Raconter la liberté. Comment les romans Vendredi ou Les limbes du Pacifique de Michel Tournier, Moi, Tituba sorcière... Noire de Salem de Maryse Condé et Meursault, contre-enquête de Kamel Daoud enrichissent notre imaginaire de l’émancipation

• Thesis title in thesis language (French): Raconter la liberté. Comment les romans Vendredi ou Les limbes du Pacifique de Michel Tournier, Moi, Tituba sorcière... Noire de Salem de Maryse Condé et Meursault, contre-enquête de Kamel Daoud enrichissent notre imaginaire de l’émancipation
• Thesis title in Czech: Vyprávět o svobodě. Jak romány Pátek aneb lůno Pacifiku Michela Tourniera, Moi, Tituba sorcière... Noire de Salem Maryse Condé a Meursault, přešetření Kámela Daúda obohacují naše představy o emancipaci
• Thesis title in English: Recounting liberty. How the novels Friday, Or, The Other Island by Michel Tournier, I, Tituba: Black Witch of Salem by Maryse Condé, and The Meursault Investigation by Kamel Daoud enrich our visions of emancipation
• Key words: svoboda|emancipace|frankofonní román|literární vyprávění
• English key words: liberty|emancipation|francophone novel|literary narration
• Academic year of topic announcement: 2018/2019
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: francouzština
• Department: Institute of Romance Studies (21-URS)
• Supervisor: Mgr. Vojtěch Šarše, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 19.07.2019
• Date of assignment: 29.07.2019
• Administrator's approval: not processed yet
• Confirmed by Study dept. on: 06.08.2019
• Date and time of defence: 11.06.2020 09:00
• Date of electronic submission: 07.05.2020
• Date of proceeded defence: 11.06.2020
• Submitted/finalized: committed by student
• Opponents: Mgr. Míla Janišová

Guidelines

V této práci se soustředím na tři literární díla. Vendredi ou Les limbes du Pacifique (česky Pátek aneb lůno Pacifiku) Michela Tourniera z roku 1967 je přepisem kanonického příběhu Robinsona Crusoe ze začátku 18. století. V románu Moi, Tituba, sorcière... Noire de Salem (nepřeloženo) z roku 1986 autorka Maryse Condé nechává Titubu odsouzenou v 17. století za čarodějnictví, po níž nezbylo nic než stručný zápis v soudním dokumentu, vyprávět svůj příběh. Román Meursault, contre-enquête (česky Meursault, přešetření) Kámela Daúda z roku 2013 je apokryfem na Cizince Alberta Camuse, v němž vstupuje na literární scénu bratr zabitého Araba.
Svou kritickou reflexí západního moderního pojetí světa, k němuž patří zkušenost kolonizace a nadvlády, se všechna tři díla řadí k postkoloniální tradici. Michel Tournier nenapsal uměleckou adaptaci, ale nový román, vstupující do demýtizujícího dialogu s původním Defoeovým vyprávěním. Snahou aplikovat novověkou ambici vtisknout světu vlastní řád v situaci osamění na tropickém ostrově vyjevuje Robinson jeho absurdnost a nahodilost. Maryse Condé předkládá alternativní výklad historie z pozice genderového, rasového a sociálního útlaku černošské otrokyně, a problematizuje současné myšlení o světě a přístup k životu kořenící právě v době osidlování Nového světa, obchodu s otroky a amerického náboženského puritanismu. A Daúdovo apokryfní vyprávění se rodí ze způsobu, jakým Albert Camus ve své próze reprezentoval Alžířany: jako anonymní okolnosti.
Studovaná díla nezůstávají u kritiky, ale zobrazují i momenty emancipace. Spolu s vypravěčem Tournierova románu sledujeme vývoj vztahu mezi Robinsonem a člověkem nazvaným Pátek, cestu od absolutní dominance bílého muže k situaci vzájemné rovnosti. Maryse Condé vnáší do příběhu hledání možností emancipace vytvořením postavy, jejíž promluva je výrazně svobodná, nezávislá a upřímná. Daúdův vypravěč, reprezentant odstrčených coby mladší bratr zabitého Araba, který v Camusově románu nemá ani jméno, se ujímá slova a podává svědectví, přičemž než aby převyprávěl zápletku původního Cizince, stáčí pozornost k vlastnímu příběhu.
Ve své práci se zabývám tím, jak tyto romány zobrazují koloniální diskurs moderní západní společnosti, a jaké cesty emancipace se v nich otvírají. Mou snahou je zachytit jedinečné způsoby, jimiž konkrétní literární díla vytvářejí čtenářovu zkušenost emancipace; tedy zkoumat emancipační potenciál románu jako žánru.

References

Primární literatura:
CONDÉ, Maryse: Moi, Tituba sorcière… Noire de Salem, Mercure de France, 1986
DAOUD, Kamel: Meursault, contre-enquête, Actes Sud, 2014
TOURNIER, Michel: Vendredi ou Les limbes du Pacifique, Gallimard, 2016

Sekundární literatura:
Barša, Pavel. 2015. Cesty k emancipaci. Nakladatelství Academia
Bernstein, Lisa. 1997. « Demythifying the Witch's Identity as Social Critique in Maryse Condé's I, Tituba, Black Witch of Salem. » Social Identities: Journal for the Study of Race, Nation and Culture, 3:1 : 77-90
Brozgal, Lia. 2016. « The Critical Pulse of the Contre-enquête: Kamel Daoud on the Maghrebi Novel in French. » Contemporary French and Francophone Studies, 20:1 : 37-46
Camus, Albert. 1942. L’étranger. Editions Gallimard
Culler, Jonathan. 2016 [1997]. Théorie littéraire. PUV, Université Paris 8
Davis, Angela. 1983 [1981]. Femmes, race et classe. Des femmes
Deleuze, Gilles. 1972 [1969]. « Michel Tournier et le monde sans autrui. » In Tournier, Michel: Vendredi ou Les limbes du Pacifique. Gallimard
Fulton, Dawn. 2006. « ‘Respecter l'étrangeté de l'autre’ : entretien avec Maryse Condé. » Dalhousie French Studies, Vol. 76 (Fall 2006) : 149-153
Glover, Kaiama L. 2011. « Tituba's Fall: Maryse Condé's Counternarrative of the Female Slave Self. » Contemporary French and Francophone Studies, 15:1 : 99-106
Glover, Kaiama L. 2012. « Confronting the Communal. Maryse Condé’s Challenge to New World Orders in Moi, Tituba. » French Forum, Fall 2012, Vol. 37, No. 3 : 181-199
Graeber, David. 2018. Bullshit Jobs. A Theory. Allen Lane, epub
Hewitt, Leah D. 1993. « Inventing Antillean Narrative: Maryse Condé and Literary Tradition. » Studies in 20th Century Literature, Vol. 17: Iss. 1, Article 7
Hwang, Junghyun. 2019. « Rupturing Salem, Reconsidering Subjectivity: Tituba, the Witch of Infinity in Maryse Condé’s I, Tituba, Black Witch of Salem. » American Studies in Scandinavia, 51:1 (2019) : 43-59
Loomba, Ania. 2005 [1998]. Colonialism/Postcolonialism. Routledge
Manzor-Coats, Lillian. 1993. « Of Witches and Other Things: Maryse Condé's Challenges to Feminist Discourse. » World Literature Today, Vol. 67, No. 4, Focus on Maryse Condé (Autumn, 1993) : 737-744
Milne, Lorna. 1996. « Myth as Microscope: Michel Tournier’s Vendredi ou les limbes du Pacifique. » In Spaas, L., Stimpson, B. (eds.): Robinson Crusoe. Myths and Metamorphoses
Mykyta, Larysa. 2000. « Sexuality and Female Friendship in Maryse Condé’s I, Tituba, Black Witch of Salem. » International Journal of Sexuality and Gender Studies, Vol. 5, No. 2
Pister, Danielle. 2015. « Meursault, contre-enquête : les miroitements d’un texte. » Littératures africaines et paysage, Number 39
Purdy, Anthony. 1996. « ‘Skillful in the Usury of Time‘: Michel Tournier and the Critique of Economism. » In Spaas, L., Stimpson, B. (eds.): Robinson Crusoe. Myths and Metamorphoses
Rancière, Jacques. 1995. La Mésentente. Politique et philosophie. Galilée
Said, Edward W. 1994 [1993]. Culture and Imperialism, Vintage Books
Tournier, Michel. 1978. Le Vent Paraclet. Gallimard
Tournier, Michel. 2014. Rencontre avec Michel Tournier – 2/4. Interviewé par Jean-Philippe Arrou-Vignod, Gallimard Jeunesse,https://www.youtube.com/watch?v=Om6xEfPIgqU&t=132s
Tournier, Michel. 2016 [1967]. Michel Tournier « Vendredi ou les Limbes du Pacifique ». Interviewé par Pierre Dumayet, Images d’archive INA, Institut National de l’Audiovisuel,https://www.youtube.com/watch?v=B9oU7Vh-4nQ