Pojetí pozice peer konzultanta v kontextu zaměstnávání osob s duševním onemocněním a analýza jejího využití v České republice
| Thesis title in Czech: | Pojetí pozice peer konzultanta v kontextu zaměstnávání osob s duševním onemocněním a analýza jejího využití v České republice |
|---|---|
| Thesis title in English: | Peer Consultanst in the Czech Republic: an Analysis of the Concept and Use of Employing People with Mental Health Issues |
| Key words: | duševní onemocnění|osoba s duševním onemocněním|možnosti zaměstnání|volný trh práce|peer pracovník|peer konzultant|Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví |
| English key words: | mental illness|person with mental illness|employment opportunities|free labour market|peer worker|peer consultant|Centre for Mental Health Care Development |
| Academic year of topic announcement: | 2018/2019 |
| Thesis type: | Bachelor's thesis |
| Thesis language: | čeština |
| Department: | Department of Sociology (21-KSOC) |
| Supervisor: | Mgr. Tomáš Diviák, Ph.D. |
| Author: | hidden - assigned and confirmed by the Study Dept. |
| Date of registration: | 29.01.2019 |
| Date of assignment: | 29.01.2019 |
| Administrator's approval: | not processed yet |
| Confirmed by Study dept. on: | 07.02.2019 |
| Date and time of defence: | 03.09.2019 08:00 |
| Date of electronic submission: | 26.07.2019 |
| Date of proceeded defence: | 03.09.2019 |
| Submitted/finalized: | committed by student and finalized |
| Opponents: | Mgr. Jaromír Mazák, Ph.D. |
| Guidelines |
| Název práce: Problematika zaměstnávání lidí s těžkým duševním onemocněním Východiska - Lidé s duševním onemocněním je velmi často odepřena možnost pracovat na volném trhu práce, ačkoli mají potřebnou kvalifikaci - Legislativa v České republice se nijak zvlášť nesoustředí na problematiku pracovního zařazení či jiné speciální zacházení s lidmi s duševním onemocněním – ty tak spadají pod ostatní osoby se zdravotním postižením, oproti kterým jsou zaměstnavateli často znevýhodňováni - V České republice je nízká spolupráce mezi zdravotnickou a sociální péčí, ta je pro zatím řešena externě, díky neziskovým organizacím či jinými službami poskytující poradenství, tu by měla vyřešit reforma psychiatrické péče a systém komunitní péče, u té se ale s dostatečným rozvojem a implementací počítá až cca za 20 let - Silná stigmatizace a nedostatečné povědomí o charakteru duševního onemocnění veřejnosti vůči lidem s duševním onemocněním znamená v tomto případě odmítavé postoje ze strany zaměstnavatelů i zaměstnanců - Téma duševního onemocnění je silně stigmatizováno, jak veřejností, tak samotnými lidmi s duševním onemocněním, (mnoho lidí diagnózu tají a zaměstnavateli nepřiznává) a tudíž není znám přesný počet lidí s duševním onemocněním, kolik lidí se na volném trhu práce pohybuje, či se pokouší uplatnit. Cíle Výzkumná otázka: Jaká je zkušenost lidí s duševním onemocněním se snahou uplatnit se na volném trhu práce - Hlubší pochopení problematiky zaměstnávání lidí s duševním onemocněním - Role jednotlivých faktorů ovlivňující nízkou úspěšnost při pokusu uchytit se na volném trhu práce - Zmapování cest, jakými se lidé s duševním onemocněním mohou dostat na volný trh práce Metodika Rešerše dostupné literatury a polostrukturované rozhovory s lidmi s duševním onemocněním Dílčí výzkumné otázky - Jaké jsou výhody a nevýhody volného trhu práce oproti specializovaným zaměstnáním pro lidi s duševním onemocněním? - Jaké faktory hrají roli v neúspěšném ucházení se o pracovní místo? - V jakých zaměstnáních na volném trhu práce nacházejí lidé s duševním onemocněním nejčastěji uplatnění? - Jak se podílí zaměstnávání na volném trhu práce na zdravotním stavu lidí s duševním onemocněním? - Jak zasahuje uplatnění se na volném trhu práce do běžného života člověka duševním onemocněním oproti dosud využívaným možnostem zaměstnávání lidí s duševním onemocněním? Hypotézy: - Uplatnění na volném trhu práce může výrazně zlepšit kvalitu života člověka s duševním onemocněním, stejně jako přispět k zotavení jedince - Nejčastější příčinou pro odmítnutí člověka s duševním onemocněním jsou strach či obavy, pramenící z nízkého povědomí veřejnosti. - Zaměstnávání lidí s duševním onemocněním může výrazně snížit stigmatizaci duševního onemocnění ze strany veřejnosti. Charakteristika závěrů: - Lepší pochopení problematiky z pohledu jedinců s duševním onemocněním, jak a zda se situace změnila od zahájení destigmatizačních a deinstitucionalizačních intervencí, obohacení dosud získaných znalostí a informací. |
| References |
| Beranová N.; Lidé s duševním onemocněním, (Ne)možnost pracovního uplatnění; Fokus ČR, 2017 Corrigan, P. (2004). How stigma interferes with mental health care. American Psychologist, 59(7), 614–625.https://doi.org/10.1037/0003-066X.59.7.614 Dlouhy, M. (2014). Mental health policy in Eastern Europe: a comparative analysis of seven mental health systems. BMC Health Services Research, 14(1).https://doi.org/10.1186/1472-6963-14-42 Edlund, M. J., Wang, J., Brown, K. G., Forman-Hoffman, V. L., Calvin, S. L., Hedden, S. L., & Bose, J. (2018). Which mental disorders are associated with the greatest impairment in functioning? Social Psychiatry and Psychiatric Epidemiology, 53(11), 1265–1276.https://doi.org/10.1007/s00127-018-1554-6 Höschl, C., Winkler, P., & Peěč, O. (2012). The state of psychiatry in the Czech Republic. International Review of Psychiatry, 24(4), 278–285.https://doi.org/10.3109/09540261.2012.688730 Kondrátová L, Winkler P. Podporované zaměstnávání osob s vážným duševním onemocněním - zahraniční a česká zkušenost: narativní syntéza. Ces a slov Psychiat 2017; 113 (3): 132-139. Secker, J., Grove, B., & Seebohm, P. (2001). Challenging barriers to employment, training and education for mental health service users: The service user’s perspective. Journal of Mental Health, 10(4), 395–404.https://doi.org/10.1080/09638230120041155 Štanglová, A., Machů, V., & Kondrátová, L. (b.r.). Program podporovaného zaměstnávání osob s duševním onemocněním: příklad dobré praxe |