Mediální obraz hnutí Black lives matter v České republice

• Thesis title in Czech: Mediální obraz hnutí Black lives matter v České republice
• Thesis title in English: Media image of the Black lives matter movement in the Czech Republic
• Key words: sociální hnutí|Black Lives Matter|analýza rámců|sociální konstrukce reality|teorie nastolování agendy
• English key words: social movements|Black Lives Matter|framework analysis|social construction of reality|agenda setting theory
• Academic year of topic announcement: 2020/2021
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (21-KSOC)
• Supervisor: Mgr. Jaromír Mazák, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 29.11.2020
• Date of assignment: 30.11.2020
• Administrator's approval: not processed yet
• Confirmed by Study dept. on: 10.02.2021
• Date and time of defence: 21.06.2021 11:15
• Date of electronic submission: 10.05.2021
• Date of proceeded defence: 21.06.2021
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: doc. PhDr. Marek Skovajsa, M.A., Ph.D.

Guidelines

Východiska

Tématem mé bakalářské práce jsou sociální hnutí a jejich mediální vyobrazení. Zajímat mě bude konkrétně hnutí Black lives matter a to, jakým způsobem ho česká online média vykreslovala v období po smrti Afroameričana George Floyda, která byla pro hnutí nejaktuálnějším důležitým milníkem.
Sociální hnutí jsou definována jako subjekty utvářené neformální sítí interakcí, jež prostřednictvím kolektivní akce cílí na autority či elity, případně veřejnost za cílem prosazení vlastního, společně sdíleného zájmu nebo zájmu menšin (Mazák, 2016). Mezi častou agendu sociálních hnutí patří zejména prosazování zájmů sociálně znevýhodněných skupin a menšin, v případě hnutí Black lives matter se jedná konkrétně o boj proti rasovým nerovnostem. Hnutí Black lives matter si klade za cíl zejména upozorňovat na případy zvýšeného policejního násilí a systematický rasismus proti černochům (Carney, 2016). Přestože hnutí má svůj původ v USA, své odpůrce i podporovatele získává napříč státy včetně České republiky.
Jedním z důležitých faktorů ovlivňujících úspěšnost hnutí je jejich mediální pokrytí a schopnost ovlivňovat diskurz, který se kolem jejich činnosti a témat, na která se zaměřují, utváří. Obecně zde budu vycházet z teorie sociální konstrukce reality a teorie nastolování agendy (agenda setting), která stojí na předpokladu, že média svým publikovaným obsahem nejen informují, ale také spoluvytváří subjektivní i kolektivní realitu (Berger & Luckmann, 1999, Novotný, 2016). Hallova koncepce preferovaného čtení pak tvrdí, že každá mediální zpráva obsahuje slova zvolená tak, aby implikovala vhodnou interpretaci daného sdělení čtenářem (Hall, 2001) a s podobným teoretickým základem pracuje i kritická diskurzivní analýza; ta předpokládá, že v rámci diskurzu se vždy manifestují asymetrické vztahy, v nichž je jedna skupina aktérů potlačována ve prospěch jiné, dominantnější (Reisigl &Wodak, 2001, Hořejší, b.r.)
V rámci zkoumání mediálního pokrytí sociálních hnutí se objevuje také fenomén tzv. protestního paradigmatu. Jedná se o jakousi typickou formu, s níž média informují o sociálních protestech, jakožto o jedné z forem prosazování zájmů daného hnutí. Protest je v médiích často vyobrazován neúplně, s negativními konotacemi, bez dostatečného vysvětlení sociálně-historického kontextu, je marginalizován a prezentován jako určitá forma deviantního chování (Umamaheswar, 2020). V analýze několika zpravodajských médií v USA (The New York Post, The New York Times, USA Today, The Wall Street Journal, LA Times, Chicago Tribune and The St Louis Post-Dispatch ) a jejich diskurzu o protestních aktivitách hnutí Black lives matter provedené v roce 2017 se přítomnost protestního paradigmatu prokázala (Leopold Joy & Bell Myrtle P., 2017).

Cíle

Cílem mé práce je zmapovat, jakým způsobem o protestních aktivitách hnutí Black lives matter informují česká online zpravodajská média. Práce by v ideálním případě měla osvětlit, zda se protestní paradigma uplatňuje i v českém kontextu a zda, případně jak, se v českém mediálním diskurzu liší vyobrazení jednotlivých aktérů protestu. Problematika protestního paradigmatu v českém prostředí téměř není prozkoumána, práce by tedy mohla být oporou pro jeho hlubší zkoumání v kontextu dalších sociálních hnutí a ostatních médií. Přínosná by rovněž mohla být jako podklad pro zkoumání postojů české veřejnosti jak přímo k hnutí Black lives matter, tak v širším kontextu k rasově motivované policejní brutalitě či obecně rasismu v české společnosti.
Po provedení analýzy bych měla být schopna odpovědět na tyto výzkumné otázky:

· Uplatňují česká online média ve svých textech k informování o protestech hnutí Black lives matter protestní paradigma?
· Jaké způsoby promluv – tedy jaké diskurzy – o hnutí BLM a událostech s ním spojených se v českých online médiích objevují a jak jsou v rámci nich vykreslování jednotliví aktéři?
· Jak se tyto diskurzy liší od diskurzů užívaných pro informování o hnutí Black lives matter v médiích v USA?
Metodika

Ke zkoumání diskurzu médií budu využívat metodu kritické diskurzivní analýzy (CDA), konkrétně diskurzivně historický přístup Ruth-Wodak. Ten si klade pět základních otázek, kterým odpovídá pět typů diskurzivních strategií:

· Nominace – řeší, jak jsou aktéři pojmenováváni a jak je k nim odkazováno
· Predikace – kvalifikace aktérů; tedy jaké charakteristiky, rysy či kvality jsou jim přisuzovány
· Argumentace – rozlišení argumentů používaných v rámci diskurzu
· Diskurzivní reprezentace – stanovisko autora; tedy z jaké pozice jsou nominace, predikace a argumenty vysloveny
· Zesilování/zmírňování – rozlišení způsobu vyjádření jednotlivých výpovědí

Věnovat se budu konkrétně platformám Idnes.cz, Novinky.cz a Aktuálně.cz, jakožto nejčtenějším českým online médiím. Prvním krokem analýzy bude předvýzkum, v rámci nějž zmapuji veškeré články publikované danými médii počínaje 25.květnem 2020, tedy dnem zabití Gerge Floyda, doposud, které jakkoliv obsahují heslo „Black lives matter“. V dalším kroku analýzy pak z nalezených článků vyberu ty, které informují přímo o protestech spojených s hnutím; ty budou následně využity pro samotnou diskurzivní analýzu. Zkoumané texty budu tedy pro možnost srovnání s výzkumem Joy & Myrtle vybírat stejným způsobem, jako tomu bylo pro US analýzu. Jako jednotlivé aktéry protestu pro účely dané analýzy chápu samotné protestující a policii.
Pro potvrzení či vyvrácení užití protestního paradigmatu ve zkoumaných médiích budu v rámci analýzy diskurzu zkoumat, zda se v textech objevují znaky pro toto paradigma typické: negativní framing daných sdělení, odkazy na autority, odkazy na veřejné mínění, delegitimizace a démonizace. S jednotlivými znaky budu pracovat po vzoru analýzy Joy & Myrtle (Leopold Joy & Bell Myrtle P., 2017).



Hypotézy a charakteristika závěrů

Charakter práce je spíše explorativní a práce si neklade za cíl ověření konkrétních hypotéz. Očekávám, že vzhledem k povaze hnutí Black lives matter a kulturnímu kontextu zde po přenosu tématu z mediálního prostředí USA do ČR mohou nastat dva možné scénáře; pro české prostředí se nejedná o natolik rezonující téma, jako je tomu v USA, znaky protestního paradigmatu proto nebudou natolik patrné a o tématu bude informováno do velké míry neutrálně. Druhým z možných scénářů je naopak výrazné negativní orámování daných mediálních sdělení a silné tíhnutí k užívání protestního paradigmatu způsobené právě přenosem tématu z jednoho prostředí do druhého, česká média mohou mít tendenci o tématu informovat bez dostatečného uvádění kontextu a používat pouze útržkovitá sdělení. Práce by zde mohla představovat první nástin pro případné další zkoumání v oblasti přenosu mediální agendy mezi státy.
V rámci analýzy se budu věnovat pouze malému počtu médií a pouze online mediálním sdělením, ambicí práce tedy není zobecnitelnost na celé mediální pokrytí tématu v ČR. Vzhledem k rozsahu a povaze práce je limitované i použití výzkumné metody – soustředit se budu pouze na vlastní text článků, opomenu tedy jakékoliv obrazové přílohy apod., včetně dalších kontextuálních faktorů, které by bylo pro komplexnější analýzu vhodné zahrnout.

References

Arif, A., Stewart, L. G., & Starbird, K. (2018). Acting the Part: Examining Information Operations Within #BlackLivesMatter Discourse. Proceedings of the ACM on Human-Computer Interaction, 2(CSCW), 1–27. https://doi.org/10.1145/3274289
Berger, P. L., T. Luckmann. (1999). Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracii a kultury.
Carney, N. (2016). All Lives Matter, but so Does Race: Black Lives Matter and the Evolving Role of Social Media. Humanity & Society, 40. https://doi.org/10.1177/0160597616643868
Fairclough, N. (2003). Analysing Discourse: Textual Analysis for Social Research (1. vyd.). Routledge. https://doi.org/10.4324/9780203697078
Fairclough, N. (2012). Critical discourse analysis. 36.
Hořejší, M. L. (b.r.). Martin Reisigl—Ruth Wodaková: Diskurzivně-historický přístup (DHA). 33.
Kalibová, K. (2011). Násilí z nenávisti, rasismus a média: Jak nepsat černobíle o barevném světě. In IUSTITIA.
Lee, F. L. F. (2014). Triggering the Protest Paradigm: Examining Factors Affecting News Coverage of Protests. 22.
Leopold Joy, & Bell Myrtle P. (2017). News media and the racialization of protest: An analysis of Black Lives Matter articles. Equality, Diversity and Inclusion: An International Journal, 36(8), 720–735. https://doi.org/10.1108/EDI-01-2017-0010
Max, D. T. (2020). The Shaming Pandemic. New Yorker, 96(29), 28.
Mazák, J. (2016). Teorie sociálních hnutí: Přehledová studie. Acta Universitatis Carolinae. Philosophica et historica, 2, 9–30.
McLeod, D. M. (2007). News Coverage and Social Protest: How the Media’s Protect Paradigm Exacerbates Social Conflict. 2007, 11.
Milkman, R. (2017). A New Political Generation: Millennials and the Post-2008 Wave of Protest: American Sociological Review. https://doi.org/10.1177/0003122416681031
Novák, A. (2017). „Nic nechceme, nic nežádáme, bereme si, co nám patří!“ Sociologie nejnovějších sociálních hnutí. 9(2), 19.
Novotný, L. (2016). Sociální a komunikativní konstrukce reality—Vzpomínka na Thomase Luckmanna. Sociologický časopis, 52(4), 9.
O’Keeffe, A. (2010). Media and discourse analysis. In The Routledge Handbook of Discourse Analysis. Routledge. https://doi.org/10.4324/9780203809068.ch31
Reilly, W. C. (2020, červenec 1). AMERICA RUN RIOT: The narrative around the killing of George Floyd is destructively false. Commentary, 150(1), 17.
Umamaheswar, J. (2020). Policing and Racial (In)Justice in the Media: Newspaper Portrayals of the “Black Lives Matter” Movement. Civic Sociology, 12143. https://doi.org/10.1525/001c.12143
Vaara, E., & Tienari, J. (2002). Justification, Legitimization and Naturalization of Mergers and Acquisitions: A Critical Discourse Analysis of Media Texts. Organization, 9(2), 275–304. https://doi.org/10.1177/1350508402009002912
Williams, A. (2020). While much of white America reckons with Black Lives Matter, others feel marginalized. New York Amsterdam News, 111(25), 13–13.