Dvě mexické Antigony

• Thesis title in Czech: Dvě mexické Antigony
• Thesis title in English: Two Mexican Antogones
• Key words: Antigona|drama|poezie|mexická literatura|současná literatura
• English key words: Antigone|poetry|mexican literature|contemporary literature|drama
• Academic year of topic announcement: 2020/2021
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Institute of Romance Studies (21-URS)
• Supervisor: Mgr. Dora Poláková, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 22.11.2020
• Date of assignment: 23.11.2020
• Administrator's approval: not processed yet
• Confirmed by Study dept. on: 13.01.2021
• Date and time of defence: 08.09.2021 08:00
• Date of electronic submission: 03.08.2021
• Date of proceeded defence: 08.09.2021
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: Mgr. Vít Kazmar, Ph.D.

Guidelines

Antigona je jednou z nejčastěji inscenovaných tragédií vůbec, v Latinské Americe se jí ale navíc dostalo mnoha velmi výrazných adaptací. Důvodem, proč latinskoamerickou literaturu provází antigony, je nepochybně jednak množství konfliktů, které tragédie poskytuje (mládí versus stáří, ženy versus muži, zákon versus svědomí), ale i motiv nepohřbeného těla.
Pocit přetržení přirozeného řádu a bolest, kterou nemožnost pohřbít své blízké způsobuje, přibližují ve svých zpracováních také dvě mexické autorky Sara Uribe a Perla de la Rosa. Každá z nich přitom volí odlišný přístup. Perla de la Rosa se drží původní tragédie těsněji, zatímco Sara Uribe se pouští do mezižánrového experimentu.
Obě autorky ale vidí literaturu nejen jako prostor pro vyjádření pocitů jedince, ale jako kolektivní dílo a mocnou zbraň v zápase o spravedlnost.
Základní osnova:
1. Antigona v Latinské Americe
Zatímco dříve byla klasická tragédie v Latinské Americe symbolem evropské vzdělanosti a kultury, který je třeba pečlivě napodobit, ve 20. století se její úloha začíná proměňovat. Objevují se adaptace klasických tragédií, které zdůrazňují místní sociální a politický kontext a komunikují témata pro latinskoamerické autory aktuální. Antigona, v Latinské Americe nejinscenovanější tragédie vůbec, tak dostává mnoho regionálních a dobových podob. Téměř každá latinskoamerická země má svou Antigonu, v případě Mexika jsou to rovnou tři. Vůbec první adaptací na místní reálie je hra z roku 1968 dramatika Josého Fuentese Marela s názvem La joven Antígona se va a la guerra. Antigona je zde partyzánkou nucenou hledat hranice své osobní zodpovědnosti i svědomí. Ať už tedy latinskoamerické Antigony tematizují například boje za nezávislost, „dobývání“ pampy, guerillovou válku nebo střet jedince s autoritativním režimem, základní konflikt zůstává stejný: ley humana versus ley divina.
2. Sara Uribe: Antígona González
Kromě využití klasického příběhu je Antígona González zajímavá i svou formou: spojuje prózu, verš, akademické texty i zprávy. Jednotlivé úryvky je možné číst samostatně i jako navazující celek. Antígona González je zároveň dílo, které nesleduje pouze estetický účel. Od svého vydání je volně přístupná a často čtená na různých demonstracích.
Rozvíjí tak nejen důležité otázky uvnitř textu, jako například jak se vyrovnat se ztrátou blízkého člověka, ke které jako by oficálně nikdy nedošlo, ale také otázky vnětextové: jaká je dnešní úloha poezie? Jak může reagovat na realitu okolo sebe? A jak jí spoluvytvářet?

3. Perla de la Rosa: Antígona: Las voces que incendian el desierto
V inscenaci z roku 2005 Antigona hledá tělo své sestry. Hra, která částečně svůj antický vzor přejímá a částečně jde proti němu, popisuje frustraci i odvahu, kterou může v jedinci střet s nespravedlností způsobit. Inscenace úmyslně neposkytuje divákovi katarzi. Jedinou opravdovou katarzí totiž může být společenská změna.

4. Mexiko: drama a poezie v boji proti násilí
Realita, ve které píšou současní mexičtí autoři, znamená množící se femicidios, vraždy i únosy. Situace se výrazně zhoršila se zvolením prezidenta Felipe Calderóna v roce 2006, kdy se otázka „národní bezpečnosti“, stala prioritou. Navzdory statistikám, které ukazují, že více vojáků v ulicích životy bere, ne zachraňuje, militarizace započatá za jeho vlády pokračuje i dnes.
Sara Uribe, Perla de la Rosa, ale i mnoho dalších současných mexických autorů věří, že literatura může být způsobem, jak osobní bolest proměnit v kolektivní prožitek. Cristina Rivera Garza ve své knize Los muertos indóciles: necroescrituras y desapropiación popisuje proměnu, kterou literatura (a zvláště poezie) prochází. Poezie, jak říká, zahazuje romantickou tradici, podle které je poetickým prostorem vnitřní svět jedince. Vznik nových technologií i potřeba postavit se individualistickému neoliberálnímu přemýšlení dává vzniknout novému přístupu k poezii jako ke kolektivnímu dílu. Na limity autora jako individua naráží i Sara Uribe – právě to jí dovedlo k rozhodnutí složit svou Antígonu především z výpovědí. Obě moderní mexické antigony jsou tak příkladem toho, jak se drama a poezie můžou postavit ke kolektivnímu traumatu, žádat spravedlnost, a hlavně zároveň zůstat literaturou.

References

I.
Sara URIBE: Antígona González. Oaxaca de Juaréz: Sur+ ediciones, 2012.

Perla DE LA ROSA: Antígona: Las voces que incendian el desierto. Molino de San Cayetano:Casa del Teatro, 2004.
II.
Pilar HUALDE PASCUAL: Mito y tragedia griega en la literatura iberoamericana. In Estudios griegos e indoeuropeos 2012, 22 185-222.
Dostupné z:file:///C:/Users/User/Downloads/39070-Texto%20del%20art%C3%ADculo-47466-2-10-20120612.pdf

Fanny Söderbäck: Feminist readings of Antigone. Albany : State University of New York Press, 2010.

Fernando DE ITA: Teatro Mexicano contemporáneo, Sociedad Estatal Quinto Centenario, 1991.

Elisa CABRERA GARCÍA, Miguel ALIRANGUES LÓPEZ: Mourning and Memory of the Absent Bodies in Antígona González, Núm. 18 (2019): La literatura actual de mujeres de América Latina: poética, identidades, tipología, violencia
Dostupné z:http://www.impossibilia.org/index.php/impossibilia/article/view/324/357

Rómulo PIANACCI: ¡Ni una más! El compromiso del arte frente al feminicidio en Ciudad Juárez In La Escalera, N Nº 20, 2010.
Dostupné z:http://www.ojs.arte.unicen.edu.ar/index.php/laescalera/article/viewFile/375/304

Alicia Gaspar de Alba: Making a Killing: Femicide, Free Trade, and La Frontera. University of Texas Press, 2010
Cristina RIVERA GARZA: Los muertos indóciles, necroescrituras y desapropiación. Tusquets editores México, 2013.
Dostupné z:https://edisciplinas.usp.br/pluginfile.php/5001851/mod_resource/content/1/1%20RIVERA%20GARZA%20CRISTINA.%20Los%20muertos%20indociles.pdf

C: Steel: We Heal from Memory: Sexton, Corde, Anzaldua, and the Poetry of Witness. Palgrave Macmillan, 2001.