Thesis (Selection of subject)

Your browser does not support JavaScript, or its support is disabled. Some features may not be available.

Reflexe dopadů sociálních změn po Sametové revoluci v biografickém vyprávění

Thesis title in Czech:	Reflexe dopadů sociálních změn po Sametové revoluci v biografickém vyprávění
Thesis title in English:	Reflection of the Impacts of Social Change After the Velvet Revolution in Biographical Narratives
Key words:	sociální změna\|narativní rozhovor\|biografické vyprávění\|sametová revoluce\|kvalitativní výzkum
English key words:	social change\|narrative interview\|biographical narratives\|velvet revolution\|qualitative research
Academic year of topic announcement:	2019/2020
Thesis type:	Bachelor's thesis
Thesis language:	čeština
Department:	Department of Sociology (21-KSOC)
Supervisor:	Mgr. Jakub Mlynář, Ph.D.
Author:	hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
Date of registration:	27.11.2019
Date of assignment:	30.11.2019
Administrator's approval:	not processed yet
Confirmed by Study dept. on:	24.01.2020
Date and time of defence:	02.09.2020 09:30
Date of electronic submission:	14.07.2020
Date of proceeded defence:	02.09.2020
Submitted/finalized:	committed by student and finalized
Opponents:	doc. Mgr. Radka Dudová, Ph.D.

Guidelines

Bakalářská práce se zaměří na dopady sociálních změn po revoluci v roce 1989 na životní strategie pražských žen, které se narodily v letech 1966 – 1972. Cílem práce je zjistit, jak jednotlivé komunikační partnerky dopady interpretují a jak na ně reagovaly. Práce bude rozčleněna do 3 oddílů – teoretický, metodologický a analytický oddíl. První z nich je věnován uvedení do zkoumané problematiky na základě odborné literatury. Druhá část pojedná o metodologii výzkumu. Poslední část bude založena na analýze provedených rozhovorů.
1. Východiska:
Od Sametové revoluce v roce 1989 uběhlo tento rok 30 let. Převrat zastihl občany tehdejšího komunistického státu v různých životních etapách. Komunikační partnerky zvolené pro tuto práci se narodily v letech 1966–1972 a v období Sametové revoluce jim bylo mezi 17–23 lety, přičemž zároveň žily v Praze. Tyto ženy získaly své výchovné vzorce ve společnosti, která se po roce 1989 hluboce proměnila. Mareš, Musil & Rabušic (1991) popisují období po roce 1989 jako čas, kdy česká veřejnost ve svém každodenním životě pociťuje rychlé změny na poli ekonomickém, sociálním i politickém. Lidé jsou v tomto období vystavováni tlaku nových sociálních situací, které vyžadují i nový typ sociálního chování, na které nejsou připraveni. Timothy Garton Ash, britský historik o situaci v tehdejším ČSSR řekl:„Polsko 10 let, Maďarsko 10 měsíců, Východní Německo 10 týdnů, ČSSR 10 dní.“ Časovým označením měl na mysli rychlost probíhajících změn. Proměnou v tomto období prošly i české ženy. Začaly se více zapojovat do politického života, ačkoliv dle Hany Havelkové (2006) pociťovaly individuální bariéry v podobě patriarchálního modelu rodiny, odlišných měřítek pro každé pohlaví i chápání moci. Začaly se díky občanské společnosti sdružovat v nových ženských organizacích a skupinách, které většinou vznikaly exogenním vlivem (Vodrážka, 2006). Díky vznikající demokracii jim do života vstupovala větší míra individualizace a i větší prostor pro rozhodování o vlastní životní dráze.
2. Cíle:
Větší část výzkumů, které se věnují dopadům roku 1989 zpracovává data převážně kvantitativně se zaměřením na hodnocení politického systému, ekonomické situace nebo hodnocení svobody. V této práci se autorka prostřednictvím kvalitativních metod zaměří na získání hlubšího poznání o tom, jak oslovené komunikační partnerky interpretují dopady sociálních změn po roce 1989 a jak na ně reagovaly.
3. Metodika:
Teoretická část práce bude věnována uvedení do zkoumané problematiky na základě odborné literatury. Empirická část práce bude zpracována technikou rozhovorů vedených narativně–biografickým přístupem. Jednotlivé rozhovory s komunikačními partnerkami budou následně podrobeny kvalitativní biografické analýze.
4. Výzkumné otázky:
HVO: Jaký dopad měla sociální změna po roce 1989 na životní strategie pražských žen narozených v letech 1966 – 1972?
VVO: Budou komunikační partnerky hovořit o pociťované nejistotě z nového demokratického zřízení?
VVO: Budou komunikační partnerky, kterým bylo v roce 1989 17 let, hovořit o oddalování mateřství do pozdějšího věku?
VVO: Budou komunikační partnerky, kterým bylo v roce 1989 mezi 18 - 23 lety a byly již matkami, v současné době progresivní v přístupu ke stárnutí?
5. Charakteristika závěrů:
Bakalářská práce umožní shromáždit osobní perspektivy dopadů sociálních změn po roce 1989 a zjištění odlišnosti jednotlivých interpretací i v závislosti na počátečních podmínkách. Závěry plynoucí z této práce budou moci být využity k dalšímu zkoumání příbuzných témat (např. aktivní stáří, sendvičová generace).

References

Bauerová, J., Bártová, E. (1987). Proměny ženy v rodině, práci a ve veřejném životě. Praha: Svoboda.
Berger, P.L, Luckmann, T. (1999). Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
Carr, D. (1986) Time, narrative, and history. Bloomington: Indiana University.
Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. (2014). Dvacet pět let od Sametové revoluce očima občanů ČR a SR. [vid. 2019-10-19]. Dostupné z:https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/politicke/demokracie-obcanska-spolecnost/1797-dvacet-pet-let-od-sametove-revoluce-ocima-obcanu-cr-a-sr
Čermák, I. (2002). Myslet narativně (kvalitativní výzkum „on the road“). [vid. 2019-10-19]. Dostupné z:https://is.muni.cz/el/1423/jaro2006/PSY474/Myslet_narativne.pdf
Dudová, R. (2011, 11). Kvalitativní výzkum životních drah: life stories a biografický výzkum. [vid. 2019-10-19]. Dostupné z:http://www.socioweb.cz/upl/editorial/download/195_SOCIOWEB_11_2011.pdf
Flick, U. (2009). An introduction to Qualitative Research. 4th ed. London: Sage.
Goffman, E. (2018). Všichni hrajeme divadlo: sebeprezentace v každodenním životě. Praha: Portál.
Gubrium, J.F., Holstein, J.A. (1997). The new language of qualitative method. New York: Oxford University Press.
Hájek, M., Havlík M., Nekvapil J. (2012, 48). Narativní analýza v sociologickém výzkumu: přístupy a jednotící rámec. [vid. 2019-10-19]. Dostupné z:http://sreview.soc.cas.cz/uploads/21a841b0adf50c1e86b62b6e947146f12f71e727_Narativni%20analyza%202012-2.pdf
Havelková, H. (2006). „Jako v loterii: politická reprezentace žen v ČR po roce 1989". In: Eds. H. Hašková, A. Křížková, M. Linková M.. Mnohohlasem. Vyjednávání ženských prostorů po roce 1989. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 4. vyd. Praha: Portál.
Kaufmann, J.C. (2019). Chápající rozhovor. Praha: SLON.
Mareš P., Musil L., Rabušic L. (1991). Sociální změna očima české veřejnosti.Sociologický časopis.6, 702-714.
Rámišová, Š. (2013, 4). Podporované, či opovrhované? Životní úroveň svobodných matek v období normalizace. [vid. 2019-10-19]. Dostupné z: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1304/04
Vaněk, M. (2004). Orální historie ve výzkumu soudobých dějin. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR.
Vaněk, M., Mücke P. (2011). Třetí strana trojúhelníku. Teorie a praxe orální historie. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
Vodrážka, M. (2006). „Aktivismus bez hnutí nebo protohnutí? Ženské organizace a skupiny v ČR v letech 1989-2006". In: Eds. H. Hašková, A. Křížková, M. Linková M.. Mnohohlasem. Vyjednávání ženských prostorů po roce 1989. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Silverman, D. (2006). Interpreting qualitative data: Methods for analysing talk, text and interaction. London: Sage.
Wágnerová, A. (2017). Žena za socialismu: Československo 1945–1974 a reflexe vývoje před rokem 1989 a po něm. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).