Zlatá Koruna jako tvaroslovný kaleidoskop. Aktualizovaný pohled na středověkou stavební historii cisterciáckého kláštera.

• Thesis title in Czech: Zlatá Koruna jako tvaroslovný kaleidoskop. Aktualizovaný pohled na středověkou stavební historii cisterciáckého kláštera.
• Thesis title in English: Zlatá Koruna monastery as a morphological kaleidoscope. An updated view on a medieval architectural history of a Cistercian monastery.
• Key words: Zlatá Koruna|Goldenkron|cisterciácký řád|raně gotická architektura|stavební deníky|tvarosloví
• English key words: Zlatá Koruna|Goldenkron|Cistercian order|Early gothic architecture|Building records|Morphology
• Academic year of topic announcement: 2019/2020
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Institute of Art History (21-UDU)
• Supervisor: Ing. Petr Macek, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 07.09.2020
• Date of assignment: 07.09.2020
• Administrator's approval: not processed yet
• Confirmed by Study dept. on: 14.09.2020
• Date and time of defence: 09.09.2021 09:00
• Date of electronic submission: 30.07.2021
• Date of proceeded defence: 09.09.2021
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: prof. PhDr. Michaela Ottová, Ph.D.
• Advisors: Miroslav Kovář

Guidelines

Uměnovědnému bádání nezbylo pro nejstarší architekturu cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně téměř nic než tvar – vedle skrovných písemných pramenů k dějinám architektury je plně odkázáno na výsledky formální analýzy, a tedy zhodnocení formy – tvaru. Přestože byla klášterní architektuře ze strany uměnovědného bádání věnována více než štědrá pozornost a jeho zhodnocení se stalo pevnou součástí bibliografického dědictví největších postav české uměnovědy, jsou k architektuře přemyslovského kláštera vázány nevyjasněné okolnosti, jejichž doplnění bude cílem předkládaného bádání.
Diplomová práce se hodlá věnovat středověkým částem vnitřního kláštera a jejich stavební historii, a tedy stavební posloupnosti se všemi úskalími a limity, které daný pohled přináší. Soustředit se bude na kapli Andělů strážných a prostory konventu s klášterním kostelem Nanebevzetí Panny Marie v jejich kontextu a v kontextu širší lokální tvorby. Domnívám se, že cílem konkrétního uměnovědného bádání, a tedy zkoumání zlatokorunského souboru staveb, není jeho přesné časové zařazení. Práce zhodnotí dosavadní představy o stavební posloupnosti a architektonických analogiích, které doplní o vlastní postřehy a zasadí sledovanou architekturu do kontextu architektury soudobé bez ambic na její přesné datování. K takovému počínání má své důvody a dataci bude přejímat pouze z písemných pramenů, nikoliv na základě tvaroslovné analýzy. Uplatněné tvary použije pro zasazení do formálního kontextu.
Recentní bádání (Pavelec, P., 2007) volá po znovu zhodnocení stavební posloupnosti klášterního kostela a diplomová práce chce tomuto požadavku vyjít vstříc. Otázky vyvolává téměř stoprocentní tvaroslovná shoda mezi tušenou václavskou (kol. 1300) a karlovskou (do 1400) etapou kostela, tvaroslovná poloha nejzápadnější boční lodi a její stavební vztah ke zbytku stavby, stejně tak autorství a datace rozety ve východním rameni příčné lodi (Pavelec, P., 2007) a další. V minulosti byly do souvislosti se zlatokorunským klášterním kostelem uvedeny, buď jako přímé, či nepřímé paralely, a mimo jiné, kostely v Řezně (dominikánský klášterní kostel, dóm), Salemu či západočeském Nepomuku (Klášter) - i jejich roli, a postavení dalších staveb, je potřeba podrobit důkladnému zkoumání, stejně jako místo zlatokorunského kláštera v kontextu lokální cisterciácké i mimo-řádové tvorby. Zlatokorunský klášter tak bude sledován ve středoevropských souvislostech.
V případě zlatokorunského klášterního kostela jsou zaznamenatelné výkladové neshody, pro což si zlatokorunský kostel žádá monografického zájmu – mimo jiné jej musíme hodnotit v kontextu architektury vnitřního kláštera, která měla vznikat souběžně s ním, zatímco se tvaroslovně, materiálově a principiálně liší. Práci tak bude provázet myšlenka na zhodnocení tvaroslovného rejstříku středověké stavební hutě. Aktualizace, a tedy stěžejní přínos práce, bude spočívat v důkladném zhodnocení klášterního lapidária a především Stavebních deníků (1938-1942), jejichž nálezy byly sice známé staršímu bádání, které je, až na nedávné výjimky, náležitě nerozvedlo. Badatelskému povědomí jsou tak (i fyzicky) skryty někdejší nálezy několika pevně zasazených článků a celků (portály křížové chodby a svazkové přípory tamtéž), jejichž poznání a interpretace může upřesnit rámcovou představu o stavebním růstu kláštera a jeho tvaroslovném bohatství.
Abstract:
There is almost nothing left for the oldest architecture of the Cistercian monastery in Zlatá Koruna – except for the shape. Apart from the modestly written sources on the architectural history we are fully depend on the results of the formal analysis, on the evaluation of a form which has left. Despite large local interest in the case of Zlatá Koruna there are some pending questions. Finding the answers is going to be the ambition of the presented thesis.
This Master´s thesis is going to deal with the medieval parts of inner monastery and their architectural history as well as the rigours which such view includes. The thesis is going to focus on the Chapel of Guardian Angels and spaces of the convent with the monastery church of an Assumption of Virgin Mary in their own context and in the context of wider local production. I suppose that it is not necessary to try to reach a precise dating of each studied building and space or form. The thesis is going to evaluate previous conceptions about architectural history and analogies and supplement them. There are reasons for abandoning a precise dating ambition. The conception of the time placement will be based solely on the fond of the written sources, without dominant use of the formal analysis for this task.
A recent research (Pavelec, P., 2007) calls for the reinterpretation of the architectural history of the studied monastery and this Master´s thesis shares the conviction. Numerous questions are raised in the connection to the morphological similarity between so called přemysliden and luxembourg campaign of monastery church building process; morphological appearance of the most western lateral isle and its construction relation to the whole; and then the authorship and dating of the rosette window in the eastern part of a transept (Pavelec, P., 2007) etc. In the past there have been mentioned, aside from the monastery church in Zlatá Koruna, churches in Regensburg (dom, dominican monastery church), Salem or Nepomuk in western Bohemia. Even their role and connection with Zlatá Koruna, direct or indirect, has to be studied – and the role of the monastery church in the context of Cistercian and other (not Cistercian) production as well. Monastery in Zlatá Koruna is going to be examined in the Middle-European measure.
In the case of Zlatá Koruna monastery we know about the interpretation discrepancies in some cases. Such fact is a reason itself to write a monography concerning the monastery church. I intend to study it in the context of architecture of inner monastery which should be built at the same time despite its different morphology and material statement. There is going to be a question, as a part of this thesis, dealing with the idea of a medieval workshop and its morphological spectrum.
The mentioned updating is deputized by an investigation of the monastery lapidarium and (primarily) a precise study of Building records (1938-1942). Although their reports were known to older research, there is no sufficient investigation in this case yet. As a result, there are numerous hidden fragments which rediscovery could help to show something more about the architectural history and morphological richness of Zlatá Koruna monastery.

References

Výběr z literatury:
1. Braniš 1892 ― Josef Braniš: Dějiny středověkého umění v Čechách, díl první. Od počátků křesťanství v Čechách do roku 1306. Praha 1892
2. Braniš 1907 ― Josef Braniš: Svatá Koruna, bývalý klášter cistercienský. Praha 190
3. Čechura 1979 ― Jaroslav Čechura: Příspěvek k nejstarším dějinám kláštera ve Zlaté Koruně. In: Jihočeský sborník historický XLVIII/2, 1979, 97–101
4. Čechura 1981 ― Jaroslav Čechura: Počátky vyšebrodského kláštera. In: Jihočeský sborník historický L/1, 1981, 4–16
5. Čechura 1983 ― Jaroslav Čechura: Patrová kaple a nejstarší části kláštera ve Vyšším Brodě. In: Umění XXXI/4, 1983, 317–333
6. Kotrba 1951 ― Viktor Kotrba: Česká středověká architektura cihlová. Její hospodářské a společenské základy a výtvarné zařazení. Dizertační práce na FF UK, Praha 1951
7. Kuthan 1972 ― Jiří Kuthan: Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století. České Budějovice 1972
8. Kuthan 1975 ― Jiří Kuthan: Gotická architektura v jižních Čechách. Zakladatelské dílo Přemysla Otakara II. Praha 1975
9. Kuthan 1982 ― Jiří Kuthan (ed.): Architektura v přemyslovském státě 13. století. In: Umění doby posledních Přemyslovců. Roztoky u Prahy 1982, 181-351
10. Kuthan 1983 ― Jiří Kuthan: Počátky a rozmach gotické architektury v Čechách. K problematice cisterciácké stavební tvorby. Praha 1983
11. Lavička/Čapek/Fröhlich/Havlice/Krajíc/Reitinger 2016 ― Roman Lavička/Ladislav Čapek/Jiří Fröhlich/Jiří Havlice/Rudolf Krajíc/Lukáš Reitinger: Královská založení na jihu Čech za vlády posledních Přemyslovců. České Budějovice 2016
12. Líbal 1941 ― Dobroslav Líbal: Zlatokorunský klášter. Praha 1941
13. Líbal 1948a ― Dobroslav Líbal: Klášter Zlatá Koruna. Praha 1948
14. Líbal 1948b ― Dobroslav Líbal: Gotická architektura v Čechách a na Moravě. Praha 1948
15. Líbal 1956 ― Dobroslav Líbal: Výtvarný profil cistercké architektury 12. století. In: Umění věků. Praha 1956
16. Líbal 1974 ― Dobroslav Líbal: Zlatá Koruna. Stavebně-historický průzkum, 1974[1]
17. Mencl 1969 ― Václav Mencl: Podunajská reforma gotické katedrály. In: Umění XVII. Praha 1969
18. Schurr 2007 ― Marc Carel Schurr: Gotische Architektur im mittleren Europa 1220-1340. Von Metz bis Wien. Berlin 2007
19. Tomagová 2016 ― Hana Tomagová: Znovuobjevení středověkého chrliče ze Zlaté Koruny na skicách pro edici Wiener Bauhütte. Česká verze zprávy z: Umění LXIV/6, 2016, 530-539
20. Tomagová 2016 ― Hana Tomagová: Znovuobjevení středověkého chrliče ze Zlaté Koruny na skicách pro edici Wiener Bauhütte. Česká verze zprávy z: Umění LXIV/6, 2016, 530-539
21. Všetečka 1973 ― Václav Všetečka: Příspěvek k poznání nejstarších stavebních dějin vyšebrodského kláštera. Diplomová práce na FF UK, 1973
22. Zahradník 2007 ― Pavel Zahradník: Stavební vývoj kláštera Zlatá Koruna ve světle písemných pramenů. In: Klášter Zlatá Koruna. Dějiny, památky, lidé. České Budějovice 2007, 139-152

[1]Samostatně stránkované drobné kapitoly. Uvedeno číslo stránky, název kapitoly dle kontextu.