Prekarita práce peer konzultantů v oblasti péče o duševní zdraví

• Thesis title in Czech: Prekarita práce peer konzultantů v oblasti péče o duševní zdraví
• Thesis title in English: Problematics of the work of the peer consultants in the field of mental health care
• Key words: duševní onemocnění|stigmatizace|peer konzultant|peer lektor|sociální služby|psychiatrická péče|Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví|deinstitucionalizace
• English key words: mental illness|stigmatization|peer support|peer mentor|social works|psychiatric care|Centre for mental health care development|deinstitutionalisation
• Academic year of topic announcement: 2020/2021
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (21-KSOC)
• Supervisor: doc. Mgr. Radka Dudová, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 04.02.2021
• Date of assignment: 04.02.2021
• Administrator's approval: not processed yet
• Confirmed by Study dept. on: 02.03.2021
• Date and time of defence: 02.09.2021 09:00
• Date of electronic submission: 27.07.2021
• Date of proceeded defence: 02.09.2021
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: Mgr. Jaromír Mazák, Ph.D.

Guidelines

Východiska:
Osoby se zkušeností (tedy peer pracovník, peer lektor, peer konzultant, peer výzkumník) hrají nedocenitelnou roli v destigmatizačních aktivitách, ať už se jedná o ty, které jsou cílené na veřejnost nebo na samotné osoby s duševním onemocněním. Jsou nositeli vlastní zkušenosti, svědectví, že i s duševním onemocněním, ačkoli se z něj nelze úplně vyléčit, se dá žít plnohodnotný život a zároveň zdravé veřejnosti ukazují, že lidé s duševní onemocněním nejsou nebezpeční, neschopní či nezvladatelní a pomáhají tak bořit zažité předsudky.
V České republice je pomoc peer pracovníků využívána od roku 2013. V průběhu let se přicházelo na to, kde všude se jejich kapacita může využít, přičemž reakce na jejich působení byla vždy veskrze pozitivní. V posledních letech a s dlouhodobějším působením peerů se však začíná poukazovat na určitá negativa či ne zcela vyřešené otázky ohledně role a vymezení role peer pracovníků. Mezi ně patří například vymezení hranic mezi peerem a klientem, zakotvení peera v pracovním kolektivu, vlivu práce s vlastní zkušeností na vlastní proces zotavení či budoucnost této pozice a otázka určitého kariérního růstu.
Důležitá je také otázka formálních požadavků a působení peer pracovníků, kteří se k pracovní pozici dostali bez patřičných dlouhodobých zkušeností. Zatímco u „první vlny“ peerů předcházela působení v této profesi dlouholetá praxe v sociálních či zdravotních službách, která byla motivovaná vlastní intencí, současné peery těmito znalostmi saturuje dvoudenní kurz. Pro některé služby je důležité jen to kritérium, aby zájemce disponoval zkušeností s duševním onemocněním.
Tato otázka je také velmi důležitá v kontextu toho, že peer pracovník by se do roku 2030 měl stát plnohodnotnou součástí sociálních a zdravotních služeb v oblasti péče o duševní zdraví v České republice.
Cíle:
Zjistit, jakým způsobem peeři reflektují své pracovní působení, nejen v kontextu toho, v čem se tato pozice liší od jiných zaměstnání na volném pracovním trhu, a jaké jsou benefity této pozice,
ale také v čem vidí limity a omezení a jak by si představovali budoucnost v této roli. Konkrétní otázky budou patřit úskalí práce s klienty, spolupráci s pracovním kolektivem, náplň práce a možnosti seberealizace. Pozornost pozice peer pracovníka bude věnována také v kontextu strukturálních změn v oblasti péče o duševní zdraví. Zároveň by bylo zajímavé sledovat rozdíly reflexí této pracovní pozice v závislosti na délce působení či množství zkušeností, stejně jako rozdíly mezi působením v sociálních službách a ve zdravotnictví.
Metodika:
Kvalitativní rozhovory s peer pracovníky, polostrukturované rozhovory – reflexe kažodenní zkušenosti, expertní rozhovory, snowball; rešerše literatury
Hypotézy:
V rámci pozice peer pracovníka se úskalí budou objevovat zejména ve vymezení činnosti peer pracovníka a v otázce „kariérního růstu“. V rámci psychiatrických nemocnic se bude objevovat více úskalí než v oblasti sociálních služeb.
Charakteristika závěrů:
Kritické zhodnocení práce peer konzultanta, představení limitů v otázce jejich budoucího působení, které by mohlo být přínosné pro další aplikaci a vytváření ucelenější představy o působení peer konzultantů v rámci sociálních služeb, ve zdravotnictví či v samostatných projektech.

References

Repper, Julie, a Tim Carter. 2011. „A Review of the Literature on Peer Support in Mental Health Services". Journal of Mental Health 20(4):392–411. doi:10.3109/09638237.2011.583947.
Bailie, H. Alistair, a Anna Tickle. 2015. „Effects of Employment as a Peer Support Worker on Personal Recovery: A Review of Qualitative Evidence". Mental Health Review Journal 20(1):48–64. doi:10.1108/MHRJ-04-2014-0014.
Simpson, Alan, Candice Oster, a Eimear Muir-Cochrane. 2018. „Liminality in the Occupational Identity of Mental Health Peer Support Workers: A Qualitative Study". International Journal of Mental Health Nursing 27(2):662–71. doi:10.1111/inm.12351.
Honey, Anne, Katherine M. Boydell, Francesca Coniglio, Trang Thuy Do, Leonie Dunn, Katherine Gill, Helen Glover, Monique Hines, Justin Newton Scanlan, a Barbara Tooth. 2020. „Lived Experience Research as a Resource for Recovery: A Mixed Methods Study". BMC Psychiatry 20(1):456. doi:10.1186/s12888-020-02861-0.
Coatsworth-Puspoky, R., C. Forchuk, a C. Ward-Griffin. 2006. „Peer Support Relationships: An Unexplored Interpersonal Process in Mental Health: Peer Support Relationships". Journal of Psychiatric and Mental Health Nursing 13(5):490–97. doi:10.1111/j.1365-2850.2006.00970.x.
Bracke, Piet, Wendy Christiaens, a Mieke Verhaeghe. 2008. „Self-Esteem, Self-Efficacy, and the Balance of Peer Support Among Persons With Chronic Mental Health Problems: BALANCED PEER SUPPORT AND SUBJECTIVE WELL-BEING". Journal of Applied Social Psychology 38(2):436–59. doi:10.1111/j.1559-1816.2008.00312.x.
Simmons, Magenta B., Dawson Grace, Nicholas J. Fava, Dominiek Coates, Tara Dimopoulos-Bick, Samantha Batchelor, Deb Howe, a Alice E. Montague. 2020. „The Experiences of Youth Mental Health Peer Workers over Time: A Qualitative Study with Longitudinal Analysis". Community Mental Health Journal 56(5):906–14. doi:10.1007/s10597-020-00554-2.