Právo na zákonného soudce

• Thesis title in Czech: Právo na zákonného soudce
• Thesis title in English: The right to a lawful judge
• Key words: právo na zákonného soudce, nestrannost a nezávislost, podjatost
• English key words: right to a lawful judge, impartiality and independence, bias
• Academic year of topic announcement: 2019/2020
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Constitutional Law (22-KUP)
• Supervisor: JUDr. Miluše Kindlová, M.Jur., Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 13.11.2019
• Date of assignment: 13.11.2019
• Confirmed by Study dept. on: 21.09.2020
• Date and time of defence: 21.09.2020 10:00
• Venue of defence: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 126, 126
• Date of electronic submission: 07.07.2020
• Date of proceeded defence: 21.09.2020
• Opponents: JUDr. Jiří Hřebejk, Ph.D.

Preliminary scope of work

Předkládaná diplomová práce se zabývá základním subjektivním právem na zákonného soudce. Základ práce tvoří rozbor platné právní úpravy na ústavní i podústavní úrovni (formální aspekt) a její interpretace v kontextu hodnotových východisek práva na zákonného soudce (materiální aspekt). Výzkumná otázka diplomové práce zní: „Jsou v České republice zákonná úprava (resp. rozvrhy práce) a praxe v souladu se zásadami a podstatou ústavního práva na zákonného soudce?“
V druhé kapitole jsou rozebrány obecné, výchozí a teoretické otázky práva na zákonného soudce, jako např. jeho povaha jakožto základního subjektivního práva, okruh nositelů tohoto práva či vztah práva na zákonného soudce k právu na řádný proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Na odpovědích těchto teoretických otázek je ilustrován účel, za nímž bylo právo na zákonného soudce do katalogu základních práv zařazeno, a rovněž i důsledky, které pro nezávislost justice i procesní práva účastníků jednotlivých řízení vyvolává. Původ práva na zákonného soudce je dovysvětlen krátkým exkurzem v kapitole třetí, jež se věnuje několika historickým obdobím, která jsou v souvislosti s nezbytností práva na zákonného soudce skloňována nejčastěji.
K bližší analýze institutu zákonného soudce je přistoupeno ve čtvrté kapitole, která eklekticky popisuje jednotlivé složky (náležitosti, požadavky) práva na zákonného soudce tak, jak je vymezuje odborná literatura, a především judikatura Ústavního soudu. Mezi ně patří podmínka příslušnosti soudu, soudního oddělení (soudce), složení rozhodujícího soudního tělesa odpovídající zákonu, zákonné požadavky na rozhodující osobu i vyloučení nikoli nestranné (podjaté) osoby z projednání a rozhodování věci.
Kapitola pátá se věnuje podrobné analýze vybraných institutů tří, v současnosti účinných, soudních řádů, tedy trestního řádu, občanského soudního řádu a soudního řádu správního, jež mají materiálně k zásadě zákonného soudce nejblíže, jakož i stručnému rozboru některých dalších řízení, zejména řízení před Ústavním soudem či některými mezinárodními soudy vč. povinnosti vnitrostátního soudu položit předběžnou otázku Soudnímu dvoru Evropské unie.
Šestá kapitola je věnována rozvrhu práce jakožto nástroji pro přidělování soudní agendy jednotlivým soudním oddělením, jeho zákonným náležitostem, v praxi nejčastěji voleným řešením i jednotlivým slabým místům rozvrhů práce, jakož i nedostatkům právní (zákonné) úpravy.
Předposlední kapitola práce se věnuje institutu přísedících. Po teoretickém úvodu do účelu tohoto institutu následuje detailní rozbor judikatury Ústavního soudu k přidělování přísedících k jednotlivým věcem a jejich následnému přerozdělování. Tato kapitola je zakončena kritikou současného pojetí institutu přísedících pro vnitřní rozpornost požadavků na jejich přidělování a některým problematickým souvislostem laického rozhodování a čl. 36 odst. 1 Listiny.
Kapitola osmá, která představuje závěr práce, shrnuje nosné myšlenky, odpovídá na výzkumnou otázku a rekapituluje výčet případů, v nichž dochází k porušení práva na zákonného soudce.

Preliminary scope of work in English

This thesis deals with the basic subjective right to a lawful judge. Its basis consists of analysis of the constitutional and statutory provisions (formal aspect) and their interpretation in the context of merits of the right to a lawful judge (material aspect). The research question of this thesis is as follows: “Are the statutory provisions (or tables of duties) and practices of courts in the Czech Republic aligned with principles and purpose of the basic right to a lawful judge?”
General, basic and theoretical issues of the right to a lawful judge such as its nature as a basic subjective right, the scope of its addressees or relation to the right to a due process in line with Article 36 paragraph 1 of the Charter of fundamental rights are analyzed in the second chapter. Findings of this analysis are used to demonstrate the purpose for which the right to a lawful judge was included in the Charter of fundamental rights as well as the implications for independence of the judiciary and procedural rights of parties to the proceedings. Origin of the right to a lawful judge is subsequently explained by a short recourse in chapter three which deals with several historical periods which are most often linked to the necessity of the right to a lawful judge.
A deeper analysis of the lawful judge is initiated in chapter four which provides for eclectic description of individual components (terms, requirements) of the right to a lawful judge as it is interpreted by the research literature and especially by the case-law of the Constitutional Court. These individual components include the requirement of statutory provisions on court`s and individual judges` competence, composition of the judicial body, requirements for the person in charge and exclusion of biased persons from hearing and determining the case.
Chapter five deals with a thorough analysis of selected legal instruments which are most closely linked to the legal instrument of the lawful judge and are situated in three procedural Acts currently in force, i.e. code of criminal procedure, civil procedure code and code of administrative court procedure, as well as several other proceedings such as the proceedings before the Constitutional Court or several international courts, including national courts` obligation to file a preliminary question with the European Court of Justice.
Chapter six deals with the table of duties as the instrument for allocation of the court`s agenda to individual court`s bodies, its legal requirements, its most frequent usage and individual deflects of tables of duties as well as statutory provisions` inadequacies.
The penultimate chapter deals with court assessors. Theoretical introduction of this legal instrument is followed by a detailed breakdown of case-law of the Constitutional Court on allotment of assessors to individual cases and their subsequent relocation. This chapter is concluded with a critique of the current approach to the court assessors for its inconsistency in requirements on allocation and several objectionable connections of layman adjudication to the Article 36 paragraph 1 of the Charter.
The chapter eight, which constitutes the thesis conclusion, gives a summary of the significant ideas of the thesis, provides answer for the research question and sums up instances in which the right to a lawful judge is infringed.