Stratifikace uživatelů Internetu v České republice
Thesis title in Czech: | Stratifikace uživatelů Internetu v České republice |
---|---|
Thesis title in English: | Stratification of Internet users in the Czech Republic |
Key words: | internet|digitální propast|digitální dovednosti|internetové aktivity|digitální přístup|výstupy z užívání internetu|postoje k internetu|seskupovací analýza |
English key words: | internet|digital divide|digital skills|digital access|internet usage outcomes|attitudes towards the internet|internet activities|cluster analysis |
Academic year of topic announcement: | 2020/2021 |
Thesis type: | Bachelor's thesis |
Thesis language: | čeština |
Department: | Department of Sociology (21-KSOC) |
Supervisor: | PhDr. Mgr. Petr Lupač, Ph.D. |
Author: | hidden - assigned and confirmed by the Study Dept. |
Date of registration: | 09.11.2020 |
Date of assignment: | 30.11.2020 |
Administrator's approval: | not processed yet |
Confirmed by Study dept. on: | 03.06.2021 |
Date and time of defence: | 17.06.2022 13:00 |
Date of electronic submission: | 30.07.2021 |
Date of proceeded defence: | 17.06.2022 |
Submitted/finalized: | committed by student and finalized |
Opponents: | Mgr. Zuzana Podaná, Ph.D. |
Guidelines |
Východiska: Navazuji na výzkumnou tradici digitální propasti, resp. na výzkum druhé a třetí úrovně digitálních nerovností. Plánuji vycházet z výzkumu „cultures of the internet“ a využít pojetí třídy, statusu a moci Maxe Webera s teorií kapitálů, což by dle předpokladu mělo vést k identifikaci „internetového habitusu“ kategorizovaných skupin českých online uživatelů. Chtěl bych navázat jednak na sociálně stratifikační výzkumy v ČR (co se týče rozvrstvení české společnosti a aplikovat ji na kyberprostor) a jednak využít a replikovat již vzniklá dotazníková šetření měřící digitální kompetence. Cíle: Cílem práce je na základě postojů k internetu, digitálních dovedností a vykonávaných internetových aktivit identifikovat klíčové diferencující charakteristiky internetových uživatelů, na jejichž základě hodlám navrhnout konceptuální stratifikační model pro českou online populaci. Přínos práce tkví v rozvíjení výzkumné tradice druhé (dovednosti a užívání) a třetí (výstupy) úrovně digitálních nerovností v rámci České republiky, což autor považuje za málo probádanou oblast zasluhující bližší zkoumání. Praktické využití může bakalářská práce najít v digitálním marketingu (segmentace a cílení), stejně tak lze BP přispět k obecnému povědomí o internetových uživatelích. Metody: Nejprve hodlám vykonat rešerši nad doporučenými daty (WIP pro Českou republiku, výzkumy sociální stratifikace v ČR – Rozděleni svobodou, výstup a data z nástroje EVALDO), poté z těchto závěrů stanovit a dále upravit hypotézy k testovaní pomocí dotazníkového šetření, příp. doplňující kvalitativní metodou. Praktická část se pak bude zabývat analýzou dostupných dat, vytvořením teoretických clusterů a jejich interpretací. Předpokládané výzkumné otázky verifikační a explorativní povahy, zakládající výzkumné hypotézy: Jaké jsou určující proměnné při zkoumání stratifikace české online populace? Souvisí věk a vzdělání internetového uživatele s jeho postoji k internetu? Existuje vztah mezi příjmem a úrovní digitálních dovedností internetových uživatelů? Jaké aktivity vykonávané online nejsilněji korespondují s vysokým socioekonomickým statusem? Souvisí vzdělání rodičů s úrovní digitálních dovedností uživatelů do 30 let? Existuje vztah mezi postoji k internetu a spokojeností se životem? Očekávané závěry: Na základě dosavadní znalosti literatury k tématu očekávám, že mezi internetovými uživateli lze najít značné rozdíly, co se týče užívání internetu. Výstup BP může přispět k rozvíjející se metodice a lepšímu pochopení online populace v ČR. |
References |
Lupač, P. (2015). Za hranice digitální propasti: nerovnost v informační společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Lupač, P., Sládek, J., Chrobáková, A., (2014). Internet v České republice 2014. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Schreerder, A., van Deursen, A., & van Dijk, J. (2017). Determinants of Internet skills, uses and outcomes. A systematic review of the second- and third-level digital divide. Telematics And Informatics, 2017(8), 1607 - 1624.https://doi.org/https://doi.org/10.1016/j.tele.2017.07.007 Ragnedda, M. (2018) Conceptualizing Digital Capital. Telematics and Informatics, 35 (8). pp. 2366-2375. ISSN 0736-5853 Ragnedda, M. (2017). The third digital divide: A Weberian approach to digital inequalities (UK). Routledge: Taylor & Francis. Graham, M., & Dutton, W. H. (2019). Society and the internet: how networks of information and communication are changing (2nd edition). New York, NY: Oxford University Press. Fuchs, C. (2010). Labor in Informational Capitalism and on the Internet [Online]. The Information Society, 26(3), 179-196.https://doi.org/10.1080/01972241003712215 Graham, M., & Schroeder, R. (2019). Society and the internet - Big data: Marx, Hayek, and Weber in a Data-Driven World: how networks of information and communication are changing (2nd edition). New York, NY: Oxford University Press. Robinson, L., Cotten, S. R., Ono, H., Quan-Haase, A., Mesch, G., Chen, W., et al. (2015). Digital inequalities and why they matter [Online]. Information, Communication And Society, 18(5), 569-582.https://doi.org/10.1080/1369118X.2015.1012532 Hargittai, E. (2007). A framework for studying differences in people’s digital media uses [Online]. Kompetenzzentrum Informelle Bildung, 2007(5), 121-136.https://doi.org/https://doi.org/10.1007/978-3-531-90519-8_7 Cole JI, Suman M, Schramm P, et al. (2019) The World Internet Project. International Report. 9th Edition. Center for the Digital Future. Available at:https://www.digitalcenter.org/wp-content/uploads/2019/01/World-InternetProject-report-2018.pdf. Helsper EJ and Reisdorf BC (2017) The emergence of a “digital underclass” in Great Britain and Sweden: Changing reasons for digital exclusion. New Media & Society 19(8): 1253–1270. DOI: 10.1177/1461444816634676. Dutton WH and Reisdorf BC (2019) Cultural divides and digital inequalities: attitudes shaping Internet and social media divides. Information, Communication & Society 22(1): 18–38. DOI: 10.1080/1369118X.2017.1353640. |