Hlavním cílem disertační práce je poskytnout podrobnou a systematickou koncepci právní úpravy smlouvy o péči o zdraví za použití metody deskripce, dotazování, analýzy, komparace a následné indukce. Práce je rozdělena do pěti částí. První kapitola se zabývá historickým vývojem právní úpravy péče o zdraví od starověku do novodobé historie. Druhá kapitola je věnována základům smluvního práva vztahujícím se k uzavírání a plnění smlouvy o péči o zdraví, jakož i zániku smluvního závazku a možné odpovědnosti za porušení smluvní povinnosti. V rámci této kapitoly je rovněž řešena otázka, jak dalece smlouva o péči o zdraví reflektuje základní zásady soukromého práva, jak dalece jsou na smlouvu o péči o zdraví aplikovány zásady ochrany slabší strany, zda je smlouvu o péči o zdraví možno považovat za institut spotřebitelského práva a jaké důsledky může mít porušení smlouvy jak ze strany poskytovatele, tak ze strany příkazce, resp. ošetřovaného. Třetí část práce se týká smlouvy o péči o zdraví v kontextu smluvního práva. Do této části práce je současně zahrnut výzkum ve formě anonymní ankety u jednotlivých poskytovatelů, který vedl k ověření praktického postupu při uzavírání smlouvy o péči o zdraví. Ve čtvrté kapitole jsou rozvedeny inspirační zdroje kontextu smlouvy o péči o zdraví a jejich recepce do občanského zákoníku. Tato kapitola je rozdělena na dvě části dle území, a to právní úprava smlouvy o péči o zdraví v Nizozemském království a v kanadské provincii Québec. Z obou těchto právních řádů česká právní úprava vychází a otázkou je, zda tato recepce byla provedena dostatečně. Hlavním vědeckým problémem této části je prověření, zda při koncipování platné právní úpravy zákonodárce neopominul nějaké významné instituty zahraniční právní úpravy při jejím přejímání. V poslední kapitole je analyzováno, jak dalece se v praxi naplnily cíle a účel zákonodárce zamýšlené při koncipování právní úpravy smlouvy o péči o zdraví, tedy teleologický výklad platné právní úpravy. Součástí je hodnocení, zda text zákonných ustanovení odpovídá deklarovaným cílům zákonodárce, zda je prostor pro dotváření práva judikaturou a jak na sporné otázky platné právní úpravy aktuální judikatura reaguje.
Preliminary scope of work in English
The main aim of this thesis is to provide a detailed and systematic conceptual approach to an analysis of the legal regulation of health care contracts using the methods of description, enquiry, analysis, comparison and subsequent induction. The thesis is divided into five parts. The first chapter deals with the historical development of the legal regulation of health care from antiquity to modern history. The second chapter deals with the fundamentals of contract law relating to the formation and performance of a health care contract, as well as the termination of the relevant contractual obligation and potential liability for breach of contract. This chapter also addresses the question of to what extent a health care contract reflects the basic principles of private law, to what extent the principles of the protection of the weaker party are applied to a health care contract, whether a health care contract can be considered an instrument that is subject to consumer law and what the consequences of a breach of such contract can be, both on the part of the provider and on the part of the principal or the person being treated. The third part of the thesis concerns health care contracts in the context of contract law. This part of the thesis also includes research in the form of an anonymous survey of individual providers, which led to a verification of the practical procedure for concluding a health care contract. Chapter four elaborates on the sources that inspired the structure of the context of health care contracts and the adoption of such concepts into the Civil Code. This chapter is divided into two parts according to territory, namely the legal treatment of the health care contract in the Kingdom of the Netherlands and in the Canadian province of Québec. The Czech legislation is based on the legislation of both of these territories and the question is whether such legislation has been reflected in the Czech regulation to a sufficient degree. The main scientific problem of this part consists of examining whether, in drafting the current legislation, legislators have not omitted any important features of the relevant foreign legislation in their adaptation. The last chapter analyses to what extent the aims and purposes that the legislators envisaged when drafting the health care contract legislation, i.e. a teleological interpretation of the applicable legislation, have been fulfilled in practice. This includes an assessment of whether the text of the statutory provisions corresponds to the stated aims of the legislators, whether there is room for the law to be shaped by case law and how current case law is responding to contentious issues in the existing legislation.
- assigned and confirmed by the Study Dept.