Rozum, dějiny, tradice. Ke Gadamerově teorii rozumění
| Thesis title in Czech: | Rozum, dějiny, tradice. Ke Gadamerově teorii rozumění |
|---|---|
| Thesis title in English: | Reason, History, Tradition. On Gadamer's Theory of Understanding |
| Key words: | Gadamer|rozumění|dějinnost|tradice|svoboda|odpovědnost |
| English key words: | Gadamer|understanding|historicity|tradition|freedom|responsibility |
| Academic year of topic announcement: | 2020/2021 |
| Thesis type: | diploma thesis |
| Thesis language: | čeština |
| Department: | Institute of Philosophy and Religious Studies (21-UFAR) |
| Supervisor: | doc. Mgr. Jakub Čapek, Ph.D. |
| Author: | hidden - assigned and confirmed by the Study Dept. |
| Date of registration: | 18.02.2021 |
| Date of assignment: | 18.02.2021 |
| Administrator's approval: | not processed yet |
| Confirmed by Study dept. on: | 15.04.2021 |
| Date and time of defence: | 23.06.2022 10:00 |
| Date of electronic submission: | 15.05.2022 |
| Date of proceeded defence: | 23.06.2022 |
| Submitted/finalized: | committed by student and finalized |
| Opponents: | prof. Mgr. Miroslav Petříček, Dr. |
| Guidelines |
| V diplomové práci nabídnu interpretaci Gadamerovy teorie rozumění. Ve svém výkladu položím důraz zaprvé na motiv „dějinnosti“ rozumění a tím zároveň jeho bytostné „předsudečnosti“ (rozumění má vždy nějaké předpoklady a je kruhové). Zadruhé na Gadamerův pojem tradice. Tradici vyložím právě jako imanentní strukturu dějinného rozumění.
V druhé části práce následně zformuluji dva problémy, které podle mě s Gadamerovou teorií rozumění úzce souvisejí, a které považuji za relevantní a zároveň Gadamerem samotným nedořešené. Zaprvé „problém svobody“, zadruhé „problém odpovědnosti“. V těchto pasážích práce využiji také některé námitky (například J. Habermase) vůči Gadamerově teorii rozumění a závěrem se pokusím zaujmout vlastní stanovisko. |
| References |
| Základní literatura:
Apel, Karl-Otto. Das Problem einer philosophischen Theorie der Rationalitätstypen, in: Herber Schnädelbach (Hrsg.): Rationalität, Philosophische Beiträge, Frankfurt a. M. 1984. Apel, Karl Otto. Die „Erklären:Verstehen“ Kontroverse in transcendentalpragmatischer Sicht. Suhrkamp Verlag, Frankfurt am Main, 1979. Gadamer, Hans Georg. Wahrheit und Methode. Grundzüge einer philosophischen Hermeneutik. Mohr Siebeck, Tübingen 2010 Gadamer, Hans Georg. Gesammelte Werke. Band 8. Mohr Siebeck, Tübingen 1993. Gadamer, Hans Georg. Über den Zusammenhang von Autorität und kritischer Freiheit. In: Schweizer Archiv für Neurologie, Neurochirurgie und Psychiatrie. Vol. 133, Muttenz 1983. Habermas, Jürgen. Dieter Henrich und Jacob Taubes (hrg.). Hermeneutik und Ideologiekritik. Frankfurt am Main, Suhrkamp Verlag, 1971. Habermas, Jürgen. Wahrheitstheorien. In: Habermas, Jürgen. Vorstudien und Ergänzungen zur Theorie des kommunikativen Handelns. Suhrkamp, Frankfurt am Main, 1984. Str. 127–183. Habermas, Jürgen. Der philosophische Diskurs der Moderne. Zwölf Vorlesungen. Suhrkamp Verlag, Frankfurt am Main, 2016. Kant, Immanuel. Beantwortung der Frage: Was ist Aufklärung [1784], hrsg. v. Horst D. Brandt. Meiner, Hamburg 1999. Kant, Immanuel. Kritik der reinen Vernunft [1781], hrsg. v. Jens Timmermann. Meiner, Hamburg 1998. Další literatura: Bernstein, R. J. Habermas and modernity. Polity Press, Blackwell 1985. Blumenberg, Hans. Die Legitimität der Neuzeit. Suhrkamp Verlag, Frankfurt am Main 1996. Brandt, Reinhard. Was ist Aufklärung? Beobachtungen zur Kantischen Antwort. In: Kant-Studien 2019; 109 (1). Str. 147-169. Buxton, R. (ed.), 1999, From Myth to Reason? Studies in the Development of Greek Thought, Oxford: Oxford University Press. Peirce, Charles Sander. The Fixation of Belief. In: The essential Peirce. Indiana University Press, Bloomington 1992. Str. 109-124. Rezek Petr (vyd.). Mýtus, epos a logos. OIKOYMENH, Praha 1991. |