
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Psychology (21-KPS)
• Supervisor: Mgr. et Mgr. Lea Takács, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 12.04.2021
• Date of assignment: 12.04.2021
• Administrator's approval: not processed yet
• Confirmed by Study dept. on: 27.07.2021
• Date and time of defence: 29.05.2023 00:00
• Date of electronic submission: 13.04.2023
• Date of proceeded defence: 29.05.2023
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: Mgr. BcA. Kristýna Hrdličková

Guidelines

Porod a narození dítěte společnost zpravidla vnímá jako veskrze pozitivní životní událost. Toto období je ale rovněž obdobím výrazných fyziologických a emocionálních změn a pro ženy představuje nejen zvýšenou zátěž, ale i vyšší riziko rozvoje psychických poruch (Westall & Liamputtong, 2011). Relativně často a napříč kulturami se ženy potýkají s tzv. poporodním blues, v menší míře pak s klinicky významnější poporodní depresí (O'Hara, & Wisner, 2014). Ta jednak pochopitelně komplikuje život matky samotné, ale ukazuje se, že může mít negativní vliv i na partnerský vztah, vztah matka-dítě a psychický vývoj dítěte (Hutchens, & Kearney, 2020).

Literárně-přehledová část práce si klade za cíl systematicky shrnout dosavadní výzkum zaměřený na rizikové faktory související s rozvojem poporodní deprese. Práce se zaměří jak na biologické (hormonální změny, zánětlivé procesy atd.) (Yim, Stapleton, Guardino, Hahn-Holbrook, & Schetter, 2015), tak i na psychosociální faktory (sociální podpora, vztah s partnerem včetně násilí v partnerském vztahu, stres, osobnostní charakteristiky, předchozí depresivní epizody atd.) (Guintivano, 2018; Hutchens, & Kearney, 2020; Paulson, 2020; Yim et al., 2015; Zhao, & Zhang, 2020), a to s hlavním důrazem na perinatální faktory, jimž bylo v předchozích studiích věnováno méně pozornosti. Mezi tyto faktory patří například subjektivní prožitek porodu včetně vnímání porodní bolesti, spokojenost s perinatální péčí, porodnické intervence (např. císařský řez a léky podávané během porodu), nebo raný kontakt matky a dítěte a kojení (Pope & Mazmanian, 2016; Xu et al., 2017; Zhao, & Zhang, 2020).
Právě na tyto faktory se následně zaměří empirická část diplomové práce. Cílem této části bude zkoumat souvislost mezi perinatálními faktory a rizikem rozvoje poporodní deprese na vzorku českých žen, a rozšířit tak prozatím omezený počet odborných prací na toto téma.

References

Guintivano, J., Sullivan, P. F., Stuebe, A. M., Penders, T., Thorp, J., Rubinow, D. R., & Meltzer-Brody, S. (2018). Adverse life events, psychiatric history, and biological predictors of postpartum depression in an ethnically diverse sample of postpartum women. Psychological medicine, 48(7), 1190.

Hutchens, B. F., & Kearney, J. (2020). Risk factors for postpartum depression: an umbrella review. Journal of midwifery & women's health, 65(1), 96-108.

O'Hara, M. W., & Wisner, K. (2014). Perinatal mental illness: Definition, description and aetiology. Best Practice & Research Clinical Obstetrics & Gynaecology, 28(1), 3-12

Paulson J. L. (2020). Intimate Partner Violence and Perinatal Post-Traumatic Stress and Depression Symptoms: A Systematic Review of Findings in Longitudinal Studies. Trauma, violence & abuse, 1524838020976098. Advance online publication. https://doi.org/10.1177/1524838020976098

Pope, C. J. & Mazmanian, D. (2016). Breastfeeding and Postpartum Depression: An Overview and Methodological Recommendations for Future Research. Depression Research And Treatment, 2016, 1-9. doi:10.1155/2016/4765310

Westall, C., & Liamputtong, P. (2011). Motherhood and Postnatal Depression [Online]. Dordrecht: Springer Netherlands. https://doi.org/10.1007/978-94-007-1694-0

Xu, H., Ding, Y., Ma, Y., Xin, X., & Zhang, D. (2017). Cesarean section and risk of postpartum depression: A meta-analysis. Journal of Psychosomatic Research, 97, 118-126.

Yim, I. S., Stapleton, L. R. T., Guardino, C. M., Hahn-Holbrook, J., & Schetter, C. D. (2015). Biological and psychosocial predictors of postpartum depression: systematic review and call for integration. Annual review of clinical psychology, 11.

Zhao, X. H., & Zhang, Z. H. (2020). Risk factors for postpartum depression: An evidence-based systematic review of systematic reviews and meta-analyses. Asian Journal of Psychiatry, 102353.